2. Orgány příslušné k řešení krize vypracují plány řešení krize pro pojišťovny a zajišťovny, u nichž posoudí, že je ve srovnání s jinými podniky spadajícími do jejich působnosti pravděpodobnější, že by opatření k řešení krize bylo ve veřejném zájmu podle čl. 19 odst. 5 v případě selhání dotčeného podniku, nebo u nichž orgány posoudí, že plní zásadní funkci. Tato posouzení zohlední přinejmenším nezbytnost dosažení účelů řešení krize a velikost, obchodní model, rizikový profil podniku, propojenost, nahraditelnost, a zejména jeho přeshraniční činnost.
Na základě posouzení uvedených v prvním pododstavci orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby se plánování řešení krize vztahovalo na alespoň 40 % trhu členských států s životním pojištěním a zajištěním a 40 % jejich trhu s neživotním pojištěním a zajištěním, přičemž podíl životního pojištění na trhu je založen na hrubých technických rezervách a podíl neživotního pojištění na trhu je založen na předepsaném hrubém pojistném. Při výpočtu úrovně krytí trhu mohou být zohledněny dceřiné podniky skupiny, pokud jsou tyto dceřiné podniky zahrnuty ve skupinovém plánu řešení krize.
Na malé a nepříliš složité podniky se požadavky na plánování řešení krize nevztahují, s výjimkou případů, kdy se orgán příslušný k řešení krize domnívá, že takový podnik představuje zvláštní riziko na vnitrostátní nebo regionální úrovni.