Hlava I – Uplatňování zásady proporcionality

Cílem zásady proporcionality je uvést do souladu systémy správy a řízení s individuálním rizikovým profilem a obchodním modelem instituce. Tato zásada bere v potaz konkrétní pozici, u které se posouzení provádí, aby byly účinně plněny cíle regulatorních požadavků.

Instituce by měly při vypracovávání a provádění zásad a postupů stanovených v těchto obecných pokynech brát v úvahu svou velikost a vnitřní organizaci a povahu, rozsah a složitost svých činností. Významné instituce by měly mít propracovanější zásady a postupy, zatímco zejména malé a méně složité instituce mohou zavést zásady a postupy, které jsou jednodušší. Instituce by měly vzít na vědomí, že jejich velikost nebo systémový význam nemusí samy

• o sobě vypovídat o míře, do jaké jsou vystaveny rizikům. Tyto zásady a postupy by však měly při přijímání členů vedoucího orgánu zajistit dodržování kritérií uvedených v těchto obecných pokynech, pokud jde o posuzování vhodnosti členů vedoucího orgánu a osob v klíčových funkcích, a požadavků na zohlednění rozmanitosti a poskytnout dostatečné zdroje na jejich zaškolení a odbornou přípravu.

Všichni členové vedoucího orgánu a osoby v klíčových funkcích by měli mít v každém případě dostatečně dobrou pověst a být čestní a bezúhonní, přičemž všichni členové vedoucího orgánu by měli být schopni používat vlastní názory bez ohledu na velikost a vnitřní organizaci instituce a na povahu, rozsah a složitost jejích činností a na úkoly a povinnosti konkrétní pozice, včetně členství ve výborech vedoucího orgánu.

Pro účely uplatňování zásady proporcionality a zajištění náležitého provádění požadavků na správu a řízení, které jsou stanoveny ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/65/EU a které tyto obecné pokyny dále upřesňují, by instituce a příslušné orgány měly vzít v úvahu tato kritéria:

• a. velikost instituce z hlediska bilanční sumy, držených nebo spravovaných aktiv zákazníků a/nebo objemu transakcí zpracovaných institucí nebo jejími dceřinými společnostmi, na které se vztahuje obezřetnostní konsolidace;
• b. právní forma instituce, včetně toho, zda je instituce součástí skupiny, a pokud ano, posouzení proporcionality skupiny;
• c. zda se jedná o kotovanou instituci, či nikoli;
• d. typ povolených činností a služeb poskytovaných institucí (viz také příloha 1 směrnice 2013/36/EU a příloha 1 směrnice 2014/65/EU);
• e. geografická přítomnost instituce a rozsah činnosti v jednotlivých jurisdikcích;
• f. základní obchodní model a strategie; povaha a složitost obchodní činnosti a organizační struktura instituce;
• g. strategie v oblasti rizik, rizikový apetit a vlastní rizikový profil instituce, rovněž s ohledem na výsledek ročního hodnocení kapitálové přiměřenosti;
• h. případně povolení, aby instituce používaly interní modely pro měření kapitálových požadavků;
• i. typ zákazníků⁷ a
• j. povaha a složitost produktů, smluv nebo nástrojů nabízených institucí.

⁷ Směrnice 2014/65/EU definuje zákazníka v čl. 4 odst. 1 bodě 9, profesionálního zákazníka v čl. 4 odst. 1 bodě 10 a neprofesionálního zákazníka v čl. 4 odst. 1 bodě 11. 103. bod odůvodnění směrnice 2014/65/EU rovněž upřesňuje, že by se způsobilá protistrana měla považovat za zákazníka, jak popisuje článek 30 uvedené směrnice.