Příloha: seznam možných transmisních kanálů, které mohou instituce zvážit

Instituce by měly zohlednit rizika přechodu vyplývající z přechodu k udržitelnější a nízkouhlíkové ekonomice. Mezi ně mohou patřit politická a právní rizika (např. nové mechanismy stanovování cen uhlíku nebo přísnější předpisy v oblasti životního prostředí), technologická rizika (např. zastarávání aktiv s vysokými emisemi) a tržní rizika (např. změny v preferencích spotřebitelů nebo vzorcích poptávky).

Mikroekonomické kanály:

• • Podniky již nejsou ziskové nebo jsou nadměrně zadlužené, případně jim hrozí, že se takovými stanou, a to v důsledku rostoucích environmentálních nákladů (např. náklady na přechod k ekologičtějším technologiím, dodavatelským řetězcům a výrobním procesům, rostoucí náklady na energii, zvyšování daní z emisí, volatilita cen komodit, příplatky kvůli nedostatku zdrojů) a/nebo změn v preferencích spotřebitelů a dynamice konkurence.
• • Aktiva jsou uvízlá či výrazně znehodnocená nebo jim hrozí, že se takovými stanou, jelikož již nejsou přizpůsobena současným normám nebo preferencím spotřebitelů.
• • Podniky nesou právní odpovědnost vzhledem k částečnému nesouladu s přechodem.
• • Domácnosti nesou náklady spojené s přechodem (např. náklady na přizpůsobení nemovitostí standardům nebo kapitálové ztráty při prodeji, vyšší zdanění, vyšší ceny energií, zvýšené náklady na základní zboží a služby), které významně ovlivňují jejich finanční situaci a poptávku po úvěrech.

Makroekonomické kanály:

• • Zásadní změna skladby zdrojů energie, úrovní cen energie a modelů spotřeby energie – vyvolaná úsilím o zmírnění dopadů změny klimatu, omezováním znečištění, nedostatkem zdrojů atd. – , která má dopad na celé hospodářství.
• • Významné změny cen, zejména u produktů s vysokou spotřebou energie nebo produktů škodlivých pro životní prostředí.
• • Změny produktivity.
• • Napětí na trhu práce vedoucí k nezaměstnanosti a odvětví pod tlakem v důsledku nedostatku kvalifikovaných pracovníků.
• • Změny spotřebitelských a tržních preferencí.
• • Další dopady na mezinárodní obchod, veřejné příjmy, fiskální prostor, úrokové sazby a směnné kurzy.

Instituce by měly zohlednit akutní rizika vyplývající z rostoucí četnosti a závažnosti extrémních klimatických nebo povětrnostních jevů (jako jsou vlny veder, povodně nebo kontaminace vodních zdrojů) a chronická rizika vyplývající z dlouhodobých změn klimatu a povětrnostních vzorců (jako je růst průměrných teplot, vzestup hladiny moří nebo pokles opylování).

Mikroekonomické kanály:

• • Ziskovost podniků je ovlivněna závažnými narušeními podnikání nebo hodnotového řetězce v důsledku velmi nepříznivých environmentálních podmínek, postupným zhoršováním pracovních podmínek nebo rostoucími náklady (např. náklady na přizpůsobení, cena klíčových vstupů).
• • Příjem domácností je ovlivněn narušením životního prostředí, postupným zhoršováním hospodářských činností nebo dopadem na zdraví.
• • Majetek podniků nebo domácností je poškozen závažnými nepříznivými povětrnostními podmínkami nebo postupně chátrá (např. smršťování a bobtnání jílu).
• • Podniky a domácnosti nesou vyšší náklady na údržbu a přizpůsobení, nebo dokonce náklady na rekonstrukci.

Makroekonomické kanály:

• • Řetězové účinky extrémně nepříznivého počasí, případů znečištění, nedostatku vody a dalších dopadů globálního oteplování a degradace ekosystémů na celou ekonomiku určité zeměpisné oblasti.
• • Významné změny cen v důsledku šoků na straně nabídky vedoucí k inflačnímu tlaku.
• • Nižší produktivita pracovních sil a dopady na zdraví.
• • Narušení dodavatelských řetězců a nedostatek zdrojů.
• • Migrace a vysídlení.