SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1640 ze dne 31. května 2024 o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o změně a zrušení směrnice (EU) 2015/849 (Text s významem pro EHP)

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (4) představuje hlavní právní nástroj pro předcházení využívání finančního systému Unie k praní peněz a financování terorismu. Uvedená směrnice stanoví komplexní právní rámec, který směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 (5) dále posílila o řešení nových rizik a zvýšení transparentnosti ohledně skutečných majitelů. Bez ohledu na dosažené úspěchy tohoto právního rámce zkušenosti ukazují, že by směrnice (EU) 2015/849 měla být dále vylepšena s cílem přiměřeně zmírnit rizika a účinně odhalovat trestné pokusy o zneužití finančního systému Unie k trestné činnosti a s cílem podpořit integritu vnitřního trhu.

(2)

Od vstupu směrnice (EU) 2015/849 v platnost byla určena řada oblastí, v nichž jsou nezbytné změny, aby se zajistila potřebná odolnost a schopnost finančního systému Unie předcházet praní peněz a financování terorismu.

(3)

Při provádění směrnice (EU) 2015/849 byly zjištěny značné rozdíly v postupech a přístupech příslušných orgánů v Unii, jakož i nedostatečně účinná ujednání o přeshraniční spolupráci. Je proto vhodné stanovit jednoznačnější požadavky, které by měly přispět k hladké spolupráci v celé Unii a současně by členským státům umožnily zohlednit specifika jejich vnitrostátních systémů.

(4)

Tato směrnice je součástí komplexního balíčku zaměřeného na posílení rámce Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Tato směrnice, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 (6), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 (7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/ 1620 (8) dohromady vytvoří právní rámec upravující požadavky boje proti praní peněz a financování terorismu, které musí povinné osoby splňovat a které podporují institucionální rámec Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu, včetně zřízení Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu (dále jen „AMLA“).

(5)

Praní peněz a financování terorismu se často uskutečňuje v mezinárodním kontextu. Opatření přijatá na úrovni Unie, jež nezohledňují mezinárodní koordinaci a spolupráci, by měla velmi omezený účinek. Opatření přijatá v této oblasti Unií by proto měla být slučitelná s jinými opatřeními přijatými na mezinárodní úrovni a měla by být přinejmenším stejně přísná. Opatření Unie by měla i nadále brát v úvahu zejména doporučení Finančního akčního výboru a nástroje dalších mezinárodních subjektů činných v boji proti praní peněz a financování terorismu. V zájmu posílení účinného boje proti praní peněz a financování terorismu by měly být příslušné právní akty Unie tam, kde je to vhodné, sladěny s mezinárodními standardy pro boj proti praní peněz a financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení, které v únoru 2012 přijal Finanční akční výbor (dále jen „revidovaná doporučení Finančního akčního výboru“), a jejich následnými změnami.

(6)

Zvláštní hrozby, rizika a zranitelnost spojené s praním peněz a financováním terorismu, jež se na vnitrostátní úrovni dotýkají určitých hospodářských odvětví, snižují schopnost členských států přispět k integritě a spolehlivosti finančního systému Unie. Je proto vhodné členským státům umožnit, aby po identifikaci těchto odvětví a konkrétních rizik rozhodly o uplatňování požadavků týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu na další odvětví, na něž se nevztahuje nařízení (EU) 2024/1624. K zachování účinnosti vnitřního trhu a systému Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu by Komise měla být s podporou AMLA schopna posoudit, zda je členskými státy zamýšlené uplatňování požadavků týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu na další odvětví odůvodněné. Pokud by nejlepšího zájmu Unie bylo s ohledem na určitá odvětví dosaženo přijetím opatření na úrovni Unie, měla by Komise informovat členský stát, který zamýšlí uplatnit požadavky týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu v daných odvětvích, o tom, že má místo toho v úmyslu přijmout opatření na úrovni Unie, a členský stát by měl od přijetí plánovaných vnitrostátních opatření upustit, ledaže mají daná opatření řešit naléhavé riziko.

(7)

Některé kategorie povinných osob podléhají licenčním nebo regulačním požadavkům pro poskytování jejich služeb, zatímco u jiných kategorií poskytovatelů není přístup k povolání regulován. Bez ohledu na rámec, který se vztahuje na výkon povolání nebo činnosti, jednají všechny povinné osoby jako strážci přístupu k finančnímu systému Unie a ke splnění tohoto úkolu musí rozvíjet konkrétní dovednosti v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Členské státy by měly zvážit poskytnutí odborné přípravy osobám, které chtějí vykonávat daná povolání v rámci těchto osob, aby mohly plnit své povinnosti. Členské státy by například mohly zvážit zahrnutí kurzů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu do akademické nabídky spojené s těmito povoláními nebo spolupráci s profesními sdruženími za účelem odborné přípravy nových osob, které si přejí daná povolání vykonávat.

(8)

Pokud povinné osoby nepodléhají zvláštním požadavkům na udělování licencí nebo registraci, měly by mít členské státy zavedeny systémy, které orgánům dozoru umožní s jistotou znát rozsah okruhu osob, na něž se jejich dohled vztahuje, aby byl zajištěn odpovídající dohled nad takovými osobami. To neznamená, že členské státy musí uložit zvláštní požadavky na registraci týkající se boje proti praní peněz a financování terorismu, pokud to není nutné pro identifikaci povinných osob, jako je tomu například v případě, kdy registrace k DPH umožňuje identifikaci hospodářských subjektů, které vykonávají činnosti spadající do oblasti působnosti požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

(9)

Orgány dozoru by měli zajistit, aby v případě směnáren, provozoven poskytujících proplácení šeků, poskytovatelů svěřenských služeb nebo služeb pro obchodní společnosti a poskytovatelů služeb hazardních her, jakož i finanční holdingové společnosti se smíšenou činností osoby, které skutečně řídí činnost takovýchto subjektů, a skuteční majitelé těchto subjektů měli dobrou pověst a jednali čestně a bezúhonně a měli znalosti a zkušenosti, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí. Kritéria pro stanovení, zda určitá osoba splňuje tyto požadavky, či nikoli, by měla zohledňovat přinejmenším nutnost chránit takové subjekty před zneužitím ze strany jejich vedení nebo skutečných majitelů k páchání trestné činnosti. Aby se podpořil společný přístup orgánů dozoru k ověřování toho, zda vedení a skuteční majitelé povinných osob tyto požadavky splňují, měl by AMLA vydat obecné pokyny ohledně kritérií pro posuzování dobré pověsti, čestnosti a bezúhonnosti, jakož i znalostí a odborných znalostí.

(10)

Pro účely posuzování vhodnosti osob zastávajících v povinných osobách vedoucí funkci nebo povinné osoby jinak kontrolujících by jakákoli výměna informací o odsuzujících rozsudcích v trestních věcech měla probíhat v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2009/315/SVV (9) a rozhodnutím Rady 2009/316/SVV (10). Kromě toho by orgány dozoru měly mít přístup ke všem informacím nezbytným k ověření znalostí a odborných znalostí členů vrcholného vedení, jakož i jejich dobré pověsti, čestnosti a bezúhonnosti, včetně informací dostupných ze spolehlivých a nezávislých zdrojů.

(11)

Režimy pobytu pro investory představují rizika a slabá místa, zejména v souvislosti s praním peněz, vyhýbáním se omezujícím opatřením Unie, korupcí a daňovými úniky, které by mohly v konečném důsledku vést k určitým rizikům pro bezpečnost Unie. Například nedostatky ve fungování některých z těchto režimů, včetně absence procesů řízení rizik nebo nedostatečného uplatňování těchto procesů, mohou vytvářet příležitosti ke korupci, zatímco nedostatečné nebo nejednotně uplatňované kontroly týkající se zdroje finančních prostředků a zdroje jmění žadatelů mohou vést k vyššímu riziku, že žadatelé tyto režimy zneužijí k trestné činnosti s cílem legitimizovat finanční prostředky získané nezákonnou cestou. Aby se zabránilo tomu, že rizika vyplývající z fungování těchto systémů budou mít dopad na finanční systém Unie, měly by členské státy, jejichž vnitrostátní právní předpisy umožňují udělovat práva k pobytu výměnou za jakýkoli druh investic, zavést opatření ke zmírnění souvisejících rizik praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu. Tato opatření by měla zahrnovat odpovídající proces řízení rizik, včetně účinného sledování jeho provádění, kontroly profilu žadatelů, včetně získávání informací o jejich zdroji finančních prostředků a zdroji jmění, a ověřování informací o žadatelích s ohledem na informace, které mají příslušné orgány k dispozici.

(12)

Komise má vhodné předpoklady k tomu, aby vyhodnocovala konkrétní přeshraniční hrozby, jež by mohly mít dopad na vnitřní trh, které jednotlivé členské státy nemohou identifikovat a proti kterým nemohou účinně bojovat. Proto by jí měl být svěřen úkol koordinovat posuzování rizik souvisejících s přeshraničními činnostmi. Pro účinnost procesu posuzování rizik je nezbytné zapojení příslušných odborníků, jako jsou odborná skupina pro praní peněz a financování terorismu a zástupci finančních zpravodajských jednotek a případně dalších subjektů na úrovni Unie, včetně AMLA. Významným zdrojem informací pro tento proces jsou také vnitrostátní posouzení rizik a zkušenosti členských států. Komise by při tomto posuzování přeshraničních rizik neměla zpracovávat osobní údaje. Údaje by v každém případě měly být plně anonymizovány. Unijní a vnitrostátní orgány dozoru nad ochranou údajů by měly být zapojeny pouze tehdy, pokud má posuzování rizika praní peněz a financování terorismu dopad na ochranu soukromí a údajů fyzických osob. V zájmu maximalizace synergií mezi posuzováním rizik na unijní a vnitrostátní úrovni by Komise a členské státy měly usilovat o uplatňování jednotných metodik.

(13)

Zjištění plynoucí z posouzení rizik na úrovni Unie mohou příslušným orgánům a povinným osobám pomoci identifikovat, pochopit, řídit a zmírnit riziko praní peněz a financování terorismu, jakož i rizika neuplatňování cílených finančních sankcí a vyhýbání se těmto sankcím. Je proto důležité, aby byla zjištění plynoucí z posouzení rizik zveřejňována.

(14)

Členské státy mají nejlepší předpoklady k tomu, aby určily, posoudily a pochopily rizika praní peněz a financování terorismu, která se jich přímo dotýkají, a aby rozhodly, jak tato rizika zmírnit. Každý členský stát by proto měl za účelem náležitého určení, posouzení a pochopení rizik praní peněz a financování terorismu, jakož i rizik neuplatňování cílených finančních sankcí a vyhýbání se těmto sankcím přijmout vhodné kroky a stanovit soudržnou vnitrostátní strategii pro zavedení opatření ke zmírnění těchto rizik. Toto vnitrostátní posouzení rizik by mělo obsahovat popis institucionální struktury a obecných postupů režimu daného členského státu pro boj proti praní peněz a financování terorismu a rovněž přidělených lidských a finančních zdrojů, pokud jsou tyto informace k dispozici. Aby bylo zajištěno průběžné chápání rizik, měly by členské státy pravidelně aktualizovat své vnitrostátní posouzení rizik a měly by mít rovněž možnost je doplnit cílenými aktualizacemi a posouzeními rizik spojených s konkrétními odvětvími, produkty nebo službami.

(15)

Právnické osoby a právní uspořádání mohou pro pachatele trestné činnosti představovat způsob, jak se skrývat za zdánlivou legitimitou, a mohou být proto zneužívány k praní nezákonných výnosů, ať už na domácím trhu nebo napříč hranicemi. Pro zmírnění těchto rizik je důležité, aby členské státy chápaly rizika spojená s právnickými osobami a právními uspořádáními, které se nacházejí na jejich území, ať už proto, že jsou tam usazeny dané právnické osoby, nebo proto, že jsou tam usazeni nebo mají bydliště svěřenští správci výslovně zřízených svěřenských fondů nebo osoby zastávající rovnocenná postavení v podobných právních uspořádáních nebo z jejich území dané právní uspořádání spravují. V případě právních uspořádání je vzhledem k právu zakladatele na volbu práva, kterým se uspořádání řídí, rovněž důležité, aby členské státy chápaly rizika spojená s právními uspořádáními, která mohou být vytvořena podle jejich práva, bez ohledu na to, zda je jejich právo výslovně upravuje, nebo jejich vytvoření vychází ze smluvní svobody stran a je uznáváno vnitrostátními soudy.

(16)

Vzhledem k integrované povaze mezinárodního finančního systému a otevřenosti ekonomiky Unie se rizika neváží pouze na právnické osoby a právní uspořádání nacházející se na území Unie. Je proto důležité, aby si Unie a její členské státy byly vědomy rizik, která jsou spojena se zahraničními právnickými osobami a zahraničními právními uspořádáními. Takové posouzení rizik se nemusí týkat každé jednotlivé zahraniční právnické osoby nebo zahraničního právního uspořádání, které mají dostatečnou vazbu na Unii, ať už z důvodu nabytí nemovitostí nebo zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení, nebo z důvodu transakcí s povinnými osobami, které jim umožňují přístup k finančnímu systému a ekonomice Unie. Posouzení rizik by však mělo Unii a jejím členským státům umožnit pochopit, jaký typ zahraničních právnických osob a právních uspořádání má takový přístup k finančnímu systému a ekonomice Unie a jaké druhy rizik jsou s tímto přístupem spojeny.

(17)

Výsledky posouzení rizik by měly být včas zpřístupněny povinným osobám, aby mohly identifikovat, pochopit, řídit a zmírňovat svá vlastní rizika. Tyto výsledky mohou být sdíleny v souhrnné podobě a mohou být zpřístupněny veřejnosti a neměly by zahrnovat utajované informace ani osobní údaje.

(18)

Aby bylo možné v ještě větší míře identifikovat, pochopit, řídit a zmírňovat rizika na úrovni Unie, měly by členské státy navíc zpřístupnit výsledky svého posouzení rizik sobě navzájem, Komisi a orgánu AMLA. Takto předávané výsledky by neměly zahrnovat utajované informace ani osobní údaje, pokud to není považováno za nezbytně nutné pro plnění úkolů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

(19)

V zájmu účinného zmírňování rizik zjištěných ve vnitrostátním posouzení rizik by členské státy měly zajistit důsledná opatření na vnitrostátní úrovni, ať už tím, že určí orgán, který bude vnitrostátní reakci koordinovat, nebo tím, že za tímto účelem zavedou určitý mechanismus. Členské státy by měly zajistit, aby měl určený orgán nebo zavedený mechanismus dostatečné pravomoci a zdroje k účinnému plnění tohoto úkolu a k zajištění odpovídající reakce na zjištěná rizika.

(20)

Aby členské státy mohly hodnotit účinnost svých systémů pro boj proti praní peněz a financování terorismu, měly by vést příslušné statistiky a zlepšovat jejich kvalitu. Za účelem dalšího zlepšení kvality a konzistence statistických údajů shromážděných na úrovni Unie by Komise a AMLA měly sledovat situaci v Unii v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a pravidelně zveřejňovat přehledy.

(21)

Finanční akční výbor vytvořil pro jurisdikce standardy pro identifikaci a posouzení rizik případného neuplatňování cílených finančních sankcí souvisejících s financováním šíření zbraní nebo vyhýbání se těmto sankcím a pro přijetí opatření ke zmírnění těchto rizik. Těmito novými standardy zavedenými Finančním akčním výborem se nenahrazují ani neoslabují stávající přísné požadavky na to, aby země zavedly cílené finanční sankce zaměřené na dodržování příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN v oblasti předcházení, potlačování a znemožňování šíření zbraní hromadného ničení a jeho financování. Tyto stávající povinnosti, jak jsou na úrovni Unie provedeny rozhodnutími Rady 2010/413/CFSP (11) a (SZBP) 2016/849 (12), jakož i nařízeními Rady (EU) č. 267/2012 (13) a (EU) 2017/1509 (14), jsou i nadále závazné pro všechny fyzické a právnické osoby v Unii. Vzhledem k tomu, že Unie je vystavena specifickým rizikům neuplatňování cílených finančních sankcí a vyhýbání se těmto sankcím, je vhodné rozšířit posouzení rizik tak, aby zahrnovalo všechny cílené finanční sankce přijaté na úrovni Unie. Povaha opatření proti praní peněz a šíření terorismu souvisejících s cílenými finančními sankcemi, která zohledňuje míru rizika, nezbavuje žádné fyzické či právnické osoby v Unii povinnosti založené na pravidlech zmrazit finanční prostředky nebo jiná aktiva a nezpřístupnit je označeným osobám nebo subjektům.

(22)

S cílem zohlednit vývoj na mezinárodní úrovni, zejména revidovaná doporučení Finančního akčního výboru, a zajistit komplexní rámec pro uplatňování cílených finančních sankcí by tato směrnice měla zavést požadavky týkající se identifikace, pochopení, řízení a zmírňování rizik neuplatňování cílených finančních sankcí na úrovni Unie a na úrovni členských států nebo vyhýbání se těmto sankcím.

(23)

V boji proti zneužívání právnických osob a právních uspořádání mají zásadní význam centrální registry informací o skutečných majitelích (dále jen „centrální registry“). Členské státy by proto měly zajistit, aby informace o skutečných majitelích právnických osob a právních uspořádání, o ujednáních o pověřeních a o zahraničních právnických osobách a zahraničních právních uspořádáních byly vedeny v centrálním registru. Aby bylo zajištěno, že tyto centrální registry jsou snadno přístupné a obsahují vysoce kvalitní údaje, měla by být zavedena jednotná pravidla pro sběr a uchovávání těchto informací v daných registrech. Informace vedené v centrálních registrech by měly být přístupné ve snadno použitelném a strojově čitelném formátu.

(24)

K dosažení vyšší transparentnosti za účelem boje proti zneužívání právnických osob by členské státy měly zajistit, aby byly informace o jejich skutečných majitelích zaznamenány v centrálním registru mimo danou právnickou osobu, v plném souladu s právem Unie. Členské státy by k tomuto účelu měly použít centrální databázi shromažďující informace o skutečných majitelích, obchodní rejstřík nebo jiný centrální registr. Členské státy mohou rozhodnout, že za poskytnutí určitých informací centrálnímu registru odpovídají povinné osoby. Členské státy by měly zajistit, aby byly tyto informace ve všech případech k dispozici příslušným orgánům a byly poskytnuty povinným osobám, pokud uplatňují opatření hloubkové kontroly klienta.

(25)

Informace o skutečných majitelích výslovně zřízených svěřenských fondů a podobných právních uspořádání by měly být registrovány tam, kde jsou svěřenští správci a osoby v rovnocenném postavení v podobných právních uspořádáních usazeny nebo mají své bydliště nebo kde je právní uspořádání spravováno. Aby bylo zajištěno účinné sledování a registrace informací o skutečných majitelích výslovně zřízených svěřenských fondů a podobných právních uspořádání, je rovněž nezbytná spolupráce mezi členskými státy. Propojení registrů členských států obsahujících informace o skutečných majitelích výslovně zřízených svěřenských fondů a podobných právních uspořádání by tyto informace mělo zpřístupnit a zároveň by mělo zajistit, aby se zabránilo vícenásobné registraci týchž výslovně zřízených svěřenských fondů a podobných právních uspořádání v Unii.

(26)

Včasný přístup k informacím o skutečných majitelích by měl být zajištěn způsobem, který zabrání jakémukoli riziku toho, že bude varována dotčená právnická osoba nebo svěřenský správce nebo osoba v rovnocenném postavení.

(27)

Přesnost informací obsažených v centrálních registrech má pro všechny příslušné orgány a jiné osoby, jimž je umožněn přístup k těmto údajům, zásadní význam při přijímání platných, zákonných rozhodnutí na základě těchto údajů. Členské státy by proto měly zajistit, aby subjekty odpovědné za centrální registry v přiměření době po předložení informací o skutečných majitelích a následně pravidelně ověřovaly, zda jsou tyto informace přiměřené, přesné a aktuální. Členské státy by měly zajistit, aby subjekty odpovědné za centrální registry mohly požadovat jakékoli informace, které potřebují k ověření informací o skutečných majitelích a informací o pověřencích. v situacích, kdy neexistuje žádný skutečný majitel nebo jej nebylo možné určit. V těchto situacích by informace poskytnuté do centrálního registru měly být doprovázeny odůvodněním, včetně všech příslušných podpůrných dokumentů, aby registr mohl zjistit, zda tomu tak je. Členské státy by také měly zajistit, aby subjekty odpovědné za centrální registry měly k dispozici vhodné nástroje pro provádění ověřování, včetně automatizovaného ověřování způsobem, který chrání základní práva a zabraňuje diskriminaci.

(28)

Je důležité, aby členské státy udělily subjektům odpovědným za centrální registry dostatečné pravomoci a poskytly jim dostatečné zdroje k ověřování skutečných majitelů a pravdivosti poskytnutých informací a k oznamování případného podezření své finanční zpravodajské jednotce. Uvedené pravomoci by se měly zahrnovat pravomoc provádět inspekce v obchodních prostorách právnických osob a povinných osob, které jednají jako svěřenští správci výslovně zřízených svěřenských fondů nebo osoby v rovnocenném postavení v podobných právních uspořádáních, ať již jsou prováděny subjekty odpovědnými za centrální registry nebo jinými orgány jejich jménem. Členské státy by měly zajistit, aby byly uplatňovány odpovídající záruky, pokud tito svěřenští správci nebo osoby v rovnocenném postavení v podobném právním uspořádání jsou právníky nebo pokud se jejich obchodních prostory či sídlo shodují s jejich soukromým bydlištěm. Tyto pravomoci by se měly vztahovat i na zástupce zahraničních právnických osob a zahraničních právních uspořádání v Unii, pokud mají tyto právnické osoby a uspořádání sídlo nebo zástupce v Unii.

(29)

Pokud na základě ověřování informací o skutečných majitelích dojde subjekt odpovědný za centrální registr k závěru, že v daných informacích existují nesrovnalosti nebo chyby, nebo pokud dané informace jiným způsobem nesplňují požadavky, měl by mít uvedený subjekt možnost odepřít vydání dokladu o registraci v centrálním registru nebo pozastavit jeho platnost, dokud nebudou nedostatky napraveny.

(30)

Subjekty odpovědné za centrální registry by měly vykonávat své funkce bez nepatřičného ovlivňování, včetně jakéhokoli nepatřičného ovlivňování ze strany politiků nebo odvětví v souvislosti s ověřováním informací, ukládáním opatření nebo sankcí a udělováním přístupu osobám s oprávněným zájmem. Za tímto účelem by subjekty pověřené odpovědné za centrální registry měly mít zavedeny zásady pro předcházení střetům zájmů a jejich řešení.

(31)

Subjekty odpovědné za centrální registry mají všechny předpoklady k rychlé a efektivní identifikaci osob, které v konečném důsledku vlastní nebo ovládají právnické osoby a právní uspořádání, včetně osob označených v souvislosti s cílenými finančními sankcemi. Včasné odhalení struktur vlastnictví a ovládání přispívá k lepšímu pochopení expozice rizikům neuplatňování cílených finančních sankcí a vyhýbání se jim a k přijetí zmírňujících opatření ke snížení těchto rizik. Je proto důležité, aby subjekty odpovědné za centrální registry měly povinnost prověřovat informace o skutečných majitelích, které mají k dispozici, s ohledem na označení v souvislosti s cílenými finančními sankcemi, a to jak bezprostředně po takovém označení, tak pravidelně poté, aby bylo možné zjistit, zda změny ve struktuře vlastnictví nebo ovládání právnické osoby nebo právního uspořádání nevedou k riziku vyhýbání se cíleným finančním sankcím. Poznámka v centrálních registrech, že určité právnické osoby nebo právní uspořádání jsou spojeny s osobami nebo subjekty, na něž se vztahují cílené finanční sankce, by měla přispívat k činnosti příslušných orgánů a orgánů odpovědných za uplatňování omezujících opatření Unie.

(32)

Účinným mechanismem pro ověřování přesnosti informací je, pokud budou oznamovány nesrovnalosti mezi informacemi o skutečných majitelích vedenými v centrálních registrech a informacemi o skutečných majitelích, které mají k dispozici povinné osoby a případně příslušné orgány. Jakékoli zjištěné nesrovnalosti by měly být rychle oznámeny a vyřešeny v souladu s požadavky na ochranu údajů.

(33)

Pokud by oznámení nesrovnalostí ze strany finančních zpravodajských jednotek a jiných příslušných orgánů ohrozilo analýzu podezřelé transakce nebo probíhající trestní vyšetřování, měly by finanční zpravodajské jednotky nebo jiné příslušné orgány oznámení nesrovnalosti odložit do doby, kdy důvody pro její neoznámení pominou. Finanční zpravodajské jednotky a jiné příslušné orgány by mimoto neměly oznamovat nesrovnalost, pokud by to bylo v rozporu s kterýmkoli ustanovením vnitrostátního práva o důvěrnosti nebo pokud by se tím dopustily informování pachatele v rozporu s právem.

(34)

K zajištění rovných podmínek při uplatňování pojmu skutečného majitele je zásadní, aby v celé Unii existovaly pro právnické osoby a svěřenské správce výslovně zřízených svěřenských fondů nebo osoby v rovnocenném postavení v podobných právních uspořádáních jednotné způsoby a prostředky pro hlášení skutečných majitelů. Za tímto účelem by měl být formát pro poskytování informací o skutečných majitelích příslušným centrálním registrům jednotný a měl by zaručovat transparentnost a právní jistotu.

(35)

K zajištění rovných podmínek pro různé právní formy by i svěřenští správci měli mít povinnost získat a uchovávat informace o skutečných majitelích a předávat tyto informace centrálnímu registru nebo centrální databázi.

(36)

Je nezbytné, aby byly informace o skutečných majitelích přístupné prostřednictvím centrálních registrů a prostřednictvím systému propojení centrálních registrů po dobu alespoň pěti let poté, co daná právnická osoba byla zrušena nebo dané právní uspořádání zaniklo. Členské státy by měly mít možnost stanovit v právních předpisech další důvody pro zpracovávání informací o skutečných majitelích jiné než boj proti praní peněz a financování terorismu, pokud toto zpracovávání splňuje cíl veřejného zájmu a představuje nezbytné a přiměřené opatření pro sledování legitimního cíle v demokratické společnosti.

(37)

Finanční zpravodajské jednotky, jiné příslušné orgány a orgány stavovské samosprávy by měly mít bezprostřední, plný, přímý a volný přístup k informacím o skutečných majitelích pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu. Povinné osoby by rovněž měly mít přístup k centrálním registrům při provádění hloubkové kontroly klienta. Členské státy mohou rozhodnout, že přístup povinných osob zpoplatní. Tyto poplatky by však měly být přísně omezeny na to, co je nezbytně nutné k pokrytí nákladů na zajištění kvality informací vedených v uvedených registrech a na jejich zpřístupnění, a neměly by narušovat účinný přístup k informacím o skutečných majitelích.

(38)

Přímý, včasný a plný přístup vnitrostátních orgánů veřejné moci k informacím o skutečných majitelích má rovněž zásadní význam pro zajištění řádného uplatňování omezujících opatření Unie, zabránění riziku neuplatňování omezujících opatření Unie a vyhýbání se těmto opatřením, jakož i pro vyšetřování porušování těchto opatření. Z těchto důvodů by orgány příslušné pro provádění těchto omezujících opatření, které byly určeny podle příslušných nařízení Rady přijatých na základě článku 215 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), měly mít přímý a bezprostřední přístup k informacím vedeným v propojených centrálních registrech.

(39)

Instituce a jiné subjekty Unie, které hrají roli v rámci Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu, by měly mít při plnění svých povinností přístup k informacím o skutečných majitelích. To platí pro Úřad evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“), ale také pro Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „úřad OLAF“) při provádění jeho vyšetřování, jakož i pro Europol a Eurojust při podpoře vyšetřování prováděných vnitrostátními orgány. Jako orgán dohledu má AMLA při výkonu činností dohledu přístup k informacím o skutečných majitelích. Aby se zajistilo, že AMLA bude moci účinně podporovat činnosti finančních zpravodajských jednotek, měl by mít rovněž přístup k informacím o skutečných majitelích v rámci společných analýz.

(40)

Aby se omezily zásahy do práva na respektování soukromého života a na ochranu osobních údajů, měl by být přístup veřejnosti k informacím o skutečných majitelích vedeným v centrálních registrech podmíněn prokázáním oprávněného zájmu. Rozdílné přístupy členských států k ověřování existence takového oprávněného zájmu by mohly bránit harmonizovanému uplatňování rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu a preventivnímu účelu, pro který je takový přístup veřejnosti povolen. Je proto nezbytné vytvořit rámec pro uznávání a ověřování oprávněného zájmu na úrovni Unie při plném dodržování Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Pokud existuje oprávněný zájem, měla by mít veřejnost přístup k informacím o skutečných majitelích právnických osob a právních uspořádání. Oprávněný zájem by se měl u určitých kategorií veřejnosti předpokládat. Přístup na základě oprávněného zájmu by neměl být podmíněn právním postavením nebo právní formou osoby žádající o přístup.

(41)

Nevládní organizace, akademičtí pracovníci a investigativní novináři přispívají k cílům Unie v oblasti boje proti praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu. U těchto subjektů by se proto mělo mít za to, že mají oprávněný zájem o přístup k informacím o skutečných majitelích, což je zásadní pro výkon jejich funkcí a případně pro výkon veřejné kontroly. Možnost přístupu do centrálních registrů by neměla být podmíněna médiem nebo platformou, jejichž prostřednictvím vykonávají svou činnost, ani předchozími zkušenostmi v této oblasti. Aby tyto kategorie subjektů mohly účinně vykonávat své činnosti a zabránilo se riziku odvetných opatření, měly by mít přístup k informacím o právnických osobách a právních uspořádáních, aniž by musely prokázat vazbu na tyto osoby nebo uspořádání. Jak stanoví pravidla Unie pro ochranu údajů, žádný přístup skutečných majitelů k informacím o zpracování jejich osobních údajů by neměl nepříznivě ovlivnit práva a svobody jiných osob, včetně práva na bezpečnost dané osoby. Pokud by bylo skutečnému majiteli sděleno, že osoby jednající pro účely žurnalistiky nebo organizace občanské společnosti nahlížely do jejich osobních údajů, mohlo by to ohrozit bezpečnost novinářů a členů organizací občanské společnosti, kteří provádějí vyšetřování možné trestné činnosti. V zájmu nalezení rovnováhy mezi právem na ochranu osobních údajů a svobodou informací a projevu novinářů v souladu s článkem 85 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (15) a za účelem zajištění úlohy organizací občanské společnosti při prevenci, vyšetřování a odhalování praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu v souladu s čl. 23 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení by subjekty odpovědné za centrální registry neměly sdílet se skutečnými majiteli informace o zpracování jejich údajů ze strany uvedených kategorií veřejnosti, ale pouze skutečnost, že osoby jednající pro účely žurnalistiky nebo organizace občanské společnosti do údajů o nich nahlížely.

(42)

Integrita obchodních transakcí má zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu a finančního systému Unie. Za tímto účelem je důležité, aby osoby, které chtějí obchodovat s právnickými osobami nebo právními uspořádáními v Unii, měly přístup k informacím o jejich skutečných majitelích s cílem ověřit, že jejich potenciální obchodní partneři nejsou zapojeni do praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu. Je obecně známo, že pachatelé trestné činnosti často skrývají svou totožnost za korporátními strukturami a umožnění těm, kdo by mohli uzavírat transakce s určitou právnickou osobou nebo právním uspořádáním, aby se dozvěděli totožnost jejich skutečných majitelů, přispívá k boji proti zneužívání právnických osob nebo právních uspořádání pro účely trestné činnosti. Transakce se neomezuje na obchodní činnosti nebo poskytování nebo nákup produktů či služeb, ale může zahrnovat také situace, kdy je pravděpodobné, že určitá osoba investuje peněžní prostředky ve smyslu čl. 4 bodu 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (16) nebo kryptoaktiva do dané právnické osoby nebo daného právního uspořádání nebo nabude danou právnickou osobu. Nemělo by se tedy mít za to, že požadavek oprávněného zájmu o přístup k informacím o skutečných majitelích splňují pouze osoby vykonávající hospodářské nebo obchodní činnosti.

(43)

Vzhledem k přeshraniční povaze praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu by mělo být uznáno, že příslušné orgány třetích zemí mají oprávněný zájem o přístup k informacím o skutečných majitelích právnických osob a právních uspořádání z Unie, pokud je tento přístup pro tyto orgány nezbytný v souvislosti s konkrétními vyšetřováními nebo analýzami za účelem plnění jejich úkolů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Podobně by subjekty, na něž se vztahují požadavky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ve třetích zemích, měly mít přístup k informacím o skutečných majitelích v centrálních registrech Unie, pokud jsou povinny přijmout opatření hloubkové kontroly klienta v souladu s požadavky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v těchto zemích ve vztahu k právnickým osobám a právním uspořádáním usazeným v Unii. Jakýkoli přístup k informacím obsaženým v centrálních registrech by měl být v souladu s právem Unie o ochraně osobních údajů, a zejména s kapitolou V nařízení (EU) 2016/679. Za tímto účelem by centrální registry měly rovněž zvážit, zda žádosti osob usazených mimo Unii mohou splňovat podmínky, za nichž lze využít výjimky podle článku 49 uvedeného nařízení. Podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) je boj proti praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu cílem obecného veřejného zájmu a cíle veřejné bezpečnosti jsou s ním spojené. V zájmu zachování integrity vyšetřování a analýz, které provádějí finanční zpravodajské jednotky a donucovací a justiční orgány třetích zemí, by centrální registry neměly sdělovat skutečným majitelům informace o jakémkoli zpracování jejich osobních údajů těmito orgány, pokud by toto sdělení mělo nepříznivý dopad tato vyšetřování a analýzy prováděné těmito orgány. Aby se však zachovala práva subjektu údajů, centrální registry by dané informace neměly sdělovat, dokud jejich sdělení nepřestane ohrožovat dotčené vyšetřování nebo analýzu. Tato lhůta by měla být stanovena na dobu nejvýše pěti let a měla by být prodloužena pouze na základě odůvodněné žádosti orgánu ve třetí zemi.

(44)

Aby byl zajištěn režim přístupu, který bude dostatečně pružný a dokáže se přizpůsobit vznikajícím novým okolnostem, měly by mít členské státy možnost poskytnout přístup k informacím o skutečných majitelích v jednotlivých případech jakékoli osobě, která prokáže oprávněný zájem spojený s předcházením praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu a bojem proti nim. Členské státy by měly shromažďovat informace o případech oprávněného zájmu, které nespadají do kategorií určených v této směrnici, a uvědomit o nich Komisi.

(45)

Pachatelé trestné činnosti mohou zneužít právnické osoby v jakémkoli okamžiku. Některé fáze životního cyklu právnických osob však jsou spojeny s vyššími riziky, například při zakládání obchodní společnosti nebo v případě změn ve struktuře obchodní společnosti, jako je přemístění sídla, fúze nebo rozdělení, které pachatelům trestné činnosti umožňují právnickou osobou ovládnout. Rámec Unie zajišťuje dohled orgánů veřejné moci nad těmito fázemi existence právnické osoby podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (17). Aby se zajistilo, že tyto orgány veřejné moci mohou účinně vykonávat svou činnost a přispívat k předcházení zneužívání právnických osob pro účely trestné činnosti, měly by mít přístup k informacím obsaženým v propojených centrálních registrech.

(46)

Aby byla zajištěna legalita a správnost výdajů uvedených v účetní závěrce předložené Komisi v rámci programů financování ze strany Unie, musí programové orgány shromažďovat a uchovávat ve svých systémech řízení a kontroly informace o skutečných majitelích příjemců finančních prostředků Unie. Je proto nezbytné zajistit, aby programové orgány v členských státech měly přístup k informacím o skutečných majitelích vedeným v propojených centrálních registrech, aby mohly plnit své povinnosti předcházet nesrovnalostem, včetně podvodů, odhalovat je, napravovat je a podávat o nich zprávy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (18).

(47)

V zájmu ochrany finančních zájmů Unie by orgány členských států, které provádějí Nástroj pro oživení a odolnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (19), měly mít přístup k propojeným centrálním registrům za účelem shromažďování informací o skutečných majitelích příjemce finančních prostředků Unie nebo dodavatele, které jsou požadovány podle uvedeného nařízení.

(48)

Korupce při zadávání veřejných zakázek poškozuje veřejný zájem, podkopává důvěru veřejnosti a má nepříznivý dopad na životy občanů. Vzhledem k tomu, že zadávací řízení jsou ohrožena korupcí, podvody a jinými predikativními trestnými činy, by vnitrostátní orgány s pravomocemi v oblasti zadávacích řízení měly mít možnost nahlížet do centrálních registrů s cílem zjistit totožnost fyzických osob, které v konečném důsledku vlastní nebo ovládají uchazeče, a identifikovat případy, kdy existuje riziko, že do zadávacího řízení mohou být zapojeni pachatelé trestné činnosti. Včasný přístup k informacím vedeným v centrálním registru má zásadní význam pro zajištění toho, aby orgány veřejné správy zadávající veřejné zakázky mohly účinně plnit své funkce, a to i odhalováním případů korupce v zadávacích řízeních. Pojem orgánů veřejné moci v souvislosti se zadávacími řízeními by měl zahrnovat pojem veřejných zadavatelů v právních aktech Unie týkajících se zadávacích řízení na zboží, služby nebo koncese, jakož i jakýkoli orgán veřejné moci určený členskými státy k ověřování zákonnosti zadávacích řízení, který není příslušným orgánem pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu.

(49)

Produkty, jako je prověřování klientů nabízené poskytovateli, kteří jsou třetími stranami, podporují povinné osoby při provádění hloubkové kontroly klientů. Tyto produkty jim poskytují ucelený pohled na klienta, který jim umožňuje činit informovaná rozhodnutí ohledně jejich klasifikace z hlediska rizik, uplatnění zmírňujících opatření a případných podezření týkajících se činnosti zákazníků. Tyto produkty rovněž přispívají k práci příslušných orgánů při analýze podezřelých transakcí a vyšetřování možných případů praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu tím, že doplňují informace o skutečných majitelích dalšími technickými řešeními, která příslušným orgánům umožňují získat širší představu o složitých zločinných systémech, mimo jiné prostřednictvím lokalizace pachatelů. Tato řešení proto hrají zásadní úlohu při sledování stále složitějších a rychlých pohybů, které charakterizují systémy praní peněz. Na základě své zavedené funkce v infrastruktuře pro dodržování předpisů je odůvodněné mít za to, že poskytovatelé nabízející tyto produkty mají oprávněný zájem na přístupu k informacím uchovávaným v centrálních registrech za předpokladu, že údaje získané z registru jsou nabízeny pouze povinným osobám a příslušným orgánům v Unii za účelem plnění úkolů souvisejících s předcházením praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financováním terorismu a bojem proti nim.

(50)

Aby se zabránilo rozdílným přístupům k uplatňování konceptu oprávněného zájmu pro účely přístupu k informacím o skutečných majitelích, měly by být postupy pro uznání takového oprávněného zájmu harmonizovány. To by mělo zahrnovat společné vzory formulářů pro uplatňování a uznávání oprávněného zájmu, což by usnadnilo vzájemné uznávání centrálními registry v celé Unii. Proto by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem stanovení harmonizovaných vzorů formulářů a postupů.

(51)

Aby se zajistilo, že postupy pro udělování přístupu osobám s dříve ověřeným oprávněným zájmem nebudou nepřiměřeně zatěžující, může být přístup obnoven na základě zjednodušených postupů, jejichž prostřednictvím subjekty odpovědné za centrální registr zajistí, aby informace dříve získané pro účely ověření byly správné a relevantní, a v případě potřeby aktualizovány.

(52)

K zajištění přiměřeného a vyváženého přístupu a zaručení práva na soukromý život a ochranu osobních údajů by členské státy měly stanovit výjimky vztahující se na sdělování osobních informací o skutečném majiteli prostřednictvím centrálních registrů a na přístup k těmto informacím ve výjimečných případech, pokud by tyto informace vystavily skutečného majitele nepřiměřenému riziku podvodu, únosu, vydírání, vymáhání peněz, obtěžování, násilí nebo zastrašování. Členské státy by rovněž měly být oprávněny požadovat registraci on-line za účelem identifikace osob, které žádají o informace z centrálního registru, jakož i úhradu poplatku za přístup k informacím uvedeným v registru osobami s oprávněným zájmem. Tyto poplatky by však měly být přísně omezeny na to, co je nezbytně nutné k pokrytí nákladů na zajištění kvality informací vedených v centrálních registrech a na jejich zpřístupnění, a neměly by narušovat účinný přístup k informacím o skutečných majitelích.

(53)

Identifikace žadatelů je nezbytná k zajištění toho, aby k informacím o skutečných majitelích měly přístup pouze osoby s oprávněným zájmem. Tento postup identifikace by však měl být prováděn tak, aby nevedl k diskriminaci, a to ani na základě země bydliště nebo státní příslušnosti žadatelů. Za tímto účelem by členské státy měly poskytnout dostatečné identifikační mechanismy, mimo jiné včetně systémů elektronické identifikace zavedených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (20), a příslušných kvalifikovaných služeb vytvářejících důvěru, které osobám s oprávněným zájmem umožní účinný přístup k informacím o skutečných majitelích.

(54)

Směrnice (EU) 2018/843 dosáhla propojení centrálních registrů členských států obsahujících informace o skutečných majitelích prostřednictvím evropské centrální platformy zřízené směrnicí (EU) 2017/1132. Ukázalo se, že propojení má zásadní význam pro účinný přeshraniční přístup příslušných orgánů, povinných osob a osob s oprávněným zájmem k informacím o skutečných majitelích. Bude to vyžadovat další vývoj s cílem zavést změněné regulační požadavky před provedením této směrnice ve vnitrostátním právu. Měla by tudíž pokračovat práce na propojení se zapojením členských států do fungování celého systému, které by mělo být zajištěno prostřednictvím pravidelného dialogu mezi Komisí a zástupci členských států ohledně záležitostí týkajících se fungování systému a jeho budoucího rozvoje.

(55)

V důsledku propojení centrálních registrů členských států by měl být vnitrostátní i přeshraniční přístup k informacím o skutečných majitelích právních uspořádání obsaženým v centrálních registrech všech členských států umožněn na základě vymezení oprávněného zájmu prostřednictvím rozhodnutí přijatého subjektem odpovědným za příslušný centrální registr. Aby se zajistila přezkoumatelnost rozhodnutí o omezení přístupu k informacím o skutečných majitelích, která nejsou odůvodněná, měl by být zaveden mechanismus pro odvolání proti takovýmto rozhodnutím. K zaručení soudržné a účinné registrace a výměny informací by měly členské státy zajistit, aby jejich subjekt odpovědný za centrální registr spolupracoval se svými protějšky v ostatních členských státech, včetně výměny informací o svěřenských fondech a podobných právních uspořádáních, jež se řídí právem jednoho členského státu, ale spravovány jsou v jiném členském státě, nebo jejichž svěřenský správce je usazen nebo má bydliště v jiném členském státě.

(56)

Na zpracování osobních údajů pro účely této směrnice se vztahuje nařízení (EU) 2016/679. Fyzické osoby, jejichž osobní údaje jsou vedeny v centrálních registrech jakožto informace o skutečných majitelích, by měly být informovány o použitelných pravidlech pro ochranu údajů. Zpřístupněny by měly být mimoto pouze osobní údaje, které jsou aktuální a odpovídají skutečnému majiteli, a skuteční majitelé by měli být informováni o svých právech podle právního rámce Unie pro ochranu údajů a o postupech vztahujících se na výkon těchto práv.

(57)

Opožděný přístup finančních zpravodajských jednotek a jiných příslušných orgánů k informacím o totožnosti majitelů bankovních účtů a platebních účtů, účtů cenných papírů, účtů kryptoaktiv a bezpečnostních schránek brání odhalení převodů finančních prostředků souvisejících s praním peněz a financováním terorismu. Ve všech členských státech je proto nezbytné zavést centralizované automatizované mechanismy, jako je registr nebo systém vyhledávání dat, jakožto efektivní způsob získání včasného přístupu k informacím o totožnosti majitelů bankovních účtů a platebních účtů, účtů cenných papírů, účtů kryptoaktiv a bezpečnostních schránek, jejich zmocněných osob a jejich skutečných majitelů. Tyto informace by měly zahrnovat historické informace o majitelích zrušených klientských účtů, bankovních účtů a platebních účtů, včetně virtuálního čísla IBAN, účtů cenných papírů, účtů kryptoaktiv a bezpečnostních schránek. Při uplatňování ustanovení týkajících se přístupu je vhodné používat již existující mechanismy, pokud vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky mohou získat údaje, které potřebují pro svá šetření, a to neprodleně a v celém rozsahu. Členské státy by měly zvážit možnost vkládat do databází těchto mechanismů další informace považované za nezbytné a přiměřené pro účinnější zmírnění rizik týkajících se praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu. V souvislosti s těmito šetřeními a žádostmi o poskytnutí souvisejících informací ze strany finančních zpravodajských jednotek, AMLA v souvislosti se společnými analýzami a orgánů dohledu by měla být zachována naprostá důvěrnost informací.

(58)

Virtuální čísla IBAN jsou virtuální čísla vydávaná úvěrovými institucemi a finančními institucemi, která umožňují přesměrovat platby na fyzické bankovní účty nebo platební účty. Zatímco virtuální IBAN mohou podniky používat k legitimním účelům, například k zefektivnění procesu přijímání a zasílání plateb přes hranice, jsou rovněž spojeny se zvýšeným rizikem praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu, neboť mohou být použity k zakrytí totožnosti majitele účtu, což finančním zpravodajským jednotkám ztěžuje vysledování toku finančních prostředků, identifikaci umístění účtu a uložení nezbytných opatření, včetně pozastavení nebo monitorování účtu. Aby se tato rizika zmírnila a usnadnilo se vysledování a odhalování nezákonných toků finančními zpravodajskými jednotkami, měly by centralizované automatizované mechanismy zahrnovat informace o virtuálních číslech IBAN spojených s bankovním účtem nebo platebním účtem.

(59)

S ohledem na respektování soukromí a ochranu osobních údajů by minimální údaje potřebné pro vyšetřování v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu měly být vedeny v centralizovaných automatizovaných mechanismech pro bankovní účty nebo platební účty, účty cenných papírů a účty kryptoaktiv. Členské státy by měly mít možnost určit, jaké další údaje je vhodné a přiměřené shromažďovat. Při provádění ustanovení týkajících se těchto mechanismů by měly členské státy stanovit doby uchovávání odpovídající době uchovávání dokumentace a informací získaných v rámci uplatňování opatření hloubkové kontroly klienta. Členské státy by měly mít možnost výjimečně a za předpokladu, že jsou předloženy řádné důvody, prodloužit dobu uchovávání. Tato dodatečná doba uchovávání by neměla přesáhnout dalších pět let. Touto dobou by nemělo být dotčeno vnitrostátní právo stanovující další požadavky na uchovávání údajů a umožňující rozhodovat individuálně, je-li to třeba pro účely trestního nebo správního řízení. Přístup k těmto mechanismům by měl být poskytován na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“.

(60)

V důsledku propojení centralizovaných automatizovaných mechanismů členských států by vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky byly schopny rychle získat přeshraniční informace o totožnosti majitelů bankovních účtů a platebních účtů, účtů cenných papírů, účtů kryptoaktiv a bezpečnostních schránek v jiných členských státech, což by posílilo jejich schopnost účinně provádět finanční analýzu a spolupracovat s protějšky z jiných členských států. Přímý přeshraniční přístup k informacím o bankovních účtech a platebních účtech, účtech cenných papírů, účtech kryptoaktiv a bezpečnostních schránkách by finančním zpravodajským jednotkám umožnil provést finanční analýzu v dostatečně krátkém čase, aby mohly vysledovat finanční prostředky přesouvané prostřednictvím různých účtů, mimo jiné s použitím virtuálních čísel IBAN, odhalit možné případy praní peněz a financování terorismu a zaručit rychlé přijetí donucovacích opatření. AMLA by měl mít rovněž přímý přístup k propojeným centralizovaným automatizovaným mechanismům za účelem poskytování operativní podpory finančním zpravodajským jednotkám v rámci společných analýz. Členské státy by měly zajistit, že se přímý přístup k propojeným centralizovaným automatizovaným mechanismům rozšíří na orgány dohledu takovým způsobem, aby jim bylo umožněno účinně plnit jejich úkoly.

(61)

Za účelem dodržování práva na ochranu osobních údajů a práva na soukromí a minimalizace dopadu přeshraničního přístupu k informacím obsaženým ve vnitrostátních centralizovaných automatizovaných mechanismech by měl být rozsah informací přístupných prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů omezen na nezbytné minimum v souladu se zásadou minimalizace údajů, aby bylo možné identifikovat fyzické nebo právnické osoby, jež vlastní nebo kontrolují bankovní účty nebo platební účty, účty cenných papírů, účty kryptoaktiv a bezpečnostní schránky. K uvedenému systému by měly mít bezprostřední a plný přístup finanční zpravodajské jednotky a AMLA, jakož i orgány dohledu. Členské státy by měly zajistit, aby pracovníci finančních zpravodajských jednotek dodržovali vysoké profesní standardy mlčenlivosti a ochrany údajů, byli bezúhonní a náležitě kvalifikovaní. Členské státy by měly navíc zavést technická a organizační opatření zajišťující bezpečnost údajů podle přísných technologických norem.

(62)

Propojení centralizovaných automatizovaných mechanismů členských států (centrálních registrů nebo centrálních elektronických systémů vyhledávání dat), které obsahují informace o bankovních účtech a platebních účtech, účtech cenných papírů, účtech kryptoaktiv a bezpečnostních schránkách, prostřednictvím systému propojení registrů bankovních účtů vyžaduje koordinaci vnitrostátních systémů, které mají rozdílné technické vlastnosti. Za tímto účelem by měla být vypracována technická opatření a specifikace se zohledněním rozdílů mezi vnitrostátními centralizovanými automatizovanými mechanismy.

(63)

Nemovitosti jsou pro pachatele trestné činnosti přitažlivou komoditou za účelem praní výnosů z nezákonné činnosti, neboť umožňují zastřít pravý zdroj finančních prostředků a totožnost skutečného majitele. Správná a včasná identifikace nemovitosti, jakož i fyzických osob, právnických osob a právních uspořádání vlastnících nemovitosti ze strany finančních zpravodajských jednotek nebo jiných příslušných orgánů je důležitá jak pro odhalení systémů praní peněz, tak i pro zmrazení a konfiskaci majetku, jakož i pro správní opatření pro zmrazení majetku, kterými se provádějí cílené finanční sankce. Je proto důležité, aby členské státy poskytly finančním zpravodajským jednotkám a jiným příslušným orgánům bezprostřední a přímý přístup k informacím, které jim umožní řádně provádět analýzy a šetření potenciálních trestních případů zahrnujících nemovitosti. V zájmu usnadnění účinného přístupu by tyto informace měly být poskytovány bezplatně prostřednictvím jednotného přístupového místa, digitálními prostředky a pokud možno ve strojově čitelném formátu. Tyto informace by měly zahrnovat historické informace, včetně historie vlastnictví nemovitosti, cen, za které byla nemovitost nabyta v minulosti, a souvisejících břemen za určité období v minulosti, aby finanční zpravodajské jednotky a jiné příslušné orgány v daném členském státě mohly analyzovat a identifikovat veškeré podezřelé činnosti týkající se transakcí s nemovitostmi, včetně pozemků, které by mohly naznačovat praní peněz nebo jiné druhy trestné činnosti. Tyto historické informace se týkají druhů informací, které již byly shromážděny při provádění transakcí s nemovitostmi. Dotčeným osobám proto nejsou uloženy žádné nové povinnosti, což zajišťuje řádné respektování legitimního očekávání dotčených osob. Vzhledem k časté přeshraniční povaze zločinných systémů zahrnujících nemovitosti je vhodné stanovit minimální soubor informací, k nimž by příslušné orgány měly mít přístup a mohly je sdílet se svými protějšky v jiných členských státech.

(64)

Členské státy zřídily nebo by měly zřídit provozně nezávislé a samostatné finanční zpravodajské jednotky, aby shromažďovaly a analyzovaly informace s cílem odhalit vazby mezi podezřelými transakcemi a činnostmi a související trestnou činností za účelem předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim. Finanční zpravodajské jednotky by měly být jediným ústředním vnitrostátním útvarem odpovědným za přijímání a analýzu oznámení podezřelých transakcí, oznámení o přeshraničním fyzickém pohybu peněžní hotovosti prostřednictvím celního informačního systému, o transakcích oznámených při překročení určitých prahových hodnot (sdělení na základě prahové hodnoty), jakož i jiných informací, které jsou relevantní s ohledem na praní peněz, související predikativní trestné činy nebo financování terorismu a které poskytly povinné osoby. Provozní nezávislost a samostatnost finančních zpravodajských jednotek by měla být zajištěna tím, že jednotky mají pravomoc a schopnost vykonávat své funkce volně, včetně schopnosti samostatně rozhodovat o analýzách, žádostech a předávání konkrétních informací. Finanční zpravodajské jednotky by měly mít každopádně nezávislé právo postoupit nebo předávat informace relevantním příslušným orgánům. Finančním zpravodajským jednotkám by měly být poskytnuty náležité finanční, lidské a technické zdroje, a to způsobem, který zajišťuje jejich samostatnost a nezávislost a umožňuje jim účinně plnit jejich mandát. Finanční zpravodajské jednotky by měly být schopny získat a využívat zdroje potřebné pro plnění jejich funkcí, a to v jednotlivých případech nebo v běžné praxi, bez nepatřičného ovlivňování či vměšování ze strany politiků, vlády nebo odvětví, jež by mohly ohrozit jejich provozní nezávislost. Za účelem posouzení plnění těchto požadavků a identifikace nedostatků a osvědčených postupů by měl být AMLA zmocněn ke koordinaci organizace vzájemných hodnocení finančních zpravodajských jednotek.

(65)

Pracovníci finančních zpravodajských jednotek by měli být bezúhonní a náležitě kvalifikovaní a měli by dodržovat vysoké profesní standardy. Finanční zpravodajské jednotky by měly mít zavedeny postupy pro účinné předcházení střetům zájmů a jejich řešení. Vzhledem k povaze své práce jsou finanční zpravodajské jednotky příjemci velkého množství citlivých osobních a finančních informací a mají k nim přístup. Pracovníci finančních zpravodajských jednotek by proto měli mít odpovídající dovednosti, pokud jde o etické využívání analytických nástrojů pro data velkého objemu. Činnosti finančních zpravodajských jednotek mohou mít navíc důsledky pro základní práva jednotlivců, jako je právo na ochranu osobních údajů, právo na soukromý život a právo na vlastnictví. Finanční zpravodajské jednotky by proto měly jmenovat úředníka pro otázky základních práv, kterým může být jeden z jejich stávajících pracovníků. Mezi úkoly úředníka pro otázky základních práv by mělo patřit sledování a podpora dodržování základních práv ze strany finančních zpravodajských jednotek, poskytování poradenství a pokynů finanční zpravodajské jednotce ohledně dopadů jejích zásad a postupů na základní práva, kontrola zákonnosti a etiky činností finanční zpravodajské jednotky a vydávání nezávazných stanovisek, aniž by to bránilo činnosti finančních zpravodajských jednotek nebo ji zpomalovalo. Jmenování úředníka pro otázky základních práv by pomohlo zajistit, aby finanční zpravodajské jednotky při plnění svých úkolů dodržovaly a chránily základní práva dotčených fyzických osob.

(66)

Finanční zpravodajské jednotky by měly mít možnost předávat informace příslušným orgánům pověřeným bojem proti praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu. Těmito orgány se měly rozumět i orgány s úlohou v oblasti vyšetřování, trestního stíhání nebo soudnictví. Napříč členskými státy existují i jiné orgány, které mají zvláštní úlohy týkající se boje proti praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu, a finanční zpravodajské jednotky by jim rovněž měly být schopny poskytnout výsledky svých operativních nebo strategických analýz, pokud tyto výsledky považují za relevantní pro jejich funkce. Výsledky těchto analýz poskytují smysluplné zpravodajské informace používané pro zjišťování vodítek v průběhu vyšetřování a trestního stíhání. Zdroj oznámení podezřelé transakce nebo činnosti by neměl být při předávání informací sdělován. To by však nemělo být považováno za překážku tomu, aby finanční zpravodajské jednotky předávaly relevantní informace, včetně například informací o číslech IBAN, kódech BIC nebo SWIFT. Kromě toho by finanční zpravodajské jednotky měly mít možnost sdílet další informace, které mají k dispozici, a to i na žádost jiných příslušných orgánů. Při výkonu své autonomie a nezávislosti by finanční zpravodajské jednotky měly zvážit, jak by odmítnutí poskytnout informace mohlo ovlivnit spolupráci a širší cíl boje proti praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu. Odmítnutí by měla být omezena na výjimečné okolnosti, například pokud informace pocházejí od jiné finanční zpravodajské jednotky, která neudělila souhlas s jejich dalším předáním, nebo pokud má finanční zpravodajská jednotka důvody se domnívat, že informace nebudou použity pro účely, pro které byly vyžádány. V takových případech by finanční zpravodajská jednotka měla odmítnutí zdůvodnit. Mezi důvody by mohlo patřit například objasnění toho, že finanční zpravodajská jednotka danými informacemi nedisponuje nebo že nebyl udělen souhlas s dalším předáním.

(67)

Účinná spolupráce a výměna informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami a orgány dozoru má zásadní význam pro integritu a stabilitu finančního systému. Zajišťuje komplexní a jednotný přístup k předcházení praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu a boji proti nim, zvyšuje účinnost režimu Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu a chrání hospodářství před hrozbami, které nezákonné finanční činnosti představují. Informace, které mají finanční zpravodajské jednotky k dispozici a které se týkají například kvality a množství oznámení podezřelých transakcí podaných povinnými osobami, kvality a včasnosti reakcí povinných osob na žádosti finančních zpravodajských jednotek o informace a informací o typologiích, trendech a metodách praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu, mohou orgánům dozoru pomoci určit oblasti, v nichž jsou rizika vyšší nebo kde je dodržování předpisů nedostatečné, a poskytnout jim tudíž přehled o tom, zda je třeba posílit dohled ve vztahu ke konkrétním povinným osobám nebo odvětvím. Za tímto účelem by finanční zpravodajské jednotky měly orgánům dozoru poskytovat buď z vlastního podnětu, nebo na požádání určité druhy informací, které by mohly být relevantní pro účely dohledu.

(68)

Finanční zpravodajské jednotky hrají důležitou úlohu při identifikaci finančních operací teroristických sítí, zejména těch přeshraničních, a při odhalování jejich finančních podporovatelů. Finanční zpravodajské informace mohou mít zásadní význam pro odhalování napomáhání teroristickým trestným činům a sítím a strukturám teroristických organizací. Mezi finančními zpravodajskými jednotkami dosud existují významné rozdíly, pokud jde o jejich úkoly, působnost a pravomoci. Nynější rozdíly by však neměly ovlivnit činnost finančních zpravodajských jednotek, zejména jejich schopnost vypracovat preventivní analýzy na podporu všech orgánů pověřených zpravodajskými, vyšetřovacími a justičními činnostmi a mezinárodní spoluprací. Za účelem plnění jejich úkolů je nezbytné určit minimální soubor údajů, k nimž by měly mít finanční zpravodajské jednotky rychlý přístup a mohly si je bez jakýchkoli omezení vyměňovat se svými protějšky z jiných členských států. Ve všech případech podezření na praní peněz, související predikativní trestné činy a financování terorismu je třeba zajistit přímý a rychlý tok informací mezi zpravodajskými jednotkami bez zbytečných prodlev. Je proto nezbytné dále posílit účinnost a efektivnost finančních zpravodajských jednotek, a to objasněním jejich pravomocí a spolupráce mezi nimi.

(69)

Mezi pravomoci finančních zpravodajských jednotek patří právo na přímý či nepřímý přístup k „finančním“ a „správním“ informacím a informacím „v oblasti prosazování práva“, které potřebují za účelem boje proti praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu. Protože není jasně vymezeno, jaké druhy informací uvedené obecné kategorie zahrnují, mají finanční zpravodajské jednotky přístup ke značně rozmanitým souborům informací, což má dopad na analytické funkce finančních zpravodajských jednotek i na jejich schopnost účinně spolupracovat se svými protějšky z jiných členských států, mimo jiné v rámci společných analýz. Je proto nezbytné stanovit minimální soubory „finančních“ a „správních“ informací a informací „v oblasti prosazování práva“, jež by měly být přímo či nepřímo přístupné všem finančním zpravodajským jednotkám v Unii. Finanční zpravodajské jednotky rovněž přijímají a uchovávají ve svých databázích informace týkající se transakcí, které jsou oznamovány při překročení stanovených prahových hodnot (oznamování na základě prahových hodnot), nebo k nim mají přístup. Tato oznámení jsou důležitým zdrojem informací a finanční zpravodajské jednotky je široce využívají v rámci vnitrostátních a společných analýz. Oznámení na základě prahových hodnot proto patří mezi informace vyměňované prostřednictvím sítě FIU.NET. Přímý přístup je důležitým předpokladem provozní efektivity a schopnosti finančních zpravodajských jednotek reagovat. Za tímto účelem by členské státy měly mít možnost poskytnout finančním zpravodajským jednotkám přímý přístup k širšímu souboru informací, než vyžaduje tato směrnice. Tato směrnice zároveň nevyžaduje, aby členské státy zřídily nové databáze nebo registry v případech, kdy jsou určité druhy informací, například informace o veřejných zakázkách, rozloženy mezi různými úložišti nebo archivy. Pokud určitá databáze nebo registr nebyly zřízeny, měly by členské státy přijmout další nezbytná opatření k zajištění toho, aby finanční zpravodajské jednotky mohly tyto informace urychleně získat. Finanční zpravodajské jednotky by měly mít mimoto možnost získat rychle od jakékoli povinné osoby veškeré nezbytné informace související s jejich úkoly. Finanční zpravodajská jednotka by měla mít rovněž možnost získat tyto informace na žádost jiné finanční zpravodajské jednotky a vyměňovat si dotyčné informace s dožadující finanční zpravodajskou jednotkou.

(70)

Přístup by měl být považován za přímý a bezprostřední, pokud jsou dané informace obsaženy v databázi, registru nebo elektronickém systému vyhledávání dat, který finanční zpravodajské jednotce umožňuje získat je přímo prostřednictvím automatizovaného mechanismu bez zapojení zprostředkovatele. Pokud jsou informace v držení jiného subjektu nebo orgánu, přímý přístup znamená, že je tyto orgány nebo subjekty finanční zpravodajské jednotce neprodleně předají, aniž by zasahovaly do obsahu požadovaných údajů nebo informací, které mají být poskytnuty. Informace by neměly být nijak filtrovány. V některých situacích však požadavky na důvěrnost spojené s danými informacemi nemusí umožňovat poskytnutí informací v plném rozsahu. Tak je tomu například v případě, kdy daňové informace mohou být finančním zpravodajským jednotkám poskytnuty pouze po dohodě s daňovým orgánem ve třetí zemi, kde přímý přístup k informacím v oblasti prosazování práva by mohl ohrozit probíhající vyšetřování, jakož i v souvislosti s údaji jmenné evidence cestujících shromážděnými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 (21). V těchto případech by členské státy měly vynaložit veškeré úsilí, aby zajistily účinný přístup finančních zpravodajských jednotek k daným informacím, mimo jiné tím, že finančním zpravodajským jednotkám umožní přístup za podobných podmínek, jaké jsou na vnitrostátní úrovni nabízeny jiným orgánům, s cílem usnadnit jejich analytické činnosti.

(71)

Naprostá většina finančních zpravodajských jednotek je oprávněna přijmout okamžitá opatření a pozastavit nebo odepřít souhlas s transakcí, aby bylo možné provést analýzu, potvrdit podezření a předat výsledky analytických činností příslušným orgánům. Mezi členskými státy však existují určité rozdíly, pokud jde o délku pozastavení, což má dopad nejen na odklad činností, jež mají přeshraniční povahu v důsledku spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami, nýbrž také na základní práva fyzických osob. Aby bylo zajištěno, že finanční zpravodajské jednotky jsou schopny neprodleně zadržet finanční prostředky nebo majetek pocházející z trestné činnosti a zabránit jejich rozptýlení, a to i pro účely zajištění, měly by být finanční zpravodajské jednotky oprávněny pozastavit používání bankovního účtu nebo platebního účtu, účtu kryptoaktiv nebo obchodní vztah, aby bylo možné analyzovat transakce uskutečňované prostřednictvím dotyčného účtu nebo obchodního vztahu, potvrdit podezření a předat výsledky analýzy relevantním příslušným orgánům. Jelikož by takové pozastavení mělo dopad na právo na vlastnictví, měly by mít finanční zpravodajské jednotky možnost na omezenou dobu pozastavit transakce, účty nebo obchodní vztahy s cílem zachovat finanční prostředky, provést nezbytné analýzy a předat výsledky analýz příslušným orgánům za účelem případného přijetí vhodných opatření. Vzhledem k jeho významnějšímu dopadu na základní práva dotčené osoby by mělo být pozastavení účtu nebo obchodního vztahu uloženo na kratší dobu, která by měla být stanovena na pět pracovních dnů. Členské státy mohou stanovit delší dobu pozastavení, pokud finanční zpravodajská jednotka na základě vnitrostátních právních předpisů vykonává pravomoci v oblasti vymáhání majetku a vykonává funkce vysledování, zajištění, zmrazení nebo konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti. V takových případech by mělo být zaručeno zachování základních práv dotčených osob a finanční zpravodajské jednotky by měly své funkce vykonávat v souladu s náležitými vnitrostátními zárukami. Finanční zpravodajské jednotky by měly pozastavení transakce, účtu nebo obchodního vztahu zrušit, jakmile takové pozastavení již není nutné. Je-li stanovena delší doba pozastavení, dotčené osoby, jejichž transakce, účty nebo obchodní vztahy byly pozastaveny, by měly mít možnost napadnout příkaz k pozastavení u soudu.

(72)

Za zvláštních okolností by finanční zpravodajské jednotky měly mít možnost požádat povinnou osobu, a to svým jménem i jménem jiné finanční zpravodajské jednotky, aby po stanovenou dobu monitorovala transakce nebo činnosti prováděné prostřednictvím bankovního účtu nebo platebního účtu nebo účtu kryptoaktiv nebo jiného druhu obchodního vztahu ve vztahu k osobám představujícím významné riziko praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu. Bližší monitorování účtu nebo obchodního vztahu může finanční zpravodajské jednotce poskytnout další poznatky o vzorcích transakcí majitele účtu a vést k včasnému odhalení neobvyklých nebo podezřelých transakcí nebo činností, které mohou vyžadovat další opatření ze strany finanční zpravodajské jednotky, včetně pozastavení účtu nebo obchodního vztahu, analýzy shromážděných zpravodajských informací a jejich předání orgánům činným v trestním řízení. Finanční zpravodajské jednotky by rovněž měly mít možnost upozornit povinné osoby na informace relevantní pro provádění hloubkové kontroly klienta. Tato upozornění mohou povinným osobám poskytnout informace pro postupy hloubkové kontroly klienta a zajistit jejich soulad s riziky, odpovídajícím způsobem aktualizovat jejich systémy posuzování rizik a řízení rizik a poskytnout jim další informace, které mohou vyvolat potřebu zesílené hloubkové kontroly určitých klientů nebo transakcí, které představují vyšší riziko.

(73)

Za účelem větší transparentnosti a odpovědnosti a ke zvýšení informovanosti o jejich činnosti by měly finanční zpravodajské jednotky vydávat každoročně zprávy o činnosti. Tyto zprávy by měly obsahovat alespoň statistické údaje týkající se obdržených oznámení podezřelých transakcí a přijatých návazných opatření, počtu předání vnitrostátním příslušným orgánům a návazných opatření přijatých na základě těchto předání, počtu žádostí předložených jiným finančním zpravodajským jednotkám a obdržených od jiných finančních zpravodajských jednotek, jakož i informace o zjištěných trendech a typologiích. Tyto zprávy by měly být zveřejněny s výjimkou prvků, které obsahují citlivé a utajované informace.

(74)

Alespoň jednou ročně by měly finanční zpravodajské jednotky poskytovat povinným osobám zpětnou vazbu ohledně kvality oznámení podezřelých transakcí, jejich včasnosti, popisu podezření a dalších poskytnutých dokumentů. Tato zpětná vazba může být poskytnuta jednotlivým povinným osobám nebo skupinám povinných osob a jejím cílem by mělo být další zlepšení schopnosti povinných osob odhalovat a identifikovat podezřelé transakce a činnosti, zlepšit kvalitu oznámení podezřelých transakcí, posílit celkové mechanismy oznamování a poskytnout povinným osobám důležité poznatky o trendech, typologiích a rizicích spojených s praním peněz, souvisejícími predikativními trestnými činy a financováním terorismu. Při určování druhu a četnosti zpětné vazby by finanční zpravodajské jednotky měly co nejvíce zohlednit oblasti, v nichž může být třeba zlepšení činností v oblasti oznamování. V zájmu podpory jednotného přístupu napříč finančními zpravodajskými jednotkami a adekvátní zpětné vazby pro povinné osoby by měl AMLA vydávat finančním zpravodajským jednotkám doporučení týkající se osvědčených postupů a přístupů k poskytování zpětné vazby. Pokud to neohrozí analytickou nebo vyšetřovací činnost, mohly by finanční zpravodajské jednotky zvážit poskytnutí zpětné vazby o použití nebo výsledku oznámení podezřelých transakcí, ať už na základě jednotlivých oznámení, nebo souhrnně. Finanční zpravodajské jednotky by rovněž měly celním orgánům alespoň jednou ročně poskytovat zpětnou vazbu ohledně účinnosti oznámení o přeshraničním fyzickém pohybu peněžní hotovosti a následných opatření.

(75)

Úkolem finanční zpravodajské jednotky je shromažďovat a analyzovat informace za účelem odhalení vazeb mezi podezřelými transakcemi nebo činnostmi a související trestnou činností pro předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim a za účelem předávání výsledků analýzy a dalších informací všem příslušným orgánům, existuje-li důvodné podezření z praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu. Finanční zpravodajská jednotka by se neměla vyhýbat výměně ani odmítnout výměnu informací s jinou finanční zpravodajskou jednotkou, z vlastního podnětu nebo na žádost, například z důvodů spojených s nedostatečným určením predikativního trestného činu, s charakteristikou vnitrostátních trestněprávních předpisů a s rozdíly ve vymezeních souvisejících predikativních trestných činů nebo s chybějícím odkazem na konkrétní související predikativní trestné činy. Podle finančních zpravodajských jednotek způsobují těžkosti při výměně informací rozdíly ve vnitrostátních vymezeních některých predikativních trestných činů, jako jsou například daňové trestné činy, které nejsou harmonizovány právem Unie. Tyto rozdíly by neměly bránit vzájemné výměně a předávání těchto informací ostatním příslušným orgánům ani využívání těchto informací. Finanční zpravodajské jednotky by měly rychle, konstruktivně a účinně zajišťovat co nejširší spektrum mezinárodní spolupráce s finančními zpravodajskými jednotkami třetích zemí ve vztahu k praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu v souladu s použitelnými pravidly pro ochranu údajů při jejich předání, doporučeními Finančního akčního výboru a egmontskými principy pro výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami. Za tímto účelem by finanční zpravodajské jednotky měly být vybízeny k uzavírání dvoustranných dohod a memorand o porozumění se svými protějšky ze třetích zemí, přičemž je třeba zohlednit veškeré povinnosti v oblasti základních práv a potřebu chránit právní stát.

(76)

Finanční zpravodajská jednotka může uložit určitá omezení, pokud jde o další využívání informací, které poskytuje jiné finanční zpravodajské jednotce. Přijímající finanční zpravodajská jednotka by měla dané informace použít pouze pro účely, pro které byly vyžádány nebo poskytnuty. V zájmu efektivity předávání údajů by finanční zpravodajská jednotka měla udělit jiné finanční zpravodajské jednotce předchozí souhlas k předání informací jiným příslušným orgánům, a to bez ohledu na druh predikativního trestného činu a bez ohledu na to, zda byl predikativní trestný čin v době výměny zjištěn, či nikoli. Tento předchozí souhlas s dalším předáním informací by měl být udělen neprodleně a neměl by být odmítnut, ledaže spadá mimo oblast působnosti ustanovení o boji proti praní peněz a financování terorismu nebo není v souladu se základními zásadami vnitrostátního práva. Finanční zpravodajské jednotky by měly jakéhokoli odmítnutí udělit souhlas vysvětlit.

(77)

Finanční zpravodajské jednotky by při vzájemné spolupráci a výměně informací měly využívat bezpečná zařízení, včetně chráněných komunikačních kanálů. V této souvislosti by měl být vytvořen systém pro výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států (dále jen „systém FIU.NET“). AMLA by měl tento systém spravovat a hostovat a měl by zajišťovat nejvyšší úroveň bezpečnosti a úplné šifrování vyměňovaných informací. Systém FIU.NET by měly finanční zpravodajské jednotky využívat ke vzájemné spolupráci a výměně informací a případně by jej na základě rozhodnutí AMLA mohly použít také k výměně informací s finančními zpravodajskými jednotkami třetích zemí a s institucemi a jinými subjekty Unie. Finanční zpravodajské jednotky by měly plně využívat potenciál funkcí systému FIU.NET. Tyto funkce by měly finančním zpravodajským jednotkám umožnit pseudonymně porovnat své údaje s údaji jiných finančních zpravodajských jednotek za účelem odhalení osob, které jsou v centru pozornosti finanční zpravodajské jednotky v jiných členských státech, a identifikovaly jejich výnosy a finanční prostředky, přičemž je zajištěna úplná ochrana osobních údajů. Aby bylo možné identifikovat vazby mezi finančními informacemi a zpravodajstvím o trestné činnosti, měly by mít finanční zpravodajské jednotky rovněž možnost využívat funkce systému FIU.NET k pseudonymnímu porovnání svých údajů s informacemi v držení institucí a jiných subjektů Unie, pokud toto křížové porovnávání spadá do příslušných právních mandátů institucí a jiných subjektů Unie, a při plném dodržování použitelných pravidel pro ochranu údajů.

(78)

Je důležité, aby finanční zpravodajské jednotky vzájemně účinně spolupracovaly a vyměňovaly si informace. V tomto ohledu by měl AMLA poskytovat nezbytnou pomoc, a to nejen prostřednictvím koordinace společných analýz oznámení přeshraničních podezřelých transakcí, nýbrž také vypracováním návrhů prováděcích a regulačních technických norem týkajících se formátu, který se má používat při výměně informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami, vzoru pro podávání oznámení podezřelých transakcí a kritérií relevance a výběru, která je třeba zohlednit při určování toho, zda se oznámení podezřelé transakce týká jiného členského státu, jakož i obecných pokynů ohledně povahy, rysů a cílů operativní a strategické analýzy a ohledně postupů, jež mají být zavedeny pro účely podávání a přijímání oznámení podezřelých transakcí, která se týkají jiného členského státu, a pro účely návazných opatření. AMLA by měl rovněž zavést proces vzájemného hodnocení s cílem posílit soudržnost a účinnost činností finančních zpravodajských jednotek a usnadnit výměnu osvědčených postupů mezi finančními zpravodajskými jednotkami.

(79)

Finanční zpravodajské jednotky jsou odpovědné za přijímání oznámení o podezřelých transakcích nebo činnostech od povinných osob usazených na území svých členských států. Některé podezřelé transakce nebo činnosti oznámené finančním zpravodajským jednotkám se však mohou týkat činností prováděných povinnými osobami v jiných členských státech, v nichž působí bez přítomnosti provozovny. V těchto případech je důležité, aby finanční zpravodajské jednotky tato oznámení předaly svému protějšku v členském státě dotčeném danou transakcí nebo činností, aniž by s použitím těchto oznámení spojily podmínky. Systém FIU.NET předávání těchto přeshraničních oznámení umožňuje. Za účelem zdokonalení této funkce probíhá modernizace systému s cílem umožnit rychlé předávání těchto oznámení a podpořit významný objem výměny informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami, a tím i účinné provádění této směrnice.

(80)

Pro zajištění rychlé, účinné a konzistentní spolupráce jsou zapotřebí lhůty pro výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami. Lhůty je třeba stanovit, aby bylo zajištěno účinné sdílení informací v přiměřené době anebo aby byly splněny procesní požadavky. Ve výjimečných, odůvodněných a naléhavých případech, kdy je dožádaná finanční zpravodajská jednotka schopna získat přímý přístup do databází, v nichž jsou uchovávány požadované informace, by měly být stanoveny kratší lhůty. Není-li dožádaná finanční zpravodajská jednotka s to poskytnout informace ve lhůtách, měla by o tom dožadující finanční zpravodajskou jednotku informovat.

(81)

Pohyb nezákonných peněz překračuje hranice a může se týkat různých členských států. Přeshraniční případy týkající se více jurisdikcí jsou stále častější a významnější, a to i kvůli činnostem, které povinné osoby vykonávají na přeshraničním základě. Pro účinné řešení případů, které se týkají několika členských států, by finanční zpravodajské jednotky měly mít možnost jít nad rámec pouhé výměny informací za účelem odhalení a analýzy podezřelých transakcí a činností a provádět společně samotnou analytickou činnost. Finanční zpravodajské jednotky udávaly určité významné problémy, které omezují či určují schopnost finančních zpravodajských jednotek zapojit se do společné analýzy. Provedení společné analýzy podezřelých transakcí nebo činností umožní finančním zpravodajským jednotkám využít případné synergie, použít informace z různých zdrojů, získat úplnou představu o neobvyklých činnostech a obohatit analýzu. Finanční zpravodajské jednotky by měly být schopny provádět společné analýzy podezřelých transakcí a činností a s pomocí AMLA zřizovat pro konkrétní účely a po omezenou dobu týmy pro společné analýzy a zapojit se do těchto týmů. V tomto ohledu by měl AMLA využívat systém FIU.NET, aby mohl posílat, přijímat a porovnávat informace a poskytovat finančním zpravodajským jednotkám operativní podporu v souvislosti se společnou analýzou přeshraničních případů.

(82)

Účast třetích stran, včetně institucí a jiných subjektů Unie, může mít zásadní význam pro úspěšný výsledek analýz finančních zpravodajských jednotek, včetně společných analýz. Finanční zpravodajské jednotky proto mohou přizvat třetí strany, aby se podílely na společné analýze, pakliže takováto účast spadá do příslušných pravomocí těchto třetích stran. Účast třetích stran na analytickém procesu by mohla pomoci identifikovat vazby mezi finančním zpravodajstvím a informacemi a zpravodajstvím o trestné činnosti, obohatit analýzu a určit, zda existují náznaky, že byl spáchán trestný čin.

(83)

Pro ochranu integrity finančního systému Unie a vnitřního trhu je nezbytný účinný dohled nad všemi povinnými osobami. Za tímto účelem by členské státy měly zavést účinný a nestranný dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a stanovit podmínky pro účinnou, včasnou a trvalou spolupráci mezi orgány dozoru.

(84)

Členské státy by měly zajistit účinný a nestranný dohled nad všemi povinnými osobami založený na posouzení rizik, přednostně ze strany orgánů veřejné moci prostřednictvím samostatného a nezávislého vnitrostátního orgánu dozoru. Vnitrostátní orgány dozoru by měly být schopné plnit rozsáhlou škálu úkolů, aby mohly vykonávat účinný dohled nad všemi povinnými osobami.

(85)

Unie občas zaznamenala laxní přístup k dohledu nad povinnostmi povinných osob, pokud jde o boj proti praní peněz a financování terorismu. Je proto nutné, aby byla vnitrostátním orgánům dozoru v rámci integrovaného mechanismu dohledu zavedeného touto směrnicí a nařízením (EU) 2024/1620 objasněna jejich příslušná práva a povinnosti.

(86)

Za účelem účinnějšího a pravidelnějšího posuzování a monitorování rizik, jimž jsou povinné osoby vystaveny, a vnitřních strategií, postupů a kontrol, které zavádějí za účelem řízení a zmírňování těchto rizik, a za účelem uplatňování cílených finančních sankcí je nutné objasnit, že vnitrostátní orgány dozoru jsou oprávněny i povinny provádět veškerá potřebná šetření na dálku i na místě a tematické kontroly a jakákoli jiná šetření a posouzení, jež pokládají za nezbytné. Měly by být rovněž schopny bez zbytečného odkladu reagovat na jakékoli podezření na nedodržení příslušných požadavků a přijmout vhodná opatření v oblasti dohledu k řešení údajných nedodržení příslušných požadavků. To orgánům dozoru nejenže pomůže rozhodnout o případech, kdy jsou zvláštní rizika související s určitým odvětvím zřetelná a známá, nýbrž jim poskytne také nástroje, které potřebují pro další předávání příslušných informací povinným osobám, aby je informovaly o svých poznatcích týkajících se rizik praní peněz a financování terorismu.

(87)

Informační činnosti, včetně předávání informací orgány dozoru povinným osobám, nad nimiž vykonávají dohled, je nezbytné, aby bylo zaručeno, že soukromý sektor přiměřeně rozumí povaze a úrovni rizik praní peněz a financování terorismu, jimž čelí. To zahrnuje předávání informací o označení v rámci cílených finančních sankcí a finančních sankcí OSN, které by mělo proběhnout okamžitě po jejich udělení, aby odvětví mohlo plnit své povinnosti. Vzhledem k tomu, že provádění požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu povinnými osobami zahrnuje zpracování osobních údajů, je důležité, aby orgány dozoru byly obeznámeny s pokyny a dalšími publikacemi vydanými orgány pro ochranu údajů, a to buď na vnitrostátní úrovni, nebo na úrovni Unie prostřednictvím Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, a aby tyto informace případně předávaly subjektům, nad nimiž vykonávají dohled.

(88)

Orgány dozoru by měly ke své činnosti zajmout přístup založený na posouzení rizik, jenž by jim umožnil, aby své zdroje zaměřily na oblasti s nejvyššími riziky, přičemž je současně zajištěno, aby žádné odvětví nebo subjekt nebyly vystaveny pokusům trestného činu praní peněz nebo financování terorismu. Za tímto účelem by orgány dozoru měly každoročně plánovat své činnosti. Přitom by měli nejen zajistit pokrytí odvětví, nad kterými vykonávají dohled na základě posouzení rizik, ale také to, aby byly schopny rychle reagovat v případě objektivních a významných náznaků porušení v rámci povinné osoby, zejména v reakci na veřejná odhalení nebo informace poskytnuté oznamovateli. Orgány dozoru by rovněž měly zajistit transparentnost činností dohledu, které vykonávají, jako jsou kolegia dohledu, která organizovaly a účastnily se jich, opatření dohledu přijatá na místě i na dálku a uložené peněžité sankce nebo uplatněná správní opatření. AMLA by měl hrát přední roli při podpoře společného chápání rizik, a měl by být proto pověřen vypracováním referenčních hodnot a metodiky pro posuzování a klasifikaci profilu povinných osob z hlediska přirozeného a zbytkového rizika, jakož i stanovení četnosti přezkumu tohoto rizikového profilu.

(89)

Sdělení skutečností, jež by mohly souviset s praním peněz nebo financováním terorismu, finančním zpravodajským jednotkám ze strany orgánů dozoru je jedním ze základních kamenů účinného a efektivního dohledu nad riziky praní peněz a financování terorismu, který orgánům dozoru umožňuje řešit nedostatky v oznamování ze strany povinných osob. Za tímto účelem by orgány dozoru měly mít možnost oznamovat finanční zpravodajské jednotce případy podezření, které zjistí v průběhu své činnosti dohledu a které se týkají toho, že povinná osoba nepodala oznámení nebo že své oznámení nedoplnila o další informace. Orgány dozoru by rovněž měly mít možnost oznamovat podezření na případy praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu zaměstnanci povinných osob nebo osobami v rovnocenném postavení, členy jejich vedení nebo skutečnými majiteli. Je proto nutné, aby členské státy zavedly systém, který zajišťuje, že finanční zpravodajské jednotky jsou řádně a neprodleně informovány. Oznamování podezření finanční zpravodajské jednotce by nemělo být chápáno tak, že nahrazuje povinnost orgánů veřejné moci oznámit příslušným orgánům jakoukoli trestnou činnost, kterou odhalí nebo se o ní dozví při plnění svých úkolů. Informace, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, by neměly být v souvislosti s úkoly v oblasti dohledu shromažďovány ani konzultovány, pokud se neuplatní výjimky stanovené v nařízení (EU) 2024/1624. Pokud se orgány dozoru s takovými informacemi setkají nebo je získají, neměly by je brát v úvahu pro účely svých činností dohledu ani je oznamovat finanční zpravodajské jednotce.

(90)

K zajištění společného přístupu k dohledu v celé Unii je nezbytná spolupráce mezi vnitrostátními orgány dozoru. Aby byla tato spolupráce účinná, musí být využita v co největší možné míře a bez ohledu na příslušnou povahu či postavení orgánů dozoru. Kromě tradiční spolupráce, jako je možnost provést šetření jménem dožadujícího orgánu dohledu, je vhodné stanovit vytvoření kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru, pokud jde o povinné osoby, které vykonávají činnost v několika členských státech prostřednictvím provozoven a pokud jde o povinné osoby, které jsou součástí přeshraniční skupiny. Finanční orgány dozoru třetích zemí mohou být k účasti na těchto kolegiích přizváni za určitých podmínek, včetně požadavků na důvěrnost rovnocenných požadavků, které se vztahují na finanční orgány dozoru Unie, a souladu s právem Unie, pokud jde o zpracování a předávání osobních údajů. Činnost kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu by měla být přiměřená míře rizika, kterému je úvěrová instituce nebo finanční instituce vystavena, a rozsahu přeshraniční činnosti.

(91)

Směrnice (EU) 2015/849 obsahovala obecný požadavek, aby orgány dohledu domovského a hostitelského členského státu spolupracovaly. Tento požadavek byl následně posílen, aby se zabránilo tomu, že spolupráce mezi orgány dohledu je znemožněna či nepřiměřeně omezena. Vzhledem k neexistenci jasného právního rámce však bylo zřizování kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu založeno na nezávazných obecných pokynech. Je proto nutné zavést jasná pravidla pro organizaci kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a stanovit koordinovaný, právně podložený přístup, přičemž se uznává potřeba strukturované součinnosti mezi orgány dozoru v Unii. V souladu se svou koordinační a kontrolní úlohou by měl být AMLA pověřen vypracováním návrhů regulačních technických norem, které stanoví obecné podmínky umožňující řádné fungování kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

(92)

Povinné osoby působící v nefinančním sektoru mohou rovněž vykonávat přeshraniční činnosti nebo být součástí skupin, které vykonávají přeshraniční činnosti. Je proto vhodné stanovit pravidla, která vymezí fungování kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu pro skupiny vykonávající finanční i nefinanční činnosti a umožní zřízení kolegií dohledu v nefinančním sektoru, s přihlédnutím k potřebě uplatňovat další záruky ve vztahu ke skupinám nebo přeshraničním subjektům poskytujícím právní služby. Aby byl zajištěn účinný přeshraniční dohled v nefinančním sektoru, měl by AMLA poskytovat podporu pro fungování těchto kolegií a pravidelně poskytovat své stanovisko k jejich fungování v průběhu provádění podpůrného rámce stanoveného touto směrnicí.

(93)

Má-li povinná osoba provozovny v jiném členském státě, včetně těch, které provozuje prostřednictvím sítě zástupců, měl by orgán dozoru domovského členského státu odpovídat za dohled nad tím, jak povinná osoba uplatňuje strategie a postupy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na úrovni skupiny. Součástí tohoto by mohly být návštěvy na místě v provozovnách v jiném členském státě. Orgán dozoru domovského členského státu by měl úzce spolupracovat s orgánem dozoru hostitelského členského státu a informovat jej o veškerých záležitostech, které by mohly mít vliv na posouzení toho, jak daná provozovna dodržuje pravidla hostitelského členského státu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

(94)

Má-li povinná osoba provozovny v jiném členském státě, včetně těch, které provozuje prostřednictvím sítě zástupců, měl by si orgán dozoru hostitelského členského státu zachovat odpovědnost za prosazování dodržování pravidel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu dotyčnou provozovnou, a to případně i prováděním inspekcí na místě a prostřednictvím dálkového sledování a přijímáním vhodných a přiměřených opatření k řešení porušení uvedených požadavků. Totéž by mělo platit pro jiné druhy infrastruktury povinných osob, které působí v rámci volného pohybu služeb, pokud tato infrastruktura postačuje k tomu, aby vyžadovala dohled ze strany orgánu dozoru hostitelského členského státu. Orgán dozoru hostitelského členského státu by měl úzce spolupracovat s orgánem dozoru domovského členského státu a měl by jej informovat o veškerých záležitostech, které by mohly mít vliv na posouzení toho, jak povinná osoba uplatňuje strategie a postupy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, rovněž s cílem umožnit orgánu dozoru domovského členského státu přijmout opatření k řešení případně zjištěných porušení. Pokud jsou však zjištěna závažná, opakovaná nebo systematická porušení pravidel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, která vyžadují okamžitou nápravu, měl by mít orgán dozoru hostitelského členského státu možnost, je-li to vhodné, za pomoci orgánu dozoru domovského členského státu nebo ve spolupráci s ním uplatnit vhodná a přiměřená dočasná nápravná opatření, která může za obdobných okolností uplatnit u povinných osob ve své pravomoci, aby taková závažná, opakovaná nebo systematická porušení řešil.

(95)

V oblastech, které nejsou harmonizovány na úrovni Unie, mohou členské státy přijmout vnitrostátní opatření, i když tato opatření představují omezení svobod vnitřního trhu. Tak je tomu například v případě opatření přijatých za účelem regulace poskytování služeb hazardních her, zejména pokud jsou tyto činnosti vykonávány on-line, bez jakékoli infrastruktury v daném členském státě. Aby však byla tato opatření slučitelná s právem Unie, musí být zaměřena na dosažení obecného zájmu, musí být nediskriminační a vhodná k dosažení uvedeného cíle a nesmí překračovat rámec toho, co je nezbytně nutné k jeho dosažení. Pokud členské státy podmíní poskytování služeb, které jsou regulovány rámcem Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu, zvláštním požadavkům na povolení, jako je získání licence, měly by být rovněž odpovědné za dohled nad těmito službami. Požadavek dohledu nad těmito službami nepředjímá závěry, které může Soudní dvůr vyvodit ohledně slučitelnosti vnitrostátních opatření s právem Unie.

(96)

Vzhledem ke zranitelnosti vůči praní peněz spojené s vydavateli elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb a poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, by měly mít členské státy možnost požadovat, aby tito poskytovatelé, kteří jsou usazeni na jejich území v jiné formě, než je pobočka, nebo prostřednictvím jiných druhů infrastruktury, a jejichž ústředí se nachází v jiném členském státě, určili ústřední kontaktní místo. Toto ústřední kontaktní místo, jež jedná jménem instituce, která je určila, by mělo zajišťovat dodržování pravidel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ze strany provozoven.

(97)

Pro zajištění lepší koordinace úsilí a účinné přispění k potřebám integrovaného mechanismu dohledu je třeba objasnit příslušné povinnosti orgánů dozoru ve vztahu k povinným osobám působícím v jiných členských státech prostřednictvím provozoven nebo forem infrastruktury ospravedlňujících dohled ze strany hostitelského členského státu a měly by být stanoveny konkrétní, přiměřené mechanismy spolupráce.

(98)

Přeshraniční skupiny musí mít zavedeny rozsáhlé strategie a postupy na úrovni skupiny. Aby bylo zajištěno, že přeshraniční činnosti jsou spojeny s odpovídajícím dohledem, je nutné stanovit podrobná pravidla dohledu, jež orgánům dozoru domovského členského státu a orgánům dozoru hostitelského členského státu umožňují spolupracovat v největší možné míře mezi sebou navzájem bez ohledu na svou povahu a postavení i s AMLA za účelem posouzení rizik a monitorování vývoje, jenž by mohl mít dopad na různé subjekty, které jsou součástí skupiny, koordinace opatření v oblasti dohledu a řešení sporů. Vzhledem ke své koordinační úloze by měl být AMLA pověřen úkolem vypracovat návrhy regulačních technických norem, které podrobně stanoví příslušné povinnosti domovských a hostitelských orgánů dozoru nad skupinami a ujednání o spolupráci mezi nimi. Dohled nad skutečným uplatňováním strategie skupiny v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu by měl probíhat v souladu se zásadami a metodami konsolidovaného dohledu, jak jsou stanoveny v příslušných odvětvových právních aktech Unie.

(99)

V kontextu stále integrovanějších globálních finančních systémů je nezbytná výměna informací a spolupráce mezi orgány dozoru. Na straně jedné by se orgány dozoru v Unii včetně AMLA měly vzájemně informovat o případech, kdy právo určité třetí země neumožňuje provádět strategie a postupy vyžadované podle nařízení (EU) 2024/1624. Na straně druhé by členské státy měly mít možnost zmocnit orgány dozoru k uzavírání dohod o spolupráci, které umožňují spolupráci a výměnu důvěrných informací s protějšky ze třetích zemí, a to v souladu s použitelnými pravidly pro předávání osobních údajů. Vzhledem ke své kontrolní úloze by měl AMLA poskytovat pomoc, která může být nezbytná při posuzování rovnocennosti požadavků profesního tajemství, jež se vztahují na protějšek ze třetí země.

(100)

Směrnice (EU) 2015/849 umožňovala členským státům pověřit dohledem nad některými povinnými osobami orgány stavovské samosprávy. Kvalita a intenzita dohledu vykonávaného těmito orgány stavovské samosprávy však nebyla dostatečná a tento dohled nepodléhal žádné či téměř žádné veřejné kontrole. Pokud se určitý členský stát rozhodne pověřit dohledem orgán stavovské samosprávy, měl by určit rovněž orgán veřejné moci, který vykonává dozor nad činností orgánu stavovské samosprávy, aby bylo zajištěno, že provádění dotyčných činností je v souladu s touto směrnicí. Tento orgán veřejné moci by měl být subjektem veřejné moci a měl by své funkce vykonávat bez nepatřičného ovlivňování. Z funkcí, které má vykonávat orgán veřejné správy vykonávající dozor nad orgány stavovské samosprávy, nevyplývá, že by měl daný orgán vykonávat funkce dohledu nad povinnými osobami ani přijímat rozhodnutí v jednotlivých případech řešených orgánem stavovské samosprávy. To však členským státům nebrání v tom, aby uvedenému orgánu veřejné moci přidělily další úkoly, pokud to považují za nezbytné pro dosažení cílů této směrnice. Členské státy by přitom měly zajistit, aby tyto další úkoly byly v souladu se základními právy, a zejména aby jimi nebyl dotčen výkon práva na obhajobu a důvěrnost komunikace mezi advokátem a klientem.

(101)

Význam boje proti praní peněz a financování terorismu by měl vést k tomu, aby členské státy ve vnitrostátních právních předpisech stanovily za nedodržení nařízení (EU) 2024/1624 účinné, přiměřené a odrazující peněžité sankce a správní opatření. Členské státy by měly vnitrostátní orgány dozoru zmocnit k uplatňování takovýchto správních opatření povinným osobám, aby se napravila situace v případě porušení předpisů, a pokud to odůvodňuje porušení předpisů, k ukládání peněžitých sankcí. V závislosti na organizačních systémech zavedených v členských státech by mohla být tato opatření a sankce uplatňovány rovněž ve spolupráci mezi orgány dozoru a jinými orgány, delegováním ze strany orgánů dozoru na jiné orgány nebo na základě žádosti orgánů dozoru podané justičním orgánům. Rozsah peněžitých sankcí a správních opatření by měl být dostatečně široký, aby členským státům a orgánům dozoru umožnil zohlednit rozdíly mezi povinnými osobami, zejména mezi úvěrovými institucemi a finančními institucemi a dalšími povinnými osobami, pokud jde o jejich velikost, vlastnosti a povahu činnosti.

(102)

Členské státy mají v současné době zavedenu rozmanitou škálu peněžitých sankcí a správních opatření za porušení klíčových preventivních ustanovení a přístup k vyšetřování a postihování porušení požadavků týkajících se boje proti praní peněz není jednotný. Navíc mezi orgány dozoru nepanuje společná shoda ohledně toho, co by mělo představovat „závažné“ porušení, a orgány dozoru tudíž nemohou snadno určit, kdy by měla být uložena peněžitá sankce. Tato různorodost je překážkou úsilí vynakládaného v boji proti praní peněz a financování terorismu a reakce Unie je roztříštěná. Měla by být proto stanovena společná kritéria pro určení nejvhodnější reakce orgánů dozoru na porušení předpisů a škála správních opatření, jež mohou orgány dozoru uplatnit za účelem nápravy porušení předpisů, a to buď samotná, pokud porušení předpisů není dostatečně závažné, aby bylo potrestáno peněžitou sankcí, nebo v kombinaci s peněžitými sankcemi. Aby byly povinné osoby motivovány k dodržování nařízení (EU) 2024/1624, je nutné posílit odrazující povahu peněžitých sankcí. Minimální výše maximální pokuty, kterou lze uložit v případě závažného porušení nařízení (EU) 2024/1624, by se proto měla zvýšit. Při provádění této směrnice ve vnitrostátním právu by členské státy měly zajistit, aby ukládání peněžitých sankcí, uplatňování správních opatření a ukládání trestních sankcí podle vnitrostátního práva neporušovalo zásadu ne bis in idem.

(103)

V případě povinných osob, které jsou právnickými osobami, dochází k porušení požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v souvislosti s jednáním fyzických osob, které mají pravomoc řídit jejich činnosti, nebo v rámci jejich odpovědnosti, a to i prostřednictvím zástupců, distributorů nebo jiných osob jednajících jménem povinné osoby. Aby se zajistilo, že opatření v oblasti dohledu v reakci na taková porušení budou účinná, měla by být povinná osoba činěna odpovědnou rovněž za jednání těchto fyzických osob, ať již úmyslné, nebo z nedbalosti. Aniž je dotčena odpovědnost právnických osob v trestním řízení, jakýkoli záměr získat pro povinnou osobu prospěch z porušení předpisů poukazuje na širší selhání vnitřních strategií, postupů a kontrol povinných osob při předcházení praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu. Taková selhání narušují úlohu povinné osoby jakožto strážce přístupu k finančnímu systému Unie. Jakýkoli záměr získat prospěch z porušení požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu by proto měl být považován za přitěžující okolnost.

(104)

Členské státy mají zavedeny různé systémy pro ukládání peněžitých sankcí, uplatňování správních opatření a ukládání penále. Kromě toho některá správní opatření, k jejichž uplatňování jsou orgány dozoru oprávněny, jako je například odnětí nebo pozastavení licence, závisí na provedení těchto opatření jinými orgány. S cílem zohlednit tak různorodou škálu situací je vhodné umožnit flexibilitu, pokud jde o prostředky, jež mají orgány dozoru k dispozici k ukládání peněžitých sankcí, uplatňování správních opatření a ukládání penále. Bez ohledu na zvolené prostředky je na členských státech a zúčastněných orgánech, aby zajistily, že zavedené mechanismy dosáhnou zamýšleného výsledku, jímž je obnovení souladu, a ukládaly účinné, odrazující a přiměřené peněžité sankce.

(105)

S cílem zajistit, aby povinné osoby dodržovaly požadavky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a účinně zmírňovaly rizika praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu, jimž jsou vystaveny, by orgány dozoru měly mít možnost uplatňovat správní opatření nejen k nápravě zjištěných porušení, ale také pokud zjistí, že nedostatky ve vnitřních strategiích, postupech a kontrole pravděpodobně povedou k porušení požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, nebo pokud jsou tyto strategie, postupy a kontroly ke zmírnění rizik nedostatečné. Rozsah uplatněných správních opatření a časový rámec poskytnutý povinným osobám k provedení požadovaných opatření závisí na konkrétních zjištěných porušeních nebo nedostatcích. Je-li zjištěno více porušení nebo nedostatků, mohou se pro provedení každého jednotlivého správního opatření použít různé lhůty. V souladu s represivním i vzdělávacím cílem zveřejňování by měla být zveřejňována pouze rozhodnutí o uplatnění správních opatření v souvislosti s porušením požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, nikoli však správní opatření uplatněná s cílem takovému porušování předcházet.

(106)

Včasné splnění správních opatření, která se na ně vztahují, ze strany povinných osob má zásadní význam pro zajištění přiměřené a jednotné úrovně ochrany před praním peněz, souvisejícími predikativními trestnými činy a financováním terorismu na celém vnitřním trhu. Pokud povinné osoby správní opatření nesplní ve stanovené lhůtě, je nezbytné, aby orgány dozoru mohly na povinnou osobu vyvinout zvýšený tlak, aby neprodleně došlo k obnovení souladu. Za tímto účelem by orgány dozoru měly mít možnost ukládat penále od okamžiku uplynutí lhůty stanovené pro obnovení souladu, a to i se zpětným účinkem, je-li rozhodnutí o uložení penále přijato později. Při výpočtu výše penále by orgány dozoru měly zohlednit celkový obrat povinné osoby a druh a závažnost porušení nebo nedostatků, na něž se opatření dohledu zaměřuje, aby byla zajištěna jeho účinnost a přiměřenost. Vzhledem k jejich cíli, jímž je vyvinout tlak na povinnou osobu, aby dané správní opatření splnila, by penále měla být časově omezena a měla by se uplatňovat nejdéle po dobu šesti měsíců. I když by orgány dozoru měly mít možnost prodloužit uplatňování penále nejvýše o dalších šest měsíců, měla by být zvážena alternativní opatření řešící situaci dlouhodobého nedodržování předpisů, která budou v souladu s širokou škálou správních opatření, která mohou orgány dozoru uplatnit.

(107)

Pokud právní systém členského státu neumožňuje uložení peněžitých sankcí stanovených touto směrnicí správními prostředky, mohou být pravidla týkající se peněžitých sankcí použita tak, aby pokuta byla iniciována orgánem dozoru a uložena justičními orgány. Je proto nezbytné, aby uvedené členské státy zajistily, aby uplatňování takových pravidel a peněžitých sankcí mělo rovnocenný účinek jako peněžité sankce uložené ze strany orgánů dozoru. Při ukládání těchto peněžitých sankcí by justiční orgány měly vzít v úvahu doporučení orgánu dozoru, který dal k uložení pokuty podnět. Uložené peněžité sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(108)

Povinné osoby mohou využít volný pohyb služeb a svobodu usazování na vnitřním trhu k nabízení svých produktů a služeb v celé Unii. Účinný systém dohledu vyžaduje, aby orgány dozoru znaly nedostatky v dodržování pravidel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ze strany povinných osob. Je proto důležité, aby se orgány dozoru mohly navzájem informovat o uložených peněžitých sankcích a správních opatřeních uplatněných vůči povinným osobám, pokud jsou takovéto informace relevantní i pro jiné orgány dozoru.

(109)

Zveřejnění peněžité sankce nebo správního opatření za porušení nařízení (EU) 2024/1624 může mít silný odrazující účinek s ohledem na opakování takovéhoto porušení. Informuje rovněž jiné subjekty o rizicích praní peněz a financování terorismu, která jsou spojena s povinnou osobou, jíž byla uložena sankce, před navázáním obchodního vztahu a orgánům dozoru v jiných členských státech pomáhá s ohledem na rizika spojená s povinnou osobou, pokud ta vykonává v jejich členském státě činnost na přeshraničním základě. Z těchto důvodů by měl být potvrzen požadavek na zveřejňování rozhodnutí o peněžitých sankcích, proti nimž nelze podat opravný prostředek, a měl by být rozšířen na zveřejňování některých správních opatření, která jsou uplatněna za účelem nápravy porušení požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a na penále. Takovéto zveřejňování by však mělo být přiměřené a při rozhodování o zveřejnění peněžité sankce nebo správního opatření by orgány dozoru měly vzít v úvahu závažnost porušení předpisů a odrazující účinek, jehož zveřejnění pravděpodobně dosáhne. Za tímto účelem mohou členské státy rozhodnout odložit zveřejnění správních opatření, proti nimž lze podat opravný prostředek, pokud jsou tato opatření uplatněna za účelem nápravy porušení, které není závažné, opakované nebo systematické.

(110)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (22) se vztahuje na oznamování porušení směrnice (EU) 2015/849 týkající se praní peněz a financování terorismu a na ochranu osob, které oznamují tato porušení, uvedené v části II přílohy směrnice (EU) 2019/1937. Vzhledem k tomu, že tato směrnice směrnici (EU) 2015/849 zrušuje, měl by být odkaz na směrnici (EU) 2015/849 v části II přílohy směrnice (EU) 2019/1937 chápán jako odkaz na tuto směrnici. Zároveň je nezbytné zachovat přizpůsobená pravidla pro oznamování porušení požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, která doplňují směrnici (EU) 2019/1937, zejména pokud jde o požadavky na to, aby povinné osoby zřídily interní kanály pro oznamování, a o určení orgánů příslušných k přijímání oznámení ohledně porušení pravidel týkajících se předcházení praní peněz a financování terorismu a boje proti nim a přijímání následných opatření.

(111)

Nová plně integrovaná a soudržná politika v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na úrovni Unie s vymezenými úlohami orgánů Unie i vnitrostátních příslušných orgánů je nezbytná k zajištění jejich hladké a trvalé spolupráce. V tomto ohledu je nanejvýš důležitá spolupráce mezi všemi vnitrostátními a unijními orgány v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a měla by být objasněna a posílena. Je i nadále povinností členských států stanovit potřebná pravidla, která zajistí, že na vnitrostátní úrovni tvůrci politik, finanční zpravodajské jednotky, orgány dozoru včetně AMLA a další příslušné orgány zapojené do boje proti praní peněz a financování terorismu, jakož i daňové a donucovací orgány, jednají-li v oblasti působnosti této směrnice, mají účinné mechanismy, které jim umožní spolupráci a koordinaci, mimo jiné prostřednictvím restriktivního přístupu k odmítnutí příslušných orgánů spolupracovat a vyměňovat si informace na žádost jiného příslušného orgánu. Bez ohledu na to, jaké mechanismy jsou zavedeny, by tato vnitrostátní spolupráce měla vést k účinnému systému pro předcházení praní peněz, souvisejícím predikativním trestným činům a financování terorismu a boj proti nim, který bude bránit neuplatňování cílených finančních sankcí a vyhýbání se těmto sankcím.

(112)

Za účelem usnadnění a podpory účinné spolupráce, a zejména výměny informací by členské státy měly mít povinnost předat Komisi a orgánu AMLA seznam svých příslušných orgánů a odpovídajících kontaktních údajů.

(113)

Riziko praní peněz a financování terorismu mohou odhalit všechny orgány dozoru nad úvěrovými institucemi. Informace obezřetnostní povahy týkající se úvěrových institucí a finančních institucí, jako jsou informace ohledně vhodnosti a způsobilosti členů řídících orgánů a společníků, mechanismů vnitřní kontroly, správy nebo dodržování předpisů a řízení rizik, jsou pro řádný dohled nad úvěrovými a finančními institucemi v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu často nepostradatelné. Stejně tak jsou informace o boji proti praní peněz a financování terorismu důležité pro obezřetnostní dohled nad těmito institucemi. Z tohoto důvodu by se spolupráce a výměna informací s orgány dozoru v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a finančními zpravodajskými jednotkami měla rozšířit na všechny příslušné orgány pověřené dohledem nad těmito povinnými osobami v souladu s jinými právními nástroji Unie, jako jsou směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (23), 2014/49/EU (24), 2014/59/EU (25) a 2014/92/EU (26) a směrnice (EU) 2015/2366. Aby bylo zajištěno účinné provádění této spolupráce, měly by členské státy každoročně informovat AMLA o uskutečněných výměnách.

(114)

Spolupráce s dalšími orgány příslušnými pro dohled nad úvěrovými institucemi podle směrnic 2014/92/EU a (EU) 2015/2366 může omezit nezamýšlené důsledky požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Úvěrové instituce mohou rozhodnout, že ukončí nebo omezí své obchodní vztahy s klienty či kategoriemi klientů, aby se vyhnuly riziku namísto jeho řízení. Tyto postupy snižování rizika by mohly oslabit rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu a odhalování podezřelých transakcí, neboť dotčené klienty nutí uchýlit se při uspokojování svých finančních potřeb k méně bezpečným či neregulovaným způsobům platby. Rozšířené postupy snižování rizika v bankovním sektoru by mohly současně vést k finančnímu vyloučení určitých kategorií platebních subjektů nebo klientů. Finanční orgány dozoru mají vhodné předpoklady k tomu, aby identifikovaly situace, kdy úvěrová instituce odmítla navázat obchodní vztah, ačkoli mohla mít případně povinnost tak učinit na základě vnitrostátních právních předpisů provádějících směrnici 2014/92/EU nebo směrnici (EU) 2015/2366, a to bez odůvodnění založeného na zdokumentované hloubkové kontrole klienta. Finanční orgány dozoru by měly upozornit orgány odpovědné za zajištění dodržování směrnice 2014/92/EU nebo směrnice (EU) 2015/2366 finančními institucemi, pokud nastanou takovéto případy nebo pokud v důsledku postupů snižování rizika dojde k ukončení obchodních vztahů.

(115)

Ke sladění cílů týkajících se předcházení praní peněz podle této směrnice a ochrany finanční stability a vkladatelů podle směrnic 2014/49/EU a 2014/59/EU je nezbytná spolupráce mezi finančními orgány dozoru a orgány odpovědnými za krizové řízení úvěrových institucí a investičních podniků, jako jsou zejména určené orgány v rámci systému pojištění vkladů a orgány příslušné k řešení krize. Finanční orgány dozoru by měly informovat určené orgány a orgány příslušné k řešení krize podle uvedených směrnic o všech případech, kdy zjistí zvýšenou pravděpodobnost krizové situace nebo nedostupnosti vkladů z důvodů boje proti praní peněz a financování terorismu. Finanční orgány dozoru by měly uvedené orgány rovněž informovat o veškerých transakcích, účtech nebo obchodních vztazích, které finanční zpravodajská jednotka pozastavila, aby bylo možné plnit úkoly určených orgánů a orgánů příslušných k řešení krize v případech zvýšeného rizika krizové situace nebo nedostupnosti vkladů, a to bez ohledu na důvod tohoto zvýšeného rizika.

(116)

Aby se usnadnila takováto spolupráce ve vztahu k úvěrovým institucím a finančním institucím, měl by AMLA po konzultaci s Evropským orgánem pro bankovnictví vydat obecné pokyny, které upřesňují hlavní prvky této spolupráce, včetně způsobu výměny informací.

(117)

Mechanismy spolupráce by se měly rozšířit také na orgány pověřené dohledem a dozorem nad auditory, neboť takováto spolupráce může zvýšit účinnost rámce Unie pro boj proti praní peněz.

(118)

Výměna informací a poskytování pomoci mezi příslušnými orgány členských států jsou pro účely této směrnice nezbytné. Členské státy by proto neměly tuto výměnu informací ani vzájemnou pomoc zakazovat ani je jakkoli nepřiměřeně nebo nepatřičně podmiňovat.

(119)

Orgány dozoru by měly být oprávněny spolupracovat a vyměňovat si důvěrné informace bez ohledu na svou povahu či postavení. Z tohoto důvodu by měly mít odpovídající právní základ pro výměnu důvěrných informací a pro spolupráci. Výměně informací a spolupráci s jinými orgány příslušnými pro dohled nebo dozor nad povinnými osobami podle jiných právních aktů Unie by neměla neúmyslně bránit právní nejistota, jež by mohla být důsledkem chybějících výslovných ustanovení v této oblasti. Upřesnění právního rámce je o to důležitější, že obezřetnostním dohledem byly v mnoha případech pověřeny orgány dozoru, které se na boj proti praní peněz a financování terorismu nezaměřují, například Evropská centrální banka (ECB).

(120)

Informace, které mají k dispozici orgány dozoru, mohou mít zásadní význam pro výkon činností jiných příslušných orgánů. Aby byla zajištěna účinnost rámce Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu, měly by členské státy povolit výměnu informací mezi orgány dozoru a jinými příslušnými orgány. Na využívání vyměňovaných důvěrných informací by se měla vztahovat přísná pravidla.

(121)

Účinnost rámce Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu závisí na spolupráci mezi širokým spektrem příslušných orgánů. Aby se tato spolupráce usnadnila, měl by být AMLA pověřen, aby v koordinaci s ECB, evropskými orgány dohledu, Europolem, Eurojustem a EPPO vypracoval obecné pokyny týkající se spolupráce mezi všemi příslušnými orgány. Tyto obecné pokyny by měly popisovat rovněž způsob, jak by orgány příslušné pro dohled nebo dozor nad povinnými osobami podle jiných právních aktů Unie měly při plnění svých povinností zohledňovat problematiku praní peněz a financování terorismu.

(122)

Na zpracování osobních údajů pro účely této směrnice se vztahuje nařízení (EU) 2016/679. Na zpracování osobních údajů pro účely této směrnice orgány, institucemi a jinými subjekty Unie se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (27). Boj proti praní peněz a financování terorismu uznávají členské státy jako důležitý veřejný zájem. Příslušné orgány odpovědné za vyšetřování nebo stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů nebo financování terorismu, nebo orgány pověřené vysledováním, zajištěním nebo zmrazením a konfiskací majetku pocházejícího z trestné činnosti by však měly dodržovat pravidla týkající se ochrany osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (28).

(123)

Je naprosto nezbytné, aby slaďování této směrnice s revidovanými doporučeními Finančního akčního výboru probíhalo v plném souladu s právem Unie, zejména pokud jde o právo Unie v oblasti ochrany údajů, včetně pravidel pro předávání údajů, a ochranu základních práv zakotvených v Listině. Konkrétní aspekty provádění této směrnice se týkají sběru, analýzy, uchovávání a sdílení údajů v rámci Unie a se třetími zeměmi. Takovéto zpracování osobních údajů by mělo být při plném respektování základních práv povoleno pouze pro účely stanovené v této směrnici a pro činnosti vyžadované podle této směrnice, jako je výměna informací mezi příslušnými orgány.

(124)

Na osobní údaje zpracovávané pro účely této směrnice se vztahují práva subjektů údajů na přístup k údajům. Přístup subjektu údajů k jakýmkoli informacím souvisejícím s oznámením podezřelé transakce by však vážně ohrozil účinnost boje proti praní peněz a financování terorismu. Výjimky a omezení tohoto práva v souladu s článkem 23 nařízení (EU) 2016/679 a případně článkem 25 nařízení (EU) 2018/1725 mohou být proto odůvodněné. Subjekt údajů má právo požádat, aby dozorový úřad uvedený v článku 51 nařízení (EU) 2016/679 nebo případně evropský inspektor ochrany údajů prověřil zákonnost zpracování údajů, a má podle článku 79 uvedeného nařízení právo na soudní ochranu. Dozorový úřad uvedený v článku 51 nařízení (EU) 2016/679 může také jednat z moci úřední. Aniž jsou dotčena omezení práva na přístup, měl by být dozorový úřad schopen informovat subjekt údajů o tom, že provedl všechny nezbytné kontroly, a o jejich výsledku, pokud jde o zákonnost dotčeného zpracování údajů.

(125)

Aby byla zajištěna pokračující výměna informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami po dobu ustavování orgánu AMLA, měla by Komise dočasně i nadále hostovat systém FIU.NET. Pro zajištění plného zapojení finančních zpravodajských jednotek do fungování systému by si Komise měla pravidelně vyměňovat informace s platformou finančních zpravodajských jednotek EU, neformální skupinou složenou ze zástupců finančních zpravodajských jednotek, která funguje od roku 2006 a využívá se k usnadnění spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami a k výměně názorů na otázky související se spoluprací.

(126)

Regulační technické normy by měly zabezpečit jednotnou harmonizaci v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, jimiž disponuje AMLA, je vhodné pověřit tento orgán vypracováním návrhů regulačních technických norem, které nevyžadují politické rozhodnutí, za účelem jejich předložení Komisi.

(127)

Za účelem zajištění jednotných přístupů mezi finančními zpravodajskými jednotkami a mezi orgány dozoru by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, v nichž vymezí ukazatele pro klasifikaci úrovně závažnosti nenahlášení dostatečných, přesných a aktuálních informací centrálním registrům. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (29). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci

(128)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy vypracované orgánem AMLA, v nichž: upřesní kritéria relevance a výběru, která je třeba zohlednit při určování toho, zda se oznámení podezřelé transakce týká jiného členského státu; stanoví referenční hodnoty a metodiku pro posuzování a klasifikaci profilu přirozeného a zbytkového rizika povinných osob a četnost přezkumů rizikového profilu; stanoví kritéria pro určení okolností, za nichž je vhodné určit ústřední kontaktní místo některých poskytovatelů služeb, a funkce tohoto ústředního kontaktního místa; upřesní povinnosti domovských a hostitelských orgánů dozoru a způsoby spolupráce mezi nimi; upřesní obecné podmínky fungování kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru, vzor písemné dohody, která má být podepsána finančními orgány dozoru, veškerá další opatření, která mají kolegia provést, pokud skupiny zahrnují povinné osoby v nefinančním sektoru, podmínky pro účast finančních orgány dozoru ve třetích zemích; upřesní obecné podmínky fungování kolegií dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v nefinančním sektoru, vzor písemné dohody, která má být podepsána nefinančními orgány dozoru, podmínky pro účast nefinančních orgánů dozoru ve třetích zemích a veškerá další opatření, která mají kolegia provést, pokud skupiny zahrnují úvěrové instituce nebo finanční instituce, stanoví ukazatele pro klasifikaci úrovně závažnosti porušení této směrnice a kritéria, která se mají zohlednit při stanovování výše peněžitých sankcí nebo uplatňování správních opatření, a metodiku ukládání penále. Komise by měla přijmout tyto regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungován EU a v souladu s článkem 49 nařízení (EU) 2024/1620.

(129)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o: stanovení metodiky pro sběr statistických údajů; stanovení formátu pro poskytování informací o skutečných majitelích centrálnímu registru; stanovení technických specifikací a postupů nezbytných pro zavedení přístupu ze strany centrálních registrů k informacím o skutečných majitelích na základě oprávněného zájmu; stanovení technických specifikací a postupů pro připojení centralizovaných automatizovaných mechanismů členských států k systému propojení registrů bankovních účtů; stanovení technických specifikací a postupů nezbytných k zajištění propojení centrálních registrů členských států a stanovení technických specifikací a postupů nezbytných k zajištění propojení centralizovaných automatizovaných mechanismů členských států. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (30).

(130)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy, vypracované orgánem AMLA, kterými se: stanoví formát, jenž se má používat k výměně informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států, jakož i vzor, který se použije při uzavírání dohod o spolupráci mezi orgány dozoru z Unie a jejich protějšky ze třetích zemí. Komise by měla přijmout tyto prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungován EU a v souladu s článkem 53 nařízení (EU) 2024/1620.

(131)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů a svobodu podnikání.

(132)

Rovnost žen a mužů a rozmanitost jsou základními hodnotami Unie, které má prosazovat v celé řadě činností Unie. V těchto oblastech bylo sice v průběhu času dosaženo pokroku, nicméně k dosažení vyváženého zastoupení v rozhodovacím procesu, ať už na úrovni Unie, nebo na vnitrostátní úrovni, je třeba učinit více. Aniž je dotčeno primární uplatňování kritérií založených na zásluhách, měly by členské státy při jmenování osob do vedoucích pozic svých vnitrostátních orgánů dohledu a finančních zpravodajských jednotek usilovat o zajištění genderové vyváženosti, rozmanitosti a začlenění a v co největší míře zohlednit jejich průnik. Členské státy by rovněž měly usilovat o zajištění vyváženého a inkluzivního zastoupení při výběru svých zástupců v generálních radách orgánu AMLA.

(133)

Při vypracování zprávy hodnotící provádění této směrnice by Komise měla věnovat náležitou pozornost tomu, aby byla respektována základní práva a zásady uznané v Listině.

(134)

Rozsudkem Soudního dvora ve spojených věcech C-37/20 a C-601/20, WM a Sovim SA v. Luxembourg Business Registers (31), byla zrušena změna čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849 provedená směrnicí (EU) 2018/843 v rozsahu, v němž tato změna stanoví, že členské státy musí zajistit, aby informace o skutečných majitelích společností a jiných právnických osob vzniklých na jejich území byly vždy k dispozici jakékoli osobě z široké veřejnosti. Za účelem zajištění právní jasnosti je nezbytné upravit uvedené ustanovení upřesněním, že k uvedeným informacím by měly mít přístup pouze osoby s oprávněným zájmem. Obdobná podmínka by se měla vztahovat na přístup k informacím o skutečných majitelích svěřenských fondů a podobných právních uspořádání. Směrnice (EU) 2015/849 by proto měla být změněna. Důsledky tohoto rozsudku přesahují rámec čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849 a jsou podobné i pro ustanovení upravující přístup k informacím o skutečných majitelích právních uspořádání. Aby se zajistilo, že rámec Unie zajistí správnou rovnováhu mezi ochranou základních práv a sledováním legitimního cíle obecného zájmu, jako je ochrana finančního systému Unie před praním peněz a financováním terorismu, je proto vhodné změnit čl. 31 odst. 4 směrnice (EU) 2015/849. Členským státům by měl být poskytnut jeden rok ode dne vstupu této směrnice v platnost, aby uvedly v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k provedení těchto změn. Vzhledem k důležitosti zajištění přiměřeného rámce Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu by členské státy měly vynaložit veškeré úsilí, aby tyto změny provedly co nejdříve před uplynutím této lhůty.

(135)

Vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zavést harmonizovaný přístup k centrálním registrům na základě prokázání oprávněného zájmu, měly by členské státy příslušná ustanovení provést do 10. července 2026. Avšak vzhledem k tomu, že v počátečním období nového režimu pro přístup na základě prokázání oprávněného zájmu pravděpodobně obdrží subjekty odpovědné za centrální registry ke zpracování největší množství žádostí, neměly by se po dobu prvních čtyř měsíců uplatňování nového režimu uplatňovat lhůty pro udělení přístupu. Členské státy by měly do 10. července 2029 zřídit jednotná přístupová místa pro informace o nemovitostech. Do uvedeného dne by měly být propojeny rovněž centralizované automatizované mechanismy umožňující identifikaci majitelů bankovních účtů nebo platebních účtů, účtů kryptoaktiv a cenných papírů a bezpečnostních schránek.

(136)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zavést koordinovaný a soudržný mechanismus pro předcházení praní peněz a financování terorismu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodů rozsahu a účinků této směrnice může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(137)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (32) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(138)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne 22. září 2021 (33).

(139)

Směrnice (EU) 2015/849 by proto měla být zrušena,