+NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1789 ze dne 13. června 2024 o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)
---+Preamble: 1
---+KAPITOLA I PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
------+Článek 1 Předmět a oblast působnosti
---------+Článek 1 a)
---------+Článek 1 b)
---------+Článek 1 2
---------+Článek 1 a)
---------+Článek 1 b)
---------+Článek 1 c)
---------+Článek 1 3
---------+Článek 1 4
------+Článek 2 Definice
---------+Článek 2 1
---------+Článek 2 2
---+KAPITOLA II OBECNÁ PRAVIDLA PRO SOUSTAVY ZEMNÍHO PLYNU A VODÍKOVÉ SOUSTAVY
------+Oddíl 1 Obecná pravidla pro organizaci trhů a přístup k infrastruktuře
---------+Článek 3 Obecné zásady
------------+Článek 3 a)
------------+Článek 3 b)
------------+Článek 3 c)
------------+Článek 3 d)
------------+Článek 3 e)
------------+Článek 3 f)
------------+Článek 3 g)
------------+Článek 3 h)
------------+Článek 3 i)
------------+Článek 3 j)
------------+Článek 3 k)
------------+Článek 3 l)
------------+Článek 3 m)
------------+Článek 3 n)
---------+Článek 4 Zvýšení výroby plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu v uhelných regionech a regionech s vysokými emisemi uhlíku
---------+Článek 5 Oddělení regulačních bází aktiv
------------+Článek 5 1
------------+Článek 5 2
------------+Článek 5 3
------------+Článek 5 4
------------+Článek 5 5
------------+Článek 5 6
---------+Článek 6 Služby pro přístup třetích stran, pokud jde o provozovatele přepravních soustav
------------+Článek 6 1
------------+Článek 6 2
------------+Článek 6 3
------------+Článek 6 4
------------+Článek 6 5
------------+Článek 6 6
------------+Článek 6 7
---------+Článek 7 Služby pro přístup třetích stran, pokud jde o provozovatele vodíkových sítí
------------+Článek 7 1
------------+Článek 7 2
------------+Článek 7 3
------------+Článek 7 4
------------+Článek 7 5
------------+Článek 7 6
------------+Článek 7 7
------------+Článek 7 8
------------+Článek 7 9
---------+Článek 8 Služby pro přístup třetích stran, pokud jde o zařízení pro skladování zemního plynu, vodíkové terminály, zařízení LNG a zařízení pro skladování vodíku
------------+Článek 8 1
------------+Článek 8 2
------------+Článek 8 3
------------+Článek 8 4
------------+Článek 8 5
------------+Článek 8 6
------------+Článek 8 7
---------+Článek 9 Posouzení tržní poptávky po plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovém plynu ze strany provozovatelů zařízení LNG a provozovatelů zařízení pro skladování zemního plynu
---------+Článek 10 Zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, pokud jde o provozovatele přepravních soustav
------------+Článek 10 1
------------+Článek 10 2
------------+Článek 10 3
------------+Článek 10 4
---------+Článek 11 Zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, pokud jde o zařízení pro skladování zemního plynu, vodíkové terminály, zařízení pro skladování vodíku a zařízení LNG
------------+Článek 11 1
------------+Článek 11 2
------------+Článek 11 3
---------+Článek 12 Obchodování s právy na kapacitu
---------+Článek 13 Pravidla vyrovnávání a vyrovnávací poplatky
------------+Článek 13 1
------------+Článek 13 2
------------+Článek 13 3
------------+Článek 13 4
---------+Článek 14 Certifikace provozovatelů přepravních soustav a provozovatelů vodíkových přepravních sítí
------------+Článek 14 1
------------+Článek 14 2
------------+Článek 14 3
------------+Článek 14 4
------------+Článek 14 5
------------+Článek 14 6
---------+Článek 15 Certifikace provozovatelů zařízení pro skladování zemního plynu
------------+Článek 15 1
------------+Článek 15 2
------------+Článek 15 3
------------+Článek 15 4
------------+Článek 15 5
------------+Článek 15 6
------------+Článek 15 7
------------+Článek 15 8
------------+Článek 15 9
------------+Článek 15 10
------------+Článek 15 11
------------+Článek 15 12
------------+Článek 15 13
---------+Článek 16 Spolupráce provozovatelů přepravních soustav
------------+Článek 16 1
------------+Článek 16 2
------+Oddíl 2 Přístup k síti
---------+Článek 17 Sazby za přístup k sítím
------------+Článek 17 1
------------+Článek 17 2
------------+Článek 17 3
------------+Článek 17 4
------------+Článek 17 5
---------+Článek 18 Slevy ze sazeb na plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn
------------+Článek 18 1
------------+Článek 18 2
------------+Článek 18 3
------------+Článek 18 4
------------+Článek 18 5
---------+Článek 19 Výnosy provozovatelů přepravních soustav
------------+Článek 19 1
------------+Článek 19 2
------------+Článek 19 3
------+Oddíl 3 Provoz přepravních soustav, zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení LNG a vodíkových terminálů
---------+Článek 20 Pevná kapacita pro plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn do přepravní soustavy
------------+Článek 20 1
------------+Článek 20 2
---------+Článek 21 Přeshraniční koordinace, pokud jde o kvalitu plynu v soustavě zemního plynu
------------+Článek 21 1
------------+Článek 21 2
------------+Článek 21 3
------------+Článek 21 4
------------+Článek 21 5
------------+Článek 21 6
------------+Článek 21 7
------------+Článek 21 8
------------+Článek 21 9
------------+Článek 21 10
------------+Článek 21 11
------------+Článek 21 12
------------+Článek 21 13
------------+Článek 21 14
---------+Článek 22 Předpoklad shody postupů s harmonizovanými normami pro zemní plyn
---------+Článek 23 Společné specifikace pro biometan
------------+Článek 23 1
------------+Článek 23 2
------------+Článek 23 3
------------+Článek 23 4
------------+Článek 23 5
---------+Článek 24 Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav
---------+Článek 25 Organizace sítě ENTSO pro zemní plyn
------------+Článek 25 1
------------+Článek 25 2
------------+Článek 25 3
------------+Článek 25 4
---------+Článek 26 Úkoly sítě ENTSO pro zemní plyn
------------+Článek 26 1
------------+Článek 26 2
------------+Článek 26 3
------------+Článek 26 4
------------+Článek 26 5
------------+Článek 26 6
------------+Článek 26 7
------------+Článek 26 8
------------+Článek 26 9
------------+Článek 26 10
------------+Článek 26 11
---------+Článek 27 Sledování sítě ENTSO pro zemní plyn prováděnéagenturou ACER
------------+Článek 27 1
------------+Článek 27 2
---------+Článek 28 Regulační orgány
---------+Článek 29 Konzultace prováděné sítí ENTSO pro zemní plyn
------------+Článek 29 1
------------+Článek 29 2
------------+Článek 29 3
---------+Článek 30 Náklady sítě ENTSO pro zemní plyn
---------+Článek 31 Regionální spolupráce provozovatelů přepravních soustav
------------+Článek 31 1
------------+Článek 31 2
------------+Článek 31 3
---------+Článek 32 Plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii
------------+Článek 32 2
------------+Článek 32 a)
------------+Článek 32 b)
------------+Článek 32 c)
------------+Článek 32 3
---------+Článek 33 Požadavky na transparentnost, pokud jde o provozovatele přepravních soustav
------------+Článek 33 1
------------+Článek 33 2
------------+Článek 33 3
------------+Článek 33 4
------------+Článek 33 5
------------+Článek 33 6
------------+Článek 33 7
---------+Článek 34 Požadavky na transparentnost, pokud jde o zařízení pro skladování zemního plynu, zařízení pro skladování vodíku, zařízení LNG a vodíkové terminály
------------+Článek 34 1
------------+Článek 34 2
------------+Článek 34 3
------------+Článek 34 4
------------+Článek 34 5
------------+Článek 34 6
---------+Článek 35 Záznamy vedené provozovateli soustav
------+Oddíl 4 Provoz distribuční soustavy
---------+Článek 36 Pevná kapacita pro plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn do distribuční soustavy
------------+Článek 36 1
------------+Článek 36 2
---------+Článek 37 Spolupráce mezi provozovateli distribučních soustav a provozovateli přepravních soustav
---------+Článek 38 Požadavky na transparentnost, pokud jde o provozovatele distribučních soustav
---------+Článek 39 Evropský subjekt pro provozovatele distribučních soustav
------------+Článek 39 2
------------+Článek 39 3
---------+Článek 40 Změny hlavních pravidel a postupů pro subjekt EU DSO
------------+Článek 40 1
------------+Článek 40 2
------------+Článek 40 3
------------+Článek 40 4
------------+Článek 40 5
------------+Článek 40 6
------------+Článek 40 7
---------+Článek 41 Další úkoly subjektu EU DSO
------------+Článek 41 1
------------+Článek 41 2
------------+Článek 41 3
------------+Článek 41 4
------------+Článek 41 5
------+Oddíl 5 Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem
---------+Článek 42 Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu
---------+Článek 43 Smlouva s poskytovatelem služeb
------------+Článek 43 1
------------+Článek 43 2
---------+Článek 44 Kritéria pro výběr poskytovatele služeb
------------+Článek 44 1
------------+Článek 44 2
------------+Článek 44 3
---------+Článek 45 Úkoly poskytovatele služeb
---------+Článek 46 Účast v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu
------------+Článek 46 1
------------+Článek 46 2
------------+Článek 46 3
------------+Článek 46 4
------------+Článek 46 5
------------+Článek 46 6
------------+Článek 46 7
---------+Článek 47 Dočasné omezení účasti v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu
------------+Článek 47 1
------------+Článek 47 2
---------+Článek 48 Možnost omezit účast v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu
------------+Článek 48 1
------------+Článek 48 2
------------+Článek 48 3
------------+Článek 48 4
------------+Článek 48 5
---------+Článek 49 Řídící výbor
------------+Článek 49 1
------------+Článek 49 2
---------+Článek 50 Záruky
---------+Článek 51 Podávání zpráv
------------+Článek 51 2
------------+Článek 51 a)
------------+Článek 51 b)
------------+Článek 51 c)
------------+Článek 51 d)
------------+Článek 51 e)
---------+Článek 52 Mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem
------------+Článek 52 1
------------+Článek 52 2
------------+Článek 52 3
------------+Článek 52 4
------------+Článek 52 5
---------+Článek 53 Účast na mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem
------------+Článek 53 1
------------+Článek 53 2
------------+Článek 53 3
---------+Článek 54 Možnost omezit účast na mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem
------------+Článek 54 1
------------+Článek 54 2
------------+Článek 54 3
---+KAPITOLA III PRAVIDLA PRO VODÍKOVÉ SÍTĚ
------+Článek 55 Přeshraniční koordinace kvality vodíku
---------+Článek 55 1
---------+Článek 55 2
---------+Článek 55 3
---------+Článek 55 4
---------+Článek 55 5
---------+Článek 55 6
---------+Článek 55 7
---------+Článek 55 8
---------+Článek 55 9
---------+Článek 55 10
---------+Článek 55 11
------+Článek 56 Spolupráce mezi provozovateli vodíkových distribučních sítí a provozovateli vodíkových přepravních sítí
------+Článek 57 Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí
---------+Článek 57 1
---------+Článek 57 2
---------+Článek 57 3
---------+Článek 57 4
---------+Článek 57 5
---------+Článek 57 6
---------+Článek 57 7
---------+Článek 57 8
---------+Článek 57 9
---------+Článek 57 10
---------+Článek 57 11
---------+Článek 57 12
------+Článek 58 Přechod na síť ENNOH
------+Článek 59 Úkoly sítě ENNOH
---------+Článek 59 1
---------+Článek 59 2
---------+Článek 59 3
---------+Článek 59 4
---------+Článek 59 5
---------+Článek 59 6
------+Článek 60 Plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii
---------+Článek 60 1
---------+Článek 60 2
---------+Článek 60 3
------+Článek 61 Integrované plánování sítí pro celou Unii
---------+Článek 61 1
---------+Článek 61 2
---------+Článek 61 3
------+Článek 62 Náklady na síť ENNOH
------+Článek 63 Konzultace sítě ENNOH
---------+Článek 63 1
---------+Článek 63 2
---------+Článek 63 3
------+Článek 64 Monitorování sítě ENNOH agenturou ACER
---------+Článek 64 1
---------+Článek 64 2
---------+Článek 64 3
------+Článek 65 Regionální spolupráce provozovatelů vodíkových přepravních sítí
---------+Článek 65 1
---------+Článek 65 2
------+Článek 66 Požadavky na transparentnost, pokud jde o provozovatele vodíkových sítí
---------+Článek 66 1
---------+Článek 66 2
---------+Článek 66 3
---------+Článek 66 4
---------+Článek 66 5
---------+Článek 66 6
---------+Článek 66 7
---------+Článek 66 8
------+Článek 67 Záznamy vedené ve vodíkové soustavě
------+Článek 68 Předpoklad shody postupů s harmonizovanými normami pro vodík
------+Článek 69 Společné specifikace pro vodík
---------+Článek 69 1
---------+Článek 69 2
---------+Článek 69 3
---------+Článek 69 4
---+KAPITOLA IV KODEXY SÍTĚ A RÁMCOVÉ POKYNY
------+Článek 70 Přijímání kodexů sítě a rámcových pokynů
---------+Článek 70 1
---------+Článek 70 2
---------+Článek 70 3
------+Článek 71 Zavedení kodexů sítě pro zemní plyn
---------+Článek 71 1
---------+Článek 71 2
---------+Článek 71 3
---------+Článek 71 4
---------+Článek 71 5
---------+Článek 71 6
---------+Článek 71 7
---------+Článek 71 8
---------+Článek 71 9
---------+Článek 71 10
---------+Článek 71 11
---------+Článek 71 12
---------+Článek 71 13
---------+Článek 71 14
---------+Článek 71 15
------+Článek 72 Zavedení kodexů sítě pro vodík
---------+Článek 72 1
---------+Článek 72 2
---------+Článek 72 3
---------+Článek 72 4
---------+Článek 72 5
---------+Článek 72 6
---------+Článek 72 7
---------+Článek 72 8
---------+Článek 72 9
---------+Článek 72 10
---------+Článek 72 11
---------+Článek 72 12
---------+Článek 72 13
---------+Článek 72 14
---------+Článek 72 15
------+Článek 73 Změny kodexů sítě
---------+Článek 73 1
---------+Článek 73 2
---------+Článek 73 3
------+Článek 74 Rámcové pokyny
---------+Článek 74 1
---------+Článek 74 2
---------+Článek 74 3
---------+Článek 74 4
---------+Článek 74 5
------+Článek 75 Právo členských států na stanovení podrobnějších opatření
------+Článek 76 Poskytování informací a důvěrnost údajů
---------+Článek 76 1
---------+Článek 76 2
---------+Článek 76 3
---------+Článek 76 4
---------+Článek 76 5
---------+Článek 76 6
---------+Článek 76 7
------+Článek 77 Sankce
---------+Článek 77 1
---------+Článek 77 2
---------+Článek 77 3
---+KAPITOLA V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
------+Článek 78 Nová plynárenská a vodíková infrastruktura
---------+Článek 78 1
---------+Článek 78 2
---------+Článek 78 3
---------+Článek 78 4
---------+Článek 78 5
---------+Článek 78 6
---------+Článek 78 7
---------+Článek 78 8
---------+Článek 78 9
---------+Článek 78 10
---------+Článek 78 11
------+Článek 79 Výjimky
------+Článek 80 Výkon přenesené pravomoci
---------+Článek 80 1
---------+Článek 80 2
---------+Článek 80 3
---------+Článek 80 4
---------+Článek 80 5
---------+Článek 80 6
------+Článek 81 Projednávání ve výboru
---------+Článek 81 1
---------+Článek 81 2
---------+Článek 81 3
------+Článek 82 Přezkum a podávání zpráv
---------+Článek 82 1
---------+Článek 82 2
------+Článek 83 Změny nařízení (EU) č. 1227/2011
---------+Článek 83 1)
---------+Článek 83 2)
------+Článek 84 Změna nařízení (EU) 2017/1938
---------+Článek 84 1)
---------+Článek 84 2)
---------+Článek 84 3)
---------+Článek 84 4)
---------+Článek 84 5)
---------+Článek 84 6)
---------+Článek 84 7)
---------+Článek 84 8)
---------+Článek 84 9)
---------+Článek 84 10)
---------+Článek 84 11)
---------+Článek 84 12)
---------+Článek 84 13)
---------+Článek 84 14)
------+Článek 85 Změny nařízení (EU) 2019/942
---------+Článek 85 1)
---------+Článek 85 2)
---------+Článek 85 3)
---------+Článek 85 4)
---------+Článek 85 5)
---------+Článek 85 6)
---------+Článek 85 7)
------+Článek 86 Změny nařízení (EU) 2022/869
---------+Článek 86 1)
---------+Článek 86 2)
------+Článek 87 Změny rozhodnutí (EU) 2017/684
------+Článek 88 Zrušení
------+Článek 89 Vstup v platnost
---------+Článek 89 1
---------+Článek 89 2
 English - European Union - Energy -

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1789 ze dne 13. června 2024 o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1789

ze dne 13. června 2024

o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

1. Přehled

,
Preamble: 1

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (4) bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.

(2)

Účelem vnitřního trhu se zemním plynem, který je postupně zaváděn od roku 1999, je poskytnout skutečnou možnost výběru všem spotřebitelům v Unii, ať již občanům nebo podnikům, dále nové obchodní příležitosti a intenzivnější přeshraniční obchod, aby se dosáhlo větší efektivity, konkurenceschopných cen a vyšších standardů služeb a aby se přispělo k větší bezpečnosti dodávek a udržitelnosti.

(3)

Unie se v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů. S tímto nařízením je nutné sladit pravidla vnitřního trhu s plynnými palivy. Unie v této souvislosti stanovila, jak mají být zmodernizovány její trhy s energií, včetně dekarbonizace trhů s plynem ve sdělení Komise ze dne 8. července 2020 nazvaném „Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství: Strategie EU pro integraci energetického systému“, ve sdělení Komise nazvaném „Vodíková strategie pro klimaticky neutrální Evropu“ (tzv. Vodíková strategie EU) a v usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o komplexním evropském přístupu ke skladování energie (6). Toto nařízení by mělo přispět k dosažení cíle Unie snížit emise skleníkových plynů a současně zajistit bezpečnost dodávek energie a řádné fungování vnitřních trhů se zemním plynem a s vodíkem.

(4)

Toto nařízení doplňuje související politické a legislativní nástroje Unie, zejména nástroje navržené podle sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019„Zelená dohoda pro Evropu“, jako například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/857 (7), (EU) 2023/957 (8), (EU) 2023/1805 (9) a (EU) 2023/2405 (10) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 (11), (EU) 2023/1791 (12) a (EU) 2023/2413 (13), které mají motivovat k dekarbonizaci hospodářství Unie a zajistit, aby hospodářství Unie nadále směřovalo ke klimaticky neutrální Unii do roku 2050 v souladu s nařízením (EU) 2021/1119. Hlavním cílem tohoto nařízení je umožnit a usnadnit přechod ke klimatické neutralitě tím, že zajistí rozvinutí trhu s vodíkem a účinný trh se zemním plynem.

(5)

Toto nařízení má usnadnit rozšíření plynu z obnovitelných zdrojů, nízkouhlíkového plynu a vodíku v energetickém systému, což umožní odklon od fosilního plynu, a dále má umožnit, aby plyn z obnovitelných zdrojů, nízkouhlíkový plyn a vodík hrály důležitou úlohu při dosahování cílů Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a klimatické neutrality do roku 2050. Nařízení má rovněž vytvořit regulační rámec, který všem účastníkům trhu poskytne možnost i motivaci k tomu, aby se odklonili od fosilního plynu a plánovali své činnosti tak, aby se zabránilo ustrnutí na současném stavu, a má zajistit postupné a včasné ukončení používání fosilního plynu, zejména ve všech příslušných průmyslových odvětvích a pro účely vytápění.

(6)

Ve Vodíkové strategii EU se uznává, že členské státy mají různý potenciál pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů, a proto přináší otevřený a konkurenceschopný vnitřní trh, na němž přeshraniční obchod není omezován překážkami, významné výhody z hlediska hospodářské soutěže, cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek. Ve Vodíkové strategie EU se dále zdůrazňuje, že přechod na likvidní trh, na němž by se s vodíkem obchodovalo jako s komoditou, by usnadnil vstup nových výrobců, byl by přínosný pro hlubší integraci s jinými nosiči energie a vytvořil by funkční cenové signály pro investiční a provozní rozhodnutí. Pravidla stanovená v tomto nařízení by proto měla usnadnit vznik trhů s vodíkem, obchodování s vodíkem jako s komoditou a likvidních obchodovacích středisek. Členské státy by měly odstranit všechny nepřiměřené překážky, včetně nepřiměřených sazeb v propojovacích bodech. Stávající pravidla, která byla vytvořena pro trhy s elektřinou a se zemním plynem a která umožnila efektivní komerční operace a obchodování, by měla být při současném rozpoznání inherentních rozdílů vzata v potaz i pro trh s vodíkem. Toto nařízení stanoví sice obecné zásady pro fungování trhu s vodíkem, ale při uplatňování těchto zásad je vhodné přihlížet ke stupni rozvoje tohoto trhu.

(7)

Jedním z klíčových prvků politiky spravedlivé transformace je podpora uhelných regionů a regionů s vysokými emisemi uhlíku při postupném vyřazování fosilních paliv a zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Tato podpora musí být poskytována důsledně v souladu s příslušným právním rámcem, zejména s Fondem pro spravedlivou transformaci zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (14), který umožňuje financovat technologie pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Komisi připadá klíčová úloha při zajišťování podpory vnitrostátních politik, jež mají za cíl postupně omezovat stávající výrobní a těžební kapacity pro uhlí a jiná pevná fosilní paliva. Tento proces vyžaduje finanční prostředky na zmírnění jeho sociálních a hospodářských dopadů, mimo jiné na rekvalifikaci pracovní síly za účelem přechodu regionů, které procházejí strukturálními změnami, na čistou energii. Podpora uhelných regionů a regionů s vysokými emisemi uhlíku bude muset zohledňovat konkrétní cíle, působnost a kritéria každého příslušného programu financování Unie. Z Fondu pro spravedlivou transformaci nelze financovat jiné technologie než technologie pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

(8)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 (15) umožňuje existenci provozovatele kombinované soustavy. Proto pravidla stanovená v tomto nařízení nevyžadují změnu v organizaci vnitrostátních soustav, jež jsou v souladu s příslušnými ustanoveními této směrnice.

(9)

Je nezbytné stanovit kritéria pro určování sazeb za přístup k síti, aby se zajistilo, že jsou plně v souladu se zásadou nediskriminace, že plně vyhovují potřebám řádně fungujícího vnitřního trhu, že plně zohledňují potřebu integrity soustavy a odrážejí skutečně vzniklé náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele sítě se srovnatelnou strukturou a jsou transparentní, včetně odpovídající návratnosti investic, a že umožňují integraci plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu. Pravidla pro sazby za přístup k síti stanovená v tomto nařízení jsou doplněna dalšími pravidly pro sazby za přístup k síti, zejména v kodexech sítě a rámcových pokynech přijatých podle tohoto nařízení, v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 (16) a (EU) 2024/1787 (17) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (18) a směrnici (EU) 2023/1791.

(10)

Obecně je nejúčinnější financovat infrastrukturu z výnosů získaných od uživatelů této infrastruktury a zabránit křížovému subvencování. Kromě toho by křížové subvencování bylo v případě regulovaných aktiv neslučitelné s obecnou zásadou sazeb odrážejících náklady. Ve výjimečných případech by však křížové subvencování mohlo přinést společenské výhody, zejména v raných fázích rozvoje sítě, kde je rezervovaná kapacita nízká ve srovnání s technickou kapacitou a existuje značná nejistota ohledně toho, kdy se projeví budoucí poptávka po kapacitě. Křížové subvence by proto mohly přispívat k přiměřeným a předvídatelným sazbám pro první uživatele sítě a snížit investiční rizika pro provozovatele sítě, a tak i k investičnímu prostředí podporujícímu cíle Unie v oblasti dekarbonizace. Jako alternativní řešení k očekávaným vyšším síťovým sazbám, které by jinak musely být účtovány prvním uživatelům vodíkové sítě, by mělo být umožněno, aby provozovatelé vodíkových sítí rozložili náklady na rozvoj sítě v čase, a to tak, že se členským státům umožní, aby část počátečních nákladů uhradili budoucí uživatelé formou rozdělení nákladů v čase. Takové rozdělení nákladů v čase a jeho základní metodika a prvky by měly být schváleny regulačním orgánem. Členské státy by měly mít možnost tento mechanismus doplnit opatřeními na pokrytí finančních rizik provozovatelů vodíkové sítě, např. státní zárukou, za předpokladu, že tato opatření budou v souladu s článkem 107 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Pokud financování sítí ze sazeb za přístup k síti, které jsou účtovány uživatelům, není schůdným řešením, měl by mít regulační orgán možnost povolit za určitých podmínek finanční převody mezi oddělenými regulovanými službami z plynárenských a vodíkových sítí. Náklady na studie proveditelnosti týkající se změny účelu využití sítí pro zemní plyn jako vodíkových sítí by neměly být považovány za křížové subvence. Křížové subvence by neměli financovat uživatelé sítí v jiných členských státech, proto je vhodné vybírat finanční prostředky na křížové subvence pouze na výstupních bodech pro konečné zákazníky v tomtéž členském státě. Navíc vzhledem k tomu, že křížové subvence jsou využívány výjimečně, je třeba zajistit, aby byly přiměřené, transparentní, časově omezené, aby podléhaly regulačnímu dohledu a aby musely být oznamovány Komisi a Agentuře Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 (19).

(11)

Používání tržních způsobů stanovování sazeb, například aukcí, musí být v souladu s ustanoveními směrnice (EU) 2024/1788 a nařízení Komise (EU) 2017/459 (20).

(12)

Společný minimální soubor služeb pro přístup třetích stran je nezbytný ke stanovení společných minimálních norem přístupu v praxi v celé Unii, k zajištění dostatečné slučitelnosti služeb pro přístup třetích stran a k využívání výhod řádně fungujícího vnitřního trhu se zemním plynem.

(13)

Ujednání o přístupu třetích stran by měla vycházet ze zásad stanovených v tomto nařízení. V říjnu 2013 přivítalo XXIV. Evropské plynárenské regulační fórum (madridské fórum) organizaci vstupně-výstupních systémů, které umožňují bezplatné přidělování zemního plynu na základě pevné kapacity. Proto by měla být zavedena definice vstupně-výstupního systému, což by pomohlo dosáhnout rovných podmínek pro plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn připojený na úrovni přepravy či distribuce. Stanovení sazeb provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů vodíkových distribučních sítí a organizace přidělování kapacity na úrovni přepravy a distribuce zemního plynu a vodíku by měly být ponechány na regulačních orgánech na základě zásad uvedených ve směrnici (EU) 2024/1788.

(14)

Přístup k vstupně-výstupnímu systému by měl být obecně založen na pevné kapacitě. Provozovatelé sítí by měli být povinni spolupracovat způsobem, který maximalizuje nabídku pevné kapacity, což naopak uživatelům sítě umožňuje na základě pevné kapacity volně přidělovat vstupující či vystupující zemní plyn v jakémkoli vstupním či výstupním bodě téhož vstupně-výstupního systému.

(15)

V případě sloučení dvou nebo více sousedních vstupně-výstupních systémů by měly mít členské státy možnost zavést úplnou nebo částečnou regionální integraci. Mělo by být možné, aby částečná regionální integrace zahrnovala různé vyrovnávací zóny jakožto důležitý krok k integraci roztříštěných trhů se zemním plynem a k lepšímu fungování vnitřního trhu se zemním plynem.

(16)

Pokud se uskuteční integrace regionálních trhů, příslušní provozovatelé přepravních soustav a regulační orgány by se měli zabývat otázkami s přeshraničním dopadem, jako jsou struktury sazeb, vyrovnávací režim, kapacity ve zbývajících přeshraničních bodech, investiční plány a plnění úkolů provozovatelů přepravních soustav a regulačních orgánů.

(17)

Podmíněná kapacita by měla být nabízena pouze v případě, že provozovatelé sítí nejsou schopni nabídnout pevnou kapacitu. Provozovatelé sítí by měli transparentně a jasně stanovit podmínky pro podmíněnou kapacitu na základě provozních omezení. Regulační orgán by měl tyto podmínky schválit a zajistit, aby byl počet produktů s podmíněnou kapacitou omezen, aby se zabránilo roztříštěnosti trhu se zemním plynem a aby byl zaručen soulad se zásadou poskytování účinného přístupu třetím stranám.

(18)

V zájmu dokončení vnitřního trhu se zemním plynem by mělo být dosaženo dostatečné úrovně přeshraniční propojovací kapacity zemního plynu a měla by být podporována integrace trhů.

(19)

Toto nařízení má podpořit udržitelnou výrobu biometanu v Unii. V pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 18. května 2022 nazvaném „Provádění akčního plánu REPowerEU: Investiční potřeby, vodíkový akcelerátor a dosažení cílů pro biometan“, který je připojen ke sdělení Komise „Plán REPowerEU“ ze dne 18. května 2022, se navrhuje, aby byla do roku 2030 v Unii výrazně zvýšena výroba udržitelného biometanu až na 35 bcm ročně.

(20)

Členské státy pomocí koordinovaného mapování zavádění bioplynu a biometanu určují, jak biometan přispívá k jejich odhadovaným trajektoriím pro období od roku 2021 do roku 2030, včetně očekávané celkové hrubé konečné spotřeby energie a celkového plánovaného instalovaného výkonu v souladu s jejich integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu. Pokud členské státy určily vnitrostátní trajektorie pro bioplyn a biometan, měly by ve svých vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu stanovit politiky a opatření na jejich rozvoj, např. přijmout vnitrostátní strategie pro udržitelný bioplyn a biometan nebo stanovit vnitrostátní cíle pro roční výrobu nebo spotřebu biometanu vyjádřené buď v absolutním objemu, nebo jako procentní podíl objemu zemního plynu spotřebovaného zákazníky připojenými k síti pro zemní plyn. Komise v zájmu usnadnění tohoto procesu poskytla členským státům, které mají významný potenciál pro výrobu biometanu, analýzu jejich vnitrostátního potenciálu a návrhy, jak mohou tento potenciál co nejlépe využít. Členské státy dále mohou podle čl. 25 odst. 2 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001 zohlednit pro cíle odvětví dopravy uvedené v čl. 25 odst. 1 této směrnice bioplyn, který je vtláčen do vnitrostátní plynárenské přepravní a distribuční infrastruktury.

(21)

Je potřeba dosáhnout intenzivnější spolupráce a lepší koordinace mezi provozovateli přepravních soustav a případně provozovateli distribučních soustav, aby se vytvořily kodexy sítě v zájmu poskytování a řízení účinného a transparentního přeshraničního přístupu k přepravním soustavám a aby se zajistilo koordinované a dostatečně dlouhodobé plánování a dobrý technický rozvoj soustavy zemního plynu v Unii včetně vytvoření propojovacích kapacit, a to s náležitým ohledem na životní prostředí. Kodexy sítě by měly být v souladu s nezávaznými rámcovými pokyny, které byly vypracovány agenturou ACER. Agentura ACER by se měla zapojit do přezkumu návrhu kodexů sítě na skutkovém základě, včetně jejich souladu s nezávaznými rámcovými pokyny, a měla by mít možnost tyto kodexy doporučit Komisi k přijetí. Dále by měla agentura ACER provádět posuzování změn kodexů sítě, přičemž by měla mít možnost doporučit je Komisi k přijetí. Provozovatelé přepravních soustav by měli provozovat své sítě podle těchto kodexů sítě.

(22)

Aby se v Unii zajistilo optimální řízení přepravní sítě pro zemní plyn, měla by být stanovena Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (dále jen „síť ENTSO pro zemní plyn“). Aby se zajistilo spravedlivé zastoupení malých, nepropojených nebo izolovaných členských států, měli by být k členství v síti ENTSO pro zemní plyn způsobilí kromě provozovatelů přepravních soustav zemního plynu také provozovatelé soustav zemního plynu, na něž se vztahuje výjimka z ustanovení článku 60 směrnice (EU) 2024/1788 podle článku 86 uvedené směrnice. Komise může při schvalování stanov sítě ENTSO pro zemní plyn usilovat o vhodné rozlišení členských práv tak, aby odrážela rozdílné postavení členů. Síť ENTSO pro zemní plyn by měla plnit své úkoly v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže, která se na rozhodnutí sítě ENTSO pro zemní plyn vztahují. Úkoly sítě ENTSO pro zemní plyn by měly být přesně vymezeny a její pracovní metody by měly zajistit, aby fungovala efektivně, transparentně a reprezentativně. Je-li to vhodné, může kodexy sítě vypracovat síť ENTSO pro zemní plyn společně s Evropskou sítí provozovatelů vodíkových sítí (ENNOH) pokud se jedná o otázky, které jsou společné pro obě odvětví. Účelem kodexů sítě vypracovaných sítí ENTSO pro zemní plyn není nahradit nezbytné vnitrostátní technické předpisy v otázkách jiných než přeshraničních. Vzhledem k tomu, že účinnějšího pokroku lze dosáhnout přístupem na regionální úrovni, měli by provozovatelé přepravních soustav zřídit v rámci celkové struktury spolupráce regionální struktury a zároveň zajistit, aby byly výsledky na regionální úrovni slučitelné s kodexy sítě a nezávaznými desetiletými plány rozvoje sítě na úrovni Unie. Předpokladem spolupráce v rámci těchto regionálních struktur je účinné oddělení činností v oblasti sítě od činností v oblasti výroby a dodávek. Bez takového oddělení by regionální spolupráce mezi provozovateli přepravních soustav mohla vyvolat chování narušující hospodářskou soutěž. Členské státy by měly podporovat spolupráci a sledovat účinnost provozu sítě na regionální úrovni. Regionální spolupráce by měla být slučitelná s pokrokem při vytváření konkurenceschopných a účinných vnitřních trhů se zemním plynem a vodíkem.

(23)

Síť ENTSO pro zemní plyn by měla na základě společného scénáře a vzájemně propojeného modelu vypracovat, zveřejnit a pravidelně aktualizovat nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii (dále jen „plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii“), kterým bude v Unii zajištěna větší transparentnost při rozvoji přepravní sítě pro zemní plyn. Plán rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii by měl být vypracován transparentním postupem zahrnujícím smysluplné veřejné konzultace, mimo jiné s nezávislými vědeckými institucemi, a měl by být založen na objektivních a vědeckých kritériích. Za tímto účelem může Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu poskytnout v souladu s nařízením (EU) 2022/869 vstupní informace pro scénáře tohoto plánu rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii. Do plánu rozvoje sítě pro zemní plyn pro celou Unii by měly být zahrnuty funkční přepravní sítě pro zemní plyn a nezbytná regionální propojovací vedení, pokud mají tyto soustavy a tato propojovací vedení význam z obchodního hlediska nebo z hlediska bezpečnosti dodávek. Plán rozvoje sítě pro zemní plyn by měl prosazovat zásadu „energetická účinnost v první řadě“ a integraci energetického systému a podporovat uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů a dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky.

(24)

V zájmu posílení hospodářské soutěže prostřednictvím likvidního velkoobchodního trhu se zemním plynem je nezbytné, aby se mohlo se zemním plynem obchodovat nezávisle na jeho poloze v rámci soustavy. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je poskytnout uživatelům sítě volnost pro rezervaci vstupní a výstupní kapacity, a zajistit tak, aby přeprava zemního plynu probíhala prostřednictvím zón namísto smluvních cest. Aby byla zajištěna volnost rezervovat kapacitu nezávisle ve vstupních a výstupních bodech, sazby stanovené pro jeden vstupní bod by proto neměly souviset se sazbou stanovenou pro jeden výstupní bod, ale měly by být místo toho nabízeny pro tyto body zvlášť, přičemž v sazbě by se do jedné ceny neměl spojovat vstupní a výstupní poplatek.

(25)

Ačkoli jsou v nařízení Komise (EU) č. 312/2014 (21) poskytnuta pravidla pro stanovení technických pravidel, jež vytvářejí vyrovnávací režim, jsou u každého vyrovnávacího režimu, který se uplatňuje ve specifickém vstupně-výstupním systému, ponechány různé možnosti koncepce. Kombinace zvolených možností vedla ke specifickému vyrovnávacímu režimu, který je použitelný ve specifickém vstupně-výstupním systému, přičemž tento přístup současné z velké míry odráží území členských států.

(26)

Uživatelé sítě by měli nést odpovědnost za vyrovnávání svých dodávek a odběrů, přičemž by byly zřízeny obchodní platformy, aby uživatelé sítě mohli se zemním plynem snáze obchodovat. V zájmu zajištění rovného přístupu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu na trh by vyrovnávací zóna měla v nejvyšší možné míře pokrývat i úroveň distribuční soustavy. K obchodování se zemním plynem mezi vyrovnávacími účty uživatelů sítě by mělo být využíváno virtuální obchodní místo.

(27)

Odkazy na harmonizované přepravní smlouvy v souvislosti s nediskriminačním přístupem k síti provozovatelů přepravních soustav neznamenají, že podmínky přepravních smluv konkrétního provozovatele soustavy v členském státě musí být stejné jako u jiného provozovatele přepravní soustavy v daném nebo v jiném členském státě, pokud nejsou stanoveny minimální požadavky, které musí splňovat všechny přepravní smlouvy.

(28)

Je nezbytný rovný přístup k informacím o fyzickém stavu a účinnosti soustavy, aby všichni účastníci trhu mohli vyhodnotit celkovou situaci v oblasti poptávky a nabídky a zjistit, jaké důvody má pohyb velkoobchodní ceny. To zahrnuje přesnější informace o nabídce a poptávce, kapacitě sítě, tocích a údržbě, vyrovnávání a o dostupnosti a využívání zařízení pro skladování zemního plynu. Jelikož tyto informace mají pro fungování trhu zásadní význam, je třeba zmírnit stávající omezení týkající se zveřejnění z důvodu zachování důvěrnosti.

(29)

Požadavky na důvěrnost u informací citlivých z hlediska obchodu jsou zvláště důležité, pokud se jedná o údaje obchodní strategické povahy pro daný podnik, pokud zařízení pro skladování zemního plynu využívá pouze jeden uživatel nebo pokud se jedná o údaje týkající se výstupních bodů v rámci soustavy nebo podsoustavy, která není připojena k jiné přepravní nebo distribuční soustavě, ale k jedinému průmyslovému konečnému zákazníkovi, v kterémžto případě by zveřejnění těchto údajů znamenalo odkrytí důvěrných informací týkajících se výrobního procesu tohoto zákazníka.

(30)

K posílení důvěry v trh je nezbytné, aby účastníci trhu měli jistotu, že těm z nich, kteří se dopustí zneužívání, mohou být uloženy účinné, přiměřené a odrazující sankce. Příslušné orgány by měly mít pravomoci účinně prošetřit obvinění ze zneužívání trhu. Za tímto účelem je nezbytné, aby příslušné orgány měly přístup k informacím o rozhodnutích, která v souvislosti s provozními činnostmi učinily dodavatelské podniky. Na trhu se zemním plynem jsou provozovatelé soustav o všech těchto rozhodnutích informováni formou rezervací kapacity, nominací a realizovaných toků. Provozovatelé soustav by měli zajistit, aby informace týkající se těchto rozhodnutí byly příslušným orgánům po určitou stanovenou dobu k dispozici ve snadno přístupné formě. Příslušné orgány by měly navíc pravidelně sledovat, zda provozovatelé soustav dodržují příslušná pravidla.

(31)

Přístup k zařízením pro skladování zemního plynu a k zařízením se zkapalněným zemním plynem (dále jen „zařízení LNG“) je v některých členských státech nedostatečný, a proto je třeba zdokonalit uplatňování platných předpisů týkajících se transparentnosti a cílů plánu REPowerEU. Toto zdokonalení by mělo zohlednit potenciál a využívání plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu v těchto zařízeních na vnitřním trhu.

(32)

V případě zemního plynu představují nediskriminační a transparentní systémy vyrovnávání používané provozovateli přepravních soustav důležité mechanismy zejména pro nové účastníky trhu, kteří mohou mít s vyrovnáváním svého celkového portfolia prodejů větší potíže než podniky, které jsou na daném trhu již zavedené. Proto je nezbytné stanovit pravidla pro zajištění toho, aby provozovatelé přepravních soustav používali tyto mechanismy způsobem slučitelným s podmínkami nediskriminačního, transparentního a účinného přístupu k síti.

(33)

Regulační orgány by měly zajistit dodržování tohoto nařízení, kodexů sítě a rámcových pokynů, které jsou podle nich přijaty.

(34)

V rámcových pokynech stanovených v příloze jsou vymezena podrobnější pravidla. Tato pravidla by se případně měla v průběhu doby vyvíjet s přihlédnutím k rozdílům mezi vnitrostátními soustavami zemního plynu a jejich rozvoji.

(35)

Při navrhování změn rámcových pokynů stanovených v příloze by měla Komise nejprve vést konzultace se všemi relevantními osobami, jichž se tyto rámcové pokyny týkají a které jsou zastoupeny profesními organizacemi, a s členskými státy v rámci madridského fóra.

(36)

Členské státy a příslušné vnitrostátní orgány by měly Komisi na požádání poskytovat příslušné informace. Žádost o informace by měla obsahovat důvody, proč jsou tyto informace nezbytné pro účely provádění tohoto nařízení. Komise by měla s těmito informacemi nakládat jako s důvěrnými informacemi.

(37)

Tímto nařízením a kodexy sítě a rámcovými pokyny přijatými v souladu s nimi není dotčeno použití pravidel Unie, která se týkají hospodářské soutěže.

(38)

Členské státy a smluvní strany Energetického společenství by měly úzce spolupracovat ve všech záležitostech týkajících se rozvoje integrovaného regionu pro obchodování se zemním plynem a neměly by přijímat žádná opatření, která ohrožují další integraci trhů se zemním plynem nebo bezpečnost dodávek členských států a smluvních stran.

(39)

Transformace energetiky a pokračující integrace trhu se zemním plynem vyžadují větší transparentnost, pokud jde o povolené nebo cílové výnosy provozovatele přepravní soustavy. Na těchto informacích musí být založena řada rozhodnutí týkajících se sítí pro zemní plyn. Například převod přepravních aktiv z provozovatele sítě pro zemní plyn na provozovatele vodíkové sítě nebo zavedení vyrovnávacího mechanismu (ITC) mezi provozovateli přepravních soustav vyžaduje větší transparentnost, než je tomu doposud. Posouzení vývoje sazeb v dlouhodobém horizontu navíc vyžaduje vyjasnění poptávky po zemním plynu i odhadů nákladů. Transparentnost ve vztahu k povoleným výnosům pravděpodobně odhad nákladů usnadní. Regulační orgány by měly zejména pravidelně poskytovat informace o metodice používané pro výpočet výnosů provozovatelů přepravních soustav, hodnoty jejich regulační báze aktiv a jejího odpisování v průběhu času, hodnoty provozních výdajů, kapitálových nákladů uplatňovaných na provozovatele přepravních soustav a pro výpočet uplatňovaných pobídek a prémií, jakož i dlouhodobý vývoj přepravních sazeb na základě očekávaných změn povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravních soustav a poptávky po zemním plynu. Aby byla zajištěna řádná koordinace procesu sběru a interpretace dat pro transparentní a reprodukovatelnou srovnávací studii o efektivitě provozovatelů přepravních soustav, měla by agentura ACER komunikovat s provozovateli přepravních soustav a se sítí ENTSO pro zemní plyn.

(40)

Výdaje provozovatelů přepravních soustav jsou převážně fixními náklady. Jejich obchodní model a stávající vnitrostátní regulační rámce vycházejí z předpokladu dlouhodobého využívání jejich sítí s dlouhou dobou odpisování: od 30 do 60 let. V souvislosti s transformací energetiky by proto regulační orgány měly mít možnost předvídat pokles poptávky po zemním plynu, aby včas upravily regulační opatření a zabránily situaci, kdy by návratnost nákladů provozovatelů přepravních soustav prostřednictvím sazeb ohrožovala cenovou dostupnost zemního plynu pro spotřebitele v důsledku rostoucího poměru fixních nákladů k poptávce po zemním plynu. V případě potřeby by mohl být například změněn profil odpisů nebo odměna za přepravní aktiva.

(41)

Měla by se zvýšit transparentnost povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravních soustav, aby se uživatelům sítě umožnilo referenční srovnávání a posuzování. Transparentnost by měla být rovněž zvýšena v zájmu snazší přeshraniční spolupráce a zavedení vyrovnávacích mechanismů mezi provozovateli přepravních soustav buď pro regionální integraci, nebo pro uplatňování slev u sazeb na plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn, jak je stanoveno v tomto nařízení.

(42)

Aby bylo možné využít pro výrobu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu co nejhospodárnějších míst, měli by uživatelé sítě využívat slev ze sazeb založených na kapacitě. Tyto slevy by mohly zahrnovat slevu na vtláčení plynu ze zařízení na výrobu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu, slevu na sazby ve vstupních a výstupních bodech zařízení pro skladování zemního plynu a slevu na přeshraniční sazby v propojovacích bodech mezi členskými státy. Regulační orgány by měly mít možnost rozhodnout, že slevy na tyto sazby nebudou za určitých okolností uplatňovat. V případě změny hodnoty slev, které nemají přeshraniční povahu, by měl regulační orgán vyvážit zájem mezi uživateli sítí a provozovateli sítí s přihlédnutím ke stabilním finančním rámcům zvláště vytvořeným pro stávající investici, zejména v případě zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Je-li to možné, měly by být ukazatele nebo podmínky pro změnu slevy poskytnuty s dostatečným předstihem před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o změně slevy. Tato sleva by neměla mít vliv na obecnou metodiku stanovování sazeb, nýbrž by měla být k příslušné sazbě poskytnuta následně. Pro využití slevy by uživatelé sítě měli předkládat provozovateli přepravní soustavy požadované informace na základě certifikátu udržitelnosti, který je registrován v databázi Unie uvedené v článku 31a směrnice (EU) 2018/2001.

(43)

Snížení výnosů plynoucí z uplatnění slev by se mělo považovat za všeobecné snížení příjmů, například z nižšího prodeje kapacity, a mělo by být včas kompenzováno prostřednictvím sazeb, například zvýšením specifických sazeb v souladu s obecnými pravidly stanovenými v tomto nařízení.

(44)

Za účelem zvýšení účinnosti distribučních sítí zemního plynu v Unii, zajištění úzké spolupráce s provozovateli přepravních soustav a sítě ENTSO pro zemní plyn, jakož i za účelem zvýšení účinnosti vodíkových distribučních sítí v Unii a zajištění úzké spolupráce s provozovateli vodíkových distribučních sítí a sítě ENNOH by měl být zřízen Evropský subjekt provozovatelů distribučních soustav (dále jen „subjekt EU DSO“). Subjekt EU DSO by měl zahrnovat rovněž provozovatele distribučních soustav zemního plynu a měl by být schopen zapojit provozovatele vodíkových distribučních sítí. Úkoly subjektu EU DSO by měly být přesně vymezeny a jeho pracovní metody by měly zajistit účinnost, transparentnost a reprezentativnost mezi provozovateli distribučních soustav a provozovateli vodíkových distribučních sítí. Subjekt EU DSO by měl mít možnost přijmout stanovy a jednací řád s přihlédnutím k rozdílům mezi odvětvím zemního plynu, vodíku a elektřiny. Subjekt EU DSO by měl úzce spolupracovat se sítí ENTSO pro zemní plyn a se sítí ENNOH při přípravě a provádění případných kodexů sítě a měl by pracovat na poskytování pokynů mimo jiné v oblasti integrace distribuované výroby nebo v jiných oblastech, které se týkají správy distribučních sítí.

(45)

Provozovatelé distribučních soustav hrají důležitou úlohu při integraci plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu do soustavy, neboť k distribuční síti je připojena například přibližně polovina výrobní kapacity biometanu. Aby se usnadnila účast tohoto plynu na velkoobchodním trhu, měla by mít výrobní zařízení připojená k distribuční síti ve všech členských státech přístup k virtuálnímu obchodnímu místu. Navíc by podle tohoto nařízení provozovatelé distribučních soustav a přepravních soustav měli spolupracovat, aby umožnili zpětný tok z distribuční do přepravní sítě nebo aby zajistili integraci distribuční soustavy alternativními prostředky s rovnocenným účinkem v zájmu usnadnění integrace plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu do trhu.

(46)

Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem mohou zásadním způsobem podpořit dosažení cílů energetické politiky Unie: transparentnosti trhu, dekarbonizace, diverzifikace a bezpečnosti dodávek.

(47)

Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem přispívají k jednotnému trhu Unie s energií, neboť zvyšují transparentnost a pro dotčené dodavatele zviditelňují poptávku po zdrojích energie ve všech členských státech.

(48)

Agregace poptávky po zemním plynu může posílit pozici při mezinárodních jednáních s dodavateli zemního plynu, jak plynovody, tak i terminály LNG, což zásadně napomůže dosažení cílů unijní politiky v oblasti energetiky a jednotného unijního trhu s energií. Mnohem větší koordinace postupu s členskými státy vůči třetím zemím a mezi členskými státy navzájem pomocí mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem by zejména zajistila účinnější využití kolektivní síly Unie.

(49)

Agregace poptávky po zemním plynu může zahrnutím environmentálních norem do agregované poptávky a shromažďování nabídek přispět k naplňování cílů Unie v oblasti dekarbonizace. K dosažení těchto cílů může napomoci i zavedení mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem.

(50)

Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu vytvořený tímto nařízením by měl zahrnovat několik kroků počínaje tím, že by plynárenským podnikům nebo podnikům odebírajícím zemní plyn usazeným v Unii umožňoval agregovat poptávku po zemním plynu prostřednictvím poskytovatele služeb, s nímž by Komise uzavřela smlouvu. Dodavatelé zemního plynu by tak mohli předkládat nabídky na základě velkých agregovaných objemů namísto mnoha menších nabídek kupujícím, kteří se na ně obracejí individuálně. Poskytovatel služeb by poté nabídky dodávek shromáždil a přiřadil by je k objemům zemního plynu, které byly předtím agregovány. Sjednání a uzavření smluv na nákup zemního plynu v návaznosti na agregovanou poptávku by mělo být dobrovolné.

(51)

Agregace poptávky může zajistit spravedlivější přístup podniků ve všech členských státech k novým nebo dodatečným zdrojům zemního plynu a vést ke konkurenčním smluvním podmínkám pro nákup zemního plynu z členských států a třetích zemí, z nichž budou mít prospěch koneční zákazníci. Agregace poptávky by měla nadále podporovat také podniky, které zemní plyn dříve kupovaly pouze nebo hlavně od jediného dodavatele, a pomoci jim získat dodávky zemního plynu od alternativních dodavatelů nebo poskytovatelů za výhodných podmínek. Agregace poptávky by mohla zlepšit postavení těchto podniků na světových trzích s LNG.

(52)

Komise by měla zajistit, aby poskytovatelé služeb organizovali své úkoly v souladu s tímto nařízením a s ohledem na cíle mechanismu a specifika zemního plynu. Poskytovatelé služeb by zejména měli při přidělování nabídnutých dodávek zemního plynu mezi podniky, které agregovaly poptávku, používat metody, které nerozlišují mezi malými a velkými účastníky. Poskytovatelé služeb by měli například přidělit nabídnuté dodávky zemního plynu úměrně objemům, které jednotlivé podniky vykázaly jako poptávku. To by mohlo být důležité v případech, kdy nabídka nestačí k pokrytí poptávky po zemním plynu na unijním trhu s energií. Komise by měla určit relevantní požadavky na úkoly poskytovatelů služeb v příslušných specifikacích pro nabídky.

(53)

Komise by měla s poskytovateli služeb uzavřít smlouvy na potřebné služby v rámci příslušných zadávacích řízeních podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (22), aby uplatnila mechanismus stanovený tímto nařízením. V zájmu ochrany základních bezpečnostních zájmů nebo bezpečnosti dodávek Unie nebo některého členského státu by služby měly být zajištěny od poskytovatelů služeb usazených v Unii.

(54)

Agregaci poptávky po zemním plynu by měl provádět vhodný poskytovatel služeb. Agregace poptávky a nákup zemního plynu je složitý proces, který musí zohledňovat různé prvky – mimo cen také objem, místa dodávek a další parametry. Vzhledem k významu služeb, které souvisejí s agregací poptávky po zemním plynu, a mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem pro transparentnost, diverzifikaci, dekarbonizaci a bezpečnost dodávek v Unii, zejména v kontextu zhoršující se bezpečnosti dodávek, by měly být podniky, na něž se vztahují omezující opatření Unie přijatá podle článku 29 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) nebo článku 215 Smlouvy o fungování EU, nebo podniky, které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickou či právnickou osobou, subjektem nebo orgánem, proti nimž jsou taková omezující opatření Unie namířena, nebo jednají jejich jménem či na jejich pokyn, vyloučeny jako poskytovatelé služeb souvisejících s agregací poptávky po zemním plynu nebo jako poskytovatelé služeb pro mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem. Komise by měla určit požadavky na poskytovatele služeb ve specifikacích pro nabídky.

(55)

Z agregace poptávky mohou těžit také průmysloví spotřebitelé, kteří zemní plyn intenzivně využívají ve svých výrobních procesech, například výrobci hnojiv, oceli, keramiky nebo skla, neboť jim umožňuje sdružovat poptávku, uzavírat smlouvy na dodávky zemního plynu a LNG a strukturovat je podle svých konkrétních potřeb. Pro proces agregace poptávky by měla existovat transparentní pravidla, která stanoví, jakými způsoby se k němu lze připojit, a která by měla zajistit jeho otevřenost.

(56)

Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem by měly být otevřeny podnikům usazeným v Unii a podnikům usazeným ve smluvních stranách Energetického společenství vzhledem k jejich důkladnému sladění s aquis Unie v energetice a s vnitřním trhem s energií, pokud mají nezbytná opatření nebo ujednání.

(57)

Má-li se však překonat závislost Unie na zemním plynu nebo vodíku dodávaném podniky ze třetích zemí, na něž se vztahují omezující opatření Unie, nebo zabránit tomu, aby taková závislost vznikla, a mají-li být chráněny základní bezpečnostní zájmy, neměly by být mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem otevřeny podnikům, na něž se vztahují omezující opatření Unie přijatá podle článku 29 Smlouvy o EU nebo článku 215 Smlouvy o fungování EU, nebo podnikům, které jsou přímo či nepřímo vlastněny nebo ovládány fyzickou či právnickou osobou, subjektem nebo orgánem, proti nimž jsou taková omezující opatření Unie namířena, nebo které jednají jejich jménem či na jejich pokyn. Tyto podniky by proto měly být z účasti na obou mechanismech vyloučeny, zejména jako dodavatelé a nákupčí.

(58)

Aby se mohly podniky účinně zapojit do společného nákupu zemního plynu a uzavírání smluv s dodavateli zemního plynu, mohou v mezích stanovených právem Unie vytvářet konsorcia nebo uzavírat jiné formy spolupráce za účelem společného vyjednání určitých podmínek nákupu, jako jsou objemy, podmínky odběru v místech nákupu a čas. Podniky, které se účastní společného nákupu, by však měly zajistit, aby se přímo či nepřímo předávané informace důsledně omezovaly jen na to, co je nezbytné pro dosažení sledovaného cíle. Organizace a uzavírání společných nákupů podle tohoto nařízení by měly probíhat v souladu s pravidly Unie pro hospodářskou soutěž, zejména s články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU.

(59)

Při zpřístupňování informací Komisi, řídícímu výboru, koordinačním skupinám, odborným skupinám nebo poskytovatelům služeb je nanejvýš důležitá ochrana obchodně citlivých informací. Komise by proto měla používat účinné nástroje na ochranu těchto informací před neoprávněným přístupem a kybernetickými bezpečnostními riziky. Veškeré osobní údaje, které by mohly být v rámci mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem zpracovávány, by měly být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (23) a (EU) 2018/1725 (24).

(60)

Nevyprovokovaná a neodůvodněná válka Ruska proti Ukrajině, která za podpory Běloruska probíhá od února 2022, následné snižování dodávek zemního plynu, které je používáno jako zbraň, a manipulace s trhy úmyslným narušováním toků zemního plynu odhalily zranitelnost a závislost Unie a jejích členských států, což se nepochybně může přímo a závažně dotknout jejich základních bezpečnostních zájmů a bezpečnosti dodávek energie. Současně s tím alternativní zdroje dodávek plynu ze světového trhu s LNG rostly v letech 2022 a 2023 jen mírně. Významná nová kapacita pro zkapalňování zemního plynu bude uvedena do provozu až v průběhu roku 2025. Nabídka na světových trzích se zemním plynem proto je a zřejmě zůstane po určitou dobu velmi omezená, takže Unie a její členské státy se budou i nadále nacházet ve zranitelné situaci. Je tedy na místě přijmout opatření, která by tuto pokračující zranitelnost řešila.

(61)

Mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu je v mnoha členských státech důležitým nástrojem pro diverzifikaci dodávek zemního plynu a postupné ukončení závislosti na ruském zemním plynu v souladu se sdělením Komise ze dne 8. března 2022 nazvaném „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ (dále jen „plán REPowerEU“). V zájmu ochrany základních bezpečnostních zájmů Unie nebo některého členského státu, ochrany bezpečnosti dodávek a účinného a rychlého ukončení závislosti na zemním plynu by mechanismus agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu neměl do 31. prosince 2025 nabízet dodávky zemního plynu pocházejícího z Ruské federace nebo Běloruska a dodávky LNG ze zařízení LNG, která se nacházejí v Ruské federaci nebo Bělorusku. Po tomto datu může Komise rozhodnout o dočasném vyloučení dodávek zemního plynu pocházejícího z Ruské federace nebo Běloruska a dodávek LNG ze zařízení LNG, která se nacházejí v Ruské federaci nebo Bělorusku, po dobu až jednoho roku, kterou lze v oprávněných případech prodloužit, je-li to nezbytné k ochraně základních bezpečnostních zájmů nebo bezpečnosti dodávek Unie nebo některého členského státu. Tato omezení by neměla nepřiměřeně narušovat řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem a přeshraniční toky zemního plynu mezi členskými státy, neměla by ohrožovat bezpečnost dodávek Unie nebo některého členského státu, měla by se řídit zásadou energetické solidarity a měla by být přijímána v souladu s právy a povinnostmi Unie a členských států vůči třetím zemím.

(62)

Komise by měla přijmout vhodná opatření, která má k dispozici, aby zajistila účinnost vyloučení dodávek zemního plynu nebo LNG pocházejících z Ruské federace nebo Běloruska a dodávek LNG ze zařízení LNG nacházejících se v Ruské federaci nebo Bělorusku z mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu. V tomto ohledu by Komise měla požádat příslušného poskytovatele služeb, aby provedl nezbytná ověření. Tato ověření by mohla mít mimo jiné podobu žádosti, aby dodavatelé nebo producenti zemního plynu účastnící se mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu poskytli při dodání dodávek příslušné přepravní doklady, je-li to technicky proveditelné. Kromě toho by účastníci mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu měli být požádáni, aby poskytli záruku, že splní svou povinnost nenabízet ani nedodávat zemní plyn z Ruské federace nebo Běloruska ani případně dodávky LNG ze zařízení LNG nacházejících se v Ruské federaci nebo Bělorusku.

(63)

Komisi by měl být nápomocen řídící výbor složený ze zástupců členských států a Komise s cílem usnadnit koordinaci a výměnu informací v souvislosti s agregací poptávky po zemním plynu. Účast členských států by měla být dobrovolná a závisí zejména na programu zasedání řídícího výboru.

(64)

Vodík je nosičem energie s odlišnými vlastnostmi, než má zemní plyn, pokud jde o kvalitu, prostředky dopravy a skladbu poptávky. Stále také existuje značný rozdíl mezi náklady na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového vodíku a tržní cenou méně udržitelných alternativ, což může vyžadovat veřejný zásah v podobě poskytování pobídek do doby, než budou elektrolyzéry a další související vodíkové technologie a vstupy dostatečně konkurenceschopné.

(65)

Unie má nicméně značný potenciál v oblasti výroby vodíku z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového vodíku. V této souvislosti zahájila Komise v březnu 2023 iniciativu Evropské vodíkové banky. Evropská vodíková banka popisuje řadu činností, jejichž prostřednictvím Komise usnadňuje vytvoření unijního trhu s vodíkem, umožňuje dodávky od spolehlivých mezinárodních partnerů a shromažďuje a šíří informace o vývoji trhu s vodíkem v Unii a financování vodíkových projektů. Tyto činnosti jsou prováděny v rámci příslušných stávajících právních nástrojů, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (25). Dobrovolné nástroje uplatňované na vodík v rámci Evropské vodíkové banky, zejména mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem, by se měly zaměřit na urychlení rozšiřování výroby vodíku v Unii a rozvoje trhu s vodíkem, mimo jiné zvýšením transparentnosti poptávky po vodíku, jeho dodávek, toků a cen, a měly by hrát koordinační úlohu, propojovat výrobce a spotřebitele a usnadňovat kombinování se stávajícími finančními nástroji.

(66)

V souvislosti s činností vykonávanou v rámci Evropské vodíkové banky by Komise měla mít možnost zřídit mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem, který se zaměří na výrobu v Unii. Vzhledem k vlastnostem vodíku a trhu s vodíkem by měl být tento mechanismus zaveden na omezenou dobu, aby bylo možné určit nejúčinnější nástroje pro identifikaci poptávky po vodíku a jeho nabídky v Unii a prozkoumat nejvhodnější tržní a infrastrukturní uspořádání.

(67)

Přístup dodavatelů a odběratelů k informacím v rámci mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem by měl být podmíněn souhlasem dotčených podniků a dodržováním právních předpisů Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(68)

Komise by měla být schopna mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem zavést sama, nebo prostřednictvím relevantních poskytovatelů služeb. Pokud se Komise rozhodne tento mechanismus zavést prostřednictvím určitého poskytovatele služeb, měla by se použít ustanovení tohoto nařízení týkající se smluv s poskytovateli služeb, kritérií pro výběr poskytovatelů služeb a úkolů poskytovatelů služeb.

(69)

Mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem by mohl sestávat z nástrojů zaměřených na transparentnost, viditelnost rozvoje trhu a dobrovolné posouzení poptávky. Měl by být prováděn v rámci Evropské vodíkové banky. Evropská vodíková banka by měla koordinovat informace o nabídce vodíku, poptávce po něm a o jeho tocích a cenách, aby posílila důvěru v rozvíjející se trh s vodíkem a zajistila větší viditelnost poptávky pro jeho výrobce a odběratele. Mechanismus na podporu rozvoje trhu s vodíkem by měl zohledňovat vyspělost a likviditu trhu s vodíkem, jakož i dostupnost infrastruktury.

(70)

Pokud Komise zřídí koordinační skupinu pro záležitosti týkající se mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem, měla by se tato koordinační skupina věnovat konkrétně vodíku.

(71)

V kontextu mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem by se mělo rovněž odrazit úsilí Unie zaměřené na postupné ukončení stávající závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruské federace, zabránění tomu, aby taková závislost opět vznikla, a na ochranu základních bezpečnostních zájmů Unie a členských států, a to i s ohledem skutečnost, že Ruská federace zneužívá dodávky energie jakožto zbraně, o čemž svědčí omezení dodávek zemního plynu a narušování jeho toků. Komise by proto měla mít možnost přijmout rozhodnutí, na základě kterého by byly v rámci mechanismu omezeny činnosti související s posuzováním nabídek na dodávky vodíku pocházející z Ruské federace nebo Běloruska, aby podpořila rozvoj trhu s vodíkem prostřednictvím prováděcího rozhodnutí. Toto rozhodnutí by mělo být přijato pouze tehdy, je-li to nezbytné k ochraně základních bezpečnostních zájmů Unie a členských států, a mělo by být založeno na stejných zásadách, jaké platí pro účast v mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, avšak přizpůsobeno činnostem prováděným prostřednictvím mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem. Zejména je třeba přizpůsobit harmonogram pro přijetí a předběžné posouzení takového rozhodnutí plánovanému zahájení fungování tohoto mechanismu.

(72)

Před ukončením fungování mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem a nejpozději do 31. prosince 2029 by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu, v níž posoudí výkonnost tohoto mechanismu, a zejména jeho příspěvek k rozvoji trhu s vodíkem v Unii. Na základě tohoto posouzení by Komise měla být schopna předložit legislativní návrh na vytvoření mechanismu dobrovolné agregace poptávky a společného nákupu vodíku.

(73)

Integrace rostoucích objemů plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu do soustavy zemního plynu Unie změní kvalitu zemního plynu přepravovaného a spotřebovávaného v Unii. Pro zajištění neomezeného přeshraničního toku zemního plynu, zachování interoperability trhů a umožnění integrace trhu je nezbytné zvýšit transparentnost kvality plynu a nákladů na její řízení, zajistit harmonizovaný přístup k úlohám a povinnostem regulačních orgánů a provozovatelů soustav a posílit přeshraniční koordinaci. Při zajištění harmonizovaného přístupu ke kvalitě plynu pro přeshraniční propojovací body by měla být zachována flexibilita členských států, pokud jde o uplatňování norem kvality plynu v jejich vnitrostátních soustavách zemního plynu.

(74)

Přimíchávání vodíku do soustavy zemního plynu by mělo být až poslední možností, neboť je méně účinné ve srovnání s použitím vodíku v čisté podobě a snižuje jeho hodnotu. Ovlivňuje rovněž provoz infrastruktury pro zemní plyn, využití konečnými uživateli a interoperabilitu přeshraničních soustav. Proto je třeba upřednostnit výrobu a používání vodíku v jeho čisté podobě a jeho dopravu prostřednictvím specializované vodíkové soustavy. Mělo by být vynaloženo maximální úsilí, aby se zabránilo používání vodíku tam, kde existují energeticky účinnější alternativy. Mělo by být zachováno právo členských států přijmout rozhodnutí o tom, zda používat přimíchávání vodíku do vnitrostátních soustav zemního plynu. Harmonizovaný přístup k přimíchávání vodíku do soustavy zemního plynu ve formě celounijního povoleného stropu v přeshraničních propojovacích bodech mezi členskými státy, v nichž by provozovatelé přepravních soustav museli přijímat zemní plyn, do něhož by byl přimíchán vodík v úrovni nižší než uvedený strop, by zároveň omezil riziko segmentace trhu. Sousední přepravní soustavy by měly mít i nadále možnost dohodnout se na vyšších nebo nižších úrovních přimíchávání vodíku pro přeshraniční propojovací body. Při zvažování takovýchto dohod by členské státy měly konzultovat jiné členské státy, u nichž je pravděpodobné, že budou daným opatřením dotčeny, a zohlednit situaci v těchto členských státech.

(75)

Pro usnadnění účinné přepravy zemního plynu napříč soustavami zemního plynu v rámci Unie, a tím i pro větší integraci vnitřního trhu je nezbytná úzká přeshraniční koordinace a postup urovnávání sporů mezi provozovateli přepravních soustav o kvalitu plynu, včetně příměsí biometanu a vodíku. K řádnému fungování otevřeného a účinného vnitřního trhu se zemním plynem by měly přispět zvýšené požadavky na transparentnost parametrů kvality plynu, včetně spalného tepla, Wobbeho indexu a obsahu kyslíku, jakož i na příměsi vodíku a jejich vývoj v průběhu času ve spojení s povinnostmi v oblasti sledování a podávání zpráv.

(76)

Členské státy by měly mít i nadále možnost používat své původní specifikace kvality plynu, pokud se jejich regulační orgány nebo agentura ACER rozhodnou zachovat přeshraniční omezení způsobené rozdíly v úrovních nebo postupech přimíchávání vodíku. Možnost zachování tohoto přeshraničního omezení je obzvláště důležitá v členských státech s jediným propojovacím bodem nebo v případě, že objemy zemního plynu vstupují především prostřednictvím jediného propojovacího bodu. Aby byly zajištěny neomezené přeshraniční toky a zachována integrita vnitřního trhu s energií, měly by být dotčené regulační orgány a případně agentura ACER zmocněny k tomu, aby mohly průběžně opětovně zahájit společný postup urovnávání sporů s cílem zohlednit vývoj na trzích se zemním plynem a v oblasti technologií.

(77)

Pravidla pro interoperabilitu a předávání údajů pro soustavu zemního plynu, jež jsou stanovena v nařízení Komise (EU) 2015/703 (26), jsou nezbytná, zejména pokud jde o propojovací dohody, včetně pravidel pro řízení toků, zásad pro měření množství a kvality zemního plynu, pravidel pro proces sesouhlasení a pro přidělování množství zemního plynu, postupů sdělování informací v případě mimořádných okolností; pro společný soubor jednotek, kvalitu plynu, včetně pravidel pro řízení omezení přeshraničního obchodu v důsledku rozdílů v kvalitě plynu a v důsledku rozdílů v odorizaci, krátkodobého a dlouhodobého sledování kvality plynu a poskytování informací; pro předávání údajů a podávání zpráv o kvalitě plynu; pro transparentnost, komunikaci, poskytování informací a spolupráci mezi příslušnými účastníky trhu.

(78)

Aby se zajistilo optimální řízení unijní vodíkové sítě a umožnilo přeshraniční obchodování s vodíkem a jeho přeshraniční dodávky v Unii, měla by být zřízena síť ENNOH. Síť ENNOH by měla plnit své úkoly v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže. Úkoly sítě ENNOH by měly být přesně vymezeny a pracovní metody této sítě by měly zajistit její efektivnost, transparentnost a reprezentativnost. V případě potřeby mohou síť ENTSO pro zemní plyn a síť ENNOH společně vypracovat kodexy sítě týkající se meziodvětvových otázek.

(79)

Aby se zajistilo, že v síti ENNOH budou zastoupeny všechny členské státy, které v současné době rozvíjejí vodíkové přepravní sítě, měly by mít odchylně od obecného pravidla o členství v síti ENNOH stanoveného tímto nařízením možnost jmenovat provozovatele vodíkové přepravní sítě, na něhož se jakožto na člena sítě ENNOH vztahuje výjimka z článku 68 směrnice (EU) 2024/1788 za předpokladu, že provozovatel je usazen v členském státě, v němž žádný jiný provozovatel vodíkové přepravní sítě není členem sítě ENNOH. Členské státy, které dosud nemají specializovaného provozovatele vodíkové přepravní sítě, ale které plánují vodíkovou přepravní síť vybudovat v souladu s jejich integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, by měly mít možnost jmenovat subjekt, jenž bude v rámci sítě ENNOH přidruženým partnerem, aby byly informovány o práci vykonané v rámci sítě ENNOH a mohly se účastnit schůzí shromáždění, rady a výborů a zapojit se do pracovních skupin, dokud se jejich provozovatelé vodíkových sítí nestanou členy sítě ENNOH. Za tímto účelem mohou členské státy vyslat zástupce vnitrostátního sdružení zabývajícího se otázkami vodíku.

(80)

Aby byla zajištěna větší transparentnost při rozvoji vodíkové sítě v Unii, měla by síť ENNOH vypracovat, zveřejnit a pravidelně aktualizovat nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii (dále jen „plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii“), který by byl zaměřený na potřeby rozvíjejících se trhů s vodíkem. Do tohoto plánu by měly být zahrnuty funkční vodíkové přepravní sítě a nezbytná propojovací vedení, které mají význam z obchodního hlediska. Za účelem vypracování unijních seznamů projektů společného zájmu a projektů ve společném zájmu by se síť ENNOH měla podílet na vypracování analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři včetně vzájemně propojeného modelu trhu s energií, který zahrnuje infrastrukturu pro přenos a přepravu elektřiny, přepravu zemního plynu a dopravu vodíku, jakož i skladování, LNG a elektrolyzéry, a na vypracování scénářů desetiletých plánů rozvoje sítě a zprávy o zjišťování nedostatků v infrastruktuře, jak je stanoveno v článcích 11, 12 a 13 nařízení (EU) 2022/869. Za tímto účelem by měla síť ENNOH úzce spolupracovat s Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále jen „síť ENTSO pro elektřinu“) a se sítí ENTSO pro zemní plyn, aby usnadnila integraci energetického systému.

(81)

V zájmu usnadnění integrace energetického systému, využití synergií a podpory celkové účinnosti systému by síť ENNOH, síť ENTSO pro elektřinu a síť ENTSO pro zemní plyn měly úzce spolupracovat na integrovaném plánování sítí pro celou Unii. Tato spolupráce by měla zahrnovat přípravu společných scénářů pro elektřinu, vodík a zemní plyn, koordinované zprávy o nedostatcích v infrastruktuře, konzistentní návrhy metodik pro vypracování analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři a integrovaný model podle článků 11, 12 a 13 nařízení (EU) 2022/869. Aby byla tato spolupráce účinná, měly by síť ENNOH, síť ENTSO pro elektřinu a síť ENTSO pro zemní plyn zřídit společné pracovní skupiny, které by tyto výstupy připravovaly. Během přechodného období do 1. ledna 2027 by síť ENTSO pro zemní plyn měla vypracovat plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii na rok 2026. Za tímto účelem by síť ENTSO pro zemní plyn měla plně zapojit provozovatele vodíkových přepravních sítí a síť ENNOH, jakmile bude tato síť zřízena. Plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii na rok 2026 by se měl skládat ze dvou samostatných kapitol, jedné pro vodík a jedné pro zemní plyn. Síť ENNOH by měla vypracovat plán rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii na rok 2028 v souladu s integrovaným plánováním sítí pro celou Unii podle tohoto nařízení.

(82)

Na úkolech prováděných sítí ENNOH pro zemní plyn mají zájem všichni účastníci trhu. Velmi důležité jsou proto účinné konzultační postupy. Síť ENNOH by měla ve spolupráci s dalšími příslušnými účastníky trhu a jejich sdruženími usilovat o získávání zkušeností s plánováním, rozvojem a provozem infrastruktury a měla by je dále rozvíjet i začleňovat do svých pracovních zkušeností.

(83)

Vzhledem k tomu, že účinnějšího pokroku by mohlo být dosaženo přístupem na regionální úrovni, měli by provozovatelé vodíkových přepravních sítí zřídit v rámci celkové struktury spolupráce regionální struktury a zároveň zajistit, aby byly výsledky na regionální úrovni slučitelné s kodexy sítě a plány rozvoje sítě pro vodík pro celou Unii. Členské státy by měly podporovat spolupráci a sledovat účinnost sítě na regionální úrovni.

(84)

Požadavky na transparentnost jsou nezbytné k zajištění toho, aby se mezi účastníky trhu mohla prohlubovat důvěra ve vznikající trhy s vodíkem v Unii. Je nutný rovný přístup k informacím o fyzickém stavu a fungování vodíkové soustavy, aby všichni účastníci trhu mohli vyhodnotit celkovou situaci v oblasti poptávky a nabídky a zjistit důvody vývoje tržní ceny. Informace by měly být vždy zveřejňovány smysluplným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.

(85)

Síť ENNOH by měla zřídit centrální internetovou platformu pro zpřístupnění všech údajů, které jsou relevantní pro účastníky trhu k získání účinného přístupu k vodíkové síti.

(86)

Podmínky přístupu k vodíkovým sítím v rané fázi rozvoje trhu s vodíkem by měly uživatelům vodíkových sítí zajistit účinný provoz, nediskriminaci a transparentnost a současně zachovat dostatečnou flexibilitu pro provozovatele vodíkových sítí. Omezení maximální doby trvání smluv o kapacitě by mělo snížit riziko smluvního překročení a nadměrné rezervace kapacity.

(87)

Aby byl uživatelům vodíkové sítě zajištěn nediskriminační přístup a transparentnost, měly by být v tomto nařízení stanoveny obecné podmínky pro poskytování přístupu třetích stran k zařízením pro skladování vodíku a vodíkovým terminálům.

(88)

Provozovatelé vodíkových sítí by měli spolupracovat při vypracovávání kodexů sítě pro účely poskytování a řízení transparentního a nediskriminačního přeshraničního přístupu k vodíkovým sítím a při zajišťování koordinovaného rozvoje vodíkové sítě v Unii, včetně vytváření propojovacích kapacit. Jeden rok po zřízení sítě ENNOH by Komise měla sestavit první seznam priorit pro určení oblastí, které mají být zahrnuty do vypracování kodexů vodíkové sítě, jak stanoví toto nařízení. Kodexy sítě by měly být v souladu s rámcovými pokyny vypracovanými agenturou ACER. Agentura ACER by se měla na základě údajů zapojit do přezkumu návrhu kodexů sítě, včetně jejich souladu s rámcovými pokyny, a měla by mít možnost tyto kodexy doporučit Komisi k přijetí. Dále by měla agentura ACER provádět posuzování změn kodexů sítě, přičemž by měla mít možnost doporučit je Komisi k přijetí. Provozovatelé vodíkových sítí by měli provozovat své vodíkové sítě podle těchto kodexů sítě.

(89)

Účelem kodexů sítě vypracovaných sítí ENNOH není nahradit nezbytné vnitrostátní kodexy sítě v jiných než přeshraničních otázkách.

(90)

Kvalita vodíku přepravovaného a spotřebovávaného v Unii se může lišit v závislosti na výrobní technologii a zvláštnostech přepravy. Harmonizovaný přístup na úrovni Unie k řízení kvality vodíku v přeshraničních propojovacích vedeních by proto měl vést k přeshraničnímu toku vodíku a k integraci trhu.

(91)

Pokud to regulační orgán považuje za nezbytné, provozovatelé vodíkových přepravních sítí by mohli být odpovědní za řízení kvality vodíku ve svých sítích v rámci platných norem kvality vodíku, aby tak byla zajištěna spolehlivá a stabilní kvalita vodíku pro koncové spotřebitele.

(92)

Pro usnadnění dopravy vodíku napříč vodíkovými přepravními sítěmi v rámci Unie, a tím i pro větší integraci vnitřního trhu, je nezbytná úzká přeshraniční koordinace a postup urovnávání sporů mezi provozovateli vodíkových přepravních sítí. K řádnému fungování otevřeného a účinného vnitřního trhu s vodíkem by měly přispět zvýšené požadavky na transparentnost parametrů kvality vodíku a jejich vývoj v průběhu času ve spojení s povinnostmi v oblasti sledování a podávání zpráv.

(93)

S cílem změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení nebo jej doplnit o jiné než podstatné prvky některých specifických oblastí, jež jsou klíčové pro integraci trhu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o poskytnutí pokynů stanovujících podrobnosti postupu, který mají dodržovat provozovatelé přepravních soustav nebo provozovatelé vodíkových přepravních sítí, změnu úrovní slev za účelem zmírnění strukturální nerovnováhy příjmů provozovatelů přepravních soustav, stanovení definice zeměpisných oblastí, na něž se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce, a to s ohledem na stávající struktury regionální spolupráce, zavedení kodexů sítě a pokynů pro zemní plyn a vodík, změnu rámcových pokynů stanovených v příloze a stanovení pokynů, pokud jde o novou infrastrukturu pro zemní plyn a vodík. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (27). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měl obdržet Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(94)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (28).

(95)

Kodexy sítě a pokyny by se měly vztahovat na vstupní body do třetích zemí a výstupní body ze třetích zemí. Účinnému krátkodobému uplatňování mohou bránit zvláštní okolnosti, včetně existence stávajících dlouhodobých smluvních ujednání nebo právních problémů při zavádění postupu urovnávání sporů s provozovateli přepravních sítí nebo dodavateli zemního plynu usazenými ve třetích zemích. Je-li to odůvodněno objektivními důvody, měly by mít regulační orgány možnost požádat Komisi o výjimku z uplatňování kodexů sítě nebo pokynů nebo z jejich zvláštních ustanovení, jestliže nemohou být provedeny ve vstupních bodech do třetích zemí a výstupních bodech ze třetích zemí. Tyto výjimky by měly být časově omezeny na minimální dobu nezbytnou k odstranění stávajících překážek pro uplatňování kodexů sítě nebo pokynů.

(96)

V zájmu zajištění účinného provozu evropských vodíkových sítí by provozovatelé vodíkových sítí měli být odpovědní za provoz, údržbu a rozvoj vodíkové přepravní sítě v úzké spolupráci s dalšími provozovateli vodíkových sítí, jakož i s dalšími provozovateli soustav, s nimiž jsou jejich sítě propojeny, a to i za účelem usnadnění integrace energetického systému.

(97)

Je v zájmu řádného fungování vnitřního trhu, aby existovaly normy, které jsou harmonizovány na úrovni Unie. Jakmile je zveřejněn odkaz na takovou normu v Úředním věstníku Evropské unie, mělo by její dodržení zakládat předpoklad shody s odpovídajícími požadavky stanovenými v prováděcích opatřeních přijatých podle tohoto nařízení, ačkoli by měly být povoleny i jiné způsoby prokazování této shody. V souladu s článkem 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (29) může Komise požádat evropské normalizační organizace, aby vypracovaly technické specifikace, evropské normy a harmonizované normy. Jednou z hlavních úloh harmonizovaných norem by mělo být pomáhat provozovatelům při uplatňování prováděcích opatření přijatých podle tohoto nařízení a směrnice (EU) 2024/1788.

(98)

Stávající normalizační rámec Unie, který vychází z nařízení (EU) č. 1025/2012, představuje standardní rámec pro vypracování norem, které stanoví předpoklad shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení nebo stanovenými ve zvláštních aktech v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktech přijatých podle tohoto nařízení. Evropské normy by se měly řídit trhem a měly by zohledňovat veřejný zájem, jakož i politické cíle, jež jsou jasně uvedeny v žádosti Komise adresované jedné nebo více evropským normalizačním organizacím, aby ve stanovené lhůtě a na základě konsensu vypracovaly harmonizované normy. Neexistují-li však relevantní odkazy na harmonizované normy nebo je-li normalizační proces zablokován nebo dochází-li ke zpoždění při stanovování vhodných harmonizovaných norem, měla by mít Komise možnost prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů stanovit společné specifikace pro požadavky tohoto nařízení, pokud při tom náležitě respektuje úlohu a funkce evropských normalizačních organizací. Tato možnost by měla být chápána jako výjimečné záložní řešení, které má provozovatelům usnadnit uplatňování relevantních opatření podle aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů přijatých podle tohoto nařízení a směrnice (EU) 2024/1788. Pokud je zpoždění při stanovování harmonizovaných norem způsobeno technickou složitostí dané normy, měla by to Komise předtím, než začne uvažovat o stanovení společných specifikací, vzít v úvahu.

(99)

Aby byly plně zohledněny požadavky konečných uživatelů vodíku na jeho kvalitu, měly by technické specifikace a normy pro kvality vodíku ve vodíkové síti zohlednit již existující normy stanovující takovéto požadavky konečných uživatelů, například normu EN 17124.

(100)

Provozovatelé vodíkových přepravních sítí by měli vybudovat dostatečnou přeshraniční kapacitu pro dopravu vodíku, která by vyhovovala všem ekonomicky přiměřeným a technicky proveditelným požadavkům na tuto kapacitu, a umožnila tak integraci trhu.

(101)

S ohledem na potenciál vodíku jako nosiče energie a na možnost, že se členské státy zapojí do obchodu s vodíkem se třetími zeměmi, je nezbytné vyjasnit, že oznamovací povinnosti podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/684 (30) v souvislosti s mezivládními dohodami v oblasti energetiky týkajícími se zemního plynu se vztahují i na mezivládní dohody týkající se vodíku, včetně sloučenin vodíku, jako jsou amoniak a tekuté organické nosiče vodíku. Uvedené rozhodnutí by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(102)

Je třeba výrazně podporovat investice do velkých nových infrastrukturních projektů a zároveň zajistit řádné fungování vnitřních trhů se zemním plynem a vodíkem. Za účelem posílení pozitivního účinku infrastrukturních projektů, pro něž byla udělena výjimka, na hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek by měl být ve fázi plánování projektu ověřen zájem trhu a měla by být zavedena pravidla pro řízení překročení kapacity. Pokud se infrastruktura nachází na území více než jednoho členského státu, měla by žádost o výjimku jako krajní řešení a pouze za určitých okolností vyřizovat agentura ACER s cílem lépe zohlednit přeshraniční dopady této výjimky a usnadnit administrativní vyřizování dané žádosti. Vzhledem k mimořádně rizikovému profilu realizace těchto nových významných infrastrukturních projektů, pro něž byla udělena výjimka, by navíc mělo být možné, aby byly u dotčených projektů podnikům, které mají zájem o dodávku a výrobu, dočasně umožněny úplné nebo částečné odchylky od pravidel pro oddělení. Z důvodů bezpečnosti dodávek by se měla možnost dočasných odchylek uplatňovat zejména na nové plynovody v rámci Unie, které slouží k přepravě zemního plynu ze třetích zemí do Unie. Výjimky a odchylky udělené podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES (31) a 2009/73/ES (32) by měly nadále platit po dobu, na kterou byly na základě příslušné výjimky nebo odchylky uděleny.

(103)

Eskalace ruské vojenské agrese vůči Ukrajině od února 2022 vedla k poklesu dodávek zemního plynu z této země a zdroje z prodeje zemního plynu byly použity k financování války, kterou Rusko vede na hranicích Unie. Zejména se zastavily toky zemního plynu v plynovodech z Ruska přes Bělorusko a v plynovodu Nord Stream 1 a trvale se snižují dodávky zemního plynu přes Ukrajinu, což vážně ohrožuje bezpečnost dodávek energie v Unii jako celku. Toto snižování dodávek zemního plynu zneužívané jakožto zbraň a manipulace s trhy prostřednictvím úmyslného narušování toků zemního plynu odhalily v Unii a jejích členských státech značnou zranitelnost a závislost s jasným potenciálem přímého a závažného dopadu na jejich základní mezinárodní bezpečnostní zájmy. Zkušenosti z minulosti rovněž ukazují, že zemní plyn může být zneužíván jakožto zbraň a k manipulaci s trhy s energií, například nadměrným hromaděním kapacit v infrastruktuře zemního plynu na úkor základních mezinárodních bezpečnostních zájmů Unie. Za účelem zmírnění dopadu těchto událostí, a to ve stávajícím kontextu i do budoucna, by členské státy měly mít výjimečně možnost přijmout přiměřená opatření, jejichž prostřednictvím by dočasně omezily podávání nabídek na kapacitu předem ze strany jakéhokoli jediného uživatele sítě ve vstupních bodech a v terminálech LNG pro dodávky z Ruské federace a Běloruska, je-li to nezbytné k ochraně základních bezpečnostních zájmů těchto členských států a Unie, přičemž je však nutné zohlednit i potřebu zajistit bezpečnost dodávek v Unii. V odůvodněných případech by mělo být možné tato dočasná opatření prodloužit. Tato možnost by se měla vztahovat pouze na Ruskou federaci a Bělorusko, aby členské státy mohly prostřednictvím přiměřených opatření reagovat na jakékoli ohrožení svých základních bezpečnostních zájmů a zájmů Unie, které z dané situace vyplývá, mimo jiné snížením své závislosti na ruských fosilních palivech, např. provedením včasné akce v souladu s cíli plánu REPowerEU. Žádná z těchto omezení by neměla být v rozporu s mezinárodními závazky Unie nebo členských států a měla by být v souladu s článkem XXI Všeobecné dohody o clech a obchodu. Před uplatněním jakéhokoli takového omezení by členské státy měly konzultovat Komisi a také jiné členské státy, smluvní strany Energetického společenství, smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Spojené království Velké Británie a Severního Irska, pokud by mohly být tímto omezením dotčeny, a zohlednit situaci v těchto členských státech a třetích zemích, zejména pokud jde o bezpečnost dodávek. Členské státy by měly při posuzování přiměřenosti a rozsahu jakéhokoli plánovaného omezení náležitě zohlednit možné účinky svého opatření na jiné členské státy, a zejména dodržovat zásadu energetické solidarity, mimo jiné i s ohledem na zajištění bezpečnosti dodávek.

(104)

Evropské odvětví energetiky prochází významnou transformací na vysoce účinné dekarbonizované hospodářství založené na obnovitelných zdrojích energie, přičemž se snaží zajistit bezpečnost dodávek energie a konkurenceschopnost. Ačkoliv kybernetická bezpečnost v pododvětví elektroenergetiky díky kodexu sítě pro přeshraniční tok elektřiny již pokročila, k zajištění bezpečnosti energetického systému Unie jsou zapotřebí závazná odvětvová pravidla pro pododvětví zemního plynu.

(105)

V reakci na významné zvýšení cen energie v celé Unii, které bylo zaznamenáno na podzim 2021, a jeho negativní dopady zdůraznilo sdělení Komise ze dne 13. října 2021 s názvem „Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpory“ význam řádně fungujícího vnitřního trhu s energií a lepší koordinace bezpečnosti přeshraničních dodávek pro odolnost vůči budoucím otřesům. Ve dnech 20. a 21. října 2021 přijala Evropská rada závěry, v nichž vyzvala Komisi, aby urychleně zvážila opatření, která zvýší odolnost energetického systému Unie a vnitřního trhu s energií, a to včetně opatření, která zvyšují bezpečnost dodávek. V reakci na invazi Ruska na Ukrajinu Komise dne 8. března 2022 předložila plán REPowerEU s cílem postupně ukončit závislost Unie na ruských fosilních palivech a urychlit přechod na čistou energii. S cílem přispět k důsledné a včasné reakci na tuto krizi a možné nové krize na úrovni Unie by do tohoto nařízení a do nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 (33) měla být zavedena zvláštní pravidla pro zlepšení spolupráce a odolnosti, zejména pokud jde o pravidla týkající solidarity. Nařízení (EU) 2017/1938 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(106)

Jak prokazují celounijní simulace z let 2017, 2021 a 2022, regionální spolupráce a solidární opatření mají zásadní význam pro zajištění odolnosti Unie v případě vážného zhoršení situace v oblasti dodávek. Solidární opatření použitelná v případě stavu nouze by měla zajistit přeshraniční dodávky zákazníkům chráněným v rámci solidarity, jako jsou domácnosti. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření pro provádění ustanovení týkajících se mechanismu solidarity, a to i prostřednictvím dohody dotčených členských států na technických, právních a finančních ujednáních. Členské státy by měly uvést podrobnosti těchto ujednání ve svých plánech pro stav nouze. V případě členských států, které se nedohodly na dvoustranných dohodách, by měla být v zájmu zajištění takto účinné solidarity použita standardní pravidla podle tohoto nařízení.

(107)

V důsledku těchto solidárních opatření proto může členskému státu vzniknout povinnost vyplatit kompenzaci těm, kteří byli těmito opatřeními dotčeni. Aby bylo zajištěno, že kompenzace vyplacená členským státem žádajícím o solidární pomoc členskému státu poskytujícímu solidární pomoc byla spravedlivá a přiměřená, měly by mít regulační orgány a agentura ACER jakožto nezávislé orgány pravomoc provádět audit požadované a vyplacené kompenzace a v případě potřeby požádat o opravu, zejména s ohledem na úroveň nepřímých nákladů vzniklých v důsledku poskytování solidarity na základě netržních opatření. Nově zavedená spolupráce mezi členskými státy, které nejsou přímo propojeny a používají tržní opatření podle tohoto nařízení, rovněž pomáhá snížit potenciálně vysoké náklady, které by mohly vzniknout, pokud by byla používána nákladnější netržní opatření.

(108)

V rámci nařízení (EU) 2017/1938 by mělo být zavedeno poskytování dobrovolných příspěvků zemního plynu členským státům, které nejsou přímo propojeny, s využitím tržních opatření, zejména s cílem zabránit tomu, aby přímo propojené členské státy musely používat netržní opatření, pokud by jiný členský stát, který není přímo propojen, mohl ze solidárních důvodů poskytnout objemy zemního plynu s využitím tržních opatření. Dobrovolnou povahou tržních opatření a výsledným příspěvkem zemního plynu nejsou dotčeny povinnosti členských států včas posoudit a uvést, zda a jakým způsobem je možné prostřednictvím tržních opatření požadovaný zemní plyn poskytnout. Cílem takového mechanismu je snížit nepřímé a celkové náklady na solidaritu tím, že se zabrání využívání nákladnějších netržních opatření. Solidarita mezi členskými státy, které nejsou přímo propojeny, rozděluje zátěž mezi více členských států a usnadňuje přístup členských států, které nemají zařízení LNG, k celosvětovým dodávkám LNG.

(109)

Přístup k posouzení bezpečnosti dodávek plynu založený na zohlednění rizik a zavedení preventivních a zmírňujících opatření by měl zahrnovat scénáře posuzující dopad snížení poptávky po zemním plynu prostřednictvím úspor energie nebo opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně celounijních simulací na základě scénářů narušení dodávek zemního plynu a infrastruktury podle tohoto nařízení. Přezkoumáním scénářů pro úspory energie a energetickou účinnost se zajistí, že celounijní simulace, jakož i následná vnitrostátní a společná posouzení rizik a preventivní opatření obstojí i v budoucnu a budou v souladu se zásadou „energetická účinnosti v první řadě“ a s cíli Unie v oblasti klimatické neutrality stanovenými v nařízení (EU) 2021/1119 a současně přispějí k postupnému ukončení závislosti Unie na ruských fosilních palivech. Toto nařízení rovněž umožňuje členským státům, aby snížily zbytnou spotřebu plynu chráněných zákazníků s cílem usnadnit dosažení větších úspor zemního plynu, zejména během krize.

(110)

Rizika pro bezpečnost dodávek plynu způsobená ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině, která odůvodňovala změny nařízení (EU) 2017/1938 zavedené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1032 (34), přetrvávají dodnes. Kromě toho by měla být zvážena dodatečná rizika, jako jsou další narušení kritické infrastruktury, a to s ohledem na akty sabotáže proti plynovodům Nord Stream v září 2022 a narušení plynovodu Balticconnector v říjnu 2023, jakož i na zhoršení geopolitického prostředí a situace v oblasti hrozeb v dodavatelských regionech, například v souvislosti s krizí na Blízkém východě. Ke zprávě, kterou má Komise předložit do 28. února 2025, by proto měl být v případě potřeby připojen legislativní návrh na změnu nařízení (EU) 2017/1938.

(111)

Některá ustanovení tohoto nařízení vycházejí z krizových opatření zavedených nařízením Rady (EU) 2022/2576 (35) v reakci na útočnou válku Ruska proti Ukrajině a následnou krizi v oblasti dodávek zemního plynu. Zatímco nařízení (EU) 2022/2576 řešilo bezprostřední a závažnou krizi v oblasti dodávek zemního plynu, mimo jiné prostřednictvím odchylky od stávajícího stálého rámce, cílem tohoto nařízení je transformovat některá z krizových opatření v trvalé prvky trhu se zemním plynem. To se týká zejména mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, opatření na posílení využívání zařízení LNG a zařízení pro skladování zemního plynu, jakož i dalších solidárních opatření v případě stavu nouze v oblasti zemního plynu. Zavedení těchto trvalých prvků trhu se zemním plynem však vyžaduje čas, mimo jiné kvůli nezbytným nabídkovým řízením v souvislosti se stálým mechanismem agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu, která nebudou uzavřena před koncem roku 2024. Kromě toho se očekává, že rizika spojená s dodávkami zemního plynu budou v Unii přetrvávat po celý rok 2024. Aby se tedy dostatečně zohlednila přípravná fáze týkající se těchto opatření a zabránilo se překrývání s opatřeními zavedenými nařízením (EU) 2022/2576, měla by se příslušná ustanovení tohoto nařízení použít až od 1. ledna 2025. Ustanovení tohoto nařízení týkající se zřízení mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a výběru poskytovatele služeb, který bude v rámci tohoto mechanismu plnit úkoly, by se měla použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, aby se zajistilo, že mechanismus bude funkční ode dne skončení platnosti nařízení (EU) 2022/2576.

(112)

Proto by nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (36) a nařízení (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 měla být odpovídajícím způsobem pozměněna.

(113)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovení spravedlivých pravidel pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám, zařízením pro skladování a zařízením LNG a opatření týkajících se mechanismu agregace poptávky a společného nákupu zemního plynu a mechanismu na podporu rozvoje trhu s vodíkem, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. června 2024

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

H. LAHBIB

KAPITOLA I PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE KAPITOLA I PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
KAPITOLA II OBECNÁ PRAVIDLA PRO SOUSTAVY ZEMNÍHO PLYNU A VODÍKOVÉ SOUSTAVY KAPITOLA II OBECNÁ PRAVIDLA PRO SOUSTAVY ZEMNÍHO PLYNU A VODÍKOVÉ SOUSTAVY
KAPITOLA III PRAVIDLA PRO VODÍKOVÉ SÍTĚ KAPITOLA III PRAVIDLA PRO VODÍKOVÉ SÍTĚ
KAPITOLA IV KODEXY SÍTĚ A RÁMCOVÉ POKYNY KAPITOLA IV KODEXY SÍTĚ A RÁMCOVÉ POKYNY
KAPITOLA V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ KAPITOLA V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

Požadavky

3. Související standardy

Standardy

Propojené úkoly

Vazby
is related to Imported: Verordnung (EU) 2024/1789 über die Binnenmärkte für erneuerbares Gas, Erdgas sowie Wasserstoff (CELEX:32024R1789)