ODDÍL 7 Pravidla oceňování

Článek 45

Článek 32 směrnice 78/660/EHS, podle něhož musí být oceňování položek uvedených v ročních účetních závěrkách prováděno na základě pořizovací ceny nebo vlastních nákladů, se vztahuje i na investice s výhradou článků 46 až 49 této směrnice.

Článek 46

1.  Členské státy mohou vyžadovat nebo povolit, aby investice uvedené v položce C aktiv byly oceňovány na základě jejich současné hodnoty vypočítané v souladu s články 48 a 49.

2.  Investice uvedené v položce D aktiv se oceňují v jejich současné hodnotě.

3.  Pokud jsou investice vykazovány v pořizovací ceně, uvede se jejich současná hodnota v příloze k účetní závěrce.

V členských státech, kde se investice ke dni vydání této směrnice vykazují v pořizovací ceně, však může být pojišťovnám dána možnost prvního vykázání současné hodnoty investic v položce C. I aktiv v rozvaze nejvýše ve lhůtě pěti let ode dne uvedeného v čl. 70 odst. 1 a současné hodnoty ostatních investic nejpozději ve lhůtě tří let od stejného dne.

4.  Jsou-li finanční investice vykázány ve své současné hodnotě, uvede se jejich pořizovací cena v příloze k účetní závěrce.

5.  Stejná metoda oceňování se použije u všech investic zahrnutých v některé z položek označených arabskou číslicí nebo v položce C. I aktiv. ►M1  Členské státy mohou povolit odchylky od tohoto požadavku. ◄

▼M1

6.  Metoda použitá pro každou jednotlivou položku investic se uvede v příloze k účetní závěrce spolu s částkami podle ní stanovenými.

▼M1

Článek 46a

1.  Jestliže se aktiva a pasiva oceňují v souladu s oddílem 7a směrnice 78/660/EHS, použijí se odstavce 2 až 6 tohoto článku.

2.  Investice uvedené jako aktiva v položce D se vykazují v reálné hodnotě.

3.  Jestliže se investice vykazují v pořizovací hodnotě, uvádí se jejich reálná hodnota v příloze k účetní závěrce.

4.  Jestliže se investice uvádějí v reálné hodnotě, uvádí se jejich pořizovací hodnota v příloze k účetní závěrce.

5.  Pro všechny investice uvedené v kterékoli položce označené arabskou číslicí nebo uvedené jako aktiva v položce C I se musí použít stejná oceňovací metoda. Členské státy mohou povolit odchylky od tohoto požadavku.

6.  Metoda použitá pro každou jednotlivou položku investic se uvede v příloze k účetní závěrce spolu s částkami podle ní stanovenými.

▼B

Článek 47

Použije-li se v případě investic současná hodnota, použije se čl. 33 odst. 2 a 3 směrnice 78/660/EHS, s výhradou článků 37 a 44 této směrnice.

Článek 48

1.  V případě jiných investic, než jsou pozemky a budovy, se současnou hodnotou rozumí tržní hodnota, s výhradou uvedenou v odstavci 5.

2.  Jsou-li investice kotovány na oficiální burze cenných papírů, rozumí se tržní hodnotou hodnota k rozvahovému dni, a pokud rozvahový den není obchodním dnem burzy, hodnota k poslednímu obchodnímu dni burzy předcházejícímu rozvahový den.

3.  Existuje-li trh s jinými investicemi než s těmi, které uvádí odstavec 2, rozumí se tržní hodnotou průměrná cena, za jakou se s takovými investicemi k rozvahovému dni obchoduje, nebo pokud k rozvahovému dni trh nepracuje, k poslednímu obchodnímu dni, který rozvahovému dni předchází.

4.  Pokud byly investice uvedené v odstavcích 2 a 3 ke dni sestavení výkazů již prodány nebo by měly být prodány v nejbližší době, sníží se tržní hodnota o skutečné nebo odhadnuté náklady s tím spojené.

5.  Kromě případů, kdy se použije ekvivalenční metoda podle článku 59 směrnice 78/660/EHS, se veškeré další investice ocení na základě obezřetného odhadu jejich pravděpodobné realizační hodnoty.

6.  Metoda oceňování musí být v každém případě přesně popsána a důvody pro její uplatnění musí být vyjádřeny v příloze k účetní závěrce.

Článek 49

1.  V případě pozemků a budov se současnou hodnotou rozumí tržní hodnota stanovená ke dni ocenění, případně snížená ve smyslu odstavců 4 a 5.

2.  Tržní hodnotou se rozumí cena, za jakou by mohly být pozemky a budovy prodány v den ocenění na základě soukromé smlouvy mezi prodávajícím ochotným transakci uskutečnit a kupujícím, který není svázán s prodávajícím žádnými vztahy, za předpokladu, že majetek je na trhu veřejně dostupný, situace na trhu umožňuje řádný prodej a lhůta ke sjednání prodeje je obvyklá vzhledem k povaze majetku.

3.  Tržní hodnota se určuje prostřednictvím samostatného ocenění každého pozemku a každé budovy provedeného nejméně jednou za 5 let podle obecně uznávaných metod nebo podle metod uznávaných orgány dozoru nad pojišťovnami. Ustanovení čl. 35 odst. 1 písm. b) směrnice 78/660/EHS se nepoužije.

4.  Pokud od posledního oceňování provedeného v souladu s odstavcem 3 hodnota pozemku nebo budovy poklesla, vytvoří se odpovídající opravná položka. Takto stanovená nižší hodnota se v dalších rozvahách nezvyšuje kromě případů, kdy zvýšení vyplývá z nového stanovení tržní hodnoty provedeného v souladu s odstavci 2 a 3.

5.  Pokud byly pozemky a budovy ke dni sestavení výkazů prodány nebo by měly být prodány v nejbližší době, sníží se hodnota stanovená v souladu s odstavci 2 a 4 o skutečné nebo odhadnuté realizační náklady.

6.  Pokud není možné určit tržní hodnotu některého pozemku nebo budovy, považuje se za současnou hodnotu hodnota stanovená na základě pořizovací ceny nebo vlastních nákladů.

7.  Metoda použitá ke stanovení současné hodnoty pozemků a budov i jejich rozčlenění v účetním období, ve kterém je ocenění provedeno, se uvedou v příloze k účetní závěrce.

Článek 50

Článek 33 směrnice 78/660/EHS se použije na pojišťovny takto:

Článek 51

Článek 35 směrnice 78/660/EHS se použije na pojišťovny takto:

Členské státy mohou vyžadovat, aby se vytvořily opravné položky u převoditelných cenných papírů vykazovaných jako investice tak, aby byly vykazovány v nižší hodnotě, která jim byla přiřazena k rozvahovému dni.

Článek 52

Článek 38 směrnice 78/660/EHS se použije na aktiva uvedená v položce F. I podle článku 6 této směrnice.

Článek 53

Článek 39 směrnice 78/660/EHS se použije na aktiva uvedená v položkách E. I, II a III a F. II podle článku 6 této směrnice.

Článek 54

V případě neživotního pojištění vychází hodnota pořizovacích nákladů příštích období ze základu, který je slučitelný se základem používaným pro nezasloužené pojistné.

V případě životního pojištění se výpočet výše časového rozlišení u pořizovacích nákladů může začlenit do výpočtu metodou pojistné matematiky uvedenou v článku 59.

Článek 55

1.  

2.  Jestliže jsou dluhové cenné papíry nebo ostatní cenné papíry s pevným výnosem, které nejsou oceněny v tržní hodnotě, prodány před splatností a příjmy z tohoto prodeje se použijí na nákup dalších dluhových cenných papírů nebo cenných papírů s pevným výnosem, mohou členské státy vyžadovat nebo povolit, aby se rozdíl mezi příjmy z tohoto prodeje a jejich účetní hodnotou rovnoměrně rozložil na celé období, které zbývá do doby splatnosti původní investice.

Článek 56

Technické rezervy

Výše technických rezerv musí být v libovolném okamžiku dostatečná do té míry, aby byla pojišťovna schopna dostát závazkům vyplývajícím na základě racionálních předpokladů z pojistných smluv.

Článek 57

Rezerva na nezasloužené pojistné

1.  Rezerva na nezasloužené pojistné se v zásadě vypočítává pro každou pojistnou smlouvu zvlášť. Členské státy však mohou povolit použití statistických metod, zvláště metod poměrných nebo paušálních, pokud lze očekávat, že se dojde přibližně ke stejným výsledkům jako při individuálních výpočtech.

2.  U kategorií pojištění, kde není možné stanovit časovou korelaci mezi riziky a pojistným, se použijí takové výpočtové metody, které berou v úvahu nestejný časový vývoj rizika.

Článek 58

Rezerva na hrozící ztráty

Rezerva na hrozící ztrátyuvedená v článku 26 se vypočítává na základě pojistných plnění a správní režie, které by mohly pravděpodobně vyvstat po skončení účetního období v souladu s pojistnými smlouvami uzavřenými před tímto dnem, pokud jejich odhadovaná výše přesáhne výši rezervy na nezasloužené pojistné a výši splatného pojistného vyplývajícího z daných pojistných smluv.

Článek 59

Rezerva na životní pojištění

1.  Rezerva na životní pojištění se v zásadě vypočítává samostatně pro každou smlouvu životního pojištění. Členské státy však mohou povolit, aby se použilo statistických či matematických metod, pokud lze očekávat, že se dojde k přibližně stejným výsledkům jako při individuálních výpočtech. Přehled základních zvolených předpokladů se uvede v příloze k účetní závěrce.

2.  Výpočet provádí každoročně pojistný matematik nebo jiný odborník z této oblasti na základě uznávaných metod pojistné matematiky.

Článek 60

Rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí

1.  Neživotní pojištění

2.  Životní pojištění

Článek 61

1.  Až do další koordinace mohou členské státy vyžadovat nebo povolit použití následujících metod, pokud je v důsledku povahy kategorií nebo typů předmětných pojištění informace o pohledávkách z pojistného nebo nárocích z pojistných událostí za dané pojistné období v době sestavování ročních účetních závěrek nedostatečná pro provedení přesného odhadu.

První metoda

Přebytek sjednaného pojistného oproti nárokům z pojistných událostí a nákladům uhrazeným z titulu smluv s počátkem v průběhu pojistného období tvoří technickou rezervu, která je začleněna do technické rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí uvedené v rozvaze v položce C.3 pasiv. Tato rezerva se může rovněž vypočítat na základě stanoveného procentního podílu ze sjednaného pojistného, pokud je uplatnění takovéto metody vhodné vzhledem k typu pojištěného rizika. Nastane-li taková potřeba, zvýší se tato technická rezerva, aby byla dostatečně vysoká a umožňovala dostát současným i budoucím závazkům. V okamžiku, kdy jsou shromážděny dostatečné informace, se technická rezerva vytvořená touto metodou nahradí rezervou na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí odhadnutou obvyklým způsobem, nejpozději však ve lhůtě tří let následujících po pojistném období.

Druhá metoda

Čísla uvedená v rámci celého technického účtu nebo v některých jeho položkách se vztahují k roku, který předchází v plném rozsahu nebo alespoň částečně účetnímu období. Datum vzniku uvedených informací však nesmí předcházet účetnímu období o více než dvanáct měsíců. V případě potřeby se technické rezervy uváděné v účetních závěrkách zvýší tak, aby byly dostatečně vysoké a pokrývaly současné i budoucí závazky.

2.  Pokud je použita některá z metod popsaných v odstavci 1, použije se tato metoda systematicky i pro následující účetní období, pokud okolnosti nevyžadují změnu. Použití jedné z uvedených metod se uvede a zdůvodní v příloze k účetní závěrce; v případě změny použité metody se v příloze k účetní závěrce uvedou dopady na aktiva, pasiva, finanční situaci a na zisk nebo ztrátu. Pokud je použita první metoda, uvede se v příloze k účetní závěrce doba, která uplyne do okamžiku, kdy bude vytvořena rezerva na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí na obvyklém základě. Pokud se použije druhá metoda, uvede se v příloze k účetní závěrce rozsah příslušných operací a doba, která dělí účetní období a předchozí rok, k němuž se vztahují čísla.

3.  Pro účely tohoto článku se pojistným obdobím rozumí účetní období, během nějž pojistné smlouvy dané kategorie či typu pojištění nabývají účinku.

Článek 62

Až do další koordinace stanoví členské státy, které požadují vytváření vyrovnávacích rezerv, oceňovací pravidla, která se budou u těchto rezerv uplatňovat.