5.6. Rámec pro řízení rizik

Při hodnocení rámce pro řízení rizik instituce by příslušné orgány měly posoudit, zda instituce dodržuje obecné pokyny orgánu EBA k vnitřnímu systému správy a řízení, nařízení DORA a další obecné pokyny orgánu EBA vydané podle čl. 74 odst. 3 směrnice 2013/36/EU o systémech, postupech a mechanismech vnitřní správy a řízení. V této souvislosti by příslušné orgány měly mimo jiné zvážit, zda:

• a. instituce zavedla vhodný rámec pro řízení rizik a příslušné procesy řízení rizik, které zahrnují vhodnou a uplatňovanou strategii řízení rizik, ochotu podstupovat riziko, včetně zásad řízení rizika spojeného se třetími stranami, rámec interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity a kapacity pro provádění zátěžových testů a jejich výsledky;
• b. v příslušných případech rámec pro řízení rizik na úrovni celé skupiny pokrývá všechna významná rizika bez ohledu na to, zda dané riziko vyplývá ze subjektů, které nejsou předmětem konsolidace, a poskytuje ucelený přehled o všech rizicích, kterým instituce je nebo by mohla být vystavena;
• c. vedoucí orgán nese konečnou odpovědnost za strategii řízení rizik, ochotu podstupovat riziko a rámec pro řízení rizik a zajišťuje odpovídající vedení a dohled;
• d. instituce a případně konsolidující instituce zdokumentovala a zavedla vhodnou strategii řízení rizik a ochotu podstupovat riziko, jež pokrývají všechna významná rizika instituce, obsahují limity a tolerance rizik a zohledňují finanční zdroje instituce;
• e. rámec pro řízení rizik stanoví přiměřené postupy pro identifikaci, měření, snižování a monitorování rizik a určuje, do jaké míry je tento rámec začleněn do celkové strategie instituce a jak ji ovlivňuje;
• f. rozhodovací procesy jsou jasné, transparentní a náležitě zdokumentované a zohledňují příslušné aspekty rizik a to, zda jsou zásady a změny zásad sdělovány řádně a včas;
• g. mezi strategií podnikání, strategií řízení rizik, strategií digitální provozní odolnosti, ochotou podstupovat riziko a rámcem pro řízení rizik, jakož i rámci pro řízení kapitálu a likvidity a plánem instituce pro řešení rizik ESG v souladu s čl. 76 odst. 2 směrnice 2013/36/EU existují přiměřené a soudržné vazby.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda instituce zavedla dobře dokumentované zásady schvalování nových produktů, které schválil vedoucí orgán a které se zabývají rozvojem nových trhů, produktů a služeb a významnými změnami stávajících trhů, produktů a sl užeb, ale i mimořádnými transakcemi. Příslušné orgány by rovněž měly zvážit, zda jsou funkce řízení rizik a funkce compliance náležitě zapojeny do posuzování a schvalování nových produktů či významných změn stávajících produktů, přičemž schvalování by mělo být podmíněno přiměřeností příslušných kontrol. Rámce interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity

Při posuzování rámců interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity dané instituce by příslušné orgány měly posoudit, zda instituce dodržuje obecné pokyny orgánu EBA k informacím o interních postupech pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity²² . Hodnocení rámců interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity by mělo zahrnovat pravidelné přezkoumávání těchto interních postupů a mělo by posoudit jejich spolehlivost, účinnost a úplnost. V této souvislosti by příslušné orgány měly:

• a. posoudit, jak jsou interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity začleněny do celkového řízení rizik a strategického řízení, včetně plánování kapitálu a likvidity, jakož i do jaké míry jsou zaměřeny do budoucna;
• b. zvážit vhodnost interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity pro stanovení a udržení přiměřené úrovně vnitřně stanoveného kapitálu a likvidity k pokrytí rizik instituce a pro přijetí řádných obchodních rozhodnutí (např. v souvislosti s alokací kapitálu v rámci plánu podnikání), a to i v zátěžových podmínkách;
• c. posoudit, zda jsou interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity začleněny do rozhodovacích a řídících procesů na všech úrovních instituce (např. stanovování limitů, měření výkonnosti);
• d. ověřit, zda rámce interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity podléhají pravidelnému dohledu ze strany vedoucího orgánu, včetně schvalování těchto rámců a jejich výsledků;
• e. posoudit, zda jsou interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity důsledně a přiměřeně zavedeny v rámci všech linií podnikání a právních subjektů dané instituce a zda pokrývají všechna významná rizika, kterým instituce je nebo by mohla být vystavena;
• f. posoudit soulad s příslušnými právními a regulačními požadavky a rovněž zvážit, zda interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti dané instituce identifikují vznikající rizika a/nebo rizika s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s významným dopadem, včetně rizik v oblasti IKT, environmentálních rizik a geopolitických nejistot;
• g. posoudit, zda jsou případné odchylky od standardních interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity dané instituce u jedné nebo více jejích právních subjektů či linií podnikání odůvodněné.

²² Obecné pokyny orgánu EBA k informacím o interních postupech pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (ICAAP) a přiměřenosti likvidity (ILAAP) shromažďovaným pro účely procesu přezkumu a vyhodnocení (SREP) (EBA/GL/2016/10).

Tato hodnocení by měla přispět k výpočtu dodatečných kapitálových požadavků a hodnocení kapitálové přiměřenosti podle hlavy 7 těchto obecných pokynů i k hodnocení přiměřenosti likvidity a financování podle hlavy 8. Posouzení zátěžového testování institucí

Při posuzování zátěžového testování danou institucí by příslušné orgány měly vyhodnotit, zda instituce dodržuje obecné pokyny orgánu EBA k zátěžovému testování²³ a obecné pokyny orgánu EBA k analýze environmentálních scénářů pro začlenění environmentálních rizik. Toto posouzení zahrnuje přezkum programu zátěžového testování dané instituce, přičemž se zohledňuje její velikost a vnitřní organizace, jakož i povaha, rozsah a složitost jejích činností.

²³ Obecné pokyny orgánu EBA k zátěžovému testování (EBA/GL/2018/04).

Příslušné orgány by měly provést kvalitativní hodnocení programu zátěžového testování dané instituce i kvantitativní hodnocení výsledků zátěžových testů. Příslušné orgány by měly zvážit výsledky kvalitativního a kvantitativního hodnocení spolu s výsledky zátěžových testů v rámci dohledu (viz hlava 11) za účelem posouzení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity a určení vhodné reakce orgánů dohledu na zjištěné nedostatky. Pokud přezkum zátěžového testování zjistí nedostatky v systému správy a řízení instituce a kontrolách v celé instituci, měly by je příslušné orgány při hodnocení těchto oblastí vzít v úvahu. Výsledky zátěžových testů provedených danou institucí lze mimoto využít k posouzení plánování jejího kapitálu a ke kvantifikaci požadavků na likviditu za účelem posouzení přiměřenosti likvidity.

Příslušné orgány by měly posoudit, do jaké míry je zátěžové testování začleněno do rámce pro řízení rizik instituce, včetně toho, jak je zátěžové testování zohledněno v procesech stanovování ochoty instituce podstupovat riziko a limitů. Příslušné orgány by měly rovněž posoudit zapojení vrcholného vedení a vedoucího orgánu dané instituce do programu zátěžového testování, včetně souvisejícího interního vykazování, a míru začlenění zátěžových testů a jejich výsledků do rozhodovacích procesů.

Při hodnocení programu zátěžového testování, výsledků zátěžových testů a navrhovaných opatření v oblasti řízení by příslušné orgány měly zohlednit individuální specifika i systém jako celek. Příslušné orgány by měly posoudit proveditelnost těchto opatření v oblasti řízení v zátěžových podmínkách, včetně toho, zda jsou předpokládané doby implementace těchto opatření realistické, a zohlednit specifika dané instituce. Při přezkumu programů zátěžového testování u přeshraničních skupin by příslušné orgány měly zohlednit potenciální překážky převoditelnosti kapitálu a likvidity v rámci skupin a fungování jakýchkoli ujednání o finanční podpoře uvnitř skupiny, která mohou vzniknout v zátěžových podmínkách.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit výsledky zátěžových testů²⁴ a to, zda je instituce za podmínek nepříznivého scénáře schopna v cel ém časovém horizont u zátěžového scénáře dobu dodržet příslušný celkový SREP kapitálový požadavek (TSCR) a zda určila soubor opatření v oblasti řízení za účelem vyřešení jakéhokoliv potenciálního porušení celkového SREP kapitálového požadavku. Příslušné orgány by měly rovněž zvážit dopad zátěžových testů na pákový poměr instituce i na její způsobilé závazky, které jsou drženy pro účely minimálních požadavků na kapitál a způsobilé závazky podle směrnice 2014/59/EU.

²⁴ Pro účely tohoto odstavce se zátěžové testy nevztahují na reverzní zátěžové testy.

Při hodnocení výsledků zátěžových testů by příslušné orgány měly rovněž zohlednit všechny známé budoucí regulační změny ovlivňující instituci ve stanoveném rámci a v časovém horizontu zátěžového testu.