Hlava II – Kritéria pro příslušné orgány v případě použití čl. 243 odst. 2 nebo čl. 244 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013

S ohledem na sekuritizační transakce splňující podmínky pro dosažení převodu významného rizika v souladu s čl. 243 odst. 2 písm. a) nebo b) nebo čl. 244 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 575/2013 by příslušné orgány měly provést komplexní přezkum převodu významného rizika podle hlavy III odst. 4 až 10 těchto obecných pokynů v případě, že nastane kterákoli z okolností z níže uvedeného seznamu (který není vyčerpávající):

• a. Z konkrétních informací vyplývá, že poměrná velikost ( thickness ) tranší sekuritizace, které se používají jako relevantní tranše pro prokázání převodu významného rizika podle čl. 243 odst. 2 nebo čl. 244 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, nemusí být dostatečná pro předpoklad souměřitelného převodu významného rizika na třetí strany s ohledem na i) zvláštní profil úvěrového rizika a ii) odpovídající objemy rizikově vážených expozic u sekuritizovaných expozic dané sekuritizace.
• b. Pochybnosti ohledně správnosti určitého úvěrového hodnocení externí ratingové agentury.
• c. Ztráty, které vznikly ze sekuritizovaných expozic v předchozích obdobích, nebo jiné informace ukazují, že:
• i. odůvodněný odhad očekávané ztráty ze sekuritizovaných expozic do splatnosti transakce, který instituce provedla v souladu s čl. 243 odst. 2 písm. b) nebo čl. 244 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, může být příliš nízký na to, aby bylo možné považovat významné úvěrové riziko za převedené na třetí strany. Přitom je třeba vzít v úvahu celkovou splatnost transakce, včetně případné existence nadměrného rozpětí,
• ii. míra, jakou sekuritizované pozice, pro které by se použil odpočet od kmenového kapitálu tier 1 nebo riziková váha 1 250 %, překračují odůvodněný odhad očekávané ztráty do splatnosti transakce, může být příliš nízká na to, aby bylo možné považovat významné úvěrové riziko za převedené na třetí strany.
• d. Vysoké náklady, jež instituci, která je původcem, vznikly v souvislosti s převodem úvěrového rizika na třetí strany prostřednictvím konkrétní sekuritizace, ukazují, že převod významného rizika formálně dosažený podle čl. 243 odst. 2 písm. a) nebo b) nebo čl. 244 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 575/2013 může být ve skutečnosti oslaben vysokými náklady na tento převod úvěrového rizika.
• e. Instituce, která je původcem, zamýšlí prokázat převod významného rizika na třetí strany podle čl. 243 odst. 2 písm. a) nebo b) nebo čl. 244 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 575/2013 při neexistenci ratingu externí ratingové agentury pro relevantní tranše.
• f. Sekuritizační transakce obchodních portfolií.
• g. Sekuritizační transakce s kupními nebo prodejními opcemi jinými než opce,
• o nichž se má za to, že nebrání účinnému převodu úvěrového rizika, v souladu s odst. 5 body 2, 3 a 4 těchto obecných pokynů.