8.3 Pravidelná úvěrová přehodnocení dlužníků

Instituce by měly rovněž provádět pravidelná úvěrová přehodnocení dlužníků, kterými jsou přinejmenším střední nebo velké podniky, s cílem zjistit jakékoli změny v jejich rizikovém profilu, finanční situaci nebo úvěruschopnosti v porovnání s kritérii a posouzením v okamžiku poskytnutí úvěru, jakož i přezkoumat a aktualizovat jakýkoli příslušný interní úvěrový rating / jakékoli příslušné úvěrové hodnocení.

Proces a četnost přehodnocení by měly odpovídat a b ýt přiměřené druhu a rizikovému profilu dlužníka a druhu, velikosti a složitosti úvěrové facility a být upřesněny v příslušných zásadách a postupech. Instituce by měly provádět častější přehodnocení, jestliže zjistí zhoršení kvality úvěrů a aktiv. Celkový rámec pro sledování úvěrových rizik a datová infrastruktura by měly institucím umožnit, aby mohly ověřit, zda jsou prováděna pravidelná úvěrová přehodnocení v souladu se zásadami a postupy v oblasti úvěrových rizik, a aby bylo zjištění jakýchkoli odlehlých hodnot / výjimek zaznamenáno a následně řešeno.

Za tímto účelem by měly instituce v případě potřeby pravidelně aktualizovat příslušné finanční informace o dlužníkovi a posuzovat nové informace na základě kritérií pro posuzování úvěruschopnosti stanovených v souladu s oddílem 4.3 těchto obecných pokynů. Shromáždění a posouzení těchto informací by mělo instituci pomoci rozpoznat včasné varovné indikátory poklesu úvěrové kvality.

Instituce by měly provádět pravidelná přehodnocení pro účely posouzení dlužníkova rizika selhání a potenciální potřeby migrace mezi kategoriemi a stupni rizik.

Úvěrová přehodnocení dlužníků by měla zahrnovat posouzení stávajícího dluhu a citlivosti dlužníků vůči vnějším faktorům, jako je případně volatilita měnových kurzů, které mohou ovlivnit velikost dluhu a schopnost splácet, rovněž v souladu s požadavky analýzy citlivosti uvedenými v oddíle 5.2.6 .

Instituce by měly posuzovat rizika spojená s refinancováním stávajícího dluhu a pravidelně sledovat úvěry s jednorázovými/balonovými splátkami odděleně od jiných úvěrů. Měly by analyzovat potenciální účinky na neschopnost dlužníka odložit/refinancovat stávající dluh a zahrnout mimo jiné makroekonomický výhled zaměřený na budoucnost a přístup ke kapitálovým trhům, jakož i dalším druhům dluhových struktur. Instituce by měly úzce sledovat schopnost dlužníků splácet nebo refinancovat své dluhy během celého životního cyklu úvěru, a nikoli jen tehdy, když se dlužník blíží ke konci splatnosti úvěru.

Pravideln é přehodnocení úvěrového rizika by mělo vzít v úvahu individuální i celkový rizikový profil expozice, včetně příslušných makroekonomických faktorů a určitých hospodářských odvětví nebo činností a toho, jak tyto faktory mohou ovlivnit schopnost splácet.

Instituce by případně měly rovněž přezkoumat ručitele podle úvěrové smlouvy. Kromě posouzení pokračující úvěruschopnosti ručitele by měla analýza účinnosti záruky zohledňovat rovněž vymahatelnost a čas potřebný k realizaci záruky.

Kromě sledování úvěrových a finančních parametrů by instituce měly zohlednit informace týkající se kvalitativních faktorů, které by mohly mít podstatný vliv na splácení úvěru. Tyto faktory by mohly zahrnovat informace o kvalitě řízení, dohodách/neshodách mezi vlastníky, závazku vlastníka vůči dlužníkovi, předpovídaném tržním růstu, schopnosti podniků určovat ceny, struktuře a pružnosti nákladů, tendenci, velikosti a charakteru kapitálových výdajů a výdajů na výzkum a vývoj a rozdělení prostředků mezi držiteli a obsluhovateli dluhu v rámci konsolidované skupiny institucí.