6.3. Průběžné sledování a odborný úsudek

K posílení spolehlivosti svých modelů by instituce měly zvážit kritické přezkoumání svého kalibračního přístupu tím, že:

• a. porovnají své výsledky a předpoklady s externími (včetně dohledových) pozorováními z důvěryhodných zdrojů za účelem posouzení konzistence svých vlastních předpokladů a výsledků;
• b. použijí analýzy citlivosti k testování míry stability a konzistence výstupů jejich modelů nebo k určení účinku potenciálních nelinearit, které nejsou do scénářů zahrnuty;
• c. pokud se používá model třetí strany, ověří, že rámec pro validaci externích dodavatelů je v souladu s obecnými pokyny orgánu EBA k outsourcingu.

K odstranění přetrvávajících nedostatků svých modelů zátěžových testů by instituce měly zvážit zohlednění dopadů faktorů, které v této fázi nemohly být začleněny (např. rizika vyplývající z hodnotového řetězce protistran, body zlomu, efekty nákazy atd.), a to konzervativním přizpůsobením výsledků svých modelů na základě odborného úsudku.

Obecněji řečeno, instituce by měly při provádění kvantitativních analýz používat odborný úsudek, aby kompenzovaly neúplná nebo přibližná environmentální data, neexistenci pozorovaných historických souvislostí a další omezení modelu.

Instituce by měly zajistit pravidelné sledování významného vývoje ve svém prostředí (včetně strategie protistran pro zvládání environmentálních rizik) tak, aby použité scénáře a přístupy k modelování byly i nadále relevantní. Četnost provádění analýz scénářů by měla být přizpůsobena potřebám a postupům jednotlivých institucí.

Analýza scénářů by měla být navržena s ohledem na přizpůsobivost a modularitu, aby bylo možné ji průběžně zdokonalovat v závislosti na vývoji prostředí a znalostí. Instituce by měly držet krok s nejnovějšími vědeckými poznatky.