5.5 Uplatňování opatření dohledu a sankcí

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo domovský příslušný orgán by měl uplatňovat opatření dohledu uvedená v článcích 104 a 105 směrnice 2013/36/EU vůči instituci na základě zjištění SREP a specifických zjištění v posouzení rizik pobočky, pokud se opatření uplatňují ve vztahu k rizikům, kterým je vystavena instituce prostřednictvím velmi významné pobočky nebo nedostatků identifikovaných v této pobočce.

Aniž je dotčeno ustanovení článku 41 směrnice 2013/36/EU měly by orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a domovské a hostitelské příslušné orgány koordinovat uplatňování opatření dohledu a zajišťovacích opatření přijatých ve vztahu k velmi významné pobočce, v rámci kolegia orgánů dohledu, zejména s ohledem na:

• a. typ přijatých opatření;
• b. časový rozvrh opatření a dobu jejich trvání;
• c. rozsah opatření z hlediska příslušných expozic nebo řízení nebo jiných relevantních otázek, nebo jednotlivců, jsou-li určena jednotlivcům; a
• d. vazeb na zjištění dohledu zvýrazněná v posouzení rizik pobočky.

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a domovský a hostitelský příslušný orgán dohledu by se měly pravidelně navzájem informovat o všech makroobezřetnostních opatřeních, nebo jakýchkoli jiných opatřeních uplatňovaných vůči institucím nebo pobočkám za účelem zabezpečení finanční stability, která mohou být relevantní pro instituci nebo velmi významnou pobočku.

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo domovský příslušný orgán by měl zvážit informace týkající se makroobezřetnostních opatření přijatých v souladu s předchozím odstavcem za účelem rozhodnutí, zda rozšířit opatření na celou instituci podle ustanovení

• o dobrovolné reciprocitě pro makroobezřetnostní opatření stanovených Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB)⁸ .

⁸ Viz doporučení ESRB o hodnocení přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky a o jejich dobrovolné reciprocitě (ESRB/2015/2).

Při rozhodování o recipročních obezřetnostních opatřeních uplatňovaných v hostitelském členském státě na instituci působící prostřednictvím pobočky, by měl orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo domovský příslušný orgán rovněž zvážit:

• a. typ, rozsah a povahu makroobezřetnostních opatření, a zda jde o „opatření typu 1. pilíře“ (např. změny rizikových vah v souladu s článkem 124 nařízení (EU) č. 575/2013) nebo „opatření typu 2. pilíře“ (např. minimální riziková váha použitá podle článku 103 směrnice 2013/36/EU);
• b. rozsah a povaha operací pobočky a zejména zda by její operace nebo expozice byly ovlivněny makroobezřetnostním opatřením, kdyby operace nebo expozice prováděla instituce, pokud by působila v hostitelském členském státě prostřednictvím dceřiné společnosti namísto pobočky;
• c. makroobezřetnostní rámec a jakákoli stávající makroobezřetnostní opatření v domovském členském státě, která se vztahují k instituci (a tedy k jejím pobočkám) a zda jsou zaměřena na řešení stejného rizika jako opatření uplatňovaná hostitelským příslušným orgánem;
• d. doporučení ESRB, kterými se stanoví minimální standardy pro reciprocitu v makroobezřetnostních záležitostech⁹ .

⁹ Tamtéž.