NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 (4) bylo podstatně změněno (5). Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.

(2)

Nařízení (EU) 2015/847 bylo přijato proto, aby v celé Unii zajistilo jednotné uplatňování požadavků, které Finanční akční výbor (FATF) stanovil pro poskytovatele služeb bezhotovostních převodů, zejména povinnosti poskytovatelů platebních služeb doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o plátci a příjemci peněžních prostředků. Poslední změny standardů FATF o nových technologiích, provedené v červnu 2019 s cílem regulovat virtuální aktiva a poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními aktivy, zavedly za účelem snadnější dohledatelnosti převodů virtuálních aktiv nové a obdobné povinnosti i pro poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními aktivy. Na základě uvedených změn mají poskytovatelé služeb souvisejících s virtuálními aktivy doprovázet převody virtuálních aktiv informacemi o původcích a příjemcích těchto převodů. Poskytovatelé služeb souvisejících s virtuálními aktivy mají rovněž povinnost tyto informace získat, uchovávat, sdílet se svým protějškem na druhém konci převodu virtuálních aktiv a na požádání je poskytnout příslušným orgánům.

(3)

Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2015/847 se v současné době vztahuje pouze na převody peněžních prostředků, to jest na bankovky a mince, bezhotovostní peníze a elektronické peníze ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (6), je vhodné rozšířit oblast působnosti nařízení (EU) 2015/847, aby se vztahovala i na převody virtuálních aktiv.

(4)

Toky peněz získaných nezákonným způsobem prostřednictvím převodu peněžních prostředků a virtuálních aktiv mohou poškodit integritu, stabilitu a pověst finančního sektoru a ohrozit vnitřní trh Unie i mezinárodní rozvoj. Praní peněz, financování terorismu a organizovaná trestná činnost zůstávají závažnými problémy, které by měly být řešeny na úrovni Unie. Spolehlivost, integrita a stabilita systému převodů peněžních prostředků a virtuálních aktiv a důvěra ve finanční systém jako celek by mohly být vážně ohroženy snahami pachatelů trestné činnosti a jejich společníků buď zastírat původ výnosů z trestné činnosti, nebo směrovat peněžní prostředky nebo virtuální aktiva na trestnou činnost nebo teroristické účely.

(5)

Ti, kdo perou peníze a financují terorismus, mohou využívat k usnadnění své trestné činnosti volného pohybu kapitálu v integrovaném finančním prostoru Unie, pokud nebudou na úrovni Unie přijata určitá koordinační opatření. Cílem mezinárodní spolupráce v rámci FATF a celosvětového provádění jeho doporučení je zabraňovat praní peněz a financování terorismu při převádění peněžních prostředků nebo virtuálních aktiv.

(6)

Z důvodu rozsahu opatření, které je třeba přijmout, by měla Unie zaručit, aby byly mezinárodní standardy pro boj proti praní peněz a financování terorismu a šíření zbraní, které FATF 16. února 2012 přijal a poté 21. června 2019 revidoval (dále jen „revidovaná doporučení FATF“), a zejména doporučení FATF č. 15 o nových technologiích, doporučení FATF č. 16 o bezhotovostních převodech a revidované vysvětlivky k těmto doporučením v celé Unii, používány jednotně, a zejména aby nedocházelo k rozlišování nebo rozporu mezi vnitrostátními platbami nebo převody virtuálních aktiv uvnitř členského státu na jedné straně a přeshraničními platbami nebo převody virtuálních aktiv mezi členskými státy na straně druhé. Nekoordinovaný samostatný postup členských států v oblasti přeshraničních převodů peněžních prostředků a virtuálních aktiv by mohl mít významný dopad na plynulé fungování platebních systémů a služeb virtuálních aktiv na úrovni Unie, a tím poškodit vnitřní trh v oblasti finančních služeb.

(7)

Pro podporu soudržného přístupu k boji proti praní peněz a financování terorismu na mezinárodní úrovni a pro zvýšení účinnosti tohoto boje by další kroky Unie měly zohlednit vývoj na mezinárodní úrovni, zejména revidovaná doporučení FATF.

(8)

Globální dosah transakcí, rychlost, s jakou lze transakce provádět, a možnost anonymity, kterou jejich převod nabízí, vystavují virtuální aktiva obzvláštnímu riziku kriminálního zneužití, mimo jiné přeshraničně. V zájmu účinného řešení rizik, která představuje zneužívání virtuálních aktiv pro účely praní peněz a financování terorismu, by Unie měla prosazovat uplatňování norem prováděných tímto nařízením na celosvětové úrovni a rozvoj mezinárodního a mezijurisdikčního rozměru regulačního a dohledového rámce pro převody virtuálních aktiv v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu.

(9)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (7), ve znění pozměněném směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 (8), zavedla definici virtuálních měn a zařadila poskytovatele směnárenských služeb mezi virtuálními měnami a fiat měnami stejně jako poskytovatele virtuálních peněženek mezi subjekty, na něž se vztahují právní předpisy Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Nedávný vývoj na mezinárodní scéně, zejména v rámci FATF, nyní poukazuje na potřebu regulovat další kategorie poskytovatelů služeb souvisejících s virtuálními aktivy, které dosud nejsou regulovány, a rozšířit stávající definici virtuální měny.

(10)

Definice kryptoaktiv v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 (9) odpovídá definici virtuálních aktiv, která je uvedena v revidovaných doporučeních FATF, a seznam služeb souvisejících s kryptoaktivy a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, na něž se uvedené nařízení vztahuje, zahrnuje také poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními aktivy, které jako takové identifikoval FATF a kteří podle něj vyvolávají obavy z hlediska praní peněz a financování terorismu. V zájmu zajištění soudržnosti právních předpisů Unie v této oblasti by toto nařízení mělo používat stejné definice kryptoaktiv, služeb souvisejících s kryptoaktivy a poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, jaké jsou používány v nařízení (EU) 2023/1114.

(11)

Provádění a prosazování tohoto nařízení představuje vhodný a účinný prostředek předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim.

(12)

Účelem tohoto nařízení není vytvářet zbytečnou zátěž ani náklady pro poskytovatele nebo uživatele platebních služeb ani pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo uživatele těchto služeb. Preventivní přístup by tudíž měl být cílený a přiměřený a měl by být plně v souladu s volným pohybem kapitálu, který je zaručen v celé Unii.

(13)

Revidovaná strategie Unie pro boj proti financování terorismu ze dne 17. července 2008 (dále jen „revidovaná strategie“) uvádí, že je třeba nadále vyvíjet úsilí s cílem zabránit financování terorismu a kontrolovat, jak osoby podezřelé z terorismu užívají své vlastní finanční zdroje. Uznává, že FATF se neustále snaží zlepšovat svá doporučení a usiluje o jednotné chápání způsobů, jimiž by bylo možné tato doporučení provádět. Revidovaná strategie konstatuje, že způsob, jímž všichni členové FATF a členové podobných regionálních subjektů revidovaná doporučení FATF provádějí, je pravidelně vyhodnocován a že je proto důležitý společný přístup členských států k jejich provádění.

(14)

Kromě toho Komise ve svém sdělení ze dne 7. května 2020 o akčním plánu pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu určila šest prioritních oblastí pro naléhavá opatření ke zlepšení režimu Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu, mezi něž patří i vytvoření soudržného unijního regulačního rámce, který by pro tento režim zavedl podrobnější a harmonizovanější pravidla, zejména s cílem řešit dopady technologických inovací a vývoje mezinárodních standardů a zabránit rozdílnému provádění stávajících pravidel. Práce na mezinárodní úrovni ukazuje, že je třeba rozšířit oblast odvětví nebo subjektů, na něž se uvedený režim vztahuje, a posoudit, jak by se měl uplatňovat na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, na něž se dosud nevztahuje.

(15)

S cílem předcházet financování terorismu byla přijata opatření za účelem zmrazení finančních prostředků a hospodářských zdrojů některých osob, skupin a subjektů, včetně nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 (10), nařízení Rady (ES) č. 881/2002 (11) a nařízení Rady (EU) č. 356/2010 (12). Za stejným účelem byla přijata i opatření zaměřená na ochranu finančních systémů před směrováním peněžních prostředků a jiných hospodářských zdrojů na teroristické účely. Směrnice (EU) 2015/849 obsahuje řadu takových opatření. Tato opatření však dokonale nebrání přístupu teroristů nebo jiných pachatelů trestné činnosti k platebním systémům za účelem převodu jejich peněžních prostředků.

(16)

Zvlášť důležitým a cenným nástrojem pro předcházení praní peněz a financování terorismu, jejich odhalování a vyšetřování a také pro provádění omezujících opatření, zejména těch, která jsou uložena nařízeními (ES) č. 2580/2001, (ES) č. 881/2002 a (EU) č. 356/2010, může být dohledatelnost převodů peněžních prostředků a kryptoaktiv. Pro zajištění předávání informací v celém platebním řetězci nebo v celém řetězci převodů kryptoaktiv je proto vhodné zavést systém, který ukládá poskytovatelům platebních služeb povinnost doprovázet převody peněžních prostředků informacemi o plátci a příjemci peněžních prostředků a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy povinnost doprovázet převody kryptoaktiv informacemi o původci a příjemci kryptoaktiv.

(17)

Některé převody kryptoaktiv zahrnují zvláštní vysoce rizikové faktory praní peněz, financování terorismu a jiné trestné činnosti, zejména převody související s produkty, transakcemi nebo technologiemi určenými ke zvýšení anonymity, včetně privátních peněženek a anonymizačních směšovacích anebo zaměňovacích služeb. Aby byla zajištěna sledovatelnost těchto převodů, měl by Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (13) (dále jen „EBA“) zejména objasnit, jak mají poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy zohledňovat rizikové faktory uvedené v příloze III směrnice (EU) 2015/849, a to i při provádění transakcí se subjekty ze zemí mimo Unii, které nejsou regulovány, registrovány ani licencovány v žádné třetí zemi, nebo s nehostovanými adresami. Pokud jsou zjištěny situace s vyšším rizikem, měl by EBA vydat obecné pokyny, v nichž upřesní, která posílená opatření náležité péče by povinné osoby měly zvážit za účelem zmírnění těchto rizik, včetně přijetí vhodných postupů, jako je využití analytických nástrojů technologie distribuovaného registru (dále jen „DLT“) ke zjištění původu nebo určení kryptoaktiv.

(18)

Toto nařízení by se mělo použít, aniž jsou dotčena vnitrostátní a unijní omezující opatření zavedená nařízeními na základě článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU), jako jsou nařízení (ES) č. 2580/2001, (ES) č. 881/2002 a (EU) č. 356/2010 a nařízení Rady (EU) č. 267/2012 (14), (EU) 2016/1686 (15) a (EU) 2017/1509 (16), v nichž může být požadováno, aby poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce peněžních prostředků, poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy původců a příjemců kryptoaktiv, zprostředkující poskytovatelé platebních služeb, jakož i zprostředkující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, přijali vhodná opatření ke zmrazení určitých peněžních prostředků a kryptoaktiv nebo dodržovali určitá omezení týkající se některých převodů peněžních prostředků nebo kryptoaktiv. Poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli mít zavedeny vnitřní politiky, postupy a kontroly k zajištění provádění těchto omezujících opatření, včetně detekčních opatření vzhledem k unijním a vnitrostátním seznamům označených osob. EBA by měl vydat obecné pokyny upřesňující tyto vnitřní politiky, postupy a kontroly. Záměrem je, aby požadavky tohoto nařízení týkající se vnitřních politik, postupů a kontrol ohledně omezujících opatření byly v blízké budoucnosti zrušeny nařízením Evropského parlamentu a Rady o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu.

(19)

Zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení by mělo být prováděno plně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (17). Další zpracování osobních údajů ke komerčním účelům by mělo být přísně zakázáno. Boj proti praní peněz a financování terorismu uznávají všechny členské státy jako důležitou otázku veřejného zájmu. Při uplatňování tohoto nařízení musí být předávání osobních údajů do třetí země prováděno v souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2016/679. Je důležité, aby poskytovatelům platebních služeb a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří působí ve více jurisdikcích a jejichž pobočky či dceřiné společnosti se nacházejí mimo Unii, nebylo bráněno v předávání informací o podezřelých transakcích uvnitř téže organizace, pokud použijí odpovídající zabezpečení. Kromě toho by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy původce a příjemce kryptoaktiv, poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce peněžních prostředků a zprostředkující poskytovatelé platebních služeb a zprostředkující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy měli mít zavedena vhodná technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů před jejich náhodnou ztrátou, změnou, neoprávněným sdělením nebo neoprávněným přístupem.

(20)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na osoby, jejichž jedinou činností je převádění dokumentů v listinné podobě na elektronické údaje a které jednají na základě smlouvy s poskytovatelem platebních služeb, ani na osoby, jejichž jedinou činností je poskytování komunikačních nebo jiných podpůrných systémů pro převody peněžních prostředků nebo systémů pro clearing a vypořádacích systémů poskytovatelům platebních služeb.

(21)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na osoby, které poskytují pouze doplňkovou infrastrukturu, jako jsou poskytovatelé služeb internetových služeb, poskytovatelé cloudových služeb nebo vývojáři softwaru, která umožňuje jinému subjektu poskytovat služby převodu kryptoaktiv, ledaže provádějí převody kryptoaktiv.

(22)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na převody kryptoaktiv mezi jednotlivými osobami, k nimž dochází bez zapojení poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, ani na případy, kdy jsou původce i příjemce kryptoaktiv poskytovateli služeb převodu kryptoaktiv, kteří jednají svým vlastním jménem.

(23)

Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků odpovídající službám uvedeným v čl. 3 písm. a) až m) a písm. o) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (18). Je rovněž vhodné vyjmout z jeho oblasti působnosti převody peněžních prostředků a elektronických peněžních tokenů ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 nařízení (EU) 2023/1114, které představují malé riziko praní peněz nebo financování terorismu. Tato vynětí by měla zahrnovat platební karty, nástroje elektronických peněz, mobilní telefony nebo jiná digitální zařízení nebo zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplacené i placené následně, jsou-li použity výhradně k nákupu zboží nebo služeb a číslo uvedené karty, nástroje nebo zařízení doprovází všechny převody. Avšak použití platební karty, nástroje elektronických peněz, mobilního telefonu nebo jakéhokoli jiného digitálního zařízení nebo zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplaceného i placeného následně, pro převod peněžních prostředků nebo elektronických peněžních tokenů mezi fyzickými osobami, které jednají jakožto spotřebitelé, za účelem jiným než výkonu jejich obchodní, podnikatelské nebo profesní činnosti, spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení. Kromě toho by z oblasti působnosti tohoto nařízení měly být vyňaty výběry z bankomatů, platby daní, pokut nebo jiných odvodů, převody prostředků uskutečněné výměnou digitálního obrazu šeků, včetně šeků převedených do elektronické podoby, nebo směnek, a převody peněžních prostředků, kdy jsou plátce i příjemce peněžních prostředků poskytovateli platebních služeb a jednají svým vlastním jménem.

(24)

Na kryptoaktiva, která jsou jedinečná a nezaměnitelná, se požadavky tohoto nařízení nevztahují, pokud nejsou klasifikována jako kryptoaktiva nebo peněžní prostředky podle nařízení (EU) 2023/1114.

(25)

Samoobslužná technická zařízení pro kryptoaktiva mohou uživatelům umožnit provádět převody kryptoaktiv na adresu kryptoaktiv vložením hotovosti, často bez jakékoli formy identifikace a ověření klienta. Samoobslužná technická zařízení pro kryptoaktiva jsou vystavena riziku praní peněz a financování terorismu obzvláště silně, protože kvůli anonymitě, kterou zajišťují, a možnosti nakládat s hotovostí neznámého původu jsou ideálním prostředkem k páchání nezákonné činnosti. Vzhledem ke své úloze při poskytování nebo aktivním usnadňování převodů kryptoaktiv by převody kryptoaktiv prostřednictvím samoobslužných technických zařízení pro kryptoaktiva měly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(26)

S cílem zohlednit zvláštnosti vnitrostátních platebních systémů a za podmínky, že je vždy možné dohledat převod peněžních prostředků zpět k plátci, by členské státy měly mít možnost vyjmout z oblasti působnosti tohoto nařízení některé domácí převody peněžních prostředků nízké hodnoty včetně elektronických žirových plateb využívané k nákupu zboží nebo služeb.

(27)

Vzhledem k přirozené bezhraniční povaze a globálnímu dosahu převodů kryptoaktiv a poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy neexistují žádné objektivní důvody k odlišnému zacházení mezi vnitrostátními a přeshraničními převody, pokud jde o riziko praní peněz a financování terorismu. S cílem zohlednit tyto specifické charakteristiky by neměla být udělena žádná výjimka z oblasti působnosti tohoto nařízení pro vnitrostátní převody kryptoaktiv nízké hodnoty v souladu s požadavkem FATF, aby se se všemi převody kryptoaktiv zacházelo jako s přeshraničními.

(28)

Poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli zajistit, aby informace o plátci a příjemci peněžních prostředků nebo o původci a příjemci kryptoaktiv nechyběly nebo nebyly neúplné.

(29)

Aby nedocházelo ke snižování účinnosti platebních systémů a aby se vyvážilo riziko přesunu transakcí do šedé zóny v důsledku uplatňování příliš přísných identifikačních požadavků na jedné straně a riziko potenciálních teroristických hrozeb představovaných malými převody peněžních prostředků na straně druhé, měla by se povinnost kontrolovat správnost informací o plátci nebo příjemci peněžních prostředků, v případě převodů peněžních prostředků, u nichž zatím nedošlo k ověření, ukládat pouze u jednotlivých převodů peněžních prostředků přesahujících částku 1 000 EUR, ledaže se převod zdá být spojen s jinými převody peněžních prostředků, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1 000 EUR, peněžní prostředky byly obdrženy nebo vyplaceny v hotovosti nebo v anonymních elektronických penězích, nebo existuje důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu.

(30)

Ve srovnání s převody peněžních prostředků lze převody kryptoaktiv provádět vzhledem k jejich globálnímu dosahu a technologickým vlastnostem napříč několika jurisdikcemi ve větším měřítku a rychleji. Kromě pseudoanonymity kryptoaktiv tyto charakteristiky převodů kryptoaktiv pachatelům trestné činnosti nabízejí příležitost provádět rozsáhlé vysokorychlostní nezákonné převody a zároveň obcházet povinnosti týkající se sledovatelnosti a vyhnout se odhalení tím, že se velké transakce strukturují do menších částek, používají se četné zdánlivě nesouvisející adresy DLT, včetně adres DLT k jednorázovému použití, a automatizované procesy. Většina kryptoaktiv je také velmi volatilní a jejich hodnota může významně kolísat během velmi krátkého časového období, což znejišťuje výpočet souvisejících transakcí. Aby byly tyto specifické rysy zohledněny, měly by se na převody kryptoaktiv vztahovat stejné požadavky bez ohledu na jejich výši a bez ohledu na to, zda se jedná o vnitrostátní nebo přeshraniční převody.

(31)

U převodů peněžních prostředků nebo u převodů kryptoaktiv, u nichž se má za to, že došlo k ověření, by se od poskytovatelů platebních služeb a od poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy nemělo vyžadovat, aby ověřovali správnost informací o plátci nebo příjemci peněžních prostředků doprovázejících každý převod peněžních prostředků nebo informací o původci a příjemci kryptoaktiv doprovázejících každý převod kryptoaktiv, pokud jsou splněny povinnosti stanovené ve směrnici (EU) 2015/849.

(32)

S ohledem na legislativní akty Unie týkající se platebních služeb, konkrétně na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 (19), směrnici (EU) 2015/2366 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 (20), by mělo být dostačující stanovit, že převody peněžních prostředků v rámci Unie doprovázejí pouze zjednodušené informace, jako je číslo platebního účtu nebo jedinečný identifikátor transakce.

(33)

Aby se orgánům třetích zemí, které odpovídají za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, umožnilo dohledat zdroj peněžních prostředků nebo kryptoaktiv používaných k těmto účelům, měly by být převody peněžních prostředků nebo převody kryptoaktiv z Unie mimo Unii doprovázeny úplnými informacemi o plátci a příjemci peněžních prostředků, pokud jde o převody peněžních prostředků, a o původci a příjemci kryptoaktiv, pokud jde o převody kryptoaktiv. Součástí úplných informací o plátci a příjemci peněžních prostředků by měl být identifikační kód právnické osoby (dále jen „LEI“) nebo rovnocenný oficiální identifikátor, pokud ho plátce sděluje svému poskytovateli platebních služeb, protože tento kód by umožnil lepší identifikaci stran zapojených do převodu peněžních prostředků a bylo by jednoduché začlenit ho do stávajících formátů zpráv o platbách, např. do formátu vypracovaného Mezinárodní organizací pro normalizaci pro elektronickou výměnu dat mezi finančními institucemi. Orgánům odpovědným ve třetích zemích, které odpovídají za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, by měl být poskytnut přístup k úplným informacím o plátci a příjemci peněžních prostředků nebo případně o původci a příjemci kryptoaktiv pouze za účelem předcházení praní peněz a financování terorismu, jejich odhalování a vyšetřování.

(34)

Kryptoaktiva existují ve virtuální realitě bez hranic a lze je převést jakémukoli poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, ať je, či není v jurisdikci registrován. Mnoho jurisdikcí mimo Unii má zavedena pravidla týkající se ochrany údajů a jejich prosazování, která se liší od daných pravidel v Unii. Při převodu kryptoaktiv jménem klienta poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, který není registrován v Unii, by poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce měl posoudit schopnost poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv přijímat a uchovávat informace požadované podle tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) 2016/679, případně s využitím možností uvedených v kapitole V nařízení (EU) 2016/679. Evropský sbor pro ochranu údajů by měl po konzultaci s orgánem EBA vydat pokyny k praktickému provádění požadavků na ochranu údajů při předávání osobních údajů do třetích zemí v souvislosti s převody kryptoaktiv. Mohly by nastat situace, kdy osobní údaje nelze zaslat, protože požadavky nařízení (EU) 2016/679 nelze splnit. Orgán EBA by měl vydat obecné pokyny týkající se vhodných postupů pro určení toho, zda by v takových případech měl být převod kryptoaktiv proveden, odmítnut nebo pozastaven.

(35)

Orgány členských států, které odpovídají za boj proti praní peněz a financování terorismu, a relevantní justiční a donucovací orgány v členských státech a na úrovni Unie by měly zintenzivnit vzájemnou spolupráci a spolupráci s relevantními orgány třetích zemí, včetně rozvojových zemí, aby tak ještě více posílily transparentnost a sdílení informací a osvědčených postupů.

(36)

Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce by měl zajistit, aby převody kryptoaktiv byly doprovázeny jménem původce, adresou distribuovaného registru původce, je-li převod kryptoaktiv registrován v síti využívající DLT nebo podobnou technologii, číslem účtu kryptoaktiv původce v případech, kdy takový účet existuje a je používán ke zpracování transakce, adresou původce včetně názvu země, číslem úředního osobního dokladu a identifikačním číslem klienta, nebo alternativně datem a místem narození původce, a s výhradou existence nezbytného pole v příslušném formátu zprávy rovněž aktuálním LEI, nebo pokud neexistuje, jakýmkoli jiným dostupným rovnocenným oficiálním identifikátorem původce, pokud jej původce poskytl svému poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. Informace by měly být poskytnuty bezpečným způsobem a před převodem kryptoaktiv nebo současně či souběžně s ním.

(37)

Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy původce by měl rovněž zajistit, aby převody kryptoaktiv byly doprovázeny jménem příjemce kryptoaktiv, adresou distribuovaného registru příjemce kryptoaktiv, je-li převod kryptoaktiv registrován v síti využívající DLT nebo podobnou technologii, číslem účtu příjemce kryptoaktiv v případech, kdy takový účet existuje a je používán ke zpracování transakce, a s výhradou existence nezbytného pole v příslušném formátu zprávy rovněž aktuálním LEI, nebo pokud neexistuje, jakýmkoli jiným dostupným rovnocenným oficiálním identifikátorem příjemce kryptoaktiv, pokud jej původce poskytl svému poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. Informace by měly být předloženy bezpečným způsobem a před převodem kryptoaktiv nebo současně či souběžně s ním.

(38)

Pokud jde o převody kryptoaktiv, požadavky tohoto nařízení by se měly vztahovat na všechny převody včetně převodů kryptoaktiv na nehostovanou adresu nebo z ní, pokud je do nich zapojen poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy.

(39)

V případě převodu na nehostovanou adresu nebo z ní by měl poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy shromažďovat informace o původci i příjemci kryptoaktiv, obvykle od svého klienta. Po poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy by v zásadě nemělo být požadováno, aby ověřil informace o uživateli nehostované adresy. Nicméně v případě převodu částky přesahující 1 000 EUR, která je odeslána nebo přijata jménem klienta poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy na nehostovanou adresu nebo z ní, by tento poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy měl ověřit, zda je tato nehostovaná adresa skutečně vlastněna nebo ovládána tímto klientem.

(40)

Pokud jde o převody peněžních prostředků od jediného plátce několika příjemcům peněžních prostředků, které jsou zasílány převodem hromadným příkazem obsahujícím jednotlivé převody z Unie mimo Unii, je třeba stanovit, že k těmto jednotlivým převodům lze uvádět pouze číslo platebního účtu plátce nebo jedinečný identifikátor transakce, jakož i úplné informace o příjemci peněžních prostředků, pokud hromadný příkaz obsahuje úplné informace o plátci, jejichž správnost byla ověřena, a úplné informace o příjemci peněžních prostředků, které jsou zcela dohledatelné.

(41)

V případě převodů kryptoaktiv hromadným příkazem by mělo být povoleno předkládat informace o původci a příjemci kryptoaktiv hromadně, dojde-li k tomuto předložení informací okamžitě a bezpečně. Nemělo by být povoleno předkládat požadované informace po převodu, neboť k předložení musí dojít před dokončením transakce nebo v okamžiku jejího dokončení, a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo jiné povinné osoby by měli požadované informace předkládat současně s převodem kryptoaktiv hromadným příkazem.

(42)

V zájmu kontroly, zda převody peněžních prostředků doprovázejí požadované informace o plátci a příjemci peněžních prostředků, a s cílem napomoci zjišťování podezřelých transakcí by poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků a zprostředkující poskytovatel platebních služeb měli mít k dispozici účinné postupy pro zjišťování toho, zda informace o plátci a příjemci peněžních prostředků chybějí nebo jsou neúplné. Mezi tyto postupy by tam, kde je to vhodné, mělo patřit sledování po převodech nebo během nich. Příslušné orgány by měly zajistit, aby poskytovatelé platebních služeb v celém platebním řetězci připojovali požadované informace o transakci k bezhotovostnímu převodu nebo je uváděli v související zprávě.

(43)

V případě převodů kryptoaktiv by měl poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv zavést účinné postupy pro zjišťování toho, zda informace o původci nebo příjemci kryptoaktiv chybí nebo jsou neúplné. Mezi tyto postupy by tam, kde je to vhodné, mělo patřit sledování po převodech nebo během nich. Nemělo by se vyžadovat, aby informace byly připojeny přímo k samotnému převodu kryptoaktiv, pokud jsou předloženy s předstihem nebo současně či souběžně s převodem kryptoaktiv a jsou na požádání k dispozici příslušným orgánům.

(44)

Vzhledem k možné hrozbě praní peněz a financování terorismu, kterou představují anonymní převody, je vhodné požadovat, aby poskytovatelé platebních služeb vyžadovali informace o plátci a příjemci peněžních prostředků, a aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy vyžadovali informace o původci a příjemci kryptoaktiv. V souladu s přístupem založeným na posouzení rizik, který vypracoval FATF, je vhodné určit oblasti s vyšším a nižším rizikem pro lepší zacílení na riziko praní peněz a financování terorismu. Poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv, poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků, zprostředkující poskytovatel platebních služeb a zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy by tedy měli mít účinné postupy založené na posouzení rizik, které se použijí, pokud převod peněžních prostředků nedoprovázejí požadované informace o plátci nebo příjemci peněžních prostředků, nebo pokud převod kryptoaktiv nedoprovázejí požadované informace o původci a příjemci kryptoaktiv, aby mohl tento poskytovatel služeb rozhodnout, zda tento převod provést, odmítnout nebo pozastavit a jaká následná opatření učinit.

(45)

Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by jako všechny povinné osoby měli posuzovat a sledovat rizika spojená s jejich klienty, produkty a distribučními kanály. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli rovněž posoudit riziko spojené s jejich transakcemi, včetně případů, kdy provádějí převody na nehostovanou adresu nebo z ní. V případě, že se poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy dozví, že informace o původci nebo příjemci kryptoaktiv používajícím nehostovanou adresu jsou nepřesné, nebo v případě že se poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy setká s transakcemi, jež vykazují neobvyklé nebo podezřelé rysy, nebo se situacemi, které ukazují na vyšší rizika praní peněz a financování terorismu v souvislosti s převody zahrnujícími nehostované adresy, měl by tento poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy ve vhodných případech uplatnit opatření zesílené hloubkové kontroly s cílem patřičně řídit a zmírnit rizika. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli tyto skutečnosti zohlednit při posuzování toho, zda jsou převod kryptoaktiv nebo jakákoli související transakce neobvyklé a zda mají být oznámeny finanční zpravodajské jednotce v souladu se směrnicí (EU) 2015/849.

(46)

Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, směrnice Evropského parlamentu a Rady o mechanismech, které mají členské státy zavést a účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849, a nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 1095/2010, aby byl zajištěn soulad s příslušnými ustanoveními.

(47)

Při posuzování rizik by poskytovatel platebních služeb příjemce peněžních prostředků, zprostředkující poskytovatel platebních služeb, poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy příjemce kryptoaktiv nebo zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy měli postupovat zvláště obezřetně, pokud zjistí, že informace o plátci nebo příjemci peněžních prostředků nebo případně o původci nebo příjemci kryptoaktiv chybí nebo jsou neúplné, nebo pokud je nutné převod kryptoaktiv považovat za podezřelý na základě původu nebo určení dotčených kryptoaktiv, a měl by podezřelé transakce oznamovat příslušným orgánům v souladu s oznamovací povinností stanovenou ve směrnici (EU) 2015/849.

(48)

Podobně jako u převodů peněžních prostředků mezi poskytovateli platebních služeb by převody kryptoaktiv, jichž se účastní zprostředkující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, mohly usnadnit převody jakožto zprostředkující prvek řetězce převodů kryptoaktiv. V souladu s mezinárodními normami by se na tyto zprostředkující poskytovatele měly rovněž vztahovat požadavky stanovené v tomto nařízení, a to stejným způsobem jako stávající povinnosti zprostředkujících poskytovatelů platebních služeb.

(49)

Ustanovení o převodech peněžních prostředků a převodech kryptoaktiv s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci či příjemci peněžních prostředků nebo o původci či příjemci kryptoaktiv, a v souvislosti s nimiž je nutné považovat převody kryptoaktiv za podezřelé na základě původu nebo určení dotčených kryptoaktiv, se použijí, aniž by byly dotčeny povinnosti poskytovatelů platebních služeb, zprostředkujících poskytovatelů platebních služeb, poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a zprostředkujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy odmítnout nebo pozastavit převody peněžních prostředků a převody kryptoaktiv, které porušují předpisy občanského, správního nebo trestního práva.

(50)

Aby byla zajištěna technologická neutralita, nemělo by toto nařízení pro předávání informací o transakcích ze strany poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy nařizovat používání konkrétní technologie. Aby se zajistilo efektivní provádění požadavků vztahujících se na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle tohoto nařízení, budou mít zásadní význam iniciativy v oblasti tvorby norem, do nichž bude zapojeno odvětví kryptoaktiv nebo které budou tímto odvětvím vedeny. Výsledná řešení by měla být interoperabilní použitím mezinárodních nebo celounijních norem, aby byla umožněna rychlá výměna informací.

(51)

S cílem pomoci poskytovatelům platebních služeb a poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy zavést účinné postupy za účelem zjišťování případů, kdy obdrží převody peněžních prostředků nebo převody kryptoaktiv s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci, příjemci peněžních prostředků, původci či příjemci kryptoaktiv a přijímání účinných navazujících opatření by měl EBA vydat obecné pokyny.

(52)

Aby bylo možné v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu podniknout okamžité kroky, měli by poskytovatelé platebních služeb a poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy urychleně reagovat na žádosti o informace o plátci a příjemci peněžních prostředků nebo o původci a příjemci kryptoaktiv podané orgány, které odpovídají za boj proti praní peněz nebo financování terorismu v členském státě, v němž jsou tito poskytovatelé platebních služeb usazeni nebo v němž mají tito poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy sídlo.

(53)

Počet dnů, ve kterém má daný poskytovatel služby dát odpověď na žádost o informace o plátci, je určen počtem pracovních dnů v členském státě poskytovatele platebních služeb plátce.

(54)

Protože při vyšetřování trestné činnosti lze často identifikovat požadované údaje nebo osoby zúčastněné na transakci až po mnoha měsících či dokonce letech po uskutečnění původního převodu peněžních prostředků nebo převodu kryptoaktiv a aby bylo možné mít v rámci vyšetřování přístup k zásadním důkazům, je vhodné vyžadovat, aby poskytovatelé platebních služeb nebo poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy uchovávali záznamy s informacemi o plátci a příjemci peněžních prostředků nebo o původci a příjemci kryptoaktiv po určitou dobu pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu, jejich odhalování a vyšetřování. Délka uvedené doby by měla být omezena na pět let a po jejím uplynutí by měly být veškeré osobní údaje smazány, nestanoví-li vnitrostátní právní předpisy jinak. Je-li to nezbytné pro účely předcházení praní peněz nebo financování terorismu, jejich odhalování nebo vyšetřování a po posouzení nezbytnosti a přiměřenosti opatření, měly by mít členské státy možnost povolit nebo vyžadovat uchovávání záznamů po dobu nejvýše pěti let, aniž je dotčeno vnitrostátní trestní právo týkající se důkazů použitelné na probíhající trestní vyšetřování a soudní řízení, a v plném souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (21). Uvedená opatření by mohla být přezkoumána s ohledem na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu.

(55)

Aby se zlepšilo dodržování tohoto nařízení a v souladu se sdělením Komise ze dne 9. prosince 2010 s názvem „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“, měla by být posílena pravomoc příslušných orgánů přijímat opatření v rámci dohledu a ukládat sankce. Měly by být stanoveny správní sankce a opatření a vzhledem k významu boje proti praní peněz a financování terorismu by členské státy měly stanovit sankce a opatření, které jsou účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy by je měly oznámit Komisi a stálému vnitřnímu výboru pro boj proti praní peněz a financování terorismu uvedenému v čl. 9a odst. 7 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(56)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (22).

(57)

Řada zemí a území, které nejsou součástí území Unie, sdílí s některým členským státem měnovou unii, jsou součástí měnového prostoru některého členského státu nebo podepsaly s Unií zastupovanou některým členským státem měnovou dohodu a mají poskytovatele platebních služeb, kteří se přímo nebo nepřímo podílejí na platebních systémech a systémech vypořádání daného členského státu. S cílem zabránit uplatňování tohoto nařízení na převody peněžních prostředků mezi dotyčnými členskými státy a zmíněnými zeměmi či územími mělo značný negativní dopad na ekonomiku těchto zemí či území, je vhodné umožnit, aby se s takovými převody nakládalo jako s převody peněžních prostředků v rámci dotyčných členských států.

(58)

Vzhledem k potenciálním vysokým rizikům souvisejícím s nehostovanými adresami a ke složité technologii a regulaci, již představují, mimo jiné v souvislosti s ověřováním informací o jejich vlastnících, by Komise do do 1. července 2026 měla posoudit, zda jsou nezbytná další specifická opatření s cílem zmírnit rizika, která představují převody na nehostované adresy nebo z těchto adres, případně převody subjektům neusazeným v Unii nebo od těchto subjektů, včetně zavedení případných omezení, a měla by posoudit účinnost a přiměřenost mechanismů používaných k ověřování správnosti informací týkajících se vlastníků nehostovaných adres.

(59)

V současné době se směrnice (EU) 2015/849 vztahuje pouze na dvě kategorie poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, a to na poskytovatele virtuálních peněženek a poskytovatele služeb směny mezi virtuálními měnami a fiat měnami. S cílem odstranit stávající mezery v rámci pro boj proti praní peněz a financování terorismu a sladit právo Unie s mezinárodními doporučeními by směrnice (EU) 2015/849 měla být změněna tak, aby zahrnovala všechny kategorie poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, jak jsou definovány v nařízení (EU) 2023/1114, které zahrnuje širší škálu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Zejména s cílem zajistit, aby poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy podléhali stejným požadavkům a stejné úrovni dohledu jako úvěrové a finanční instituce, je vhodné aktualizovat seznam povinných osob zařazením poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy do kategorie finančních institucí pro účely směrnice (EU) 2015/849. Kromě toho vzhledem k tomu, že tradiční finanční instituce při nabízení těchto služeb rovněž spadají do definice poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, umožňuje identifikace poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy jako finančních institucí jednotný a soudržný soubor pravidel, který se vztahuje na subjekty poskytující jak tradiční finanční služby, tak i služby související s kryptoaktivy. Směrnice (EU) 2015/849 by měla být rovněž změněna, aby se zajistilo, že poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy budou schopni odpovídajícím způsobem zmírňovat rizika praní peněz a financování terorismu, kterým jsou vystaveni.

(60)

Vztahy navázané mezi poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy a subjekty usazenými ve třetích zemích za účelem provádění převodů kryptoaktiv nebo poskytování podobných služeb souvisejících s kryptoaktivy vykazují podobnosti s korespondenčními bankovními vztahy navázanými s respondenční institucí třetí země. Jelikož se tyto vztahy vyznačují trvalou a opakující se povahou, měly by být považovány za druh korespondenčního vztahu a měly by podléhat zvláštním zesíleným opatřením hloubkové kontroly, která jsou v zásadě podobná opatřením uplatňovaným v souvislosti s bankovními a finančními službami. Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by měli zejména při navázání nového korespondenčního vztahu s respondenčním subjektem uplatňovat zvláštní zesílená opatření hloubkové kontroly s cílem identifikovat a posoudit rizikovou expozici uvedeného respondenta na základě jeho pověsti, kvality dohledu a kontrol v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Na základě shromážděných informací by korespondenční poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy měli zavést vhodná opatření ke zmírnění rizika, která by měla zohlednit zejména potenciální vyšší riziko praní peněz a financování terorismu, které představují neregistrované a nelicencované subjekty. To je obzvláště důležité, dokud bude mít provádění standardů FATF týkajících se kryptoaktiv na globální úrovni nevyrovnanou úroveň, což představuje další rizika a výzvy. EBA by měl poskytnout pokyny, jak by poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy měli provádět zesílená opatření hloubkové kontroly, a měl by upřesnit vhodná opatření ke zmírnění rizika, včetně minimálních opatření, která je třeba přijmout při interakci s neregistrovanými či nelicencovanými subjekty, které poskytují služby související s kryptoaktivy.

(61)

Nařízení (EU) 2023/1114 zavedlo komplexní regulační rámec pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který harmonizuje pravidla týkající se povolování a provozu poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy v celé Unii. Aby se zabránilo zdvojování požadavků, měla by být směrnice (EU) 2015/849 změněna tak, aby se odstranily požadavky na registraci ve vztahu ke kategoriím poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří budou podléhat jedinému režimu udělování licencí podle nařízení (EU) 2023/1114.

(62)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž boje proti praní peněz a financování terorismu, a to i uplatňováním mezinárodních standardů, zajištěním dostupnosti základních informací o plátcích a příjemcích převodů peněžních prostředků a o původcích a příjemcích převodů kryptoaktiv, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(63)

Na toto nařízení se vztahují nařízení (EU) 2016/679 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (23). Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života (článek 7), právo na ochranu osobních údajů (článek 8), právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47) a zásadu ne bis in idem.

(64)

Aby byl zajištěn soulad s nařízením (EU) 2023/1114, mělo by se toto nařízení použít ode dne použitelnosti uvedeného nařízení. K uvedenému dni by členské státy měly rovněž provést změny směrnice (EU) 2015/849.

(65)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a vydal stanovisko dne 22. září 2021 (24),