7. Kritéria kolektivní vhodnosti

Vedoucí orgán by měl být jako celek schopen porozumět činnostem instituce, včetně souvisejících hlavních rizik. Není - li v tomto oddíle uvedeno jinak, tato kritéria by se měla uplatňovat odděleně na vedoucí orgán v řídící funkci a na vedoucí orgán v kontrolní funkci.

Členové vedoucího orgánu by měli být jako celek schopni přijímat přiměřená rozhodnutí a zohlednit obchodní model instituce, její rizikový apetit a strategii a trhy, na kterých působí.

Členové vedoucího orgánu v kontrolní funkci by měli být schopni jako celek účinně vznášet konstruktivní připomínky k rozhodnutím vedoucího orgánu v řídící funkci a tato rozhodnutí sledovat.

Vedoucí orgán jako celek by měl pokrývat všechny oblasti znalostí požadovaných pro obchodní činnost instituce, a to díky dostatečným odborným znalostem členů vedoucího orgánu. Aby byla možná diskuse k přijímaným rozhodnutím, měl by v každé oblasti existovat dostatečný počet členů s patřičnými znalostmi. Členové vedoucího orgánu by měli mít jako celek dovednosti, které jim umožní prezentovat své názory a ovlivňovat rozhodovací proces v rámci vedoucího orgánu.

Složení vedoucího orgánu by mělo odrážet znalosti, dovednosti a zkušenosti nezbytné k vykonávání jeho povinností. To mimo jiné znamená, že vedoucí orgán má jako celek patřičné znalosti v těch oblastech, za které jsou jeho členové kolektivně odpovědní, a dovednosti, aby mohl instituci účinně řídit a dohlížet na ni, včetně těchto aspektů:

• a. obchodní činnost instituce a hlavní související rizika;
• b. jednotlivé významné činnosti instituce;
• c. příslušné oblasti pravomocí v daném odvětví / finančním sektoru, včetně finančních a kapitálových trhů, solventnosti a modelů a environmentálních a sociálních rizik a rizikových faktorů a rizik a rizikových faktorů správy a řízení;
• d. finanční účetnictví a výkaznictví;
• e. řízení rizik, compliance a interní audit;
• f. informační technologie a bezpečnost;
• g. místní, regionální a případně světové trhy;
• h. právní a regulatorní prostředí;
• i. manažerské schopnosti a zkušenosti;
• j. schopnost strategického plánování;
• k. vedení mezinárodních a vnitrostátních skupin, případně řízení rizik souvisejících s jejich strukturou.

Vedoucí orgán by měl mít ve své řídící funkci jako celek vysokou úroveň manažerských schopností, zatímco ve své kontrolní funkci by měl mít jako celek dostatečné manažerské schopnosti, aby mohl účinně organizovat své úkoly a byl schopen porozumět řídicím postupům použitým a rozhodnutím přijatým vedoucím orgánem v jeho řídící funkci a vznášet k nim konstruktivní připomínky.