5.7 Sledování

Instituce by měly sledovat rizika ESG prostřednictvím účinných rámců podávání interních zpráv, které předávají vhodné informace a agregované údaje vrcholnému vedení a vedoucímu orgánu, například tím, že rizika ESG zařazují do pravidelných zpráv o rizicích, nebo ve formě přehledů obsahujících ukazatele, které podporují účinný dohled.

Instituce by měly nepřetržitě sledovat rizika ESG a zajišťovat, aby zachovávaly přehled za celou instituci, který náležitě pokrývá povahu, velikost a složitost jejich činností, a u nejvýznamnějších portfolií určených na základě posouzení významnosti též přehled za portfolio informující o jejich zranitelnosti vůči rizikům ESG. Instituce by dále měly zavést podrobné a časté sledování protistran, expozic a portfolií posuzovaných jako významnou měrou vystavené rizikům ESG, a to i tím, že začlení zohlednění rizik ESG do procesu sledování úvěrového rizika retailových protistran a do pravidelných přezkumů úvěrů u středních a velkých protistran a/nebo že z důvodu rizik ESG zvýší četnost a podrobnost těchto přezkumů.

Instituce by měly stanovit indikátory včasného varování a prahové hodnoty a měly by mít zavedeny postupy pro předání výstrah, odchylek a porušení na vyšší úroveň řízení, a pro přijetí nápravných a/nebo zmírňujících opatření v případě překročení limitů, a to i prostřednictvím přizpůsobení obchodní strategie a nástrojů řízení rizik.

Instituce by měly sledovat celou řadu zpětných a výhledových ukazatelů a indikátorů rizik ESG. Velké instituce by měly sledovat alespoň tyto indikátory:

• a) Výše a podíl expozic a výnosů (úroky, poplatky a provize) plynoucích z obchodních vztahů s protistranami působícími v odvětvích, která značně přispívají ke změně klimatu, jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818, tj. v odvětvích uvedených v sekcích A až H a sekci L přílohy I nařízení (ES) č. 1893/2006.

Instituce by měly používat co nejpodrobnější odvětvové rozlišení. Míra podrobnosti by jim měla zejména umožnit sledovat výši a podíl expozic a výnosů plynoucích ze vztahů s konkrétními protistranami, jako jsou subjekty odvětví fosilních paliv a/nebo podniky vyloučené z referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodou¹⁷ .

• b) Ukazatele souladu portfolia, které na úrovni odvětví ukazují, do jaké míry jsou expozice a výrobní kapacity provozované klienty (ne)sladěny (nebo projektovány, aby byly sladěny) s modelem, který je v souladu s platným právním a regulačním cílem v oblasti klimatu, jako je dosažení nulových čistých emisí skleníkových plynů do roku 2050, a to na základě ukazatelů souladu relevantních pro vybraná odvětví a za použití metod popsaných v oddíle 4.2.3 písm. b).

Instituce by měly tyto indikátory doplnit o informace týkající se posouzení potenciálních dopadů finančních rizik vyplývajících z nesouladu.

• c) Financované emise skleníkových plynů s členěním podle emisí rámce scope 1, 2 a 3 v absolutní hodnotě a případně s intenzitou v poměru k výrobním jednotkám nebo výnosům, v členění podle odvětví s použitím co nejpodrobnějšího členění podle odvětví, a to alespoň pro vybraná odvětví stanovená na základě posouzení významnosti.

Instituce by měly tyto ukazatele doplnit o kvalitativní nebo kvantitativní informace a kritéria podporující výklad jejich vývoje v průběhu času, včetně např. dočasného zvýšení v důsledku poskytování finančních prostředků na přechod protistranám náročným z hlediska skleníkových plynů, a identifikující základní faktory změn emisí. K příkladům metodik nebo databází, které mohou podpořit instituce při výpočtu těchto ukazatelů, patří globální norma pro účtování a vykazování emisí skleníkových plynů pro finanční odvětví (Global GHC Accounting and Reporting Standard for the Financial Industry), kterou vypracovalo partnerství Partnership for Carbon Accounting Financials, a Projekt zveřejňování uhlíku (Carbon Disclosure Project).

• d) Úroveň pokroku dosaženého při provádění klíčových finančních strategií stanovených institucí k zajištění její odolnosti vůči rizikům ESG a připravenosti na přechod na udržitelnější hospodářství, např. sledováním finančních toků směrem k finančním aktivům nebo protistranám, které sdílejí společný soubor charakteristik relevantních pro cíle instituce nebo její rizikový apetit ve vztahu k rizikům ESG.
• e) Ukazatele zapojení klientů poskytující informace o:
• i. procentním podílu protistran, u nichž bylo provedeno posouzení rizik ESG, i s ohledem na jejich strategie přechodu a případně plány přechodu a jejich soulad s cíli instituce, s uvedením rozsahu vybraných odvětví, produktů a obchodních linií, na které se tato posouzení vztahují;
• ii. výsledcích a výstupech tohoto zapojení, např. pozitivní (nebo jakákoli dílčí klasifikace v rámci dané kategorie) nebo negativní (nebo jakákoli dílčí klasifikace v rámci dané kategorie) posouzení přizpůsobivosti a odolnosti těchto protistran vůči přechodu na udržitelné hospodářství, pokrok souladu s cíli instituce a následná opatření přijatá institucí.
• f) Rozčlenění portfolií zajištěných nemovitostmi podle úrovně energetické účinnosti kolaterálu.
• g) Poměr financování dodávek energie z nízkouhlíkových technologií ve vztahu k financování dodávek energie z technologií fosilních paliv.
• h) Poměr environmentálně udržitelných expozic financujících činnosti, které přispívají k dosažení environmentálního cíle zmírňování změny klimatu uvedeného v čl. 9 písm.
• a) nařízení (EU) 2020/852¹⁸ v souvislosti s expozicemi náročnými na emise skleníkových plynů nebo které dosažení tohoto environmentálního cíle umožňují.
• i) Úrovně fyzických rizik, jimž je instituce vystavena, a jejich dopad na finanční rizika na základě zvážení několika scénářů a všech nebezpečí relevantních pro činnost instituce, doplněné informacemi o pokroku dosaženém při provádění opatření ke zmírnění rizik.
• j) Ukazatele rizika koncentrace v souvislosti s faktory fyzických rizik (např. měření expozic a/nebo kolaterálu v oblastech s vysokým rizikem povodně, vodního stresu nebo lesních požárů) a faktory rizik přechodu (např. expozice vůči odvětvím se zvýšenými riziky přechodu) s použitím dostatečně podrobného zeměpisného rozdělení expozic.
• k) Výše historických ztrát souvisejících s riziky ESG a na základě metod podle typu scénáře výhledový odhad (odhady) rizikových expozic a potenciálních budoucích finančních ztrát souvisejících s riziky ESG.
• l) Ukazatel reputačního rizika souvisejícího s ESG, který sleduje, jak regulace, komunikace, závazky nebo veřejné rozpory týkající se současných a budoucích činností souvisejících s podnikáním přímo nebo nepřímo ovlivňují instituci, a to s ohledem na interakce s operačním rizikem a strategickými riziky a riziky obchodního modelu, jako je ztráta podnikatelských příležitostí nebo strategická partnerství.
• m) Veškeré nároky ze soudních sporů v souvislosti s ESG, do kterých instituce byla, je nebo může být zapojena, na základě dostupných informací.
• n) Stav budování kapacit souvisejících s riziky ESG, jako je procentní podíl pracovníků, kteří absolvovali konkrétní odbornou přípravu.
• o) Ukazatele týkající se faktorů nesouvisejících s klimatem, jako jsou vazby na úrovni portfolia a dopady na ekosystémové služby nebo expozice vůči protistranám s významnými závislostmi nebo negativními dopady na biologickou rozmanitost, s přihlédnutím k informacím o odvětví i zeměpisné poloze.
• p) Pokrok v porovnání se všemi cíli instituce stanovenými v souvislosti s riziky a cíli ESG, a to i v rámci plánu instituce ve smyslu oddílu 6 nebo v rámci jiných závazků instituce v oblasti udržitelnosti.

¹⁷ V souladu s čl. 12 odst. 1 písm. d) až g) a čl. 12 odst. 2 nařízení o standardech pro klimatické referenční hodnoty.

¹⁸ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

Malé a nepříliš složité instituce a jiné nevelké instituce by měly sledovat řadu indikátorů uvedených v bodě 81, které byly vybrány na základě výsledků jejich posouzení významnosti, a měly by podniknout kroky k rozšíření seznamu sledovaných indikátorů v průběhu času.

Instituce by měly mít jasné a dobře zdokumentované metodiky, které se týkají jejich ukazatelů a indikátorů sledování. Pokud údaje potřebné k výpočtu ukazatelů chybí, měly by instituce postupovat podle kroků stanovených v bodech 26, 27 a 29.