4.2 Identifikace a řízení IRRBB

Instituce by měly v souvislosti s posuzováním a řízením expozic vůči IRRBB zvážit všechny úrokově citlivé nástroje v investičním portfoliu, včetně aktiv, závazků, úrokových derivátů, neúrokových derivátů odkazujících na úrokovou sazbu a dalších podrozvahových položek (např. úvěrových příslibů).

Instituce by měly považovat nevýkonné expozice⁶ (po odečtení opravných položek) za úrokově citlivé nástroje a zohledňovat z nich plynoucí očekávané peněžní toky a jejich časování.

⁶ Nevýkonné expozice ve smyslu přílohy V nařízení (EU) č. 680/2014.

Aniž je dotčen odstavec 10, patří sem i malé obchodní portfolio ve smyslu čl. 94 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jeho úrokové riziko není zachyceno v jiném ukazateli rizika.

4.2.2 Stanovení, výpočet a přidělování kapitálu pro účely IRRBB

Při hodnocení výše, druhů a rozdělování vnitřně stanoveného kapitálu podle článku 73 směrnice 2013/36/EU by instituce měly vycházet z podílu IRRBB na celkovém odhadu vnitřně stanoveného kapitálu podle výstupů interních systémů měření instituce a s ohledem na klíčové předpoklady a limity rizik. Celková výše kapitálu by měla být přiměřená jak skutečně změřené míře rizika instituce (včetně IRRBB), tak jejímu rizikovému apetitu, a měla by být řádně zdokumentována v její zprávě o interním postupu pro posouzení kapitálové přiměřenosti (zpráva ICAAP).

Instituce by měly prokázat, že je jejich vnitřně stanovený kapitál přiměřený úrovni IRRBB a že zohledňuje dopad, který mají na vnitřně stanovený kapitál možné změny ukazatelů ekonomické hodnoty instituce a ukazatelů budoucího čistého úrokového výnosu plus změny tržní hodnoty vyplývající ze změn úrokových sazeb. Instituce by měly při stanovování vnitřně stanoveného kapitálu vyhodnocovat ukazatele míry rizika IRRBB, zejména s ohledem na to, že ukazatele míry rizika IRRBB zachycují riziko doplňkovým způsobem (např. s ohledem na IRRBB z jiného časového horizontu). Od institucí se neočekává, že budou dvojnásobně započítávat svůj vnitřně stanovený kapitál pro účely ukazatelů ekonomické hodnoty a ukazatelů čistého úrokového výnosu plus změn tržní hodnoty. Metodika přidělování vnitřně stanoveného kapitálu by nicméně měla zohlednit oba ukazatele míry rizika IRRBB a explicitně posoudit jejich potenciální dopad na vnitřně stanovený kapitál.

Ve své analýze ICAAP týkající se výše vnitřně stanoveného kapitálu požadovaného pro IRRBB by instituce měly zvážit:

• a) vnitřně stanovený kapitál držený z důvodu možného rizika pro ekonomickou hodnotu v důsledku nepříznivých pohybů úrokových sazeb a
• b) potřeby vnitřně stanoveného kapitálu vyplývající z dopadu, který na budoucí čistý úrokový výnos plus změny tržní hodnoty budou mít změny úrokových sazeb, a z toho plynoucích dopadů na výši vnitřních kapitálových rezerv.

Instituce by se neměly spoléhat jen na dohledové posouzení kapitálové přiměřenosti pro IRRBB nebo na výsledek dohledového testu odlehlých hodnot, ale měly by vypracovat a používat vlastní metodiky pro přidělování kapitálu na základě jejich rizikového apetitu, úrovně rizik a řízení rizik. Při stanovování příslušné výše kapitálu by měly instituce zvážit jak výši, tak kvalitu potřebného kapitálu.

Posouzení kapitálové přiměřenosti pro IRRBB by mělo zohlednit:

• a) velikost a dobu platnosti vnitřních limitů expozic vůči IRRBB, a zda je těchto limitů dosaženo v okamžiku výpočtu kapitálu;
• b) očekávané náklady na zajištění otevřených pozic, které instituce drží proto, aby získala výhodu z budoucí úrovně úrokových sazeb, kterou očekává;
• c) citlivost vnitřních ukazatelů IRRBB na klíčové nebo nedokonalé předpoklady modelování;
• d) dopad šoků a zátěžových scénářů na pozice oceněné s využitím různých referenčních úrokových sazeb (bazické riziko);
• e) dopad nesouladu pozic v různých měnách na ekonomickou hodnotu a čistý úrokový výnos plus změny tržní hodnoty;
• f) dopad nerealizovaných ztrát a nerealizovaných zisků;
• g) rozdělení kapitálu podle rizika na právnické osoby zahrnuté do obezřetnostního konsolidačního celku skupiny, a to dodatečně k přiměřenosti celkového kapitálu na konsolidovaném základě;
• h) faktory podkladového rizika a
• i) okolnosti, za kterých se riziko může projevit.

Výsledek kapitálové přiměřenosti pro IRRBB by měl být zohledněn v ICAAP instituce a převeden do hodnocení kapitálu souvisejícího s liniemi podnikání.

Pro kalibraci výše vnitřně stanoveného kapitálu, který má být držen pro účely IRRBB, by instituce měly používat systémy měření a řadu úrokových šoků a zátěžových scénářů přizpůsobených jejich rizikovému profilu za účelem kvantifikace potenciální míry jakýchkoli dopadů IRRBB za nepříznivých podmínek.

Instituce, které využívají model vnitřně stanoveného kapitálu, by měly zajistit, aby přidělování vnitřně stanoveného kapitálu pro účely IRRBB bylo řádně zohledněno v celkovém přidělování vnitřně stanoveného kapitálu a aby byly zdokumentovány veškeré předpoklady diverzifikace a ověřena jejich spolehlivost i stabilita pomocí historických údajů příslušných pro jednotlivé instituce a trhy, na kterých vykonávají svou činnost. Náklady na vnitřně stanovený kapitál mohou být přiděleny zpět do obchodních útvarů a produktů, aby bylo zajištěno, že osoby odpovědné za jejich řízení plně porozumí plné výši nákladů na tyto příslušné obchodní útvary nebo produkty.

Při posuzování toho, zda by měl být přidělen vnitřně stanovený kapitál z hlediska IRRBB vůči ukazatelům čistého úrokového výnosu plus změnám tržní hodnoty, by instituce měly vzít v úvahu:

• a) relativní význam čistého úrokového výnosu k celkovému čistému výnosu, a tudíž dopad významných meziročních změn čistých úrokových výnosů;
• b) skutečnou výši čistého úrokového výnosu, kterého lze dosáhnout v různých scénářích (tj. zda jsou marže dostatečně široké na to, aby absorbovaly volatilitu úrokových pozic a změny nákladů na závazky);
• c) možnost zaznamenat skutečné ztráty při zátěžových podmínkách nebo v důsledku dlouhotrvajících změn tržního prostředí, například je - li nutné uzavírat pozice zamýšlené jako dlouhodobé investice ke stabilizaci ukazatelů čistého úrokového výnosu plus změn tržní hodnoty;
• d) relativní význam úrokově citlivých nástrojů (včetně úrokových derivátů) investičního portfolia s potenciálními dopady uvedenými buď ve výkazu zisků a ztrát, nebo přímo ve vlastním kapitálu (např. prostřednictvím ostatního úplného výsledku hospodaření) a
• e) kolísání ukazatelů čistého úrokového výnosu plus změn tržní hodnoty, sílu a stabilitu ukazatelů čistého úrokového výnosu plus změn tržní hodnoty a úroveň výnosů potřebných k vytvoření a udržení běžného provozu. Instituce s vysokou úrovní IRRBB, u nichž by za reálných tržních scénářů mohla nastat ztráta, omezení běžně rozdělovaných dividend nebo omezení obchodních činností, by si měly zajistit dostatečný kapitál proti nepříznivému dopadu těchto scénářů.

Instituce by měly zvážit úpravy rezerv vnitřně stanoveného kapitálu, naznačují - li výsledky jejich zátěžového testování v rámci zátěžových scénářů možnost snížení ukazatelů čistého úrokového výnosu plus změn tržní hodnoty (a tudíž snížení schopnosti tvorby kapitálu).

4.2.3 Strategie správy a řízení IRRBB

Strategie IRRBB instituce, včetně rizikového apetitu pro IRRBB a zmírňování dopadu IRRBB, by měla být součástí celkové strategie, zejména strategických cílů a cílů v oblasti řízení rizik, a schválena vedoucím orgánem, jak je stanoveno v čl. 88 odst. 1 pododstavci 2 písm. a) směrnice 2013/36/EU.

Rizikový apetit instituce pro IRRBB by měl být vyjádřen z hlediska přijatelného dopadu kolísajících úrokových sazeb na ukazatel IRRBB a měl by být zohledněn v limitech. Instituce s významnou expozicí vůči mezerovému riziku, bazickému riziku nebo opčnímu riziku by měly stanovit svůj rizikový apetit v souvislosti s každým z těchto významných dílčích typů IRRBB.

Celková strategie IRRBB by rovněž měla zahrnovat rozhodnutí o tom, do jaké míry se obchodní model opírá o vytváření čistého úrokového výnosu prostřednictvím „využívání sklonu výnosové křivky“, tj. o financování aktiv s poměrně dlouhým obdobím cenové fixace pomocí závazků s poměrně krátkým obdobím cenové fixace. Opírá - li se obchodní model z většiny

• o tento zdroj čistého úrokového výnosu, měl by vedoucí orgán objasnit svou strategii IRRBB a jak má v plánu přestát období s plochou nebo klesající výnosovou křivkou.

Instituce by měly řádně posoudit návrh nových produktů nebo činností, nových strategií podstupování rizik nebo zajišťovacích strategií před jejich uvedením na trh, respektive před zahájením jejich využívání, aby byly zajištěny zdroje potřebné k řádnému a ú činnému řízení IRRBB v souvislosti s daným produktem nebo činností. Zároveň by měl být zajištěn soulad navrhované činnosti s celkovým rizikovým apetitem instituce a zavedeny postupy pro identifikaci, měření, sledování a řízení rizik spojených s navrhovaným produktem nebo činností. Vlastnosti IRRBB těchto nových produktů a činností by měly být řádně pochopeny.

Instituce využívající derivátové nástroje ke zmírnění expozice vůči IRRBB by měly disponovat potřebnými vědomostmi a odbornými znalostmi. Každá instituce by měla prokázat své porozumění důsledkům zajišťování rizik pomocí úrokových derivátů.

Instituce využívající modely chování klientů jako vstupních údajů pro měření svého IRRBB by měly disponovat potřebnými vědomostmi a odbornými znalostmi. Každá instituce by měla být schopna prokázat své porozumění důsledkům modelování chování svých klientů.

Při rozhodování o zajišťovacích operacích by si instituce měly být vědomy dopadů účetních pravidel, ale způsob účtování by neměl být motivem jejich přístupu k řízení rizik.

Konsolidující instituce by měly zajistit, aby vnitřní správa a řízení a systémy a postupy řízení IRRBB byly konzistentní a dobře integrovány na konsolidovaném i subkonsolidovaném základě.

4.2.4 Rámec řízení rizik a odpovědnost v souvislosti s IRRBB

S ohledem na systémy vnitřní správy a řízení podle článků 74 a 88 směrnice 2013/36/EU by instituce měly v souvislosti s IRRBB zajistit, aby:

• a) jejich vedoucí orgán nesl konečnou odpovědnost za dohled nad rámcem řízení IRRBB, rámcem rizikového apetitu instituce a výší, druhem a rozdělením vnitřně stanoveného kapitálu k přiměřenému pokrytí rizik. Vedoucí orgán by měl stanovit celkovou strategii pro IRRBB instituce a schválit příslušné zásady a postupy. Vedoucí orgán však může pověřit monitorováním a řízením IRRBB vrcholné vedení, odborníky nebo výbor pro řízení aktiv a závazků za podmínek stanovených v odstavci 42;
• b) měly zaveden rámec pro řízení IRRBB, který vymezuje jasné hranice odpovědnosti a obsahuje systém limitů, zásady, postupy a vnitřní kontroly, včetně pravidelných nezávislých přezkumů a vyhodnocování efektivity tohoto rámce;
• c) opatření, postupy a mechanismy uvedené pro posouzení IRRBB byly komplexní a přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s obchodním modelem a činností instituce.

Vedoucí orgán by měl být zejména odpovědný za:

• a) porozumění povaze a úrovni expozice vůči IRRBB. Vedoucí orgán by měl zajistit, aby byly vypracovány jasné pokyny týkající se rizikového apetitu pro IRRBB s ohledem na obchodní strategii instituce;
• b) zajištění přijetí vhodných opatření k identifikaci, měření, sledování a řízení IRRBB v souladu se schválenými strategiemi a zásadami. V této souvislosti jsou vedoucí orgán nebo jeho zástupci odpovědní za:
• i. stanovení odpovídajících limitů IRRBB, včetně stanovení konkrétních postupů a schválení nezbytných výjimek a zajištění souladu s těmito limity;
• ii. přijetí systémů a standardů pro měření IRRBB, oceňování pozic a posouzení výkonnosti, včetně postupů pro aktualizaci úrokových šoků, parametrů a zátěžových scénářů a klíčových předpokladů ovlivňujících analýzu IRRBB instituce;
• iii. zajištění komplexního procesu vykazování a přezkumu IRRBB a
• iv. zajištění efektivní vnitřní kontroly a řídicího informačního systému;
• c) schvalování hlavních podnětů pro zajišťování nebo podstupování rizik před jejich realizací. Pozice týkající se interních převodů rizika mezi investičním portfoliem a obchodním portfoliem by měly být řádně zdokumentovány;
• d) provádění dohledu nad schvalováním, prováděním a přezkoumáváním interních zásad, postupů a limitů řízení IRRBB. Informace o míře expozice instituce vůči IRRBB a jejích změnách by měly být pravidelně poskytovány vedoucímu orgánu (alespoň čtvrtletně);
• e) zajištění, aby validace metod měření IRRBB a posouzení odpovídajícího modelového rizika byly zahrnuty a formalizovány v interních předpisech, které by měl být přezkoumány a schváleny vedoucím orgánem nebo jeho zástupci;
• f) porozumění a posouzení činnosti svých zástupců při monitorování a řízení IRRBB v souladu se zásadami schválenými vedoucím orgánem na základě pravidelných přezkumů včasných a dostatečně podrobných informací;
• g) porozumění dopadům strategií IRRBB instituce a jejich potenciálním souvislostem s tržním, likvidním, úvěrovým a operačním rizikem, aniž by bylo požadováno, aby všichni členové vedoucího orgánu museli být odborníky v dané oblasti. Někteří členové by měli mít dostatečné odborné znalosti, aby mohli zpochybňovat zprávy předkládané vedoucímu orgánu a vznášet vůči nim námitky. Instituce by měla stanovit odpovědnost členů vedoucího orgánu za zajištění schopnosti vrcholného vedení porozumět IRRBB a za zajištění dostatečných zdrojů pro řízení IRRBB.

Instituce by měly mít zaveden systém a postupy pro veškeré pověřování vedoucím orgánem v oblasti monitorování nebo řízení IRRBB, mimo jiné:

• a) měly by být určeny osoby nebo výbory, které budou pověřovány úkoly vedoucím orgánem v oblasti tvorby zásad a postupů týkajících se IRRBB, např. vrcholné vedení, odborní pracovníci nebo výbor pro řízení aktiv a závazků, s jasně stanovenými úkoly ze strany vedoucího orgánu;
• b) vedoucí orgán by měl zajistit, aby při řízení IRRBB byla odpovídajícím způsobem rozdělena odpovědnost. Úkoly spočívající v identifikaci, měření, monitorování a kontrole IRRBB by měly mít jasně definovanou odpovědnost, měly by být nezávislé na úkolech spočívajících v podstupování rizika IRRBB a měly by zahrnovat oznamování expozic vůči IRRBB přímo vedoucímu orgánu nebo jeho zástupcům;
• c) instituce by měla zajistit, aby zástupci vedoucího orgánu měli jasně definované pravomoci nad odděleními odpovědnými za podstupování rizika IRRBB. Měl by být jasně stanoven komunikační kanál pro předávání pokynů zástupců těmto oddělením;
• d) vedoucí orgán by měl zajistit, aby struktura instituce umožňovala jeho zástupcům vykonávat jejich úkoly a usnadňovala efektivní rozhodování, řízení a správu. V tomto ohledu by se výbor pro řízení aktiv a závazků, nebo jeho ekvivalent, měl pravidelně scházet a měli by v něm být přítomni zástupci všech hlavních oddělení souvisejících s IRRBB. Vedoucí orgán by měl podporovat diskusi o způsobu řízení IRRBB, a to jak mezi jeho členy a jeho zástupci, tak i mezi jeho zástupci a dalšími pracovníky instituce. Vedoucí orgán by měl také zajistit, aby pravidelná komunikace mezi oblastmi řízení rizik a strategického plánování usnadňovala monitorování rizik budoucí obchodní činnosti.

4.2.5 Rizikový apetit pro IRRBB a limity

Instituce by si měly stanovit svůj rizikový apetit pro IRRBB, zejména pokud jde o riziko týkající se ukazatele IRRBB:

• a) instituce by měly mít jasně formulované prohlášení o rizikovém apetitu schválené jejich vedoucím orgánem, realizované prostřednictvím komplexních rámců rizikového apetitu, tj. zásad a postupů pro omezování a řízení IRRBB;
• b) jejich rámce rizikového apetitu by měly:
• a. vymezit přenesené pravomoci, linie odpovědnosti a odpovědnost za rozhodnutí týkajících se řízení rizika IRRBB a
• b. sestavit seznam nástrojů, zajišťovacích strategií a možností podstupování rizik povolených pro IRRBB;
• c) při vymezování svého rizikového apetitu by instituce měly zohlednit riziko změny čistého úrokového výnosu, které se může objevit v důsledku účetního zpracování transakcí investičního portfolia. Riziko se nemusí omezovat na úrokové výnosy a náklady: dopady změn úrokových sazeb na tržní hodnotu nástrojů, které se v závislosti na účetním zpracování projeví buď ve výkazu zisků a ztrát, nebo přímo ve vlastním kapitálu (prostřednictvím ostatního úplného výsledku hospodaření), by měly být zohledněny zvlášť. Instituce by měly zejména zohlednit dopad probíhajících úrokových šoků a zátěžových scénářů související s vloženými opčními charakteristikami u nástrojů v reálné hodnotě. Instituce by měly také zohlednit potenciální dopad úrokových derivátů využívaných v zajišťovacích operacích na výkaz zisků a ztrát, pokud by jejich účinnost byla narušena změnami úrokových sazeb.

Instituce by měly zavést limity pro zachování cílových expozic vůči IRRBB v souladu se svým rizikovým apetitem a svým celkovým přístupem k měření IRRBB, zejména:

• a) na konsolidovaném základě a případně na úrovni jednotlivých poboček by měly být uplatňovány souhrnné limity rizika, které jasně vymezují míru rizika IRRBB přijatelnou pro vedoucí orgán;
• b) limity mohou být spojeny s konkrétními scénáři změn úrokových sazeb a jejich časové struktury, jako je jejich zvýšení nebo snížení nebo změna tvaru výnosové křivky. Pohyby úrokových sazeb, které se používají při stanovování těchto limitů, by měly představovat dostatečně nepříznivé šokové a zátěžové situace s přihlédnutím k volatilitě úrokových sazeb minulých období a času požadovaného vedením ke zmírnění těchto rizikových expozic;
• c) struktura limitů by měla odpovídat povaze, velikosti, složitosti a kapitálové přiměřenosti instituce, jakož i její schopnosti měřit a řídit svá rizika;
• d) v závislosti na povaze činností a obchodním modelu instituce mohou být rovněž stanoveny dílčí limity pro jednotlivé obchodní útvary, portfolia, druhy nástrojů, specifické nástroje nebo významné podtypy IRRBB, jako je mezerové riziko, bazické riziko a opční riziko;
• e) měly by být zavedeny systémy k zajištění toho, že pozicím, které překračují nebo mohou překročit limity stanovené vedoucím orgánem nebo jeho zástupci, se bude vedení bezodkladně věnovat a budou bezodkladně řešeny. Mělo by být jasně vymezeno, kdo bude informován, jakou bude mít tato komunikace formu a jaká následná opatření budou přijata;
• f) vykazování ukazatelů míry rizika vedoucímu orgánu nebo jeho zástupcům by mělo probíhat nejméně čtvrtletně a mělo by porovnávat současnou expozici se stanovenými limity.

Měl by být zaveden rámec pro sledování vývoje zajišťovacích strategií, opírajících se o nástroje, jako jsou deriváty, a pro řízení rizika z hlediska tržní hodnoty v případě nástrojů, které jsou účtovány v reálné hodnotě.

4.2.6 Zásady a postupy v oblasti rizik IRRBB a řízení rizik IRRBB

Zásady a postupy v oblasti rizik

Vnitřní kontrolní systém

Interní vykazování

Správa a řízení modelu

Model governance