Předmět a oblast působnosti

Tyto obecné pokyny stanovují požadavky na vypracování a uplatňování zásad a postupů odměňování v souvislosti s nabízením nebo poskytováním bankovních produktů a služeb spotřebitelům ze strany institucí ve smyslu odstavce 17 s cílem chránit spotřebitele před nežádoucím poškozením vyplývajícím z odměňování pracovníků prodeje.

Tyto obecné pokyny podrobně uvádějí, jak by měly finanční instituce provádět konkrétní ustanovení příslušných směrnic EU, například i) čl. 74 odst. 3 a čl. 75 odst. 2 směrnice 2013/36/EU² , které orgánu EBA udělují mandát vypracovat obecné pokyny týkající se řídících a kontrolních systémů (systémů správy a řízení) úvěrových institucí včetně zásad a postupů odměňování; ii) čl. 7 odst. 2 směrnice 2014/17/EU³ , který vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby způsob, jakým věřitelé a zprostředkovatelé úvěru odměňují své pracovníky, jim nebránil jednat čestně, přiměřeně, transparentně a profesionálně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele; a iii) čl. 11 odst. 4 směrnice (EU) 2015/2366⁴ a čl. 3 odst. 1 směrnice 2009/110/ES⁵ , které vyžadují, aby platební instituce, resp. instituce elektronických peněz měly zavedeny spolehlivé řídící a kontrolní systémy (mechanismy pro správu a řízení), a to v rozsahu, v jakém se tyto systémy týkají zásad a postupů odměňování.

² Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34). 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35). 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7). 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).

Tyto obecné pokyny se nevztahují na odměny, které instituce vyplácejí zprostředkovatelům úvěru (často označované také jako „provize“), a nedotýkají se pravidel odměňování stanovených podle směrnice 2014/17/EU⁶ , zejména ve smyslu čl. 7 odst. 2 uvedené směrnice, který vyžaduje, aby věřitelé, kteří odměňují zprostředkovatele úvěru, tak činili způsobem, který věřiteli, zprostředkovateli úvěru nebo jmenovanému zástupci nebrání jednat čestně, přiměřeně, transparentně a profesionálně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele.

Příslušnými bankovními produkty a službami jsou ty, které spadají do oblasti působnosti legislativních aktů, na jejichž základě jsou instituce zmocněny nebo oprávněny k provádění své činnosti vymezené v odstavci 17.

Tyto obecné pokyny se rovněž nedotýkají uplatňování přísnějších požadavků stanovených v příslušných odvětvových právních předpisech, zejména v čl. 7 odst. 4 směrnice 2014/17/EU, pokud jde o poskytování poradenských služeb v oblasti smluv o úvěru ve smyslu čl. 4 bodu 21 uvedené směrnice.

Příslušné orgány mohou zvážit, zda tyto obecné pokyny neuplatní i na jiné subjekty než instituce vymezené v odstavci 17, zejména na:

• a. zprostředkovatele jiné než zprostředkovatele úvěru ve smyslu čl. 4 bodu 5 směrnice 2014/17/EU;
• b. „jmenované zástupce“ ve smyslu čl. 4 bodu 8 směrnice 2014/17/EU.

Příslušné orgány mohou zvážit, zda tyto obecné pokyny neuplatní i ve vztahu k jiným osobám než ke spotřebitelům vymezeným v odstavci 17, například ve vztahu k mikropodnikům a malým a středním podnikům (MSP).

Příslušné orgány mohou také zvážit, zda nerozšíří požadavky na odměňování stanovené v těchto obecných pokynech i na odměny (rovněž označované jako „provize“), které finanční instituce vyplácejí zprostředkovatelům úvěru.

V případech, kdy tyto obecné pokyny uvádějí určitý výstup, lze tohoto výstupu dosáhnout různými metodami. Příslušné orgány se mohou rozhodnout posoudit vhodnost metod, které určitá finanční instituce používá, přičemž zohlední její obchodní model, velikost a složitost.

Prováděním těchto obecných pokynů není dotčen požadavek, aby se úvěrové instituce řídily obecnými pokyny orgánu EBA k řádným zásadám odměňování podle čl. 74 odst. 3 a čl. 75 odst. 2 směrnice 2013/36/EU a k informacím zpřístupňovaným podle článku 450 nařízení (EU) č. 575/2013.