4.5 Dohledový test odlehlých hodnot

Instituce by měly pravidelně, nejméně jednou za čtvrtletí, vypočítat dopad náhlého paralelního posunu výnosové křivky o +/ - 200 bazických bodů na EVE. Instituce by měly pravidelně, alespoň jednou ročně, podat příslušnému orgánu zprávu o změně v EVE vyplývající z výpočtu. Je - li pokles EVE vyšší než 20 % kapitálu instituce, měla by instituce informovat příslušný orgán neprodleně .

Instituce by měly pravidelně, nejméně jednou za čtvrtletí, vypočítat dopad úrokových šoků na svou EVE za použití scénářů 1 až 6 uvedených v příloze III. Instituce by měly pravidelně, alespoň jednou ročně, podat zprávu příslušnému orgánu o změně EVE vyplývající z výpočtu, a to prostřednictvím zprávy ICAAP. Je - li pokles EVE vyšší než 15 % kapitálu Tier 1 instituce při kterémkoli ze šesti scénářů, měla by instituce informovat příslušný orgán.

Při výpočtu změny v EVE pro účely odstavců 113 a 114 by měly instituce uplatňovat zejména tyto zásady:

• (a) Měly by být zohledněny všechny pozice z nástrojů citlivých na úrokové sazby.
• (b) Měly by být zahrnuty pozice v malém obchodním portfoliu, nebude - li úrokové riziko malého obchodního portfolia zachyceno v jiném rizikovém ukazateli .
• (c) Všechny nástroje CET1 a jiný trvalý kapitál bez vypověditelné lhůty by měl být vyloučen z výpočtu dohledového testu odlehlých hodnot .
• (d) Instituce by měly ve výpočtu zohlednit automatické a behaviorální opce. Instituce by měly přizpůsobit klíčové předpoklady modelování chování charakteristikám různých scénářů úrokových sazeb.
• (e) Měly by být zahrnuty penzijní závazky a aktiva penzijního plánu, není - li jejich úrokové riziko zachyceno v jiném ukazateli míry úrokových rizik.
• (f) Peněžní toky z nástrojů citlivých na úrokové sazby by měly zahrnovat každou splátku jistiny, změnu jistiny a všechny platby úroků.
• (g) Instituce s poměrem NPE⁸ 2 % nebo vyšším by měly zahrnout NPE mezi nástroje citlivé na obecné úrokové riziko, přičemž jejich modelování by mělo odrážet očekávané peněžní toky a jejich načasování. NPE by měly být zahrnuty snížené o opravné položky .
• (h) Instituce by měly zvážit dolní meze úrokových sazeb specifické pro jednotlivé nástroje.
• (i) Nakládání s obchodními maržemi a jinými složkami rozpětí v úrokových platbách, pokud jde o jejich vyčlenění z peněžních toků nebo jejich zahrnutí do peněžních toků, by mělo být provedeno v souladu s přístupem instituce k internímu řízení a měření úrokových rizik investičního portfolia. Instituce by měly příslušný orgán informovat
• o tom, zda vyloučí z výpočtu obchodní marže a jiné složky rozpětí či nikoli. Jsou - li vyloučeny obchodní marže a jiné složky rozpětí, měly by instituce i) používat transparentní metodiku pro určování bezrizikové sazby při vzniku každého nástroje, ii) používat metodiku, která je důsledně používána v případě obchodních jednotek, a iii) zajistit, aby vyčlenění obchodních marží a jiných složek rozpětí z peněžních toků bylo v souladu s tím, jak instituce řídí a zajišťuje IRRBB.
• (j) Změna v EVE by měla být vypočítána s předpokladem tzv. run - off rozvahy.
• (k) Pro každou měnu by měla být po šoku použita dolní mez úrokové sazby v závislosti na splatnosti a to od - 100 bazických bodů pro okamžitou splatnost. Tato dolní mez by se měla zvyšovat o 5 bazických bodů za rok, až dosáhne 0 % v případě splatnosti v délce 20 let a více. Jsou - li sledované sazby nižší než aktuální nižší referenční sazba - 100 bazických bodů, měly by instituce uplatnit nižší sledovanou sazbu⁹ .
• (l) Instituce by měly vypočítat změnu EVE přinejmenším pro každou měnu, činí - li aktiva nebo pasiva vyjádřené v této měně nejméně 5 % z celkových finančních aktiv investičního portfolia (bez hmotných aktiv) nebo jeho pasiv, nebo méně než 5 %, pokud je součet aktiv nebo pasiv zahrnutých do výpočtu nižší než 90 % celkových finančních aktiv investičního portfolia (bez hmotných aktiv) nebo jeho pasiv (významné pozice).
• (m) Při výpočtu celkové změny EVE pro každý scénář úrokových šoků by instituce měly sečíst všechny negativní i pozitivní změny EVE, ke kterým došlo v každé měně. Pozitivní změny by měly být váženy koeficientem 50 %.
• (n) Pro každou měnu by měla být použita odpovídající obecná „bezriziková“ výnosová křivka (např. křivka swapové sazby). Tato křivka by neměla zahrnovat úvěrové rozpětí nebo rozpětí likvidity specifické pro daný nástroj nebo subjekt.
• (o) Předpokládané datum cenové fixace v souvislosti s chováním v případě retailových a nefinančních neretailových vkladů bez konkrétních dat úrokové fixace (vklady splatné na požádání) by mělo být omezeno na maximální hodnotu průměru ve výši 5 let. Horní mez 5 let platí pro každou jednotlivou měnu. Vklady splatné na požádání z finančních institucí by neměly být předmětem behaviorálního modelování.

⁸ Poměr nevýkonných expozic (nesplácené dluhové cenné papíry a úvěry a zálohy/celkové hrubé dluhové cenné papíry a úvěry a zálohy) vypočtený na úrovni instituce.

⁹ EBA (Evropský orgán pro bankovnictví) by mohl zvážit revizi této dolní meze, aby zajistil, že tato nižší referenční sazba bude vzhledem k budoucímu vývoji úrokových sazeb dostatečně obezřetná.

Při výpočtu dopadů dohledového testu odlehlých hodnot by instituce měly používat metody výpočtu stanovené v rámci kapitol pojednávajících o ekonomické hodnotě vlastního kapitálu v přílohách I a II.