Interní vykazování

Informační systémy a aplikace používané institucí k provádění, zpracování a záznamu operací, k určování, měření a shromažďování expozic vůči IRRBB a k vypracovávání zpráv by měly podporovat řízení IRRBB včasným a přesným způsobem. Systémy by zejména měly:

• a) zachycovat údaje o úrokovém riziku všech významných expozic instituce vůči IRRBB, včetně expozic vůči mezerovému riziku bazickému riziku a opčnímu riziku. To by mělo podpořit systém instituce pro identifikaci, měření a shromažďování hlavních zdrojů IRRBB;
• b) být schopny plně a jasně zaznamenávat všechny transakce provedené institucí s ohledem na jejich charakteristiky týkající se IRRBB;
• c) být přizpůsobeny složitosti a počtu transakcí vytvářejících IRRBB;
• d) umožňovat dostatečnou flexibilitu pro zpracování přiměřené škály úrokových šoků a zátěžových a jakýchkoli dalších scénářů týkajících se IRRBB;
• e) umožňovat institucím plně měřit, posoudit a sledovat dopad jednotlivých transakcí na celkovou expozici instituce;
• f) umožňovat vypočítat ukazatele IRRBB (tj. ukazatel ekonomické hodnoty a ukazatelé čistého úrokového výnosu plus změn tržní hodnoty), jakož i další ukazatele IRRBB stanovené jejich příslušnými orgány na základě úrokových šoků a zátěžových scénářů uvedených v oddílech 4.3.3 a 4.3.4;
• g) být dostatečně flexibilní, aby bylo možno zohlednit orgány dohledu stanovená omezení týkající se interních předpokladů instituce ohledně rizikových parametrů.

Informační a transakční systémy by měly umožňovat zaznamenávat profil přecenění, úrokové charakteristiky (včetně rozpětí) a opční charakteristiky produktů, aby bylo možné měřit mezerové riziko bazické riziko a opční riziko. Transakční systém by měl zejména umožňovat shromažďovat podrobné informace o datu (datech) přecenění dané transakce, o typu nebo indexu úrokové sazby, o všech možnostech (včetně předčasného splacení nebo vyplacení) a o poplatcích spojených s realizací těchto opcí. Systémy používané k měření IRRBB by měly umožňovat podchytit charakteristiky IRRBB u všech produktů. Systémy by rovněž měly umožňovat rozčlenění dopadu jednotlivých nástrojů a portfolií IRRBB na úrovni rizika investičního portfolia.

U složitých a strukturovaných produktů by měl transakční systém umožňovat shromažďovat informace o jednotlivých částech produktu a zaznamenávat charakteristiky týkající se IRRBB (např. charakteristiky aktiv a závazků seskupených podle určitých charakteristik, jako jsou data přecenění nebo prvky opčních charakteristik). Instituce by měla zajistit, aby informační systém byl schopen držet krok se zaváděním nových produktů.

Měly by být zavedeny přiměřené organizační kontroly informačních systémů, aby nedocházelo ke zkreslení údajů používaných počítačovými systémy a aplikacemi týkajícími se IRRBB, aby se kontrolovaly změny v kódování používaném v těchto aplikacích a aby se zejména zajistila:

• a) spolehlivost vstupních údajů a integrita systémů pro zpracování modelů IRRBB;
• b) minimální pravděpodobnost výskytu chyb v informačním systému, včetně těch, k nimž dochází během zpracovávání a shromažďování údajů; a
• c) přijetí odpovídajících opatření, jestliže dojde k narušení trhu nebo propadům trhu.

Ukazatele míry rizika by se měly opírat o spolehlivé tržní a interní údaje. Instituce by měly kontrolovat kvalitu externích zdrojů informací používaných při vytváření historických databází úrokových sazeb, jakož i četnost aktualizací těchto databází.

Aby byla zajištěna vysoká kvalita údajů, měly by instituce zavést vhodné postupy, které zajistí správnost údajů zadávaných do informačního systému. Zadávání údajů by mělo být co nejvíce automatizováno, aby se snížilo riziko administrativních chyb, a mapování údajů by mělo být pravidelně přezkoumáno a testováno vůči schválené verzi modelu. Dále by měla být k dispozici dostatečná dokumentace hlavních zdrojů údajů používaných v postupu měření rizik dané instituce. Instituce by měly rovněž zavést vhodné mechanismy k ověřování správnosti procesu agregace a spolehlivosti výsledků modelu. Tyto mechanismy by měly potvrdit přesnost a spolehlivost údajů.

Pokud instituce dělí peněžní toky do různých časových pásem (např. pro analýzy mezerového rizika) nebo přiřazují peněžní toky k různým vrcholům úrokové křivky, aby odrážely různé doby cenové fixace / splatnosti, měla by být kritéria dělení stabilní v čase, aby byla zajištěna smysluplná srovnatelnost údajů týkajících se rizik za různá období.

Instituce by měly identifikovat možné důvody nesrovnalostí a nepřesností, ke kterým může dojít při zpracování údajů. Instituce by měly zavést postupy pro řešení těchto nesrovnalostí a nepřesností, včetně postupů pro vzájemné ověřování správnosti pozic, aby bylo možné tyto nesrovnalosti a nepřesnosti odstranit.

Instituce by měly zavést vhodné postupy pro zajištění souladu údajů používaných v modelech pro měření IRRBB s údaji použitými pro finanční plánování v rámci celé skupiny.