Hlava III – Závěrečná ustanovení a provádění

Škála scénářů by měla zahrnovat nejméně tři scénáře, aby bylo zajištěno pokrytí událostí týkajících se celého systému, událostí specifických pro danou instituci (idiosynkratických) a kombinací událostí týkajících se celého systému a událostí specifických pro danou instituci .

Každý scénář by měl být vytvořen tak, aby splňoval všechny následující požadavky:

• a. scénář by měl být založen na událostech, které se dotčené instituce nebo skupiny týkají v nejvýznamnější míře, a měl by kromě jiných příslušných faktorů brát v úvahu její model podnikání a model financování, její aktivity a strukturu, její velikost nebo propojenost s dalšími institucemi nebo s finančním systémem obecně a zejména případné identifikované citlivé oblasti nebo slabé stránky této instituce nebo skupiny ;
• b. události uvažované ve scénáři by znamenaly hrozbu selhání této instituce nebo skupiny, kdyby nebyla včas zavedena ozdravná opatření ;
• c. scénář by měl být založen na událostech, které jsou výjimečné, avšak potenciálně možné .

Každý scénář by měl v odpovídajících případech zahrnovat vyhodnocení dopadu uvedených událostí na všechny následující aspekty příslušné instituce nebo skupiny:

• a. dostupný kapitál,
• b. dostupná likvidita,
• c. rizikový profil,
• d. ziskovost,
• e. operace, včetně platebních a zúčtovacích operací,
• f. dobré jméno.

Za výchozí bod pro vypracování scénářů by měl být považován reverzní zátěžový test, přičemž tyto scénáře by se měly pouze „blížit selhání“, tj. vedly by ke stavu, ve kterém by příslušná instituce nebo skupina nebyly schopny pokračovat v činnosti v případě, že by nebyla úspěšně zavedena ozdravná opatření .

Škála scénářů finanční tísně

Aby se zohlednil princip proporcionality, měl by počet scénářů zejména odpovídat povaze podnikání příslušné instituce nebo skupiny, její velikosti, její propojenosti s jinými institucemi a s finančním systémem obecně a jejím modelům financování.

Pro každou z následujících událostí by měl existovat alespoň jeden scénář:

• a. „událost týkající se celého systému“, což znamená událost, kde hrozí závažné nepříznivé dopady pro finanční systém nebo reálnou ekonomiku,
• b. „idiosynkratická událost“, což znamená událost, kde hrozí závažné nepříznivé dopady pro jednu instituci, jednu skupinu nebo instituci v rámci skupiny, a
• c. kombinace systémových a idiosynkratických událostí, k nimž dojde zároveň a ve vzájemné interakci.

Globální systémově významné instituce (G - SIIs) a jiné systémově významné instituce (O - SIIs) identifikované podle čl. 131 směrnice o kapitálových požadavcích (CRD)² by měly zahrnout více než tři scénáře.

² Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

Škála scénářů by měla zahrnovat pomalu i rychle se šířící negativní události.

Události týkající se celého systému i idiosynkratické události by se měly vztahovat k událostem, které se instituce nebo skupiny týkají v nejvýznamnější míře, jak je popsán o v odst. 9 písm. a). Scénáře by proto měly být založeny na jiných událostech, než jsou události uvedené v odstavcích 17 a 18, přičemž události v odst. 18 se instituce nebo skupiny týkají v menší míře, jak je popsán o v odst. 9 a).

Události týkající se celého systému

Při vytváření scénářů založených na událostech týkajících se celého systému je třeba vzít v úvahu relevantnost alespoň následujících událostí týkajících se celého systému:

• a. selhání významných protistran ovlivňující finanční stabilitu,
• b. pokles dostupné likvidity na mezibankovním úvěrovém trhu,
• c. zvýšené riziko země a všeobecný odtok kapitálu z důležité země působnosti příslušné instituce nebo skupin y ,
• d. nežádoucí pohyby cen aktiv na jednom trhu nebo na několika trzích,
• e. makroekonomický propad.

Idiosynkratické události

Při vytváření scénářů založených na idiosynkratických událostech je třeba vzít v úvahu relevantnost alespoň následujících idiosynkratických událostí:

• a. selhání významných protistran,
• b. poškození dobrého jména instituce nebo skupiny,
• c. závažný od tok likvidity,
• d. nežádoucí pohyby cen aktiv, jimž je instituce nebo skupina převážně vystavena,
• e. závažné úvěrové ztráty,
• f. závažná ztráta plynoucí z operačního rizika.