b) Behaviorální předpoklady týkající se klientských účtů bez konkrétních dat cenové fixace

Při formulování behaviorálních předpokladů týkajících se účtů bez konkrétních dat cenové fixace by instituce pro účely řízení úrokového rizika měly:

• (a) být schopny identifikovat “jádrové zůstatky“, tj. vklady, které jsou stabilní a je pravděpodobné, že se nepřecení ani při podstatných změnách úrokových sazeb, a/nebo jiné vklady, jejichž omezená elasticita vůči změnám úrokových sazeb by mohla být modelována bankami.
• (b) Modelové předpoklady týkající se těchto vkladů by měly odrážet charakteristiky vkladatelů (např. retailové/neretailové) a charakteristiky účtů (např. transakční/netransakční). Podrobné vysvětlení výše uvedených kategorií lze nalézt níže:
• i. Retailové transakční vklady zahrnují neúročené a jiné retailové účty, jejichž způsob zhodnocení není pro rozhodování klienta o držení peněz na účtu relevantní.
• ii. Retailové netransakční vklady zahrnují retailové účty (včetně regulovaných), jejichž složka zhodnocení je pro rozhodování klienta o držení peněz na účtu relevantní.
• iii. Neretailové vklady zahrnují účty firemních a jiných neretailových klientů, s výjimkou mezibankovních účtů nebo jiných plně cenově citlivých účtů .
• (c) Posoudit potenciální migraci mezi vklady bez konkrétních dat cenové fixace a dalšími vklady, které by v různých scénářích úrokových sazeb mohly ovlivnit klíčové behaviorální předpoklady modelování.
• (d) Zvážit možná omezení přecenění retailových vkladů v prostředí s nízkou nebo zápornou úrokovou sazbou.
• (e) Zajistit, aby předpoklady týkající se poklesu jádrových a dalších modelovaných zůstatků byly obezřetné a správné při porovnávání přínosů k zisku oproti dodatečnému riziku pro ekonomickou hodnotu spojenému s uzamknutím budoucího úrokového výnosu aktiv financovaných z těchto zůstatků, a také oproti potenciálnímu ušlému zisku v prostředí s rostoucími úrokovými sazbami .
• (f) Neměly by se výhradně opírat o statistické nebo kvantitativní metody k určování dat cenové fixace ovlivněné chováním a profilu peněžních toků NMD. Určování vhodných modelovacích předpokladů pro NMD může vyžadovat spolupráci různých odborníků v rámci instituce (např. oddělení řízení rizik a kontroly rizik, obchodních útvarů a útvaru zajišťujícím obchodování na finančních trzích).
• (g) Mít k dispozici příslušnou dokumentaci týkající se těchto předpokladů v rámci svých zásad a postupů a mít zaveden postup k jejímu přezkoumávání.
• (h) Rozumět dopadu předpokladů na výsledky vlastního zvoleného měření rizik a na rozhodování o alokaci vnitřně stanoveného kapitálu, včetně pravidelného provádění analýz citlivosti na klíčové parametry (např. procentní podíl a splatnost jádrových zůstatků na účtech a míra převádění zůstatků mezi produkty) a na ukazatele míry rizika, s využitím smluvních podmínek spíše než behaviorálních předpokladů, za účelem identifikace izolovaného dopadu předpokladů jak na ekonomickou hodnotu, tak i změnu budoucího zisku .
• (i) Provádět zátěžové testy, aby porozuměly citlivosti vybraných ukazatelů míry rizika na změny klíčových předpokladů a zohlednily výsledky těchto testů při rozhodování o alokaci vnitřně stanoveného kapitálu.