5.2.1 Útvary pro vymáhání nevýkonných expozic

Úvěrové instituce by měly zřídit specializované útvary pro vymáhání nevýkonných expozic, nezávislé na činnostech spojených s poskytováním úvěrů, s cílem dostatečně omezit jakýkoli střet zájmů v rámci řízení nevýkonných expozic, jakož i zajistit dobré využívání odborných znalostí v oblasti nevýkonných expozic v rámci celé organizace. Toto rozdělení povinností by mělo zahrnovat nejen činnosti v oblasti vztahů s klienty (např. jednání s klienty o poskytnutí úlev), ale také rozhodovací proces. V této souvislosti by úvěrové instituce měly zvážit zřízení specializovaných rozhodovacích orgánů pro řešení nevýkonných expozic (např. výbor pro nevýkonné expozice).

Pokud nelze vyloučit překrývání s činnostmi rozhodovacích orgánů, vedoucích pracovníků nebo odborníků zapojených do procesu poskytování úvěrů, měly by institucionální rámec a vnitřní kontroly zajistit, aby byly dostatečně omezeny všechny případné střety zájmů.

Úvěrové instituce by měly mít zavedeny postupy zajišťující pravidelnou zpětnou vazbu mezi útvary poskytujícími úvěry a útvary pro vymáhání nevýkonných expozic.

Při navrhování vhodné struktury útvarů pro vymáhání nevýkonných expozic by úvěrové instituce měly zohlednit specifika svých hlavních portfolií nevýkonných expozic, včetně jejich druhu (retailové, expozice vůči malým a středním podnikům, korporátní expozice) a druhu kolaterálu.

U homogenních portfolií retailových nevýkonných expozic by úvěrové instituce měly zvážit vytvoření automatizovaných procesů pro útvary vymáhání nevýkonných expozic. U korporátních portfolií nevýkonných expozic by úvěrové instituce měly případně v závislosti na odvětvové koncentraci nevýkonných expozic zvážit přístup založený na řízení vztahů, pokud jde

• o odvětvovou specializaci zaměstnanců útvarů pro vymáhání nevýkonných expozic. U podnikatelů a mikropodniků je třeba zvážit kombinaci automatizovaných prvků a přístupu založeného na řízení vztahů.

Menší a méně složité úvěrové instituce (např. instituce klasifikované jako 3. nebo 4. kategorie v rámci procesu přezkumu a vyhodnocení) mohou mít zavedeny zvláštní funkce pro řešení problémových expozic přiměřené jejich velikosti, povaze, složitosti a rizikovému profilu. Úvěrové instituce by měly zajistit, aby struktura těchto funkcí předcházela střetům zájmů v rámci řízení nevýkonných expozic a eliminovala je.

Z důvodu proporcionality mohou menší a méně složité úvěrové instituce (např. instituce klasifikované jako 3. nebo 4. kategorie v rámci procesu přezkumu a vyhodnocení) místo zřízení specializovaných rozhodovacích orgánů pro řešení nevýkonných expozic zajistit nezbytné požadavky formou svých stávajících výborů pro úvěry a rizika, pokud jsou dostatečně omezeny střety zájmů.