67. Spolehlivý rámec ověřování platnosti modelů by měl mimo jiné obsahovat následující prvky: a. …

Spolehlivý rámec ověřování platnosti modelů by měl mimo jiné obsahovat následující prvky:

• a. Jasné úlohy a povinnosti při ověřování platnosti modelů s přiměřenou nezávislostí a schopnostmi. Ověření platnosti modelů by mělo být prováděno nezávisle na procesu vytváření modelů a měli by ho provádět pracovníci s potřebnými zkušenostmi a od bornými znalostmi. Zjištění a výsledky ověřování platnosti modelů by měly být urychleně a neprodleně oznámeny na příslušné odpovědné úrovni řízení. Jestliže úvěrová instituce zadala ověřování platnosti modelů externě, zůstává i nadále odpovědná za efektivitu veškeré činnosti související s ověřováním platnosti modelů a měla by zajistit, aby práce vykonávaná externě neustále splňovala jednotlivé prvky spolehlivého rámce pro ověřování platnosti modelů.
• b. Vhodný rozsah a metodika ověřování platnosti modelu by měly zahrnovat systematický proces hodnocení spolehlivosti, jednotnosti a správnosti modelu i jeho přetrvávající relevantnost pro související individuální úvěrovou expozici nebo portfolio. Účinný proces ověřování platnosti modelu by měl rovněž umožňovat určit a neprodleně řešit potenciální omezení modelu. Ověřování platnosti by mělo zahrnovat přezkum vstupů modelu, návrhu modelu a výstupů/výsledků modelu.
• • Vstupy modelu: Úvěrové instituce by měly mít vnitřně stanovené normy týkající se kvality a spolehlivosti údajů (historických a současných údajů a informací o budoucím vývoji), které slouží jako vstupy modelu. Údaje používané ke stanovení opravných položek k očekávaným úvěrovým ztrátám by měly být relevantní pro portfolia úvěrových institucí a měly by být v maximální možné míře přesné, spolehlivé a úplné (tj. bez výjimek, které by mohly odhady očekávaných úvěrových ztrát zkreslit). Při ověřování je třeba se ujistit, že údaje tyto normy splňují.
• • Návrh modelu: U návrhu modelu by se při ověřování mělo posuzovat, zda je základní teorie modelu koncepčně spolehlivá, uznávaná a obecně přijímaná, pokud jde o její zamýšlený účel. Z hlediska budoucího vývoje by se při ověřování rovněž mělo posuzovat, do jaké míry model může na úrovni celkového modelu a jednotlivých rizikových faktorů zohlednit změny v ekonomickém nebo úvěrovém prostředí i změny obchodního profilu či strategie portfolia, aniž by došlo k významnému snížení spolehlivosti modelu.
• • Výstupy a výsledky modelu: Úvěrové instituce by měly mít vnitřně stanovené normy pro přijatelné výsledky modelu. Při výrazném porušení stanovených mezních hodnot pro dosahované výsledky by měla být přijata nápravná opatření, případně až v rozsahu rekalibrace nebo opětovného vypracování modelu.
• c. Komplexní dokumentace rámce a procesu ověřování platnosti modelu. Měla by zahrnovat zdokumentování použitých postupů při ověřování platnosti modelu, případných změn metodiky a nástrojů ověřování a rozsah použitých údajů, výsledky ověřování a případná nezbytná nápravná opatření. Úvěrové instituce by měly zajistit, aby dokumentace byla pravidelně přezkoumávána a aktualizována.
• d. Přezkum procesu ověřování platnosti modelu nezávislými stranami (např. vnitřními nebo vnějšími stranami) s cílem vyhodnotit celkovou účinnost procesu ověřování platnosti modelu a nezávislost procesu ověřování platnosti modelu na procesu vytváření modelu. Zjištění přezkumu by měla být urychleně a neprodleně oznámena na příslušné úrovni řízení (např. vrcholnému vedení, výboru pro audit).

4.2.6 Zásada 6 — Úsudek založený na zkušenostech v úvěrové oblasti

Pro posouzení úvěrového rizika a vyčíslení očekávaných úvěrových ztrát je zásadní, aby úvěrové instituce používaly úsudek založený na zkušenostech v úvěrové oblasti, zejména s ohledem na přiměřené a doložitelné informace o budoucím vývoji, včetně makroekonomických faktorů.

1. Přehled

1.1 Odkazy

1.2 Identifikované požadavky

1.3 Související standardy

2. Identifikované požadavky

3. Související standardy

• EBA - Published by the European Banking Authority at https://www.eba.europa.eu/