PŘÍLOHA II METODY

Činnost

Minimální metodická kritéria

Vzorkování se provádí na základě úplného výběrového souboru obsahujícího nejlepší dostupné informace o rozložení půdních vlastností, například informace vyplývající z relevantních měření podle čl. 9 odst. 3 a 4.

Jako vzorkovací schéma se použije stratifikovaný náhodný odběr vzorků optimalizovaný na základě nejlepších dostupných informací ohledně variability půdních deskriptorů a stratifikace je založena na půdních jednotkách stanovených v souladu s čl. 4 odst. 2. Ve vzorkovacích schématu mohou být částečně nebo zcela zohledněna místa odběru vzorků související s měřeními uvedenými v čl. 9 odst. 4, a to bez ohledu na jejich koncepci.

Počet a lokace míst odběru vzorků reprezentuje variabilitu zvolených půdních deskriptorů v rámci půdních jednotek s maximální procentuální chybovostí (nebo variačním koeficientem) 5 %.

Přiřazení a velikost vzorku se určí pomocí vhodných postupů (např. Bethelova algoritmu – Bethel, 1989 (1)), které umožňují zohlednit požadovanou maximální chybu odhadu.

Vzorkování navržené členskými státy pro jednotlivé monitorovací cykly se může změnit nebo zůstat stejné.

Další podrobnosti o určení počtu a lokaci míst odběru vzorků se mají poskytnout podle čl. 24 odst. 1 písm. a).

Vzorky se odebírají přesně na stanovených místech odběru vzorků, pokud odběru vzorků z těchto míst nebrání řádně odůvodněné okolnosti, jako je půda nasycená vodou nebo vysoký obsah skeletu.

Jsou-li odebrány směsné vzorky půdy, musí se jednat o směs nejméně pěti dílčích vzorků.

Při odběru vzorků půdy v nezalesněných oblastech jsou z povrchu odstraněny zbytky a organický odpad.

Při odběru vzorků půdy v zalesněných oblastech jsou samostatně odebrány vzorky vrchní vrstvy lesní půdy, případně dále rozdělené na opadovou vrstvu a organickou vrstvu, a je zaznamenána tloušťka a hmotnost.

Vzorky nebo dílčí vzorky pro účely směsného vzorku jsou odebrány do hloubky nejméně 30 cm půdy. Jsou zaznamenány informace, jako je typ půdy a pokud možno genetické půdní horizonty. Dílčí vzorky je třeba promísit, aby se získal homogenní směsný vzorek. Odběr vzorků je možné provádět podle stanovené hloubky odběru, nebo podle horizontu, avšak údaje se vykazují podle stanovené hloubky.

Vzorky pro stanovení objemové hmotnosti redukované musí být neporušené, odebrané v relevantní hloubce, včetně vzorků spodní vrstvy půdy odebraných v hloubce více než 30 cm. Jako vzorky pro stanovení utužení půdy (nasycená hydraulická vodivost a vzdušná kapacita) lze použít stejné neporušené vzorky, jež byly odebrány pro účely stanovení objemové hmotnosti. Pokud odběru vzorků brání vysoký obsah hrubých částic v půdě, může být odběr vzorků v dané lokalitě pro účely měření objemové hmotnosti vyloučen.

Další podrobnosti ohledně terénního vzorkování budou poskytnuty na základě čl. 24 odst. 1 písm. a), včetně toho, jak řešit konkrétní situace, jako jsou mělké půdy a různé hloubky odběru vzorků.

Půdní deskriptor

Referenční metoda

Minimální metodická kritéria

Je vyžadována validovaná přenosová funkce (pokud se používá jiná než referenční metoda)?

Zrnitost půdy (obsah jílu, prachu a písku – potřebné pro stanovení dalších deskriptorů a souvisejících rozmezí)

ISO 11277 Stanovení velikostní distribuce částic v minerálním půdním materiálu – Metoda prosévání a sedimentace

Nepoužije se

ANO

Elektrická vodivost

Možnost 1: ISO 11265 Stanovení specifické elektrické vodivosti;

Možnost 2: metoda měření nasyceného pastovitého půdního extraktu (eEC) (FAO SOP: GLOSOLAN-SOP-08 (2))

Nepoužije se

ANO

Míra eroze půdy

Při odhadu míry eroze půdy se zohlední všechna opatření přijatá ke zmírnění nebo kompenzaci rizika eroze, včetně opatření ke zmírnění následků požáru.

Odhad míry eroze půdy zahrnuje všechny relevantní erozní procesy, jako je eroze způsobená vodou, větrem, sklizní a orbou.

Eroze půdy vodou se posuzuje na základě těchto faktorů:

Nepoužije se

Eroze půdy větrem se posuzuje na základě těchto faktorů:

Eroze půdy v důsledku postupů hospodaření, jako je orba nebo odstraňování biomasy, se kvantitativně posuzuje na základě metody, která je buď dostupná ve vědecké literatuře, nebo je veřejně dostupná.

Organický uhlík v půdě (SOC)

ISO 10694 Stanovení organického a celkového uhlíku po termickém rozkladu při zajištění spálení veškerého uhlíku.

SOC se vypočítá tak, že se určí celkový obsah uhlíku a odečte se uhlík přítomný jako uhličitan, který se stanoví v souladu s normou ISO 10693.

Nepoužije se

ANO

Zásoba SOC

Metoda stanovená v příloze V nařízení (EU) 2018/1999 v souladu s pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006

Nepoužije se

ANO

Objemová hmotnost redukovaná ve spodní vrstvě půdy

ISO 11272 pro stanovení objemové hmotnosti po vysušení

Pokud je zvolen rovnocenný parametr, musí být metodou evropská nebo mezinárodní norma, je-li k dispozici; pokud taková norma k dispozici není, musí být zvolená metoda dostupná ve vědecké literatuře, nebo musí být veřejně dostupná.

Metodu je možné zpřesnit v závislosti na podílu hrubých částic

ANO

Extrahovatelný fosfor

Upřednostňovaná metoda: ISO 11263 pro spektrometrické stanovení fosforu rozpustného v roztoku hydrogenuhličitanu sodného (P-Olsen)

Jako alternativu je možné použít i jiné metody.

Nepoužije se

ANO

Pro těžké kovy:

ISO 54321: Aqua Regia

Nepovinně: biologicky dostupné frakce kontaminujících látek, jako je metoda ISO 17586 s použitím zředěné kyseliny dusičné.

U kontaminujících látek jiných než těžkých kovů: používat evropské nebo mezinárodní normy, jsou-li k dispozici; pokud taková norma k dispozici není, musí být zvolená metoda buď dostupná ve vědecké literatuře, nebo musí být veřejně dostupná.

Pro těžké kovy:

ANO

U kontaminujících látek jiných než těžkých kovů: nepoužije se, pokud nejsou k dispozici evropské nebo mezinárodní normy

Vododržná kapacita půdy, vzdušná kapacita a nasycená hydraulická vodivost

Metoda stanovení hodnoty pro jeden bod odběru:

Možnost 1: LABORATOŘ: ISO 11274 pro stanovení retenčních vlhkostních charakteristik.

Možnost 2: ODHAD: použijte pedotransferové funkce vyžadující vstupní proměnné, jako je zrnitostní složení, objemová hmotnost, koncentrace SOC.

Minimální kritéria pro odhad celkové vododržné kapacity půdy, vzdušné kapacity a nasycené hydraulické kapacity u půdní jednotky nebo v měřítku povodí nebo dílčího povodí:

ANO (pro bodovou hodnotu)

Možnost 1:

LABORATOŘ: ISO 17313: Stanovení hydraulické vodivosti nasycených porézních materiálů

Možnost 2:

ODHAD: použijte pedotransferové funkce vyžadující vstupní proměnné, jako je zrnitostní složení, objemová hmotnost, koncentrace SOC.

Dusík v půdě

Možnost 1:

ISO 11261 pro stanovení celkového dusíku v půdě modifikovanou Kjeldahlovou metodou

Možnost 2:

ISO 13878 pro stanovení celkového dusíku termickým rozkladem

Nepoužije se

ANO

Kyselost půdy

ISO 10390 pro stanovení pH ve vodě a roztoku KCl a CaCl2

Nepoužije se

ANO

Nasycení bázemi a výměnné koncentrace sodíku, draslíku, vápníku a hořčíku

ISO 11260 pro stanovení efektivní kationtové výměnné kapacity a úrovně nasycení bázemi pomocí BaCl2

Nepoužije se

ANO

Objemová hmotnost ve „svrchní vrstvě půdy“ (horizont A (3))

ISO 11272 pro stanovení objemové hmotnosti po vysušení

Metodu je možné zpřesnit v závislosti na podílu hrubých částic

ANO

Půdní deskriptory spojené s biologickou rozmanitostí půdy a biologickou aktivitou

Používejte evropské nebo mezinárodní normy, pokud jsou k dispozici; pokud taková norma k dispozici není, musí být zvolená metoda buď dostupná ve vědecké literatuře, nebo musí být veřejně dostupná.

Nepoužije se