| (1) Zátěžovým testem solventnosti | se makroekonomických celkovou minimálních pomocí poukazování schopnosti přiměřenost | | rozumí | posuzování dopadu určitého vývoje, včetně nebo mikroekonomických scénářů, na kapitálovou pozici instituce, včetně jejích nebo dodatečných kapitálových požadavků, a to plánování kapitálových zdrojů a požadavků instituce, na zranitelná místa instituce a posuzování její absorbovat ztráty a dopadu na její kapitálovou . |
| (2) Zátěžovým testem likvidity | se makroekonomických financování likviditní stanovené | | rozumí | posuzování dopadu určitého vývoje, včetně nebo mikroekonomických scénářů, na a likviditu instituce a dopadu šoků na celkovou pozici instituce, včetně dopadů na schopnost plnit jí minimální nebo dodatečné požadavky. |
| (3) „Bottom - up“ zátěžovým testem | se s | následujícími iii. iv. | rozumí i. ii. | zátěžový test (solventnosti nebo likvidity) vlastnostmi: provádí jej instituce s využítím svých vlastních interně vyvinutých modelů; vychází z vlastních předpokladů či scénářů instituce s případným konzervativním omezením ze strany orgánů dohledu; je založen na vlastních datech instituce a potenciálně na vysoké úrovni detailu, přičemž instituce může v případě potřeby dalších informací využít externí údaje, a týká se konkrétních portfolií nebo instituce jako celku a poskytuje podrobné informace o důsledcích možných dopadů koncentrací expozic, vazeb instituce a pravděpodobnosti přenosu ztrát na instituci . |
| (4) „Top - down“ zátěžovým (Makro - zátěžovým) testem | se s | následujícími iii. iv. | rozumí i. ii. v. | zátěžový test (solventnosti nebo likvidity) vlastnostmi: provádí jej příslušné orgány nebo makroobezřetnostní orgány; vychází z obecných nebo systémových (makroobezřetnostních) předpokladů nebo ze scénářů vypracovaných příslušnými nebo makroobezřetnostními orgány a použitých na všechny instituce, kterých se daný zátěžový test týká; příslušné orgány nebo makroobezřetnostní orgány řídí postup zátěžového testování a počítávají výsledky, přičemž instituce jsou méně zapojeny než v případě „bottom - up“ zátěžových testů; je založen především na souhrnných údajích institucí a na méně podrobných informacích v závislosti na předpokladech zátěžového testu, případně je založen i na podrobnějších údajích institucí, považují - li to orgány za nezbytné; a umožňuje existenci jednotného a společného rámce a srovnatelné posouzení dopadu daného zátěžového testu na jednotlivé instituce . |
| (5) Předpokladem statické rozvahy | se scénářů rozvahy“ modelu“ srovnatelnost k i. ii. | následujícímu: | rozumí | metodický předpoklad, podle něhož má být dopad zátěžových testů měřen za předpokladu „konstantní a „nezměněného nebo stabilního obchodního v celém horizontu zátěžového testu, čímž se zvýší výsledků mezi institucemi, a tím dojde při výpočtu dopadu scénářů se zamezí zohlednění změn aktiv a pasiv instituce, které jsou např. odvozeny z opatření vedení instituce, navyšování nebo vymáhání stávajících úvěrů nebo rozdíly ve splatnostech či jiných vlastnostech těchto aktiv nebo pasiv (které by, i přes použití metodiky zátěžových testů, mohly vést ke změnám velikosti a složení rozvahy a zejména kapitálu v celém horizontu zátěžových testů, například v důsledku nových případů selhání a znehodnocení, zvýšení objemu selhaných pohledávek nebo opravných položek k finančním aktivům); a umožní se zahrnutí nových aktiv a pasiv, mají - li tyto nové položky tytéž hlavní vlastnosti (splatnost, rizikové profily atd.) jako položky vyloučené. |
| (6) Předpokladem dynamické bilance | se scénáře rozvahy“ horizontu rozvahy použitého instituce zátěžového srovnatelnost přijatých identifikovované nebo plánovaných podmíněných | | rozumí neomezený | metodický předpoklad, podle něhož má být dopad zátěžových testů měřen za situace „nekonstantní a vyvíjejícího se obchodního modelu“ v celém zátěžového testu. Při předpokladu dynamické odráží výsledek zátěžového testu kombinaci dopadů scénáře a dopadů opatření přijatých vedením reagujících na dopady identifikované v rámci testu přijatých vedením instituce, což snižuje výsledků mezi institucemi. Rozsah opatření vedením insti t uce reagujících na dopady v rámci zátěžového testu může být omezený (např. na zahrnutí dopadů opatření od začátku a nezávislé na scénáři a/nebo scénářem zátěžového testování). |
| (7) Zátěžovým testem na úrovni portfolia | se portfolií faktoru | | rozumí | zátěžový test jednoho portfolia nebo několika se zaměřením na dopady šoků jednoho rizikového nebo většího počtu rizikových faktorů. |
| (8) Analýzou citlivosti | se konkrétního jednoduchých likviditu | | rozumí | zátěžový test, který měří potenciální dopad jednoho rizikového faktoru nebo většího počtu rizikových faktorů ovlivňujících kapitál nebo na konkrétní portfolio nebo na instituci jako celek. |
| (9) Analýzou scénáře | se danému by | iii. | rozumí měly i. ii. | posouzení odolnosti instituce nebo portfolia vůči scénáři, což zahrnuje soubor rizikových faktorů, které mít všechny tyto vlastnosti: jsou uspořádány tak, aby byly vnitřně soudržné; rizikové faktory tvořící příslušný soubor předpokládají současný výskyt budoucích událostí, které zahrnují celou řadu rizik a oblastí podnikání; a soubor rizikových faktorů má rovněž za cíl co nejlépe zjistit povahu vzájemných souvislostí mezi riziky různých portfolií v časovém horizontu zátěžového testu, provázanosti s finančním systémem a zpětných dopadů . |
| (10) Reverzním zátěžovým testem | se stanoveného model může selhání 2014/59/EU), mohly měl | iii. | rozumí instituce být způsobit, vykazovat i. ii. | zátěžový test instituce, který začíná určením předem výsledku (např. podmínek, za nichž obchodní přestává být životaschopným, nebo při nichž instituce považována za instituci v selhání nebo jejíž je pravděpodobné ve smyslu článku 32 směrnice a poté zkoumá scénáře a okolnosti, které by že k němu dojde. Reverzní zátěžový test by jednu nebo více těchto vlastností: používá se jako nástroj řízení rizik zaměřený na zvýšení povědomí instituce o svých zranitelných místech prostřednictvím toho, že instituce jasně určuje a vyhodnocuje scénáře (nebo kombinace scénářů), které vedou k předem stanovenému výsledku; instituce rozhoduje o druhu a načasování (spouštěcích událostech) opatření vedení instituce nebo jiných opatřeních nezbytných k a) řešení selhání podniku nebo jiných problémů a b) uvedení její ochoty podstupovat riziko do souladu se skutečnými riziky zjištěnými pomocí reverzního zátěžového testu; v kontextu ozdravných plánů lze použít také specifické reverzní zátěžové testování (např. reverzní zátěžové testy používané v širším kontextu lze použít na podporu zátěžového testu ozdravného plánu určením podmínek, za kterých je nezbytné plánovat ozdravení). |
| (11) Druhotnými nebo zpětnými dopady | se neomezuje jednotlivých tento zmírňovat), | | rozumí | efekt přelévání (povaha zpětných dopadů se na makroekonomické účinky) vyvolaný reakcemi institucí na vnější původní šok, který celkově původní šok obecně zesiluje (může ho rovněž což způsobuje další negativní zpětné dopady. |
| (12) Závažnost scénáře | se scénáře z proměnných scénáře, instituci, | hlediska | rozumí | stupeň závažnosti předpokladů nebo zhoršení (od výchozího až po nepříznivý scénář) vyjádřený souvisejících makroekonomických a finančních (nebo jiných předpokladů). Čím větší je závažnost tím je obecně větší dopad zátěžového testu na a tím je určena skutečná závažnost zátěžového testu. |
| (13) Věrohodností scénáře | se pokud makroekonomickými tohoto a pravděpodobnosti není vlastních odborné (např. které rovněž | podporu | rozumí jde omezena se použít | míra, do níž lze považovat scénář za pravděpodobný, o soulad provázanosti tohoto scénáře s aktuálními a finančními proměnnými, o podporu scénáře prostřednictvím promyšleného popisu tohoto scénáře prostřednictvím rozdělení a historických zkušeností. Věrohodnost na historické zkušenosti, a proto by měly kromě historických zkušeností instituce hrát klíčovou roli úsudky zohledňující měnící se riziková prostředí pozorovan á strukturální rizika) a zátěžové události, objevily v obdobných rizikových prostředích. Lze simulační metody (např. simulace Monte Carlo). |
| (14) Scénářem opěrného bodu | se orgánem zátěžového scénáře, formě vlastních | | rozumí | typ scénáře, který je obvykle navržen příslušným pro stanovení standardu závažnosti konkrétního testu, který je uložen institucím buď ve formě jenž by měl být použit při zátěžovém testu, nebo ve referenční hodnoty závažnosti pro vypracování scénářů instituce. |
| (15) Shromažďováním údajů o rizicích | se podle umožňuje vůči slučování | | rozumí požadavků rizikům/ochotě | určení, shromažďování a zpracování údajů o rizicích na hlášení rizik institucí, které instituci hodnotit její výkonnost ve srovnání s její tolerancí podstupovat rizika. To zahrnuje třídění, nebo rozdělení údajů. |
| (16) Datovou infrastrukturou | se budování informačních údajů . | | rozumí o | fyzické a organizační struktury a zařízení pro a udržování datové architektury a architektury technologií (IT) na podporu shromažďování rizicích institucí a vnitřních předpisů k reportingu rizik |