5.4.1 Metrika nevýkonných expozic

Úvěrové instituce by měly ve svých účetních knihách pečlivě sledovat relativní a absolutní úrovně nevýkonných expozic a expozic s úlevou, jakož i zabavená aktiva (nebo jiná aktiva pocházející z činností týkajících se nevýkonných expozic) a nedoplatky v počátečním stadiu prodlení.

Úvěrové instituce by měly tyto monitorovací činnosti provádět na úrovni transakcí/dlužníků, případně na úrovni portfolií nebo dílčích portfolií, přičemž by měly zohlednit aspekty, jako je oblast podnikání, segment dlužníka, zeměpisná oblast, produkty, riziko koncentrace, úroveň zajištění a typ poskytnutého kolaterálu a schopnost splácet dluh.

Úvěrové instituce by měly sledovat míru znehodnocení nevýkonných expozic, aby mohly vedoucímu orgánu poskytnout komplexní informace o krytí. Analýza by měla zahrnovat údaje na souhrnné úrovni, jakož i na úrovni jednotlivých portfolií nevýkonných expozic. Výběr portfolií nevýkonných expozic by měl zohledňovat takové aspekty, jako je typ expozice, včetně toho, zda je zajištěná/nezajištěná, typ kolaterálu a záruk, zeměpisná oblast, počet let od klasifikace expozice jako nevýkonné expozice, doba do zpětného získání pohledávky a použití přístupu nepřetržitého fungování a přístupu ukončení činnosti. Měly by být sledovány také pohyby krytí a mělo by být jasně vysvětleno jeho snížení.

Úvěrové instituce by měly porovnávat ukazatele týkající se poměru a krytí nevýkonných expozic s dostupnými ukazateli u podobných subjektů, aby mohly vedoucímu orgánu poskytnout jasný obraz o konkurenčním postavení a případných nedostatcích.

Úvěrové instituce by měly sledovat své odchylky od rozpočtu, aby vedoucí orgán mohl pochopit rozhodující příčiny významných odchylek od plánu.

Do pravidelných zpráv podávaných vedoucímu orgánu by měly být zahrnuty klíčové údaje

• o růstu či poklesu objemu nevýkonných expozic, a to včetně převodů z/do nevýkonných expozic, nevýkonných expozic s úlevou, nevýkonných expozic ve zkušební době, výkonných expozic s úlevou a nedoplatků v počátečním stadiu prodlení (≤ 90 dnů po splatnosti).

Úvěrové instituce by měly zvážit, zda by bylo užitečné vytvořit migrační matice, které by sledovaly tok expozic do a z klasifikace nevýkonných expozic.

Úvěrové instituce by měly odhadovat míru migrace a kvalitu výkonných expozic každý měsíc, aby mohla být určena prioritní opatření a aby tato opatření mohla být urychleně realizována a zamezilo se tak zhoršování kvality portfolia. Migrační matice lze dále členit podle druhu expozice (retailové hypoteční úvěry, spotřebitelské úvěry, nemovitosti), podle obchodního útvaru nebo jiného dílčího portfolia, aby bylo možné určit, zda lze rozhodující příčinu toků přiřadit konkrétnímu dílčímu portfoliu.

Při svých monitorovacích činnostech by úvěrové instituce měly využívat interní informace (např. z interních systémů hodnocení) i externí informace (např. od ratingových agentur, úvěrových kanceláří, ze specializovaného odvětvového výzkumu nebo makroekonomických ukazatelů pro určité zeměpisné oblasti) a měly by se zaměřit na konkrétní časový bod nebo období pozorování. Příklady těchto interních a externích informací jsou uvedeny v příloze 3.