4.2 Data requirements

Aby instituce vyhověly požadavku článku 76 regulační technické normy o metodice hodnocení podle IRB, ve které se uvádí, že by měly mít vhodné zásady, procesy a metody pro hodnocení a zlepšování kvality údajů používaných pro účely procesů měření a řízení úvěrových rizik, měly by instituce dbát na to, aby se tyto zásady vztahovaly na všechny údaje používané při vývoji a kalibraci modelů, jakož i na údaje používané při uplatňování rizikových parametrů.

Aby údaje používané při vývoji modelu a uplatňování rizikových parametrů jako vstupů do tohoto modelu splňovaly požadavky na přesnost, úplnost a vhodnost uvedené v čl. 174 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, měly by být dostatečně přesné, aby nedocházelo k podstatným zkreslením výsledku zařazení expozic do stupňů nebo seskupení dlužníků nebo transakcí, a neměly by obsahovat žádná zkreslení, v jejichž důsledku nebudou data vhodná pro daný účel.

4.2.2 Řízení s ohledem na reprezentativnost údajů

Aby dodržely požadavek na reprezentativnost údajů používaných v modelech PD a LGD, který je uveden v čl. 174 písm. c), čl. 179 odst. 1 písm. d) a čl. 179 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a také v článcích 40 a 45 regulačních technických norem o metodice hodnocení podle IRB, měly by instituce mít vhodné zásady, procesy a metody pro hodnocení reprezentativnosti údajů používaných pro účely odhadu rizikových parametrů. Instituce by měly ve svých interních zásadách stanovit statistické testy a metriku, které se použijí pro účely posouzení reprezentativnosti údajů sloužících k diferenciaci rizik, a samostatně pro údaje, ze kterých vychází kvantifikace rizik. Instituce by měly rovněž stanovit metody pro kvalitativní posouzení údajů pro případy definované v jejich zásadách, kdy není použití statistických testů možné.

Instituce by měly používat stejné normy a metody pro posouzení reprezentativnosti údajů vycházejících z různých zdrojů, včetně interních, externích a seskupených údajů nebo jejich kombinace, nejsou- li rozdílné metody odůvodněny specifičností datového zdroje nebo dostupností informací.

Pokud instituce použijí externí nebo seskupené údaje, měly by získat dostatečné informace od poskytovatelů údajů, aby mohly posoudit reprezentativnost těchto externích nebo seskupených údajů s ohledem na vlastní portfolia a procesy institucí.

4.2.3 Reprezentativnost údajů pro vytváření modelů

Instituce by měly analyzovat reprezentativnost údajů v případě statistických modelů a jiných technických metod používaných k zařazení expozic do stupňů nebo se skupení, a také v případě statistických modelů pro prognózu selhání, které vytvářejí odhady pravděpodobnosti selhání pro jednotlivé dlužníky nebo transakce. Instituce by měly zvolit vhodné soubory údajů pro účely vývoje modelů, aby nedostatečná reprezentativnost údajů nezhoršovala fungování modelu u aplikačního portfolia, zejména jeho rozlišovací schopnost.

Aby se zajistilo, že jsou údaje použité při vytváření modelu pro zařazování dlužníků nebo expozic do stupňů nebo seskupení reprezentativní pro aplikační portfolio, na které se příslušný model vztahuje, jak vyžaduje čl. 174 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 40 odst. 2 regulačních technických norem o metodice hodnocení podle IRB, měly by instituce analyzovat reprezentativnost údajů ve fázi vývoje mod elu s ohledem na vše níže uvedené:

• (a) oblast působnosti ;
• (b) definice selhání ;
• (c) rozložení charakteristik příslušných rizik ;
• (d) úvěrové standardy a zásady vymáhání.

Pro účely odstavce 21(a) by instituce měly analyzovat segmentaci expozic a zvážit, zda došlo ke změnám v oblasti působnosti uvažovaného modelu během období, které pokrývají údaje používané při vytváření modelu pro zařazování dlužníků nebo expozic do stupňů nebo seskupení. Pokud byly tyto změny zpozorovány, měly by instituce analyzovat rizikové faktory významné pro změnu oblasti působnosti modelu porovnáním jejich rozložení v RDS před změnou a po ní, a také rozložení těchto rizikových faktorů v aplikačním portfoliu. Za tímto účelem by měly instituce uplatnit takové statistické metody jako je shluková analýza nebo podobné tech niky, aby prokázaly reprezentativnost. V případě seskupovaných modelů by se měla analýza provést s ohledem na část oblasti působnosti modelu, kterou instituce používá.

Pro účely odstavce 21(b) by měly instituce zajistit, že definice selhání, ze které vycházejí údaje použité při vývoji mo delu, bude v průběhu času konzistentní a že bude zejména v souladu se vším níže uvedeným:

• (a) byly provedeny úpravy s cílem dosáhnout souladu s aktuální definicí selhání, pokud došlo během sledovaného období ke změně definice selhání ;
• (b) instituce přijala přiměřená opatření, pokud model zahrnuje expozice v několika jurisdikcích, které mají n ebo měly různé definice selhání;
• (c) definice selhání v každém zdroji údajů byla samostatně analyzována ;
• (d) definice selhání použitá pro účely vývoje modelu nemá negativní dopad na st rukturu a fungování ratingového modelu z hlediska diferenciace rizik a schopnosti předpovědi, pokud se tato definice liší od definice selhání použité institucí v souladu s článkem 178 nařízení (EU) č. 575/2013.

Pro účely odstavce 21(c) by měly instituce analyzovat rozložení a rozmezí hodnot hlavních rizikových charakteristik údajů použitých pří vývoji modelu pro diferenciaci rizik ve srovnání s aplikačním portfoliem. Z hlediska modelů LGD by instituce měly provést tuto analýzu samostatně pro expozice, u nichž nedochází k selhání, a pro expozice, u nichž dochází k selhání.

Inst ituce by měly analyzovat reprezentativnost údajů z hlediska struktury portfolia podle významných rizikových charakteristik na základě statistických zkoušek uvedených ve svých zásadách, aby zajistily, že rozmezí hodnot pozorovaných u těchto rizikových chara kteristik v aplikačním portfoliu se odpovídajícím způsobem zohlední ve vývojovém vzorku. Pokud není použití statistických zkoušek možné, instituce by měly provést alespoň kvalitativní analýzu na základě deskriptivní statistiky struktury portfolia, přičemž zohlední možné sezónní vlivy uvedené v čl. 180 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013. Při zvažování výsledků této analýzy by měly instituce zohlednit citlivost rizikových charakteristik na ekonomické podmínky. Měly by se řešit podstatné rozdíly v hlav ních rizikových charakteristikách mezi vzorkem údajů a aplikačním portfoliem, například pomocí jiného vzorku údajů nebo podskupiny pozorování nebo přiměřeným zohledněním těchto rizikových charakteristik jako rizikových faktorů v modelu.

Pro účely odstavce 21(d) by instituce měly analyzovat, zda během příslušného historického sledovaném období došlo k významným změnám v jejich úvěrových standardech nebo zásadách vymáhání pohledávek nebo v příslušném právním prostředí, jako jsou změny v insolvenčním právu, právní postupy v případě propadnutí hypoték a všechny právní předpisy související s realizací kolaterálů, které mohou mít vliv na úroveň rizika nebo na rozložení nebo rozmezí rizikových charakteristik v portfoliu, na které se vztahuje zvažovaný model. Pokud instituce zpozorovaly tyto změny, měly by porovnat údaje zahrnuté v RDS před změnou zásad a po ní. Instituce by měly zajistit srovnatelnost aktuálních standardů pro upisování nebo vymáhání s těmi, které jsou uplatněny na pozorování zahrnutá v RDS a použitá při vývoji modelu.

V rámci modelu PD nevyžaduje reprezentativnost údajů použitých při vývoji modelu pro diferenciaci rizik, aby byl poměr expozic, které jsou a nejsou v selhání, v tomto souboru úd ajů roven poměru expozic, které jsou a nejsou v selhání, v aplikačním portfoliu instituce. Instituce by však měly mít při vývoji souboru údajů dostatečný počet pozorování, která jsou a nejsou v selhání, a měly by rozdíl zdokumentovat.

4.2.4 Reprezentativnost údajů pro kalibraci rizikových parametrů

Aby instituce zajistily, že jsou údaje použité při kvantifikaci rizik reprezentativní pro aplikační portfolio, na které se vztahuje příslušný model v souladu s pododdílem 2 oddílu 6 kapitoly 3 v třetí části nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 45 odst. 2 regulačních technických norem o metodice hodnocení podle IRB, měly by analyzovat srovnatelnost údajů použitých pro účely výpočtu dlouhodobých průměr ných poměrů selhání nebo dlouhodobých průměr ných LGD, jak uvádí čl. 179 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, a případně reprezentativnost seskupení v souladu s čl. 179 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, a to z hlediska všeho níže uvedeného:

• (a) oblasti působnosti ;
• (b) definice selhání ;
• (c) distribuce charakteristik příslušných rizik ;
• (d) aktuálních a předvídatelných ekonomických nebo tržních podmínek ;
• (e) úvěrové standardy a zásady vymáhání.

Pro účely odstavce 28(a) by měly instituce provést analýzu, jak uvádí odstavec 22.

Pro účely odstavce 28(b) a aby se zajistilo, že je definice selhání, ze které vychází údaje použité při kvantifikaci rizik z každého zdroje údajů, v souladu s požadavky článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013, měly by instituce porovnat definici selhání používanou v současnosti institucí s definicemi použitými pro pozorování zahrnutá v souboru údajů použitých při kvantifikaci rizik. Pokud se definice selhání během historického sledovaného období změnila, měly by instituce posoudit r eprezentativnost historických údajů zahrnutých do RDS a použitých pro kvantifikaci rizik stejným způsobem, jak to uvádí pro externí údaje kapitola 6 obecných pokynů EBA

• o používání definice selhání podle článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013. Pokud se defin ice selhání během historického sledovaného období změnila více než jednou, instituce by měly provést analýzu každé z minulých definic selhání samostatně.

Pro účely odstavce 28(c) by instituce měly provést vhodnou analýzu, aby se zajistilo, že jsou na úrovni kalibračního segmentu rozmezí hodnot hlavních rizikových charakteristik v aplikačním portfoliu srovnatelná s rozmezími v portfoliu, která představují referenční soubor údajů pro kvantifikaci rizik v míře požadované pro zajištění toho, že kvantifikace rizik nebude zkreslená.

Pro účely odstavc e 28(d) by instituce měly provést analýzu tržních a ekonomických podmínek, ze kterých vycházejí údaje, následujícím způsobem:

• (a) z hlediska odhadu PD v souladu s oddílem 5.3.4 ;
• (b) z hlediska odhadu LGD v souladu s oddílem 6.3.2 , přičemž se přihlédne k hospodářskému poklesu, jak vyžaduje čl. 181 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013.

Pro účely odstavce 28(e) by instituce měly analyzovat, zda v příslušném historickém sledovaném období došlo k významným změnám v úvěrových standardech nebo zásadách vymáhání, které by mohly ovlivnit úroveň rizika nebo rozložení nebo rozmezí charakteristik příslušných rizikových faktorů v portfoliu, na které se vztahuje zvažovaný model. Pokud instituce takové změny zpozorují, měly by analyzovat potenciální zkreslení v odhadech rizikových parametrů, které jsou důsledkem těchto změn, následujícím způsobem:

• (a) pokud jde o odhad PD, z hle diska úrovně poměrů selhání a pravděpodobného rozmezí proměnlivosti poměrů selhání ;
• (b) pokud jde o odhad LGD, z hlediska ztrát, průměrné doby trvání procesů vymáhání, četnosti použití konkrétních scénářů vymáhání a rozložení závažnosti ztráty.

Pokud reprezen tativnost údajů posuzovaných v souladu s odstavci 28 až 33 není dostateč ná a vede ke zkreslení nebo zvýšené nejistotě při kvantifikaci rizik, instituce by měly zavést vhodné úpravy s cílem opravit zkreslení a měly by uplatnit rezervu z důvodu obezřetnosti v souladu s oddílem 4.4.