33. Spolehlivá metodika posuzování úvěrového rizika a stanovování úrovně opravných položek (v …

Spolehlivá metodika posuzování úvěrového rizika a stanovování úrovně opravných položek (v závislosti na druhu expozice, například drobná nebo velkoobchodní) by měla zejména:

• a. zahrnovat spolehlivý proces navržený tak, aby úvěrovou instituci vybavil schopností určit úroveň, povahu a faktory úvěrového rizika při prvotním zaúčtování úvěrové expozice, a to s cílem zajistit, aby bylo možné určit a kvantifikovat následné změny úvěrového rizika;
• b. zahrnovat kritéria umožňující řádně posoudit dopad informací o budoucím vývoji, včetně makroekonomických faktorů. Bez ohledu na to, zda je hodnocení úvěrového rizika prováděno na portfoliovém nebo individuálním základě, by úvěrová instituce měla být schopna prokázat, že k zohlednění uvedeného došlo tak, aby nevzniklo prodlení při zaúčtování očekávaných úvěrových ztrát. Tato kritéria by měla vést k identifikaci faktorů, které ovlivňují splácení, ať už se týkají motivace dlužníka, ochoty nebo schopnosti plnit smluvní povinnosti, nebo podmínek úvěrové expozice. Zvažované ekonomické faktory (jako je míra nezaměstnanosti nebo obsazenost) by měly být pro posouzení relevantní a v závislosti na okolnostech se může jednat
• o faktory na mezinárodní, vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni;
• c. u expozic hodnocených na portfoliovém základě zahrnovat popis základu pro vytvoření skupin portfolií expozic se sdílenými znaky úvěrového rizika;
• d. identifikovat a zdokumentovat metody posuzování a vyčíslování očekávaných úvěrových ztrát (jako je metoda zohledňující míru ztrátovosti, metoda pravděpodobnosti selhání (PD) / ztrátovosti ze selhání (LGD) či jiná metoda), které lze používat u jednotlivých expozic nebo portfolií;
• e. zdokumentovat důvody, proč je vybraná metoda vhodná, zejména v případě, že se na různá portfolia a druhy individuálních expozic uplatňují různé metody vyčíslování očekávaných úvěrových ztrát. Úvěrové instituce by měly být schopné příslušným orgánům vysvětlit důvody pro případnou změnu metody vyčíslování očekávaných úvěrových ztrát (například přechod z metody zohledňující míru ztrátovosti na metodu PD/LGD) a kvantitativní dopady takových změn;
• f. zdokumentovat:
• i. vstupy, údaje a předpoklady používané při stanovování opravných položek, jako jsou historické míry ztrátovosti, odhady PD/LGD a ekonomické prognózy;
• ii. stanovení doby trvání expozice nebo portfolia (včetně způsobu zohlednění očekávaného předčasného splacení a selhání);
• iii. časové období, za které je hodnocena historická zkušenost, pokud jde o ztráty;
• iv. případné úpravy nezbytné pro odhad očekávaných úvěrových ztrát v souladu s použitelným účetním rámcem. Jestliže se například současné a předpokládané ekonomické podmínky liší od těch, které existovaly během historického období používaného při odhadování, měly by být provedeny úpravy, které jsou v přímém souladu s příslušnými rozdíly. Kromě toho úvěrová instituce může v analyzovaném historickém období zaznamenat malé nebo nulové skutečné ztráty; současné nebo budoucí podmínky se však mohou lišit od podmínek během historického období a dopad těchto změn na očekávané úvěrové ztráty by měl být posouzen a vyčíslen;
• g. zahrnovat proces pro hodnocení vhodnosti významných vstupů a předpokladů ve zvolené metodě vyčíslování očekávaných úvěrových ztrát. Základ pro vstupy a předpoklady použité při stanovování opravných položek by měl být obecně mezi jednotlivými obdobími konzistentní. Jestliže se vstupy a předpoklady nebo základ pro tyto vstupy a předpoklady změní, měly by být zdokumentovány důvody;
• h. identifikovat situace, které by obecně vedly ke změnám v metodách vyčíslování očekávaných úvěrových ztrát, ve vstupech nebo předpokladech mezi jednotlivými obdobími (úvěrová instituce může například uvést, že úvěr, který byl dříve hodnocen na portfoliovém základě pomocí metody PD/LGD, může být po obdržení nových informací o dlužníkovi, jako je informace o ztrátě zaměstnání, vyškrtnut a posuzován individuálně na základě metody diskontovaných peněžních toků);
• i. zohlednit relevantní vnitřní a vnější faktory, které mohou ovlivnit odhady očekávaných úvěrových ztrát, jako jsou normy upravující poskytování úvěrů vztahující se na úvěrovou expozici při vzniku a změny v odvětví, a zeměpisné, ekonomické a politické faktory;
• j. řešit, jak jsou určovány odhady očekávaných úvěrových ztrát (například historické míry ztrátovosti nebo analýza migrace jako výchozí bod, s úpravou na základě informací
• o současných a očekávaných podmínkách). Úvěrová instituce by měla mít při stanovování výše očekávaných úvěrových ztrát nezkreslený pohled na nejistotu a rizika související s její úvěrovou činností;
• k. určit, které faktory jsou zohledňovány při stanovování vhodných historických období, za která se hodnotí historická zkušenost se ztrátami. Úvěrová instituce by měla mít dostatečné historické údaje o ztrátách, aby bylo možné provést smysluplnou analýzu zkušenosti s úvěrovými ztrátami, která poslouží jako výchozí bod při odhadování úrovně opravných položek na portfoliovém nebo individuálním základě;
• l. stanovit, do jaké míry hodnota kolaterálu a jiných nástrojů na snižování úvěrového rizika ovlivňuje očekávané úvěrové ztráty;
• m. vytyčit zásady a postupy úvěrové instituce, pokud jde o odpisy a získání zpět;
• n. požadovat, aby analýzy, odhady, přezkumy a další úkoly či procesy, které slouží jako vstupy nebo výstupy při posuzování a stanovování úvěrového rizika, byly prováděny způsobilými a dobře proškolenými pracovníky a byly potvrzeny pracovníky, kteří jsou nezávislí na úvěrové činnosti úvěrové instituce. Tyto vstupy a výstupy související s těmito funkcemi by měly být dobře zdokumentovány a dokumentace by měla obsahovat jasné vysvětlení podporující analýzy, odhady a přezkumy;
• o. zdokumentovat metody používané k ověření platnosti modelů pro vyčíslování očekávaných úvěrových ztrát (například zpětné testování);
• p. zajistit, aby odhady očekávaných úvěrových ztrát odpovídajícím způsobem zohledňovaly informace o budoucím vývoji, včetně makroekonomických faktorů, k nimž se při vyčíslování opravných položek na základě individuální expozice dosud nepřihlíželo. To může vyžadovat, aby vedení použilo svůj úsudek založený na zkušenostech v úvěrové oblasti a zvážilo obecné trendy v celém úvěrovém portfoliu, změny v obchodním modelu úvěrové instituce, makroekonomické faktory atd.; a
• q. vyžadovat proces umožňující posoudit celkovou vhodnost opravných položek v souladu s příslušným účetním rámcem, včetně pravidelného přezkumu modelů očekávaných úvěrových ztrát.

1. Přehled

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

3. Související standardy

• EBA - Published by the European Banking Authority at https://www.eba.europa.eu/