6.2 Informace o měření, hodnocení a agregaci rizik

Příslušné orgány by měly zajistit, že jim instituce v souvislosti s metodikou používanou v rámci interního postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti při měření, hodnocení a agregaci ri zik předložily:

• a. obecný popis klíčových metodik a modelů pro kvantifikace a měření rizik, včetně použitých ukazatelů, předpokladů a parametrů (např. intervalů spolehlivosti, doby držení atd.), za všechny kategorie a podkategorie rizik používané řídicím orgá nem instituce pro schvalování metodik a modelů;
• b. specifikace skutečně použitých údajů, včetně vysvětlení toho, jak použité údaje zohledňují subjekty skupiny zahrnuté do interního postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti, včetně délky využívaných časových řad;
• c. popis hlavních rozdílů mezi metodikami a modely kvantifikace/měření používanými pro účely interního postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a metodikami a modely používanými k výpočtu minimálních kapitálových požadavků pro rizika, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 575/2013 (jestliže instituce používá pokročilé modely schválené příslušnými orgány). Popis by měl obsahovat informace o jednotlivých rizicích a měl by mimo jiné zahrnovat informace o odlišném uplatňování přechodných opatření dle článku 500 nařízení (EU) č. 575/2013 a o odlišných předpokladech ohledně rizikových parametrů, intervalů spolehlivosti atd.;
• d. popis přístupu k agregaci interně stanovených kapitálových požadavků za jednotlivé subjekty a jednotlivé kategorie rizik, včetně popisu přístupu k zohlednění přínosů diverzifikace v rámci jednotlivých rizik a mezi riziky, popř. negativního dopadu koncentrace, jestliže se metodika instituce touto problematikou zabývá. 6.2.2 Provozní dokumentace

Příslušné orgány by měly zajistit, že jim ins tituce v souvislosti s uplatňováním metodik měření, posuzování a agregace rizik souvisejících s interním postupem pro hodnocení kapitálové přiměřenosti předloží:

• a. odhady vnitřně stanovených kapitálových požadavků k pokrytí veškerých kategorií a podkategorií rizik, na které se vztahuje interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (rozdělené podle jednotlivých kategorií a podkategorií rizik). Jestliže instituce trvá na tom, že u určitých kategorií nebo podkategorií rizik, na které se vztahuje interní p ostup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti, je vhodnější použít kvalitativní opatření ke zmírnění rizika než přidělit vnitřně stanovený kapitál, měla by svůj postoj odpovídajícím způsobem vysvětlit;
• b. výsledky výpočtu odhadovaných vnitřně stanovených kapitálových požadavků podle výše uvedeného vymezení za jednotlivá rizika ze všech podstatných kategorií a podkategorií rizik, na které se vztahuje interní postup pro hodnocení kapitálové přiměřenosti. Jestliže jsou určité podkategorie rizik identifikovány jako podstatné, ale uplatňovaná metodika výpočtu neumožnila vypočítat odhadovaný vnitřně stanovený kapitál tak podrobně, jak je požadováno, a z tohoto důvodu byly tyto odhady zahrnuty do odhadovaného vnitřně stanoveného kapitálu až na úrovni nadřízené kategorii rizik, měla by instituce vysvětlit, jakým způsobem byly tyto podkategorie do výpočtu zahrnuty (např. určitá podkategorie rizik byla identifikována jako podstatná, ale instituce nedokáže poskytnout odhad vnitřně stanoveného kapitálu pro toto riziko a místo toho zahrne pokrytí tohoto rizika do odhadu kapitálu za nadřazenou kategorii rizik; v takovém případě by příslušný orgán měl zajistit, aby instituce vysvětlila, jak bylo toto riziko zachyceno v nadřazené kategorii rizik);
• c. kromě výše vymezených informací vztahujících se k jednotlivým rizikům, výsledky agregace odhadovaného vnitřně stanoveného kapitálu pro jednotlivé subjekty ve skupině a jednotlivé kategorie rizik, včetně vlivu přínosů diverzifikace uvnitř rizik a mezi riziky a/nebo koncentrací, jestliže použitá metodika k těmto aspektům přihlíží.