11.2. Hlavní prvky dohledového zátěžového testování

Při určování hlavních prvků dohledového zátěžového testování by příslušné orgány měly mimo jiné zvážit:

• a. pokrytí, pokud jde o pokrytí určitých rizikových faktorů nebo více rizikových faktorů, zahrnutí určitých individuálních portfolií nebo činností či odvětví / zeměpisných oblastí, všech portfolií nebo několika z nich;
• b. navrhovanou podobu, a to z hlediska těchto aspektů: jednofaktorová nebo jednoduchá vícefaktorová analýza citlivosti, zátěžové testy solventnosti nebo likvidity, reverzní zátěžové testování nebo analýza střednědobých až dlouhodobých scénářů. Příslušné orgány by měly zvolit návrh, který je nejvhodnější s ohledem na cíl, který zátěžový test sleduje;
• c. rozsah, pokud jde o pokrytí okruhu přeshraničních skupin, a zajištění toho, aby byly zohledněny všechny příslušné subjekty skupiny;
• d. vzorek institucí, na které se zátěžové testy vztahují: při plánování zátěžového testování v rámci dohledu pro více než jednu instituci by příslušné orgány měly zohlednit odpovídající vzorek pro účely tohoto testování, zejména pak při používání dohledového zátěžového testování pro tematická hodnocení určitých linií/modelů podnikání nebo studie/posouzení dopadů;
• e. přístup, konkrétně zátěžový test „top - down“, zátěžový test „bottom -up“ , kombinace obojího, stanovení specifických základních scénářů pro instituce.

Při navrhování a provádění dohledových zátěžových testů pro účely procesu SREP by příslušné orgány měly zvážit výsledky přezkumů kvality aktiv, pokud jsou k dispozici, jsou vhodné a zatím nebyly zohledněny ve finančních výkazech institucí. Zkombinování dohledového zátěžového testování s přezkumy kvality aktiv lze považovat za užitečné při zajišťování toho, aby rozvahové pozice institucí, na které se dohledové zátěžové testy vztahují, byly správně vykázány s použitím lepších a srovnatelných výchozích hodnot u všech zúčastněných institucí.