4. Obecné pokyny k zátěžovým testům systémů pojištění vkladů

1.1 Zátěžové testy systémů pojištění vkladů by měly přispívat k postupnému zvyšování odolnosti evropských systémů pojištění vkladů prostřednictvím:

• i) hodnocení odolnosti systémů pojištění vkladů pomocí testování schopnosti systémů pojištění vkladů vykonávat úkoly, které jim byly svěřeny v souladu se směrnicemi 2014/49/EU a 2014/59/EU, a to i při spolupráci s jinými systémy pojištění vkladů v rámci Evropské unie;
• ii) zjištění oblastí systému pojištění vkladů, které vyžadují zlepšení nebo u kterých v porovnání s předchozími testy již došlo ke zlepšení a
• iii) poskytování výsledků, které umožňují srovnání a srovnávací hodnocení.

2.1 Pro zajištění komplexního přístupu by zátěžové testy měly být naplánovány ve střednědobém výhledu. Každý prováděný zátěžový test by měl mít několik hlavních fází dle popisu v obecném pokynu 2.

2.2 S cílem zajistit dodržování čl. 4 odst. 11 směrnice 2014/49/EU by určené orgány měly zabezpečit, aby systémy pojištění vkladů obdržely a používaly informace nezbytné k provádění zátěžových testů svých systémů pouze k provádění těchto testů a uchovávaly je pouze po dobu nezbytnou k tomuto účelu. S cílem zajistit dodržování čl. 4 odst. 9 směrnice, zejména pokud test vyžaduje zpracování údajů týkajících se účtů vkladatelů, by určené orgány měly zabezpečit, aby systémy pojištění vkladů zachovaly důvěrnost těchto údajů týkajících se účtů vkladatelů, aby tyto údaje zpracovávaly v souladu se směrnicí 95/46/ES P3F⁴ P a v plném rozsahu tyto údaje chránily, a to i prostřednictvím případného využívání metod anonymizace.

Plánování zátěžových testů

2.3 V období nejvýše 3 let by systémy pojištění vkladů měly vypracovat program zátěžového testování zahrnující provádění všech základních testů definovaných v obecném pokynu 3. Cyklus zátěžového testování je v každém případě dokončen tehdy, pokud byly všechny základní testy provedeny alespoň jednou (od prosazení obecných pokynů nebo přijetí posledního cyklu).

2.4 Program by měl vymezit předpokládaný časový rámec plánovaných provádění testů a definovat plánovaný rozsah jednotlivých testů s ohledem na formáty a předpoklady. Program může zahrnovat jeden nebo několik cyklů zátěžového testování.

2.5 Program by měl být pravidelně aktualizován s přihlédnutím k výsledkům předchozích zátěžových testů (např. k výsledkům, které by upozornily na potřebu hlubšího posouzení), ke skutečně provedeným zásahům systémů pojištění vkladů nebo k vývoji v oblasti regulace (např. zkrácení lhůt pro vyplacení náhrady).

2.6 Proběhl - li během cyklu skutečný zásah, který systému pojištění vkladů umožnil posoudit jeho odolnost vzhledem k některým nebo všem základním testům a/nebo ukazatelům podle programu, systém pojištění vkladů by měl zvážit úpravu příslušného programu tak, aby odrážel skutečnost, že původně předpokládaný test bude nahrazen testem založeným na reálné situaci. V takovém případě se systém pojištění vkladů může místo provedení všech hlavních fází uvedených níže zaměřit na fáze vykazování a nápravných opatření.

Hlavní fáze provádění zátěžového testu

2.7 Systémy pojištění vkladů by měly při provádění zátěžového testu dokončit následující fáze.

Plánovací fáze

2.8 Systémy pojištění vkladů by měly z řad interních zaměstnanců jmenovat řídicí tým nebo řídicího pracovníka (dále jen „řídicí tým“), který bude odpovídat za plánování a koordinaci různých úkolů prováděných v rámci zátěžového testu. Za tímto účelem se interními zaměstnanci rozumějí zaměstnanci zaměstnaní systémem pojištění vkladů či jeho subdodavatelé nebo zaměstnanci jiného veřejného orgánu pověřeného funkcemi systému pojištění vkladů stanovenými směrnicí

• o systémech pojištění vkladů a směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank. Externí účastníci a pozorovatelé mohou být zapojeni do různých fází zátěžových testů, aniž by byli součástí řídicího týmu. Vrcholné vedení by mělo zajistit, aby řídicí tým obdržel veškeré nezbytné informace a plnou podporu od ostatních pracovníků systému pojištění vkladů.

2.9 Před každým prováděním testu by měl řídicí tým stanovit časový rámec provádění testu a určit příslušné interní a/nebo externí účastníky a pozorovatele.

2.10 Na základě programu zátěžového testování by měl řídicí tým podrobněji definovat zaměření testu, formáty, měřené ukazatele a předpoklady, na nichž je provádění testu založeno (např. částka na financování zásahu systému pojištění vkladů, výše výplaty při likvidaci nebo úvěrové instituce, na něž se vztahují kontroly kvality souborů SCV). 2.11 Systém pojištění vkladů může využít předpoklady z předchozích zásahů a posoudit způsob provádění systémů pojištění vkladů. Mohou rovněž simulovat způsob, jak by se za stávajících podmínek systém choval, pokud by nastala podobná situace.

2.12 Systém pojištění vkladů by měl pro účely testu vyhradit nezbytné zdroje, tj. podpůrné pracovníky, rozpočet a infrastrukturu. Přiměřenost těchto prostředků by měla být během prováděného testu průběžně kontrolována.

2.13 Systémy pojištění vkladů by měly učinit opatření zajišťující objektivitu při vymezování předpokladů zátěžového testu, při realizaci testu a vypracování nezaujatých závěrů. Od systémů pojištění vkladů se vyžaduje, aby tato opatření uvedly ve formuláři pro vykazování. Tato opatření by měla být systémem zdokumentována a měla by zajišťovat dodržování požadavků na objektivitu všemi účastníky a pozorovateli testu a ve všech fázích. Součástí těchto opatření systémů pojištění vkladů by mělo být jasné oddělení řídicího týmu a ostatních účastníků a pozorovatelů, kteří se v rámci systému pojištění vkladů rovněž účastní provádění testu. Systémy pojištění vkladů by měly rovněž uvést prvky, které zohlednily při provádění takových opatření, jako je konkrétní nastavení či správa systému pojištění vkladů, náklady, střety zájmů, přidaná hodnota, vnitrostátní ustanovení o profesním tajemství a dohled nad systémem pojištění vkladů.

2.14 Tato opatření mohou stanovit zapojení externích pozorovatelů příslušného procesu. Pozorovateli mohou být určené orgány, pokud samy nespravují systémy pojištění vkladů, jiné veřejné orgány, poradenské firmy nebo jiné systémy pojištění vkladů. Pozorovatelé by se měli snažit ověřit, zda je proces veden objektivně, a v případě pochyb sdělit své výhrady řídicímu týmu. Pozorovatelé by měli mít přístup k relevantním informacím o všech fázích procesu. Na veškeré informace sdílené v této souvislosti by se měly vztahovat přísné požadavky ohledně zachování profesního tajemství. Požadavek zajistit oddělení nebo popřípadě využívat pozorovatele by měl být považován za splněný s ohledem na testy souborů SCV.

2.15 Řídicí tým by měl kontaktovat interní a externí účastníky a pozorovatele, kteří se zapojí do různých fází testu, a zajistit vzájemné porozumění ohledně předpokládané úlohy vykonávané jednotlivými subjekty při provádění testu.

Realizační fáze

2.16 Při provádění testu by si řídicí tým měl vyžádat a získat od účastníků a pozorovatelů testu informace nezbytné k posouzení výkonnosti systémů pojištění vkladů ve vztahu k testovaným oblastem a ukazatelům popsaným v obecných pokynech 3 a 4.

2.17 Jednotlivé testy mohou mít různý formát, včetně praktického hraní rolí, kdy interní a externí účastníci simulují úkony a rozhodnutí, která by učinili v daném základním testu podle definice v obecném pokynu 3, nebo komunikaci s útvarem back - office (např. situace, kdy si řídicí tým vyžádá od instituce soubory SCV a měří přesnost informací). Systémy pojištění vkladů by měly ve formuláři uvést typ formátu zvolený pro každé provádění testu pomocí těchto kategorií:

• • Přezkumy na pracovním stole, které zahrnují hodnocení (kvality) stávajících zavedených postupů a mechanismů, například za účelem stanovení a provedení procesů (fiktivní) výplaty od začátku do konce, pro posouzení řady oblastí.
• • Kontroly na místě, například návštěvy systémů pojištění vkladů nebo jejich poskytovatelů služeb u úvěrových institucí za účelem posouzení kvality jejich souborů SCV. Tyto návštěvy lze stanovit a upřesnit prostřednictvím příslušného vnitrostátního rámce.
• • Simulace, například kompletní (end - to - end) simulace určitého základního testu nebo simulace částí procesu, jako je přenos souboru platebních pokynů z domovského do hostitelského systému pojištění vkladů nebo převod částky financování ex ante a čerpání úvěrové linky.
• • Skutečné případy, ke kterým došlo během cyklu zátěžového testování a které umožnily posoudit schopnosti systémů pojištění vkladů popsané v těchto obecných pokynech.
• • Jiné druhy testů – tuto kategorii lze použít pouze v případě, že test nespadá do žádné z výše uvedených kategorií, a mělo by to být systémem pojištění vkladů vysvětleno při podávání zprávy.

2.18 Účastníci realizační fáze by měli odlišně od řídicího týmu zastupovat úřady, subjekty, nebo dokonce interní útvary, včetně útvarů v rámci systému pojištění vkladů, které by měly přijímat nezbytná opatření nebo rozhodnutí nebo poskytovat nezbytné informace ve scénáři na základě reálné situace. Může se jednat o interní účastníky (například interní útvar odpovědný za financování v rámci systému pojištění vkladů) nebo externí účastníky (například orgány příslušné k řešení krize, které by po konzultaci se systémem pojištění vkladů stanovily svůj příspěvek k řešení krize).

Fáze vykazování a nápravných opatření

2.19 Řídicí tým by měl zpracovat a interpretovat výsledky testu tak, aby bylo možno provést objektivní zhodnocení odolnosti systému pojištění vkladů při plnění jeho zákonných funkcí.

2.20 Řídicí tým by měl v průběhu času důsledně zaznamenávat výsledky do standardního vzorového formuláře, jako je například formulář vypracovaný Evropským fórem pojistitelů vkladů. Systémy pojištění vkladů by měly pověřeným orgánům nejméně jednou ročně vykázat výsledky zátěžových testů.

2.21 Zátěžové testy by měly být součástí procesu neustálého zlepšování. Jsou - li tudíž v souvislosti se zátěžovým testem zjištěny slabé stránky systému pojištění vkladů, měl by tento systém učinit nápravná opatření. Jsou - li zjištěny slabé stránky týkající se úvěrových institucí, například nedostatečná kvalita souborů SCV, systém pojištění vkladů by měl usilovat o nápravná opatření, a to v případě potřeby i prostřednictvím příslušného orgánu odpovědného za dohled nad takovými institucemi. Systém pojištění vkladů by se měl pak v následujících testech snažit zjistit, zda byly slabé stránky napraveny.

Spolupráce s relevantními správními orgány

2.22 Systémy pojištění vkladů by měly při plánování a provádění zátěžových testů plně informovat pověřené orgány, vyjma případů, kdy je systém pojištění vkladů také pověřeným orgánem. Za tímto účelem by systémy pojištění vkladů měly předložit svůj program zátěžového testování pověřeným orgánům do tří měsíců po jeho vypracování. Toto sdílení informací by mohlo zahájit konstruktivní dialog a vést k upřesnění programu. Pověřené orgány by měly poskytnout své připomínky do 6 měsíců od obdržení programu vypracovaného systémem pojištění vkladů. Pověřené orgány by měly být neprodleně informovány o veškerých podstatných aktualizacích.

2.23 Následně by při plánování každého jednotlivého testu měly být pověřené orgány informovány

• o rozsahu testu, pokud jde o zúčastněné úvěrové instituce, formáty testování, předpoklady a jakékoli další relevantní informace.

2.24 Kromě toho před prováděním základního testu podle obecného pokynu 3 by systémy pojištění vkladů měly informovat veřejné orgány, které by se příslušného druhu testované právní funkce zúčastnily. Při testování scénáře výplaty by měl být informován alespoň „relevantní správní orgán“ určený podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2014/49/EU a rovněž příslušný orgán uvedený v čl. 2 odst. 1 bodě 17 téže směrnice. Při testování scénáře řešení krize by měly být informovány příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize.

2.25 Systémy pojištění vkladů by si měly vyžádat názor dotyčných orgánů na předpoklady vztahující se k testu a nabídnout jim účast v realizační fázi. Je - li systém pojištění vkladů odloučen od pověřeného orgánu, příslušnou účast nebo konzultace lze zorganizovat prostřednictvím pověřeného orgánu.

2.26 Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by měly se systémy pojištění vkladů přímo nebo prostřednictvím pověřených orgánů spolupracovat při definování scénářů a realizaci testů.

2.27 Systémy pojištění vkladů by měly s pověřenými orgány sdílet výsledky zátěžových testů pomocí formuláře pro vykazování uvedeného v příloze 1. Měly by také s příslušnými orgány P4F⁵ P sdílet výsledek zátěžových testů pomocí formuláře pro vykazování nebo v jiné formě, a to na jejich žádost a s výhradou příslušných ustanovení o důvěrnosti.

⁴ Nahrazena nařízením (EU) 2016/679 Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

⁵ Včetně (ale nejen) orgánů příslušných k řešení krize nebo příslušných vnitrostátních orgánů.

3.1 Systémy pojištění vkladů by měly provádět základní testy v souladu s tímto obecným pokynem, aby mohly komplexně posoudit svou schopnost účinně řešit případy selhání institucí.

Funkce systému pojištění vkladů, které je nutno zahrnout do základních testů

3.2 S ohledem na vzájemné hodnocení prováděné orgánem EBA by systémy pojištění vkladů měly provádět základní testy funkcí, které jim byly právně svěřeny (stanovené ve směrnicích 2014/49/EU a 2014/59/EU provedených ve vnitrostátních právních předpisech) během cyklu zátěžového testování systému pojištění vkladů, a vykázat výsledky orgánu EBA. Pro tyto účely by měly být funkce systému pojištění vkladů následující:

• • vyplatit vkladatelům v jejich členském státě náhradu v případě platební neschopnosti úvěrové instituce podle čl. 11 odst. 1 směrnice 2014/49/EU („funkce výplaty“);
• • vyplatit vkladatelům náhradu v pobočkách zřízených úvěrovými institucemi povolenými v jiném členském státě v případě platební neschopnosti úvěrové instituce podle čl. 11 odst. 1 a článku 14 směrnice 2014/49/EU („funkce výplaty s přeshraniční spoluprací“), Systémy pojištění vkladů by měly provádět tento základní test pouze v případech, kdy by mohly být zapojeny do přeshraničních výplat náhrad (jako domovský systém pojištění vkladů, jako hostitelský systém pojištění vkladů nebo v obou rolích) podle výše uvedeného článku 14 směrnice o systémech pojištění vkladů a příslušných vnitrostátních předpisů,
• • financovat řešení krize úvěrových institucí s cílem zajistit průběžný přístup k vkladům podle čl. 11 odst. 2 směrnice 2014/49/EU a podle článku 109 směrnice 2014/59/EU („příspěvek k funkci řešení krize“),
• • používat podle čl. 11 odst. 3 směrnice 2014/49/EU disponibilní finanční prostředky k provádění alternativních opatření s cílem zabránit selhání úvěrové instituce, pokud to povoluje právo členského státu, kde je systém pojištění vkladů zřízen („funkce prevence selhání“),
• • používat podle čl. 11 odst. 6 směrnice 2014/49/EU disponibilní finanční prostředky k financování opatření, jež mají vkladatelům zajistit přístup k pojištěným vkladům v rámci vnitrostátního úpadkového řízení, pokud to povoluje právo členského státu, kde je systém pojištění vkladů zřízen („funkce příspěvku k úpadkovému řízení“).

3.3 Kromě toho by systémy pojištění vkladů měly provádět pravidelné testy souborů SCV, které systém pojištění vkladů provádí pravidelně, a vykazovat jejich výsledky. Pravidelné testy souborů SCV také patří mezi základní testy. Výsledky pravidelných testů souborů SCV by neměly být zaměňovány s hodnocením souborů SCV prováděným během základního testu určeného pro funkci výplaty. V případě takového testu by mělo být posouzení souborů SCV oznámeno jako součást výsledků tohoto základního testu výplaty náhrady vkladatelům. 3.4 Pokud systémy pojištění vkladů během cyklu zátěžového testování provedly významné změny v systémech nebo procesech, jsou povinny provést určité základní testy znovu během probíhajícího cyklu zátěžového testování – pokud je opětovné testování v tomto časovém rámci provozně proveditelné. Pokud například systém pojištění vkladů změní svůj způsob výplaty z modelu korespondentské banky na elektronický převod pomocí vyhrazené IT platformy systému pojištění vkladů, výplatní procesy se výrazně změní a v zájmu zajištění odolnosti by měl systém pojištění vkladů znovu otestovat svoji funkci výplaty u ukazatelů popsaných v obecném pokynu 4, na které má změna vliv.

3.5 V závislosti na základním testu budou systémy pojištění vkladů používat ukazatele uvedené v obecném pokynu 4. Systémy pojištění vkladů by měly informovat určené orgány a Evropský orgán pro bankovnictví o výsledcích výše uvedených základních testů prostřednictvím formuláře uvedeného v příloze 1.

3.6 Výsledky všech základních testů by systémy pojištění vkladů měly orgánu EBA vykazovat pomocí formuláře pro vykazování, a to pro nejvýše tři testy.

3.7 Základní test by měl být proveden jako kompletní (end - to - end) test alespoň jednou během cyklu zátěžového testování. Další opakování základního testu v rámci stejného cyklu zátěžového testování lze provést pomocí série částečných (granulárních) testů, které společně pokrývají všechny ukazatele související s tímto určitým základním testem.

Výplata

3.8 Systémy pojištění vkladů by měly testovat svou schopnost vyplácet vkladatele v souladu s čl. 11 odst. 1 směrnice 2014/49/EU. Žádný systém pojištění vkladů by neměl vynechat testování funkce výplaty s odůvodněním, že testoval funkce řešení krize nebo prevence selhání dle popisu v následujícím textu tohoto dokumentu nebo že všechny přidružené úvěrové instituce patří do kategorie popsané v odstavci 3.27.

3.9 Ve scénáři výplaty by měl systém pojištění vkladů simulovat selhání jedné nebo několika úvěrových institucí s cílem posoudit, zda by splatná částka podle článku 7 směrnice 2014/49/EU byla k dispozici ve lhůtách pro výplatu podle článku 8 uvedené směrnice.

3.10 Kromě toho by měl systém pojištění vkladů při testování své odolnosti funkce výplaty náhrad vkladatelům posoudit kvalitu svých interních procesů s cílem shromažďovat a analyzovat soubory SCV a v případě potřeby navázat kontakt s příslušnou úvěrovou institucí za účelem vyžádání dalších/opravných údajů. Tyto testy související se soubory SCV by neměly být zaměňovány s pravidelnými rutinními hodnoceními souborů SCV.

3.11 Po dobu trvání programu podle obecného pokynu 2 by systémy pojištění vkladů měly používat ukazatele popsané v obecném pokynu 4, které se vztahují na funkci výplaty. Výplata s přeshraniční spoluprací

3.12 Pokud systémy pojištění vkladů plní roli domovského systému pojištění vkladů nebo hostitelského systému pojištění vkladů podle článku 14 směrnice o systémech pojištění vkladů, systém pojištění vkladů by měl simulovat selhání jedné nebo několika úvěrových institucí s jednou nebo více pobočkami v jiném členském státě.

3.13 Systémy pojištění vkladů by měly tyto testy provádět v rolích, které se jich týkají: jako domovský systém, jako hostitelský systém, případně v obou rolích. Systém pojištění vkladů by měl otestovat svou roli hostitelského systému pojištění vkladů, pokud se nachází v členském státě, kde alespoň jednu pobočku vlastní úvěrová instituce z jiného členského státu. Systém pojištění vkladů by měl otestovat svou roli domovského systému pojištění vkladů, pokud některá z jeho členských institucí vlastní pobočku zřízenou v jiném členském státě. Systém pojištění vkladů by měl otestovat obě role, pokud platí obě situace. Pokud vnitrostátní předpisy stanoví, že za řízení přeshraničních výplat náhrad jménem jiných systémů pojištění vkladů ve stejném členském státě odpovídá jeden systém pojištění vkladů, požadavek provedení základních testů spolupráce mezi domovským a hostitelským systémem se vztahuje pouze na příslušný systém.

3.14 Systémy pojištění vkladů by měly při výběru partnerských systémů pojištění vkladů pro testování výplat náhrad pomocí scénáře přeshraniční spolupráce zvážit, je - li to možné, přístup založený na riziku. Pokud je například systém X domovský i hostitelský pro systém Y, ale pouze hostitelský pro systém Z, může se systém X rozhodnout na základě přístupu založeného na riziku provést test v domovské roli vůči systému Y a v hostitelské roli vůči systému Z.

3.15 Po dobu trvání programu podle obecného pokynu 2 by systémy pojištění vkladů měly používat ukazatele specifické pro scénář výplat náhrad se spoluprací domov - hostitel, jak je popsáno v obecném pokynu 4.

3.16 Pokud systém pojištění vkladů není schopen provést takový základní test, protože žádný jiný systém pojištění vkladů se v rámci testu přeshraniční spolupráce nerozhodl pro účast v roli partnerského systému, mělo by to být uvedeno ve formuláři pro vykazování jako „oblast netestována“, jak stanoví odstavec 5.7.

Příspěvek k řešení krize

3.17 Scénáře řešení krize by měly předpokládat zásah týkající se přidružené úvěrové instituce, u které dochází k řešení krize podle směrnice 2014/59/EU a pro niž se vyžaduje příspěvek systému pojištění vkladů v souladu s článkem 109 uvedené směrnice.

3.18 Zátěžové testy systému pojištění vkladů na základě scénářů řešení krize lze provádět samostatně nebo mohou být součástí širšího testu řešení krize prováděného pod vedením orgánů příslušných k řešení krize, avšak za předpokladu, že jsou testovány a využívány příslušné soubory ukazatelů popsané v obecném pokynu 4. 3.19 Je - li zátěžový test systému pojištění vkladů na základě scénáře řešení krize prováděn samostatně, systém pojištění vkladů by měl při navrhování scénáře a provádění testu konzultovat orgán příslušný k řešení krize a měl by tento orgán požádat, aby se testu zúčastnil. Orgány příslušné k řešení krize by měly se systémy pojištění vkladů spolupracovat a měly by jim přímo nebo prostřednictvím určených orgánů poskytnout informace nezbytné k navržení a realizaci zátěžových testů.

3.20 Předpokládaná výše příspěvku systému pojištění vkladů k financování řešení krize by měla být nastavena s ohledem na pravidla uvedená v článcích 108 a 109 směrnice 2014/59/EU a s ohledem na profil úvěrových institucí vybraných k testu, který zahrnuje scénář řešení krize.

3.21 Ve výjimečných případech se může systém pojištění vkladů po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize rozhodnout, že nebude scénáře řešení krize testovat, pokud naopak zjistí, že žádná přidružená úvěrová instituce nepatří do kategorie popsané v odstavci 3.27.

Prevence selhání

3.22 Může - li podle čl. 11 odst. 3 směrnice 2014/49/EU systém pojištění vkladů používat finanční prostředky, aby zabránil selhání úvěrové instituce, měl by provádět alespoň dva druhy testů:

• • test simulující výrazné zhoršení finanční situace jedné nebo několika přidružených úvěrových institucí, včetně jejich kapitálové pozice, kvality aktiv a likviditní pozice. V této souvislosti by měl test posuzovat, zda by byl systém pojištění vkladů schopen předejít selhání za podmínek uvedených v čl. 11 odst. 3 směrnice 2014/49/EU, včetně zohlednění druhu alternativních opatření, která by bylo možné zavést, a zda by měl systém pojištění vkladů dostupné finanční prostředky umožňující poskytnout nezbytnou podporu,
• • test systémů pro sledování rizik v systému pojištění vkladů. Pokud byly v minulosti zaznamenány tíživé situace, systémy pojištění vkladů by měly určit, zda byly systémy pro sledování schopny hrozící riziko odhalit.

3.23 Zátěžové testy systému pojištění vkladů související s prevencí selhání by měly být prováděny prostřednictvím vyhrazené sady ukazatelů popsaných v obecném pokynu 4.

Příspěvek k úpadkovému řízení

3.24 Základní testy související s příspěvkem systému pojištění vkladů k úpadkovému řízení by měly předpokládat zásah k zachování přístupu vkladatelů k pojištěným vkladům v rámci vnitrostátních úpadkových řízení podle čl. 11 odst. 6 směrnice 2014/49/EU.

3.25 Zátěžové testy systému pojištění vkladů související s příspěvkem k úpadkovému řízení by měly být prováděny prostřednictvím vyhrazené sady ukazatelů popsaných v obecném pokynu 4. Výběr přidružených úvěrových institucí, které mají být zahrnuty do základních testů

3.26 Systém pojištění vkladů by měl pro provádění základních testů zvolit jednu nebo několik svých přidružených úvěrových institucí, jejichž profil je přiměřený s ohledem na plánované zaměření testu, včetně druhu funkcí, závažnosti a složitosti scénáře a zeměpisného rozsahu.

3.27 Systém pojištění vkladů by měl vybrat jednu nebo více přidružených úvěrových institucí, které jsou považovány za podstatné s ohledem na testování příspěvku k řešení krize. Systémy pojištění vkladů by měly po konzultaci s orgány příslušnými k řešení krize zvážit výběr jedné nebo více přidružených úvěrových institucí.

Závažnost a složitost základních testů

3.28 Systémy pojištění vkladů by měly provádět základní testy předpokládající různé úrovně závažnosti a složitosti. Evropský orgán pro bankovnictví však uznává, že zvyšování složitosti a závažnosti testů má svou mez a že scénáře zátěžových testů by měly být pro systémy pojištění vkladů i nadále reálně použitelné. Systémy pojištění vkladů by tedy v průběhu času měly uplatňovat stále propracovanější a přísnější scénáře a zároveň zachovat hodnocení schopnosti řídit základní scénáře, jakou lze realisticky očekávat. Například by systém pojištění vkladů zpočátku mohl provádět test přeshraniční spolupráce v roli domovského systému pojištění vkladů s jedním dalším systémem pojištění vkladů jako hostitelským systémem pojištění vkladů. Následně by systém pojištění vkladů mohl zvýšit složitost testu provedením dalšího testu přeshraniční spolupráce se dvěma nebo třemi hostitelskými systémy pojištění vkladů současně. Systémy pojištění vkladů mohou také zvýšit úroveň závažnosti a složitosti návrhu zátěžových testů například výběrem jiného typu provedení testu (tj. systém pojištění vkladů může zpočátku provádět test od pracovního stolu pro posouzení určitého aspektu a následně provádět za účelem posouzení tohoto aspektu simulaci).

3.29 Systémy pojištění vkladů by měly zvážit přidání další vrstvy složitosti a zátěže k jednomu nebo více základním testům tím, že do vybraného základního testu přidají „speciální“ scénář se závažnými výzvami souvisejícími s kontinuitou činnosti nebo s vnějšími okolnostmi, které by pro systém pojištění vkladů znamenaly další zátěž při provádění jeho funkcí popsaných v obecném pokynu 4.

3.30 Systémy pojištění vkladů by měly vykazovat, zda a jak v průběhu času zvýšily závažnost a složitost zátěžových testů, které provádějí (ve srovnání s předchozím cyklem zátěžového testování nebo případně v rámci oznámeného cyklu zátěžového testování). Systém pojištění vkladů by měl zvážit zvýšení závažnosti a složitosti zátěžového testu mezi jednotlivými cykly zátěžového testování. Systém pojištění vkladů by měl také zvážit zvýšení závažnosti a složitosti dvou podobných zátěžových testů (věnovaných stejné právní funkci) prováděných ve stejném cyklu zátěžového testování.

3.31 S cílem zajistit historický význam údajů by systémy pojištění vkladů měly v průběhu programu podle obecného pokynu 2 testovat scénáře umožňující posoudit schopnost jejich systémů zvládnout případy zásahů takového druhu a rozsahu, jaké odpovídají zkušenostem získaným v minulosti, zejména pak v letech 2008 – 2012.

4.1 Zátěžové testy by se měly zaměřit na posouzení odolnosti systému pojištění vkladů tím, že pokryjí dvě hlavní rizikové oblasti:

• i) operační rizika, tj. rizika, že systém pojištění vkladů nemůže plnit své povinnosti kvůli nedostatečným nebo nefunkčním interním procesům, nedostatečnému personálnímu zajištění a systémům;
• ii) rizika financování, tj. rizika, že finanční zdroje uvedené v článku 10 směrnice 2014/49/EU (řádné příspěvky, mimořádné příspěvky a mechanismy alternativního financování) nepostačují k tomu, aby systém pojištění vkladů mohl plnit své potenciální závazky nebo aby je mohl plnit ve lhůtách požadovaných vnitrostátními nebo unijními právními předpisy.

4.2 Zátěžové testy by měly pokrývat různé operační fáze zásahu prováděného systémem pojištění vkladů, od plánování před selháním po přípravu při selhání, provedení zásahu, včetně výplaty, příspěvku k řešení krize atd. Měly by měřit alespoň ukazatele uvedené v tomto obecném pokynu.

4.3 Operační schopnosti a finanční možnosti by měly být testovány na základě základních testů popsaných v obecném pokynu 3. Kromě toho by systémy pojištění vkladů měly provádět cílené pravidelné kontroly souborů SCV všech členských institucí během cyklu zátěžového testování.

4.4 Pokud se systém pojištění vkladů rozhodl posoudit další aspekty, které považoval za důležité pro posouzení svých schopností, a to jiné než aspekty, které jsou zahrnuty prostřednictvím ukazatelů v těchto obecných pokynech, může systém pojištění vkladů vykázat výsledky testů těchto aspektů zahrnutím dalších ukazatelů a výsledků vypracovaných z vlastní iniciativy ve formuláři pro vykazování. Formulář pro vykazování bude obsahovat část vyhrazenou pro uvedení těchto ukazatelů.

Operační schopnosti

4.5 Zátěžové testy systému pojištění vkladů by měly zahrnovat schopnost systému provádět procesy a mechanismy používané při zásahu, včetně přístupu k údajům, lidským zdrojům a jiným provozním zdrojům, dále komunikační systémy, platební systémy, měření času a přeshraniční spolupráci. Přístup k údajům

4.6 Přístup ke kvalitním údajům o úvěrových institucích, vkladatelích a vkladech by měl být testován pomocí základních testů s cílem zajistit, aby systémy pojištění vkladů byly vždy připraveny vykonávat své úkoly.

4.7 Systémy pojištění vkladů by měly ve vztahu k souborům SCV provádět dva typy testů:

• a. posouzení kvality souborů SCV v kontextu testu odolnosti systému pojištění vkladů ve funkci výplaty náhrady vkladatelům v případě platební neschopnosti úvěrové instituce podle čl. 11 odst. 1 směrnice 2014/49/EU („funkce výplaty“) a
• b. posouzení kvality souborů SCV v rámci pravidelných rutinních testů nejméně u všech přidružených úvěrových institucí, které mají způsobilé vklady.

4.8 Pro oba typy testů poskytují obecné pokyny různé sady ukazatelů. Od systémů pojištění vkladů se vyžaduje, aby pravidelné testy souborů SCV uváděly ve formuláři pro vykazování odděleně.

4.9 V zásadě by všechny členské instituce, které mají způsobilé vklady, měly podléhat pravidelnému testování souborů SCV. Systém pojištění vkladů se může rozhodnout netestovat soubory SCV členských institucí, které nejsou příjemci vkladů. Ve formuláři pro vykazování by systémy pojištění vkladů měly uvádět počet jedinečných institucí, které i) jsou členy systému pojištění vkladů v době vykázání; ii) jsou členy systému pojištění vkladů v době každého kola testování souborů SCV a iii) u nichž byly testovány soubory SCV. Případně by systémy pojištění vkladů měly uvádět důvod (důvody) rozdílu mezi počtem testovaných jedinečných institucí a počtem jedinečných institucí, které jsou členy systému pojištění vkladů, v době každého provádění testu, například proto, že ne všechny členské instituce přijímají vklady nebo protože došlo ke změně členství během kola testování souborů SCV.

4.10 Kvalitu souborů SCV určité instituce lze testovat na základě vzorku obsahujícího podmnožinu vkladatelů za předpokladu, že metodu pro výběr vzorku určí systém pojištění vkladu, nikoli dotyčná instituce, a za předpokladu, že je vzorek dostatečně velký a různorodý, aby měl vypovídající hodnotu ohledně způsobilých vkladů v evidenci dotyčné instituce. Tím není dotčeno právo systémů pojištění vkladů testovat kompletní soubory SCV. Pokud byla použita metoda výběru vzorků, systémy pojištění vkladů by měly ve formuláři pro vykazování uvést důvody pro použití takového přístupu a průměrný počet vkladatelů zařazených do vzorku jako absolutní počet a jako podíl všech vkladatelů.

4.11 Kvalita souborů SCV by měla být posuzována s ohledem na to, zda by v případě selhání poskytly systému pojištění vkladů veškeré informace nezbytné k provedení zásahu souvisejícího s vkladatelem, včetně totožnosti vkladatelů, jejich kontaktních údajů, držených účtů a souvisejících zůstatků a počtu způsobilých a pojištěných vkladů. Za tímto účelem by systémy pojištění vkladů měly stanovit kritéria pro platný nebo neplatný soubor SCV (např. nesprávné údaje o identitě, nesprávné údaje o adrese, nekonzistentní údaje pro stejného držitele účtu nebo příjemce, duplicitní položky atd.) a určovat počet neplatných položek v souborech SCV jako podíl všech záznamů instituce nebo případně vzorku.

4.12 Kromě identifikace kritérií pro platné nebo neplatné soubory SCV by systémy pojištění vkladů měly zvážit vytvoření interní metodiky posuzování souborů SCV, která stanoví různá klasifikační kritéria. Formulář pro vykazování obsahuje pole, ve kterém může systém pojištění vkladů poskytnout další informace o metodice, kterou používá pro posuzování souborů SCV, v části o pravidelných testech souborů SCV. Systémy pojištění vkladů by měly zvážit sdílení metodiky s úvěrovými institucemi, aby je informovaly o kritériích hodnocení a poskytly pobídky k dobrému výkonu. Systémy pojištění vkladů by měly rovněž zvážit informování úvěrových institucí o tom, jak si vedly ve srovnání s průměrem odvětví, aby podněcovaly další zlepšování mezi těmi, kteří dosahují podprůměru. Evropský orgán pro bankovnictví vybízí systémy pojištění vkladů, aby takovou metodiku vypracovaly a aby za účelem transparentnosti a podpory sdílely shrnutí metodiky a povšechné výsledky s úvěrovými institucemi.

4.13 Při provádění pravidelných testů souborů SCV některé systémy pojištění vkladů kombinují kontroly souborů SCV od pracovního stolu s návštěvami na místě u úvěrových institucí, což vyžaduje metodiku pro kontroly na místě. Formulář pro vykazování obsahuje pole, v němž mohou systémy pojištění vkladů uvést způsoby provádění pravidelných testů souborů SCV. Při vykazování orgánu EBA by systémy pojištění vkladů měly popisovat klíčové faktory, jak se takové testy provádějí (prostřednictvím kontroly souborů SCV od pracovního stolu a/nebo návštěv na místě). To zahrnuje popis toho, jak jsou vybírány úvěrové instituce (každá úvěrová instituce jednou ročně, nebo naopak přístup založený na riziku), bez ohledu na to, zda jsou data ze souborů SCV porovnávána či kontrolována s původními údaji v úvěrové instituci (například prostřednictvím kontrol na místě), zda se žádosti u testů souborů SCV provádí ad hoc nebo jsou předem oznámeny, stupeň zapojení úvěrové instituce do hodnocení kvality (například prostřednictvím zapojení interního auditora), bez ohledu na to, zda je či není zapojen externí auditor instituce, úroveň automatizace kontroly kvality souborů SCV pomocí datových modelů a validační skóre a následný postup s úvěrovou institucí v případě zjištění chyb.

4.14 Při zjištění nedostatečné kvality v určité instituci by měla být nejméně do dvou let provedena následná kontrola, která posoudí dosažený pokrok. Systém pojištění vkladů může tuto dvouletou lhůtu upravit, pokud je s ohledem na lidské a jiné dostupné zdroje potřeba upřednostnit testy v jiných úvěrových institucích, které vyvolávají obavy ohledně kvality souborů SCV nebo na základě obecného posouzení rizik úvěrových institucí provedeného systémem pojištění vkladů.

4.15 Pokud jsou podle vnitrostátního práva zavedeny mechanismy pro průběžné vyhrazení dočasného vysokého zůstatku („dočasný vysoký zůstatek“) podle vymezení v čl. 6 odst. 2 směrnice 2014/49/EU nebo účtů příjemce podle čl. 7 odst. 3 uvedené směrnice, měly by být tyto dočasné vysoké zůstatky zahrnuty do testů souborů SCV. Toto nařízení by nemělo zahrnovat povinnost systému pojištění vkladů nebo přidružených úvěrových institucí vyžádat si v důsledku testu informace od vkladatelů. 4.16 Pro účely provádění pravidelných rutinních testů souborů SCV by systémy pojištění vkladů měly používat následující ukazatele:

i1: Doba potřebná k zajištění přenosu souborů SCV ode dne podání původní žádosti u přidružené úvěrové instituce (kvalitativní i kvantitativní)

i2: Podíl platných souborů SCV a podíl nestandardních položek v platných souborech SCV (kvalitativní i kvantitativní)

i3: Posouzení kvality zavedených mechanismů pro požadování a získání souborů SCV (kvalitativní)

i4: Posouzení kvality zavedených mechanismů pro analýzu souborů SCV a navázání kontaktu s příslušnými úvěrovými institucemi za účelem vyžádání doplňujících/opravných údajů v případě potřeby (kvalitativní)

4.17 Při posuzování doby potřebné k zajištění přenosu souborů SCV (ukazatel i1) by systémy pojištění vkladů měly v souladu s výplatním procesem stanovit lhůtu pro obdržení souborů SCV dostatečné kvality od úvěrové instituce do systému pojištění vkladů, aby bylo možné vkladatele vyplatit do 7 pracovních dnů. Systémy pojištění vkladů by měly při podávání zpráv orgánu EBA uvádět počet dní této lhůty. Následně by systémy pojištění vkladů měly posoudit, kolik úvěrových institucí bylo schopno dodat soubory SCV dostatečné kvality v této lhůtě. Při podávání zpráv orgánu EBA by systémy pojištění vkladů měly uvádět lhůtu stanovenou systémem pro předložení platného souboru SCV dostatečné kvality, aby systém pojištění vkladů mohl do 7 pracovních dnů provést výplatu (nebo plnit další funkce podle směrnice o systémech pojištění vkladů), která se používá v pravidelných testech souborů SCV.

4.18 Při podávání zpráv orgánu EBA o ukazateli i1 by systémy pojištění vkladů měly vykazovat kvalitativní skóre a následující kvantitativní aspekty:

• • minimální, průměrný, maximální čas (pokud možno v hodinách) pro celý vzorek úvěrových institucí, u nichž byly testovány soubory SCV,
• • absolutní a relativní počet úvěrových institucí, které v této lhůtě dodaly platné soubory SCV,
• • případně kolik souborů SCV bylo vyžádáno v nejranějším možném okamžiku, kdy systém pojištění vkladů může požádat o soubor SCV během scénáře výplaty (tedy „ ad hoc “), a kolik souborů SCV bylo vyžadováno informováním úvěrové instituce předem o tom, že v blízké budoucnosti obdrží od systému žádost o předložení souboru SCV („s předchozím oznámením“), a zda existují rozdíly v době získání přístupu k přenosu souborů SCV v těchto případech.

4.19 Při posuzování ukazatele i2 by systémy pojištění vkladů měly v souladu se svým výplatním procesem a požadavky na soubory SCV stanovit, kdy má soubor SCV nedostatečnou kvalitu (neplatný soubor SCV), aby systém včas a správně vyplatil vkladatele, což zahrnuje zamítnutí souboru SCV systémem a vede k podání nové žádosti úvěrové instituci. Systémy pojištění vkladů by také měly definovat pojem „nestandardní položka“, a to uvedením, kdy lze položky v souborech SCV považovat za „nestandardní“, s přihlédnutím k tomu, že nestandardní záznam nevede k odmítnutí souboru SCV a neohrozí včasné vyplacení náhrady vkladatelům. Následně by systémy pojištění vkladů měly posoudit, kolik úvěrových institucí bylo schopno dodat soubory SCV dostatečné kvality, a kromě toho podíl nestandardních položek jak pro neplatné soubory SCV, tak pro platné soubory SCV. Při podávání zpráv orgánu EBA by systémy pojištění vkladů měly popisovat následující aspekty:

• a. definice „neplatných souborů SCV“ a „platných souborů SCV“ a
• b. definice nestandardních položek tak, jak ji stanoví systém pojištění vkladů.

4.20 Při podávání zpráv orgánu EBA o ukazateli i2 by systémy pojištění vkladů měly uvádět následující aspekty:

• • počet úvěrových institucí, které byly schopny dodat platné soubory SCV v kole testování souboru SCV (v absolutních číslech a relativním podílu testovaných institucí), a
• • relativní podíl nestandardních položek a minimum, maximum a průměr těchto podílů v každém kole testování souborů SCV pro každý neplatný soubor SCV a každý platný soubor SCV.

4.21 V ukazatelích i3 a i4 by „zavedené mechanismy“ mohly zahrnovat mimo jiné příslušné:

• • nařízení, požadavky, pokyny, které dávají orgánům systému pojištění vkladů právní vymahatelnost k získávání souborů SCV,
• • nařízení, požadavky, pokyny nebo datové modely, které specifikují obsah souborů SCV a (technické) požadavky na údaje v souborech SCV,
• • komunikační kanály používané k získávání souborů SCV od přidružených úvěrových institucí a výměně informací s nimi a
• • komunikační kanály pro přenos souborů SCV mezi systémem pojištění vkladů a přidruženými úvěrovými institucemi.

4.22 Posouzení kvality takovýchto zavedených mechanismů by mohlo být založeno na hodnocení takových mechanismů od pracovního stolu nebo na simulaci jejich fungování v praxi, případně na kombinaci obou. Při podávání zpráv o výsledcích by systémy pojištění vkladů měly vykazovat kvalitativní skóre a uvádět typ testů prováděných k posouzení kvality.

4.23 Pro účely testování získávání souborů SCV v kontextu testu funkce výplaty by systémy pojištění vkladů měly používat pouze výše uvedený ukazatel i3: i3: Posouzení kvality zavedených mechanismů pro požadování a získání souborů SCV (kvalitativní)

Informace o problémech zjištěných v úvěrové instituci, jež by mohly vést k zásahu systému pojištění vkladů

4.24 Systémy pojištění vkladů by měly posoudit zavedené mechanismy pro získávání informací podle čl. 4 odst. 10 směrnice 2014/49/EU o problémech zjištěných v úvěrové instituci, jež by mohly vést k zásahu systému pojištění vkladů. V tomto ohledu by měly posoudit, zda tyto mechanismy umožňují získat informace s dostatečným předstihem, například v případě, kdy příslušné orgány uplatňují pravomoci podle článku 27 směrnice 2014/59/EU (včasný zásah) nebo článku 104 směrnice 2013/36/EU P5F⁶ P (pravomoci dohledu), nebo v případě, kdy příslušné orgány nebo orgány příslušné k řešení krize podle článku 32 směrnice 2014/59/EU určí, že instituce je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné.

4.25 Pro účely testování získávání takových informací by systémy pojištění vkladů měly používat následující ukazatel:

i5: Kvalita zavedených mechanismů pro získávání informací od příslušných orgánů nebo orgánů příslušných k řešení krize o problémech zjištěných v úvěrové instituci, jež by mohly vést k zásahu systému pojištění vkladů, včetně uvedení, zda zajišťují obdržení včasných informací o začínajícím zhoršování finanční situace instituce (kvalitativní)

4.26 V ukazateli i5 by „zavedené mechanismy“ mohly zahrnovat mimo jiné:

• • vnitrostátní právní předpisy nebo jiné požadavky, které zajišťují výměnu informací a spolupráci mezi systémem pojištění vkladů a příslušnými orgány nebo orgány pro řešení krize;
• • struktura správy systému pojištění vkladů, pokud systém sdílí společné oblasti správy s příslušnými orgány nebo orgány pro řešení krize, nebo
• • memoranda o porozumění nebo jiné dohody mezi systémem pojištění vkladů, příslušnými orgány nebo orgány pro řešení krize a
• • krizovou příručku mezi systémem pojištění vkladů, příslušnými orgány nebo orgány pro řešení krize.

4.27 Posouzení kvality takovýchto zavedených mechanismů by mohlo být provedeno simulací spolupráce mezi různými orgány v rámci základního testu, cestou postupného seznámení orgánů s celým procesem (například testováním komunikačních kanálů, řízení a rozhodovacího procesu a harmonogramy sdílení informací) nebo přezkoumáním prvků uvedených v odstavci 4.26 od pracovního stolu. Při provádění přezkumu od pracovního stolu by měly být příslušné orgány a orgány pro řešení krize informovány o závěrech vyplývajících z tohoto posouzení. Do přezkumu od pracovního stolu mohou být zapojeny rovněž příslušné orgány a orgány pro řešení krize. Při podávání zpráv orgánu EBA o ukazateli i5 by systémy pojištění vkladů měly vykazovat kvalitativní skóre doprovázené vysvětlením odůvodňujícím kvalitativní skóre a u vysvětlení poskytnout popis, jak byly testy této oblasti prováděny.

Lidské a další provozní zdroje

4.28 Systémy pojištění vkladů by měly na základě scénářů testovat, zda by měly k dispozici nezbytné zdroje, aby se vypořádaly s náhlým nárůstem činnosti v důsledku zásahu, například rozpočet, lidské zdroje, kancelářské prostory, IT zařízení, telefonická centra atd., včetně zdrojů získaných přerozdělením existujících stálých zdrojů nebo uzavřením dočasných ujednání o externím zajištění zdrojů.

4.29 Stávajícími zaměstnanci se rozumí interní zaměstnanci systému pojištění vkladů nebo jeho subdodavatelé v běžných scénářích. Může se také jednat o zaměstnance, kteří nejsou přímo zaměstnáni systémem pojištění vkladů, ale jsou zaměstnanci jiného veřejného orgánu pověřeného funkcemi systému pojištění vkladů stanovenými směrnicí o systémech pojištění vkladů a směrnicí o ozdravných postupech a řešení krize bank. Stávající rozpočet znamená rozpočet systému pojištění vkladů v běžných scénářích. Podobně lze stávající zdroje definovat jako zdroje systému pojištění vkladů v běžných scénářích.

4.30 Dalšími zaměstnanci se rozumí zaměstnanci potřební pro účely zásahu systému pojištění vkladů kromě stávajících zaměstnanců. Mezi další zaměstnance patří například zaměstnanci (externích) poskytovatelů služeb a kolegové z jiných oddělení, pokud je systém pojištění vkladů součástí jiného orgánu (např. příslušného orgánu, orgánu pro řešení krize, centrální banky). Doplňkový rozpočet lze definovat jako rozpočet potřebný k zásahu systému pojištění vkladů navíc ke stávajícímu rozpočtu. Sem patří ustanovení provedená systémem pojištění vkladů v jeho rozpočtech během běžných scénářů případného zásahu. Doplňkové zdroje znamenají zdroje potřebné navíc ke stávajícím zdrojům pro účely zásahu systému pojištění vkladů. Jsou to například další kancelářská a IT zařízení, kancelářské prostory a/nebo serverové prostory.

4.31 Rozhodující posouzení by se v tomto ohledu nemělo opírat výhradně o hypotetické navýšení rozpočtu, ale mělo by alespoň zčásti odrážet včas vytvořené mechanismy pro nepředvídané události (např. určitá ustanovení ohledně dočasného zaměstnávání pracovníků).

4.32 Vzhledem k důležitosti systémů informačních technologií (IT) při výkonu funkcí systému pojištění vkladů by systémy pojištění vkladů měly posuzovat bezpečnost svých systémů IT. Systémy pojištění vkladů by měly zejména stručně informovat o hlavních závěrech z nejnovějších interních či externích auditů týkajících se bezpečnostních aspektů IT nebo jakýchkoli problémů s IT, s nimiž se setkaly při zátěžových testech (nebo v reálných případech), se zvláštním zaměřením na jakékoli identifikované slabiny. 4.33 Pro účely testování zaměstnanců a dalších provozních zdrojů by systémy pojištění vkladů měly používat následující ukazatele:

i6: Přiměřenost stávajících lidských zdrojů, rozpočtu a dalších zdrojů, které by byly k dispozici v reálném scénáři (kvalitativní i kvantitativní)

i7: Přiměřenost dodatečných lidských zdrojů, rozpočtu a dalších zdrojů, které by byly v krátkém čase k dispozici v případě potřeby (kvalitativní i kvantitativní)

i8: Posouzení bezpečnosti systémů IT, které jsou klíčové pro plnění úkolů, kterými je systém pojištění vkladů pověřen (kvalitativní)

4.34 Při podávání zpráv o ukazatelích i6 a i7 by systémy pojištění vkladů měly vykazovat následující výsledky:

• • kvalitativní: podle kategorie (zaměstnanci, rozpočet, další zdroje), kde kvalitativní skóre udává přiměřenost,
• • kvantitativní: případně počet zaměstnanců (s uvedením, zda je tento počet uváděn na osobu nebo v přepočtu na plný úvazek) a mezery v rozpočtu a zdrojích k plnění úkolů systému pojištění vkladů.

Komunikace s vkladateli a širší veřejností

4.35 Systémy pojištění vkladů by měly posoudit komunikační procesy, které by byly uplatňovány v případě, že by se přistoupilo ke scénáři výplaty, a měly by posoudit komunikační strategii a zdroje.

4.36 Za účelem testování komunikace s vkladateli a širší veřejností by systémy pojištění vkladů měly používat následující ukazatele:

i9: Doba potřebná k vytvoření telefonických center a internetových stránek vyhrazených k danému účelu (kvalitativní i kvantitativní)

i10: Kapacita internetových stránek nebo telefonických center z hlediska počtu připojení nebo hovorů (kvalitativní i kvantitativní)

4.37 Při podávání zpráv o ukazateli i9 by systémy pojištění vkladů měly vykazovat kvalitativní skóre a poskytovat kvantitativní údaje. V případě kvantitativních údajů by systémy pojištění vkladů měly použít čas aktivace systému jako výchozí bod pro měření času (t = 0). Systémy pojištění vkladů by měly čas vykazovat v hodinách.

4.38 Při posuzování ukazatele i10 by systémy pojištění vkladů měly vzít v úvahu počet vkladatelů testované úvěrové instituce (institucí) a tím i počet potenciálních přístupů na internetové stránky a telefonátů. Při podávání zpráv o ukazateli i10 by systémy pojištění vkladů měly uvádět počet vkladatelů testované úvěrové instituce (institucí) a kvalitativní skóre, poskytovat kvantitativní informace a následující kvantitativní výsledky:

• • u internetových stránek: počet návštěvníků za hodinu,
• • u telefonických center: počet příchozích hovorů, které centrum dokáže zpracovat za hodinu.

Platební nástroje

4.39 Systémy pojištění vkladů by měly testovat svou schopnost zajistit výplaty vkladatelům, tj. účinně převést vyplácené částky vkladatelům.

4.40 Za tímto účelem by systémy pojištění vkladů měly posoudit kvalitu stávajících postupů pro shromažďování údajů o platbě (informace, které jsou nutné k provedení úhrady navíc k tomu, co je v souboru SCV), dostupné platební nástroje (např. bankovní převody, šeky, předplacené karty), a případně jejich schopnost vyplácet vkladatele v EU, kteří nejsou rezidenty, nebo platit v cizích měnách. Při kvalitativním posuzování by systémy pojištění vkladů měly zohlednit tyto prvky a to, zda jsou dostupné platební nástroje přiměřené k vyplacení náhrady počtu vkladatelů úvěrové instituce, jejíž počet vkladatelů dosahuje nejméně druhého kvartilu přidružených úvěrových institucí. Instituce vybraná pro test by neměla spadat do kategorie popsané v odstavci 3.27.

4.41 Po přezkoumání různých dostupných procesů a nástrojů by měly systémy pojištění vkladů ověřit schopnost tyto procesy a nástroje rychle použít v zátěžových situacích vyžadujících vysoký počet plateb. Aby to bylo možné posoudit, systémy pojištění vkladů by měly použít jeden ze dvou následujících přísnějších scénářů, přičemž oba by měly zahrnovat vyšší počet plateb, než jaké jsou uvedeny v ukazateli i11:

• • současné selhání dvou úvěrových institucí: každá vybraná instituce by měla mít počet vkladatelů dosahující nejméně druhého kvartilu přidružených úvěrových institucí. Žádná vybraná instituce by neměla spadat do kategorie popsané v odstavci 3.27; nebo
• • selhání jedné úvěrové instituce s počtem vkladatelů dosahujícím nejméně třetího kvartilu přidružených úvěrových institucí. Vybraná instituce by neměla spadat do kategorie popsané v odstavci 3.27.

4.42 Pro účely testování platebních nástrojů by systémy pojištění vkladů měly používat následující ukazatele:

i11: Přezkoumání platebních nástrojů dostupných pro scénáře výplaty (kvalitativní i kvantitativní)

i12: Přiměřenost při provádění vysokého počtu plateb podle přísnějších scénářů uvedených v obecných pokynech (kvalitativní i kvantitativní) 4.43 Při podávání zpráv o ukazateli i11 by systémy pojištění vkladů měly:

• • brát v úvahu prvky popsané v odstavci 4.41 při uvádění kvalitativního posouzení poskytnutím jak kvalitativního skóre, tak vysvětlením, mj. zdůvodněním skóre a vysvětlením použitého scénáře, a
• • uvádět počet vkladatelů, kterých se týká test oblasti měřené ukazatelem i11 (kvantitativní).

4.44 Při podávání zpráv o ukazateli i12 by systémy pojištění vkladů měly uvádět kvalitativní skóre doprovázené vysvětlením, které kvalitativní skóre odůvodňuje (kvalitativní), typ zvoleného přísnějšího scénáře a počet vkladatelů, jichž se týká test oblasti měřené ukazatelem i12 (kvantitativní).

Doba splacení

4.45 Systémy pojištění vkladů by měly měřit dobu, která uplyne od určení nedostupnosti vkladů do okamžiku, kdy musí být k dispozici splatná částka podle čl. 8 odst. 1 směrnice 2014/49/EU, a na tomto základě měřit případné zpoždění oproti lhůtám pro výplatu uvedeným v čl. 8 odst. 2 až odst. 5 této směrnice.

4.46 Pro účely testování doby splacení by systémy pojištění vkladů měly používat následující ukazatele:

i13: U scénářů výplaty: schopnost systému pojištění vkladů zpřístupnit splatnou částku v příslušné lhůtě splatnosti, včetně doby od zjištění nedostupnosti vkladů do doby, kdy je splatná částka k dispozici (kvalitativní i kvantitativní)

i14: U dočasně vysokých zůstatků, účtů příjemců nebo v jiných zvláštních případech: posouzení kvality interních postupů a zdrojů systému pojištění vkladů pro shromažďování a vyřizování žádostí od vkladatelů (kvalitativní)

4.47 Při podávání zpráv o ukazateli i13 by systémy pojištění vkladů měly uvádět:

• • kvalitativní skóre udávající schopnost systému pojištění vkladů poskytnout splatnou částku v příslušné lhůtě splatnosti spolu s vysvětlením odůvodňujícím kvalitativní skóre a
• • dobu, po které je splatná částka k dispozici, v počtu pracovních dnů, a příslušnou lhůtu pro splacení, pokud se liší od informací uvedených v části „Obecné informace“ formuláře pro vykazování (kvantitativní).

4.48 Aby bylo možné posoudit oblast měřenou ukazatelem i14, měly by systémy pojištění vkladů otestovat své interní postupy pro vyplácení náhrad u zvláštních případů, jako jsou dočasně vysoké zůstatky, účty příjemců nebo jiné zvláštní případy. Pokud takové případy nejsou v souborech SCV vyhrazeny, měly by systémy pojištění vkladů rovněž zvážit simulaci procesu vyplacení náhrady a doby vyplacení u fiktivních případů. Kromě toho by systémy pojištění vkladů měly zvážit použití souborů SCV nebo fiktivních údajů, aby bylo možné kvantifikovat časové období, ve kterém by tyto vklady byly vyrovnány. Při tomto volitelném kvantitativním posouzení lze vypočítat dobu, která uplynula od zjištění nedostupnosti vkladů do doby, kdy je splatná částka zpřístupněna, odečtením doby, po kterou musel systém pojištění vkladů čekat, než vkladatel nebo jiná zúčastněná strana poskytne systému pojištění vkladů potřebné informace.

4.49 Pokud systém pojištění vkladů usoudí, že je důležité posoudit „zvláštní“ případy jiné než dočasný vysoký zůstatek či účty příjemců, může systém pojištění vkladů takové případy otestovat a podat o nich zprávu v rámci ukazatele i14. Posouzení by se mělo zaměřit na přezkoumání interních procesů systému pojištění vkladů. Systémy pojištění vkladů mohou navíc používat fiktivní údaje ke kvantifikaci časového období – v počtu pracovních dní, ve kterém by byly tyto vklady vyrovnány. Dalšími zvláštními případy jsou vklady nebo vkladatelé, kteří vyžadují větší pozornost nebo zvláštní zacházení ze strany systému pojištění vkladů za účelem vyplacení, například proto, že systém pojištění vkladů potřebuje získat konkrétní informace nebo proto, že se musí jiným způsobem odlišovat od běžných postupů vyplacení. Takové zvláštní případy mohou například vyplývat z vnitrostátních právních předpisů nebo specifických vlastností produktů nabízených přidruženými úvěrovými institucemi. Při podávání zpráv orgánu EBA by systémy pojištění vkladů měly poskytnout další informace, pokud testovaly další zvláštní případy.

Přeshraniční spolupráce

4.50 Pokud systémy pojištění vkladů plní roli domovského systému pojištění vkladů nebo hostitelského systému pojištění vkladů podle článku 14 směrnice o systémech pojištění vkladů, měly by otestovat zavedené systémy pro vyplacení náhrad vkladatelům v pobočkách zřízených jejich přidruženými úvěrovými institucemi v jiných členských státech.

4.51 Systémy pojištění vkladů by měly při výběru, se kterými systémy ochrany osobních údajů budou provádět test přeshraniční spolupráce, zvážit použití přístupu založeného na riziku, je - li to možné. Přístup založený na riziku znamená, že systémy pojištění vkladů posuzují rizika a pravděpodobnost spolupráce s určitými partnerskými systémy pojištění vkladů a v jaké roli na základě informací, které mají systémy pojištění vkladů k dispozici. Tento přístup může být vhodnější než používat jako jediné kritérium počet přeshraničních poboček. Při podávání zpráv orgánu EBA by systémy pojištění vkladů měly uvádět, s jakým partnerským systémem pojištění vkladů byl test proveden a v jaké roli (jako domovský nebo hostitelský systém), a vysvětlit přístup založený na posouzení rizik, který byl použit při výběru partnerského systému pojištění vkladů.

4.52 Domovské a hostitelské systémy pojištění vkladů by měly posoudit svou schopnost efektivně a bezpečně vzájemně komunikovat. Systémy pojištění vkladů by proto měly posoudit schopnost získat přístup k údajům potřebným k vyplacení náhrad a schopnost si je vyměňovat. Systémy pojištění vkladů by měly nejprve v roli domovského systému ověřit, zda jsou schopny získat vyhrazené informace o vkladatelích ze souborů SCV a vytvářet soubory s obecnými pokyny k výplatě (PIF) u vkladatelů v pobočkách zřízených jejich přidruženými úvěrovými institucemi v jiných členských státech poté, co domovské systémy pojištění vkladů získaly soubory SCV těchto úvěrových institucí.

4.53 V roli hostitelského systému by systémy pojištění vkladů měly měřit dobu potřebnou k přípravě souborů s obecnými pokyny k výplatě (PIF) a k jejich předložení systémům pojištění vkladů v hostitelských členských státech ve lhůtách stanovených v obecných pokynech EBA k dohodám o spolupráci mezi systémy pojištění vkladů podle směrnice 2014/49/EU P6F⁷ P .

4.54 Systémy pojištění vkladů by v roli domovského systému měly předkládat (vzorový) soubor PIF systémům pojištění vkladů hostitelských členských států za účelem testování správného vytvoření komunikačních kanálů. Následně by hostitelské systémy pojištění vkladů měly posoudit přijaté soubory PIF, aby zkontrolovaly, zda soubor obsahuje všechny informace potřebné k provedení platby, a poskytly potvrzení domovskému systému pojištění vkladů.

4.55 Domovské a hostitelské systémy pojištění vkladů by měly posoudit komunikační kanály pro přenos jiných souborů než PIF, např. komunikačních a podpůrných dokumentů potřebných k provádění výplat složitých případů v obou směrech.

4.56 Systémy pojištění vkladů by měly v roli hostitelského systému posoudit svou schopnost komunikovat s vkladateli na pobočkách a širší veřejností, zejména vytvářením prohlášení a sestavováním informací pro jednotlivé vkladatele (například dopisy pro vkladatele nebo otázky a odpovědi pro zaměstnance telefonického centra). Vzhledem k tomu, že schopnost komunikovat s vkladateli se měří v kontextu základních testů funkce výplaty (bez předpokladu přeshraniční spolupráce), mělo by se toto posouzení zaměřit na aspekty specifické pro komunikaci se zahraničními vkladateli na pobočkách a širší veřejností v jiných členských státech než státu domovského systému pojištění vkladů. Vzhledem k tomu, že zřízení telefonického centra hostitelským systémem pojištění vkladů je součástí ukazatelů i9 a i10, je tento aspekt mimo rozsah takového posouzení.

4.57 Domovské a hostitelské systémy pojištění vkladů by měly posoudit komunikační kanály pro přenos finančních prostředků mezi nimi, například simulováním skutečného převodu (části) finančních prostředků na partnerský systém pojištění vkladů nebo prostřednictvím přezkoumání potřebných interních procesů od pracovního stolu. V případech, kdy během probíhajícího cyklu zátěžového testování systémy pojištění vkladů použily takový komunikační kanál v souvislosti s převody finančních prostředků mezi systémy pojištění vkladů, kdy členská instituce změní svou příslušnost P7F⁸ P , je takovéto posouzení komunikačních kanálů nepovinné.

4.58 Systémy pojištění vkladů by neměly testovat své schopnosti přeshraniční spolupráce, pokud nebyly zapojeny ani jako domovské systémy pojištění vkladů, ani jako hostitelské systémy pojištění vkladů podle článku 14 směrnice o systémech pojištění vkladů z některého z těchto důvodů:

• • žádná přidružená úvěrová instituce nemá pobočky v jiném členském státě nebo v členském státě systémů pojištění vkladů není usazena pobočka úvěrových institucí EU; nebo
• • plán řešení krize všech přidružených úvěrových institucí s pobočkami v jiných členských státech stanoví, že je třeba přijmout opatření k řešení krize nebo že pravomoc odepsat nebo převést příslušné kapitálové nástroje a způsobilé závazky v souladu s článkem 59 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank bude vykonávána v souladu s příslušným scénářem uvedeným v čl. 10 odst. 3 směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank.

4.59 Pro účely testování svých schopností přeshraniční spolupráce by systémy pojištění vkladů měly používat následující ukazatele:

i15: Schopnost získat ze souboru SCV vyhrazené informace a vytvářet soubory PIF o vkladatelích v pobočkách zřízených přidruženými úvěrovými institucemi v jiných členských státech (kvalitativní)

i16: Čas potřebný k vytvoření souboru (souborů) PIF od okamžiku přenosu souborů SCV z instituce (kvalitativní a kvantitativní)

i17: Čas potřebný k přenesení souboru (souborů) PIF hostitelským orgánům od okamžiku přenosu souborů SCV z instituce (kvalitativní a kvantitativní)

i18: Kvalitativní posouzení komunikačních kanálů pro přenos souboru (souborů) PIF (kvalitativní)

i19: Posouzení hostitelskými systémy pojištění vkladů a potvrzení od hostitelských systémů pojištění vkladů, že by soubor (soubory) PIF byl (byly) přiměřený (přiměřené) pro vyplacení náhrad vkladatelům (kvalitativní)

i20: Kvalitativní posouzení komunikačních kanálů pro přenos jiných souborů než souborů PIF (kvalitativní)

i21: Posouzení kvality schopnosti hostitelských systémů pojištění vkladů komunikovat jménem domovského systému pojištění vkladů a ve spolupráci s ním s vkladateli na pobočkách a s širší veřejností, zejména vytvářením prohlášení a sestavováním informací pro jednotlivé vkladatele (kvalitativní)

i22: Posouzení kvality komunikačních kanálů pro přenos finančních prostředků potřebných k vyplacení náhrad vkladatelům na pobočkách hostitelským systémem pojištění vkladů (kvalitativní) i23: Schopnost splnit lhůty stanovené v obecných pokynech k dohodám o spolupráci mezi systémy pojištění vkladů podle směrnice 2014/49/EU (kvalitativní i kvantitativní)

i24: Čas potřebný k převodu finančních prostředků z domovského systému pojištění vkladů hostitelskému systému pojištění vkladů, potřebných k vyplacení náhrad vkladatelům na pobočkách hostitelského systému pojištění vkladů (kvalitativní a kvantitativní)

4.60 Při podávání zpráv o ukazatelích i15, i16, i18, i19, i20, i21 a i22 by systémy pojištění vkladů měly uvádět kvalitativní skóre doprovázené vysvětlením, které kvalitativní skóre odůvodňuje.

4.61 Při podávání zpráv o ukazatelích i16 a i17 by systémy pojištění vkladů měly uvádět kvalitativní skóre doprovázené vysvětlením pro zdůvodnění kvalitativního skóre a času v hodinách, kde je přenos souboru SCV úvěrovou institucí výchozím okamžikem (t = 0) (kvantitativní).

4.62 Při podávání zpráv o ukazateli i21 by se hostitelské systémy pojištění vkladů měly zaměřit na konkrétní aspekty týkající se komunikace se zahraničními vkladateli na pobočkách a širší veřejností v jiných členských státech, než je stát domovského systému (oproti komunikaci s vkladateli z úvěrové instituce se sídlem ve státě systému pojištění vkladů v kontextu scénáře výplaty bez přeshraniční spolupráce).

4.63 Při podávání zpráv o ukazateli i23 by systémy pojištění vkladů měly uvádět kvalitativní skóre doprovázené vysvětlením, které kvalitativní skóre odůvodňuje, a čas uvedený v pracovních dnech (kvantitativní).

4.64 Při posuzování oblasti měřené ukazatelem i24 by domovské a hostitelské systémy pojištění vkladů měly vzájemně spolupracovat, aby určily lhůtu pro převod finančních prostředků do hostitelského systému pojištění vkladů. Systémy pojištění vkladů by měly kvantifikovat celý uplynulý čas: to zahrnuje čas na převod finančních prostředků z domovského systému do hostitelského systému a čas na zpřístupnění prostředků z hostitelského systému vkladatelům. K provedení tohoto posouzení lze také použít výsledky použití ukazatele i22. Při podávání zpráv

• o ukazateli i24 by systémy pojištění vkladů měly uvádět kvalitativní skóre s uvedením, zda byly finanční prostředky převedeny v této lhůtě, spolu s vysvětlením, které kvalitativní skóre odůvodňuje, a uvádět čas – v pracovních dnech – potřebný pro převod a lhůtu použitelnou na test, která byla dohodnuta s partnerským systémem (kvalitativní a kvantitativní).

Finanční možnosti

4.65 Kromě operačních schopností by systémy pojištění vkladů měly testovat přiměřenost svých finančních prostředků pro splnění platebních povinností a přístup k nim pomocí základních testů.

Přiměřenost finančních prostředků

4.66 Nejprve by systémy pojištění vkladů měly posoudit přiměřenost finančních prostředků ex ante (dostupné finanční prostředky) a následných (ex post) příspěvků a alternativních mechanismů financování dostupných pro zásah systému pojištění vkladů pro všechny členské instituce, které pravděpodobně nepodléhají opatření k řešení krize podle odstavce 3.27. Toto posouzení by mělo vycházet z nejnovějšího vykazovaného množství krytých vkladů všech členských institucí v určitém časovém okamžiku. Jde o test prováděný od pracovního stolu (výpočet).

4.67 Pokud by se systémy spoléhaly na následné ( ex post ) příspěvky, měla by se zohlednit omezení uvedená v čl. 10 odst. 8 směrnice 2014/49/EU, včetně možnosti, zda může dojít k úplnému nebo částečnému osvobození některých institucí od plateb, neboť provedením plateb by byla ohrožena jejich likvidita nebo platební schopnost P8F⁹ P . Obdobně by systémy pojištění vkladů měly zvážit, zda by nezbytné mimořádné následné ( ex post ) příspěvky nevedly k překročení maximálního ročního limitu ve výši 0,5 % stanoveného v uvedeném ustanovení. Pokud by došlo k překročení stanoveného limitu, systémy pojištění vkladů by měly výslovně určit, zda je možné maximální limit ve výši 0,5 % zvýšit.

4.68 Spoléhání se na alternativní finanční mechanismy, např. úvěry nebo úvěrové linky od veřejných nebo soukromých třetích stran, by se mělo opírat o objektivní zhodnocení skutečností známých při provádění testu, jako jsou vzájemné závazky o poskytnutí úvěru uzavřené na základě písemných dohod o spolupráci, formální úvěrové linky atd.

4.69 Za účelem testování přiměřenosti svých finančních prostředků by systémy pojištění vkladů měly používat následující ukazatele:

i25: Přiměřenost finančních prostředků ex ante k pokrytí potřeby financování pro členské instituce systému pojištění vkladů, které nespadají do kategorie popsané v odstavci 3.27 obecných pokynů (je třeba vykazovat absolutní a relativní počet institucí se schodkem, případně spolu s minimálním, maximálním a průměrným schodkem v absolutní hodnotě a jako podíl na potřebě financování) (kvalitativní a kvantitativní)

i26: Přiměřenost následných příspěvků (ex post) k pokrytí potřeby financování pro členské instituce systému pojištění vkladů, které nespadají do kategorie popsané v odstavci 3.27 obecných pokynů, a tam, kde finanční prostředky ex ante nebyly dostatečné (je třeba vykazovat absolutní a relativní počet institucí se schodkem, případně spolu s minimálním, maximálním a průměrným schodkem v absolutní hodnotě a jako podíl na potřebě financování) (kvalitativní a kvantitativní)

i27: Přiměřenost alternativních finančních mechanismů k pokrytí potřeby financování pro členské instituce systému pojištění vkladů, které nespadají do kategorie popsané v odstavci 3.27 obecných pokynů, a tam, kde finanční prostředky ex ante a příspěvky ex post nebyly dostatečné je třeba vykazovat absolutní a relativní počet institucí se schodkem, případně spolu s minimálním, maximálním a průměrným schodkem v absolutní hodnotě a jako podíl na potřebě financování) (kvalitativní a kvantitativní) 4.70 Při podávání zpráv o ukazatelích i25, i26 a i27 by systémy pojištění vkladů měly uvádět kvalitativní skóre doprovázené vysvětlením, které kvalitativní skóre odůvodňuje.

Přístup k finančním prostředkům

4.71 Dále by systémy pojištění vkladů měly posoudit rámec správy a rozhodovací proces pro získání finančních prostředků požadovaných pro zásah systému pojištění vkladů. Systémy pojištění vkladů by měly rovněž posoudit svou schopnost získat přístup k finančním prostředkům ex ante likvidací investovaných aktiv ve lhůtě použitelné na zásah.

4.72 V tomto ohledu by se při testování scénářů výplaty systémů pojištění vkladů mělo přihlížet k finančním prostředkům, které by ve lhůtě pro výplatu byly skutečně k dispozici. U ostatních scénářů zásahu by systémy pojištění vkladů měly určit použitelné období pro přispění k těmto zásahům. U všech scénářů to předpokládá posouzení likvidity investovaných disponibilních finančních prostředků a platebních závazků, a to i za ztížených podmínek na trhu. Systémy pojištění vkladů by měly testovat likvidaci svých aktiv, buď celou částku, nebo část aktiv, a informovat o tom při vykazování výsledků zátěžových testů. Pokud je to možné, měly by systémy pojištění vkladů uplatňovat zátěžové tržní podmínky. Při podávání zpráv orgánu EBA by systémy pojištění vkladů měly popsat předpoklady či podmínky vztahující se na test, například zda uplatňovaly zátěžové tržní podmínky či nikoli, a pokud ano, poskytnout další podrobnosti.

4.73 Kromě toho by systémy pojištění vkladů měly testovat získávání následných příspěvků ( ex post ) a přístup k alternativním mechanismům financování bez ohledu na výši finančních prostředků ex ante . Za účelem provedení tohoto posouzení mohou systémy pojištění vkladů provádět simulace selhání jedné vybrané úvěrové instituce nebo provést více testů s různými předpoklady (například samostatné testy pro každý možný zdroj financování). Úvěrová instituce vybraná k provádění těchto testů by neměla spadat do kategorie popsané v odstavci 3.27 obecných pokynů. Pokud systém pojištění vkladů vybere jednu úvěrovou instituci pro posouzení provozních i finančních schopností, měl by systém pojištění vkladů zajistit, aby vybral úvěrovou instituci s počtem vkladatelů dosahujícím nejméně druhého kvartilu přidružených úvěrových institucí, které nespadají do kategorie popsané v odstavci 3.27. Systémy pojištění vkladů by měly orgánu EBA anonymizovaným způsobem uvést charakteristiky úvěrové instituce, která byla vybrána pro test.

4.74 Pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví konkrétní posloupnost související s používáním a vyčerpáním dostupných finančních prostředků, následných příspěvků ( ex post ) a alternativních mechanismů financování, měla by být při navrhování zátěžového testu příslušná pravidla zohledněna.

4.75 Pokud má systém pojištění vkladů zaveden přístup k alternativním mechanismům financování z více než jednoho zdroje (např. komerční půjčka nebo půjčka od státu), měl by systém pojištění vkladů v daném cyklu zátěžového testování otestovat přístup k prostředkům alespoň z jednoho z těchto zdrojů. Ostatní zdroje alternativních mechanismů financování mohou být systémem pojištění vkladů posouzeny v následujících cyklech.

4.76 Systémy pojištění vkladů by měly posoudit čas potřebný pro přístup k financování pomocí finančních prostředků ex post a alternativních mechanismů financování. Při podávání zpráv orgánu EBA by systémy pojištění vkladů měly rovněž uvést použitelnou lhůtu pro přístup k prostředkům použitelným na zásah. Systémy pojištění vkladů by rovněž měly zvážit posouzení komunikačních kanálů pro získávání následných příspěvků ( ex post ) a přístup k alternativním mechanismům financování, například simulací skutečného převodu všech nebo některých finančních prostředků do systému pojištění vkladů nebo prostřednictvím přezkoumání potřebných interních postupů od pracovního stolu. Nicméně tam, kde jsou komunikační kanály používané k získání následných příspěvků ( ex post ) a příspěvků ex ante stejné, mohou systémy pojištění vkladů testovat komunikační kanály buď pro příspěvky ex ante , nebo ex post . Pokud byly v rámci současného cyklu zátěžového testování shromážděny příspěvky ex ante nebo ex post , systémy nejsou povinny testovat komunikační kanály samostatně a měly by podávat zprávy o reálných zkušenostech.

4.77 Za účelem testování přístupu k finančním prostředkům by systémy pojištění vkladů měly používat následující ukazatele:

i28: Kvalitativní posouzení rámce správy a rozhodovacího procesu systému pojištění vkladů a rozhodování o získání finančních prostředků požadovaných pro zásah systému pojištění vkladů (kvalitativní)

i29: Posouzení schopnosti systému pojištění vkladů přistupovat k finančním prostředkům ex ante likvidací aktiv investovaných v rámci dostupných finančních prostředků ve lhůtě použitelné na zásah (kvantitativní s podporou kvalitativních)

i30: Posouzení schopnosti systému pojištění vkladů shromáždit následné příspěvky ( ex post ) získáním mimořádných příspěvků ve lhůtě použitelné na zásah (kvantitativní s podporou kvalitativních)

i31: Posouzení schopnosti systému pojištění vkladů přistupovat k alternativním mechanismům financování ve lhůtě použitelné na zásah (kvantitativní s podporou kvalitativních)

4.78 Při podávání zpráv o ukazateli i28 by systémy pojištění vkladů měly uvádět kvalitativní skóre doprovázené vysvětlením, které kvalitativní skóre odůvodňuje.

4.79 Při podávání zpráv o ukazateli i29 by systémy pojištění vkladů měly uvádět kvalitativní skóre, informaci, zda byl přístup k finančním prostředkům ex ante získán ve lhůtě použitelné na zásah, spolu s vysvětlením odůvodňujícím kvalitativní skóre, časem potřebným pro přístup k prostředkům ex ante v počtu pracovních dní a lhůtou použitelnou pro zásah testovanou v počtu pracovních dní (kvalitativní a kvantitativní). 4.80 Při podávání zpráv o ukazateli i30 by systémy pojištění vkladů měly uvádět kvalitativní skóre, informaci, zda byl přístup k následným příspěvkům ( ex post ) získán ve lhůtě použitelné na zásah, spolu s vysvětlením odůvodňujícím kvalitativní skóre, časem potřebným pro přístup k příspěvkům ex post v počtu pracovních dní a lhůtou použitelnou pro zásah testovanou v počtu pracovních dní (kvalitativní a kvantitativní).

4.81 Při podávání zpráv o ukazateli i31 by systémy pojištění vkladů měly uvádět kvalitativní skóre, informaci, zda byl přístup k alternativním mechanismům financování získán ve lhůtě použitelné na zásah, spolu s vysvětlením odůvodňujícím kvalitativní skóre, časem potřebným pro přístup k alternativním mechanismům financování v počtu pracovních dní a lhůtou použitelnou pro zásah testovanou v počtu pracovních dní (kvalitativní a kvantitativní).

Schopnosti přispívat k řešení krize, předcházet selhání a přispívat k úpadkovému řízení

4.82 Systémy pojištění vkladů by měly posoudit své provozní a finanční schopnosti přispívat k řešení krize a případně schopnosti využívat své dostupné finanční prostředky k provádění zásahů souvisejících s předcházení selháním a příspěvkem k úpadkovému řízení podle odstavce 3.2.

4.83 Systémy pojištění vkladů by měly používat ukazatele definované pro účely příslušného základního testu prováděného v souladu s těmito pokyny. Systémy pojištění vkladů, které provádějí základní testy související s příspěvkem k řešení krize, prevencí selhání a příspěvkem k úpadkovému řízení, mohou využívat příslušné výsledky a závěry vyplývající z ukazatelů použitých v dřívějším zátěžovém testu funkce výplaty. Tyto dřívější výsledky by měly pocházet ze zátěžového testu funkce výplaty provedeného během probíhajícího cyklu zátěžového testování (je - li to proveditelné) nebo posledního cyklu zátěžového testování, který systém dokončil. Při využívání dřívějších výsledků by systémy pojištění vkladů měly zvážit, zda je není nutné doplnit o další posouzení specifická pro příspěvek k řešení krize, prevenci selhání nebo příspěvek k úpadkovému řízení.

Specifické ukazatele

4.84 Systémy pojištění vkladů by měly pro účely testování svých schopností přispívat k řešení, předcházet selháním a přispívat k úpadkovým řízením používat následující ukazatele:

i32: U příspěvku k řešení krize: čas, který uplyne od okamžiku, kdy orgán příslušný k řešení krize vznese požadavek na úhradu příspěvku (kvalitativní i kvantitativní)

i33: U předcházení selhání: čas (nebo odhad času), který uplynul do provedení zásahu systému pojištění vkladů (nepovinné – kvalitativní i kvantitativní)

i34: U předcházení selhání: posouzení kvality postupů a zdrojů stanovených systémem pojištění vkladů, které zajišťují, aby náklady na opatření nepřekročily náklady na splnění zákonného nebo smluvního mandátu systému pojištění vkladů podle čl. 11 odst. 3 písm. c) směrnice o systémech pojištění vkladů (kvalitativní)

i35: U předcházení selhání: posouzení kvality postupů a zdrojů stanovených systémem pojištění vkladů s cílem zpřísnit monitorování rizik na úvěrové instituci a zvýšit její ověřovací práva, jak stanoví čl. 11 odst. 3 písm. d) směrnice o systémech pojištění vkladů (kvalitativní)

i36: U předcházení selhání: posouzení kvality schopnosti systému pojištění vkladů mimořádně přispívat podle čl. 11 odst. 5 směrnice o systémech pojištění vkladů (kvalitativní)

i37: U příspěvku k úpadkovému řízení: čas, který uplynul do provedení zásahu systému pojištění vkladů (kvalitativní i kvantitativní)

i38: U příspěvku k úpadkovému řízení: posouzení kvality vnitřních postupů a zdrojů stanovených systémem pojištění vkladů, které zajišťují, aby náklady nesené systémem pojištění vkladů nepřekročily částku odškodnění pojištěných vkladatelů podle čl. 11 odst. 6 směrnice o systémech pojištění vkladů (kvalitativní )

4.85 Ve fázi plánování podle obecného pokynu 2 a za účelem posouzení oblasti měřené ukazatelem i32 by systémy pojištění vkladů měly spolupracovat s orgány příslušnými k řešení krize, aby společně stanovily časový rámec, ve kterém je třeba provést platbu příspěvku k řešení krize, aby orgán příslušný k řešení krize provedl opatření k řešení krize. Tento časový rámec se může lišit v závislosti na použitém scénáři či nástroji řešení. Orgán EBA dále vybízí systémy pojištění vkladů a orgány příslušné k řešení krize, aby spolupracovaly při navrhování a provádění zátěžových testů přispívajících ke scénářům řešení krize, například prostřednictvím společného provedení testu. Při podávání zpráv o ukazateli i32 by systémy pojištění vkladů měly uvádět kvalitativní skóre, informaci, zda byly finanční prostředky převedeny v použitelné lhůtě, spolu s vysvětlením, které kvalitativní skóre odůvodňuje, a uvádět čas potřebný pro převod a lhůtu použitelnou na test (kvantitativní).

4.86 Použití ukazatele i33 je nepovinné. Pokud se systém pojištění vkladů rozhodne použít ukazatel i33, měl by kontaktovat příslušné orgány a stanovit časový rámec, ve kterém by měla být opatření provedena. Systémy pojištění vkladů mohou tento časový rámec také určit samy, pokud k tomu mají pověření. Systémy pojištění vkladů by měly vzít v úvahu předchozí zkušenosti ze skutečného života, pokud takové mají. Tento časový rámec se může lišit v závislosti na použitém scénáři či opatření. Následně může systém pojištění vkladů provést odhad času na základě jednoho z možných scénářů. Příslušný počáteční okamžik pro kvantifikaci uplynulého času závisí na příslušném vnitrostátním právním rámci. Tímto počátečním okamžikem může být mimo jiné žádost úvěrové instituce, pověřeného orgánu nebo orgánu dohledu. Při podávání zpráv o ukazateli i33 by systémy pojištění vkladů měly uvést počáteční okamžik, od kterého se měří uplynulý čas, a důvody vedoucí k výběru tohoto počátečního okamžiku. Systémy pojištění vkladů by měly rovněž uvést hlavní předpoklady testu. 4.87 Při uplatňování ukazatele i35 by systémy pojištění vkladů měly zvážit zapojení orgánů dohledu v souladu s čl. 11 odst. 3 písm. d) směrnice o systémech pojištění vkladů a s příslušnými vnitrostátními předpisy. V takovém případě by systémy pojištění vkladů měly své hodnocení zaměřit pouze na interní činnosti, které mohou provést.

4.88 Při podávání zpráv o ukazateli i36 by se systémy pojištění vkladů měly zaměřit na konkrétní procesy, které mohly zavést podle čl. 11 odst. 5 směrnice o systémech pojištění vkladů. Pokud nebyl zaveden žádný konkrétní proces, systémy pojištění vkladů by měly pouze uvést toto zjištění.

4.89 Pokud systém pojištění vkladů použije ukazatel i37, měl by kontaktovat příslušné orgány a stanovit časový rámec, ve kterém by měla být opatření provedena. Systémy pojištění vkladů mohou tento časový rámec také určit samy, pokud k tomu mají pověření. Systémy pojištění vkladů by měly vzít v úvahu předchozí zkušenosti ze skutečného života, pokud takové mají. Tento časový rámec se může lišit v závislosti na použitém scénáři či opatření. Příslušný počáteční okamžik pro kvantifikaci uplynulého času závisí na příslušném vnitrostátním právním rámci. Tímto počátečním okamžikem může být mimo jiné žádost úvěrové instituce, pověřeného orgánu nebo orgánu dohledu.

4.90 Při podávání zpráv o ukazatelích i33 a i37 by systémy pojištění vkladů měly uvádět kvalitativní skóre, informaci, zda byla opatření provedena v příslušné lhůtě, spolu s vysvětlením, které kvalitativní skóre odůvodňuje, a uvádět potřebný čas a lhůtu použitelnou na test (kvantitativní). Systémy pojištění vkladů by měly rovněž uvádět počáteční okamžik, od kterého se hodnotí uplynulý čas, a důvody vedoucí k výběru tohoto počátečního okamžiku. Při podávání zpráv o ukazateli i38 by systémy pojištění vkladů měly specifikovat, zda (v kontextu předchozích zkušeností z reálného života nebo díky jejich připravenosti) byly zavedeny postupy v souladu s vnitrostátními ustanoveními za účelem identifikace potenciálního kupujícího, který převezme převedené kryté vklady.

4.91 Při podávání zpráv o ukazatelích i34, i35, i36 a i38 by systémy pojištění vkladů měly uvádět kvalitativní skóre doprovázené vysvětlením, které kvalitativní skóre odůvodňuje.

Další použitelné ukazatele

4.92 Kromě konkrétních ukazatelů uvedených v odstavci 4.84 by systémy pojištění vkladů měly používat následující ukazatele, které se také vztahují na testování funkce výplaty.

4.93 Za účelem testování jejich schopností přispívat k řešení krize by systémy pojištění vkladů měly používat výše uvedené ukazatele i5, i6, i7, i8, i28, i29, i30 a i31.

4.94 Při uplatňování těchto ukazatelů za tímto účelem by systémy pojištění vkladů měly vzít v úvahu, že příspěvek systému pojištění vkladů k řešení krize může být nutné provést v kratším časovém rámci, než je příslušné období stanovené pro zpřístupnění splatné částky vkladatelům. 4.95 Při uplatňování ukazatelů i6 a i7 by systémy pojištění vkladů měly posoudit přiměřenost dodatečných zaměstnanců, rozpočtu a dalších zdrojů za účelem poskytnutí jejich příspěvku v časovém rámci kompatibilním s potřebami postupů řešení krize. Systémy pojištění vkladů by měly spolupracovat s orgány příslušnými k řešení krize, aby definovaly tento časový rámec, který se může lišit v závislosti na scénáři a použitém nástroji řešení.

4.96 Systémy pojištění vkladů by měly uplatnit ukazatel i8 pouze v případě, že používají jiné systémy IT než ty, které se používají v souvislosti s jejich funkcí výplaty. Při uplatňování ukazatele i8 by systémy pojištění vkladů měly hodnotit bezpečnost IT systémů, které jsou klíčové pro včasné provedení příspěvku k řešení krizí.

4.97 Při uplatňování ukazatele i28 by systémy pojištění vkladů měly vzít v úvahu vnitrostátní právní, smluvní nebo zákonná ustanovení (pokud existují) týkající se správy a rozhodovacího procesu systému specifických pro kontext příspěvku k řešení krize.

4.98 Za účelem testování svých schopností předcházet selháním by systémy pojištění vkladů měly používat výše uvedené ukazatele i5, i6, i7, i8, i28 a i29.

4.99 Při uplatňování ukazatele i6 by systémy pojištění vkladů měly posoudit přiměřenost stávajících zaměstnanců pro účely vyčíslení nákladů na zásahy systému pojištění vkladů, jak stanoví čl. 11 odst. 3 směrnice o systémech pojištění vkladů.

4.100 Při uplatňování ukazatele i7 by systémy pojištění vkladů měly posoudit přiměřenost dalších zaměstnanců pro účely vyčíslení nákladů na zásahy systému pojištění vkladů, jak stanoví čl. 11 odst. 3 směrnice o systémech pojištění vkladů.

4.101 Systémy pojištění vkladů by měly uplatnit ukazatel i8 pouze v případě, že používají jiné systémy IT než ty, které se používají v souvislosti s jejich funkcí výplaty. Při uplatňování ukazatele i8 by systémy pojištění vkladů měly posoudit zabezpečení systémů IT, které jsou klíčové pro účely vyčíslení nákladů na zásahy systému pojištění vkladů, jak stanoví čl. 11 odst. 3 směrnice o systémech pojištění vkladů.

4.102 Při uplatňování ukazatele i28 by systémy pojištění vkladů měly vzít v úvahu vnitrostátní právní, smluvní nebo zákonná ustanovení (pokud existují) týkající se správy a rozhodovacího procesu systému specifických pro kontext předcházení selhání.

4.103 Za účelem testování schopností předcházet selháním mohou systémy pojištění vkladů rovněž dobrovolně používat ukazatele i30 a i31 v souladu s platnými vnitrostátními předpisy.

4.104 Za účelem testování svých schopností přispívat k úpadkovému řízení by systémy pojištění vkladů měly používat výše uvedené ukazatele i5, i6, i7, i8, i28 a i29.

4.105 Při uplatňování ukazatele i7 by systémy pojištění vkladů měly posoudit přiměřenost dalších zaměstnanců pro účely vyčíslení nákladů na zásahy systému pojištění vkladů, jak stanoví čl. 11 odst. 6 směrnice o systémech pojištění vkladů. 4.106 Systémy pojištění vkladů by měly uplatnit ukazatel i8 pouze v případě, že používají jiné systémy IT než ty, které se používají v souvislosti s jejich funkcí výplaty. Při uplatňování ukazatele i8 by systémy pojištění vkladů měly posoudit zabezpečení systémů IT, které jsou klíčové pro účely vyčíslení nákladů na zásahy systému pojištění vkladů, jak stanoví čl. 11 odst. 6 směrnice o systémech pojištění vkladů.

4.107 Při uplatňování ukazatele i28 by systémy pojištění vkladů měly vzít v úvahu vnitrostátní právní, smluvní nebo zákonná ustanovení (pokud existují) týkající se správy a rozhodovacího procesu systému specifických pro kontext příspěvku k úpadkovému řízení.

4.108 Za účelem testování schopností přispívat k úpadkovému řízení mohou systémy pojištění vkladů rovněž dobrovolně používat ukazatele i30 a i31 v souladu s platnými vnitrostátními předpisy.

Zvláštní zátěžové scénáře a zvláštní ukazatele

Zvláštní zátěžové scénáře

4.109 Systémy pojištění vkladů by měly zvážit přidání další vrstvy složitosti a zátěže k jednomu nebo více základním testům tím, že do vybraného základního testu přidají „speciální“ scénář se závažnými výzvami souvisejícími s kontinuitou činnosti nebo s vnějšími okolnostmi, které by pro systém pojištění vkladů znamenaly další zátěž při provádění jeho funkcí.

4.110 Neúplný seznam příkladů takových scénářů zahrnuje: několik výplat systému pojištění vkladů současně, ekonomická zátěž a neschopnost likvidovat nebo získávat prostředky na trhu, problémy s IT nebo provozní problémy v systému pojištění vkladů nebo neúspěšné úvěrové instituce, vnější okolnosti, které ovlivňují operace systému pojištění vkladů, jako je epidemie/pandemie, výpadek elektřiny, narušení internetu nebo stávka. Při podávání zpráv orgánu EBA by systémy pojištění vkladů měly popisovat návrh testu a zvolený scénář.

4.111 Při uplatňování takového mimořádného zátěžového scénáře by systémy pojištění vkladů měly používat následující ukazatel:

i39: Schopnost systému pojištění vkladů vypořádat se s výzvami souvisejícími s kontinuitou činnosti nebo vnějšími okolnostmi, které vytvářejí mimořádnou zátěž při provádění funkcí systému (kvalitativní)

Oblasti a ukazatele vypracované z vlastní iniciativy

4.112 Systémy pojištění vkladů mohou – na dobrovolné bázi – vyvinout další ukazatele z vlastní iniciativy k posouzení jiných oblastí než těch, které jsou obsaženy v obecných pokynech. Systém pojištění vkladů může přidat takové zvláštní ukazatele pro aspekty, které systém pojištění vkladů považuje za důležité při posuzování svých schopností a které jsou posuzovány během příslušného cyklu zátěžového testování. Jde o nepovinnou možnost. Cílem této možnosti je poskytnout systému pojištění vkladů flexibilitu při testování a podávání zpráv o těch aspektech, které systém pojištění vkladů považuje za podstatné vzhledem ke své situaci. Zahrnutí takových oblastí do zpráv o zátěžových testech, které jsou předloženy orgánu EBA, poskytne orgánu EBA a dalším systémům pojištění vkladů přehled o těchto aspektech pro budoucí vzájemná hodnocení.

4.113 Při vykazování takových ukazatelů by systémy pojištění vkladů měly vykazovat kvalitativní skóre doprovázené vysvětlením, které kvalitativní skóre odůvodňuje.

⁶ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L176, 27.6.2013, s. 338).

⁷ EBA/GL/2016/02.

⁸ V souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice o systémech pojištění vkladů.

⁹ Viz akt v přenesené pravomoci přijatý Komisí podle čl. 104 odst. 4 a podle článku 115 směrnice 2014/59/EU.

Systém posuzování jednotlivých ukazatelů

5.1 Při hodnocení odolnosti vzhledem k různým ukazatelům obsaženým v těchto pokynech by systémy pojištění vkladů měly používat následující systém posuzování.

5.2 Vzhledem k tomu, že účel zátěžového testování je dvojí – posuzování odolnosti systému pojištění vkladů a identifikace nedostatků nebo „oblastí ke zlepšení“ za účelem zlepšení jeho systémů, je očekáváno a vítáno, pokud systém pojištění vkladů při provádění zátěžových testů identifikuje tyto oblasti ke zlepšení. Proto by systémy pojištění vkladů měly při uplatňování jednotlivých ukazatelů vykazovat kvalitativní skóre podle následujících různých kategorií:

1) Systém pojištění vkladů neidentifikoval žádnou nebo jen malý počet oblastí ke zlepšení a tyto oblasti pravděpodobně neovlivní schopnost systému pojištění vkladů plnit své úkoly za podmínek podle směrnice o systémech pojištění vkladů.

2) Systém pojištění vkladů identifikoval značný počet oblastí ke zlepšení, ale tyto oblasti pravděpodobně neovlivní schopnost systému pojištění vkladů plnit své úkoly za podmínek podle směrnice o systémech pojištění vkladů, protože například jsou tyto nedostatky izolované a/nebo mohou být snadno řešeny v případě selhání.

3) Systém pojištění vkladů identifikoval malý počet oblastí ke zlepšení, avšak tyto oblasti by ovlivnily schopnost systému pojištění vkladů plnit své úkoly za podmínek podle směrnice o systémech pojištění vkladů (proto by systém pojištění vkladů měl uvádět, jaká opatření byla přijata nebo jsou plánována v blízké budoucnosti a veškeré výsledky vyplývající z následných testů).

4) Systém pojištění vkladů identifikoval značný počet oblastí ke zlepšení a tyto oblasti by ovlivnily schopnost systému pojištění vkladů plnit své úkoly za podmínek podle směrnice o systémech pojištění vkladů (proto by systém pojištění vkladů měl uvádět, jaká opatření byla přijata nebo jsou plánována v blízké budoucnosti a veškeré výsledky vyplývající z následných testů).

5.3 Kvalitativní skóre by mělo být doplněno kvantitativním posouzením a vysvětlením odůvodňujícím vykázaný výsledek, pokud to formulář pro vykazování vyžaduje.

Od jednotlivých ukazatelů k odolnosti systému pojištění vkladů při plnění jeho zákonných funkcí

5.4 Při hodnocení odolnosti ve vztahu k zákonným funkcím posuzovaným v základních testech by systémy pojištění vkladů měly používat následující systém hodnocení. 5.5 Systémy pojištění vkladů by měly u každého základního testu podávat zprávy, zda se posuzují jako „dostatečně odolné“ nebo „nedostatečně odolné“.

• • „Dostatečně odolný“ znamená, že systém pojištění vkladů je schopen plnit funkci svěřenou v souladu se směrnicemi 2014/49/EU a 2014/59/EU, která byla posouzena pomocí příslušného základního testu.
• • „Nedostatečně odolný“ znamená, že systém pojištění vkladů není schopen plnit funkci svěřenou v souladu se směrnicemi 2014/49/EU a 2014/59/EU, která byla posouzena pomocí příslušného základního testu.

5.6 Systémy pojištění vkladů by toto hodnocení měly doplnit vysvětlením odůvodňujícím vykázané výsledky.

5.7 Pokud je systém pojištění vkladů ze zákona pověřen prováděním určitého úkolu podle směrnice

• o systémech pojištění vkladů, ale neprovedl určitý základní test použitelný pro systém pojištění vkladů, měl by systém tuto skutečnost uvést vyplněním „netestováno“ v příslušném poli formuláře pro vykazování a vysvětlit důvody pro neposuzování oblasti.

Systém posuzování celkové odolnosti

5.8 Při hodnocení celkové odolnosti by systémy pojištění vkladů měly používat následující systém hodnocení.

5.9 Systémy pojištění vkladů by měly podávat zprávy, zda jsou při úplné realizaci svého zákonného mandátu „dostatečně odolné“ nebo „nedostatečně odolné“:

• • „Dostatečně odolný“ znamená, že systém pojištění vkladů je schopen plnit všechny funkce, které mu jsou svěřeny v souladu se směrnicemi 2014/49/EU a 2014/59/EU.
• • „Nedostatečně odolný“ znamená, že systém pojištění vkladů není schopen plnit nejméně jednu z funkcí, které mu jsou svěřeny v souladu se směrnicemi 2014/49/EU a 2014/59/EU.

5.10 Systémy pojištění vkladů by toto hodnocení měly doplnit vysvětlením odůvodňujícím vykázané výsledky.

6.1 Pokud je to možné, formulář pro vykazování by měl obsahovat výsledky alespoň jednoho cyklu zátěžového testování, který systém pojištění vkladů provedl úplně.

6.2 Systémy pojištění vkladů by měly orgánu EBA předložit informace stanovené v příloze 1 do data, které orgán EBA případně oznámí při plánování a provádění vzájemných hodnocení. S ohledem na druhé vzájemné hodnocení, které orgán EBA zveřejní do 16. června 2025, by systémy pojištění vkladů měly své výsledky orgánu EBA vykázat do 16. června 2024. Pokud jde o pozdější cykly zátěžového testování a podávání zpráv, orgán EBA oznámí datum dalších termínů pro podávání zpráv v pozdějších vzájemných hodnoceních EBA nebo jinými způsoby.

6.3 Systémy pojištění vkladů by pro podávání zpráv měly používat formulář uvedený v příloze 1 a komunikační kanály stanovené orgánem EBA.

6.4 Systémy pojištění vkladů by se při vyplňování formuláře pro vykazování měly řídit těmito pokyny:

• • Systémy pojištění vkladů by měly poskytovat kvalitativní skóre (1 – 4) pro každý ukazatel (kvalitativní) spolu s vysvětlením, které kvalitativní skóre odůvodňuje. V případě potřeby by měly systémy pojištění vkladů poskytovat také kvantitativní informace k objasnění skóre a poskytovat srovnatelné údaje pro budoucí vzájemná hodnocení (kvantitativní).
• • Pokud jsou kromě kvalitativního skóre požadovány i kvantitativní informace, měly by systémy pojištění vkladů dodržovat obecné pokyny a pokyny ve formuláři pro vykazování, například pokud jde o měrné jednotky.
• • Pokud systém pojištění vkladů neposoudil určitou oblast, měl by to vkladů označit vyplněním „oblast netestována“ v příslušném poli formuláře. Kromě toho by systémy pojištění vkladů měly přiložit obsáhlé prohlášení popisující důvod neposuzování určité oblasti.
• • Pokud jde o vykazování počtu testovaných jedinečných institucí, i v případě, že systém pojištění vkladů provedl více testů souborů SCV jedné úvěrové instituce, počítá se to jako jedna jedinečná instituce.