4. Kritéria jednoduchosti

Pro účely čl. 26b odst. 3 nařízení (EU) 2017/2402 by měl být pojem „rozvaha“ vykládán jako účetní rozvaha původce nebo subjektu, který patří do stejné skupiny jako původce.

Zákaz dvojího zajištění (čl. 26b odst. 4 nařízení (EU) 2017/2402)

Zajištění nad rámec ochrany získané prostřednictvím smlouvy o zajištění úvěrového rizika

Kritérium v souladu s čl. 26b odst. 4 nařízení (EU) 2017/2402 by mělo být chápáno tak, že vylučuje vícenásobné zajištění úvěrového rizika seskupení podkladových expozic bez ohledu na to, zda se toto dodatečné zajištění úvěrového rizika týká zajištění proti úvěrovému riziku tranše, části tranše nebo podkladové expozice, aby se zajistilo, že úvěrové riziko seskupení podkladových expozic nebude zajištěno více než jednou.

Pro účely čl. 26b odst. 4 nařízení (EU) 2017/2402 by samostatné zajištění úvěrového rizika poskytnuté pro samostatné tranše, samostatné části tranší nebo samostatné podkladové expozice podle smlouvy o zajištění úvěrového rizika nemělo být považováno za zajištění nad rámec ochrany získané prostřednictvím smlouvy o zajištění úvěrového rizika. Prohlášení a záruky (čl. 26b odst. 6 nařízení (EU) 2017/2402)

Subjekt skupiny, ke které původce patří

Pro účely čl. 26b odst. 6 nařízení (EU) 2017/2402 by měla být „skupina“ vykládána jako konsolidovaná skupina, do níž subjekt patří pro účetní nebo obezřetnostní účely.

Subjekt, který je zahrnut do oblasti působnosti dohledu na konsolidovaném základě

Pro účely čl. 26b odst. 6 nařízení (EU) 2017/2402 by měl být pojem „subjekt, který je zahrnut do oblasti působnosti dohledu na konsolidovaném základě“, vykládán ve smyslu čl. 26b odst. 3 uvedeného nařízení.

Žádné méně přísné standardy pro upisování

Pro účely čl. 26b odst. 6 písm. e) nařízení (EU) 2017/2402 by se standardy pro upisování, které se uplatňují na sekuritizované expozice, měly porovnat se standardy pro upisování uplatňovanými u podobných expozic v okamžiku vzniku sekuritizovaných expozic.

Soulad s předchozím odstavcem by neměl znamenat, že původce nebo původní věřitel musí držet podobné expozice ve své rozvaze v době výběru sekuritizovaných expozic nebo v přesném čase jejich sekuritizace, ani by nemělo být požadováno, aby podobné expozice ve skutečnosti vznikaly v době vzniku sekuritizovaných expozic.

Nejlepší vědomí původce

Pro účely čl. 26b odst. 6 písm. f) nařízení (EU) 2017/2402 by měla být podmínka týkající se „nejlepšího vědomí“ považována za splněnou, pokud původce použije informace získané z kteréhokoli z následujících zdrojů a okolností nebo z jakékoli kombinace těchto zdrojů a okolností:

• a. informace o dlužnících získané při vzniku expozic;
• b. informace získané původcem v průběhu jeho obsluhy expozic nebo v průběhu jeho řízení rizik;
• c. sdělení původci třetí stranou;
• d. veřejně dostupné informace nebo informace o jakýchkoli záznamech v jednom nebo více rejstřících osob s nepříznivou úvěrovou historií v době vzniku podkladové expozice, a to pouze v rozsahu, v jakém již byly tyto informace zohledněny v souvislosti s informacemi uvedenými výše v písmenech a), b) nebo c), a v souladu s platnými požadavky regulace a dohledu, a to i s ohledem na řádná kritéria pro poskytování úvěrů uvedená v článku 9 nařízení (EU) 2017/2402. Kritéria způsobilosti, aktivní správa portfolia (čl. 26b odst. 7 nařízení (EU) 2017/2402)

Aktivní správa portfolia

Pro účely čl. 26b odst. 7 nařízení (EU) 2017/2402 by aktivní správou portfolia měla být chápána správa portfolia, pro niž platí jedna z těchto možností:

• a. správa portfolia činí výkonnost sekuritizace závislou jak na výkonnosti podkladových expozic, tak na výkonnosti správy portfolia sekuritizace, čímž se investorům brání v modelování úvěrového rizika podkladových expozic bez ohledu na strategii správce portfolia, pokud jde o správu portfolia;
• b. správa portfolia je prováděna pro spekulativní účely s cílem dosáhnout lepší výkonnosti, vyššího výnosu, celkové finanční návratnosti nebo jiné čistě finanční nebo hospodářské výhody.

Mezi techniky správy portfolia, které by se neměly považovat za aktivní správu portfolia, patří:

• a. substituce podkladových expozic, které jsou předmětem regulačního sporu nebo vyšetřování, pokud je účelem této substituce usnadnění řešení daného sporu nebo ukončení vyšetřování;
• b. pořízení nových podkladových expozic během úvodní fáze ke zvýšení hodnoty podkladových expozic na hodnotu sekuritizačních závazků.

Jasná kritéria způsobilosti

Pro účely čl. 26b odst. 7 nařízení (EU) 2017/2402 by měla být kritéria způsobilosti považována za „jasná“, pokud o tom, zda jsou dodržována, může rozhodnout soud nebo tribunál na základě právních nebo skutkových okolností či na základě obou uvedených zásad.

Kritéria způsobilosti, která je třeba splnit u expozic přidaných po datu uzavření transakce

Pro účely čl. 26b odst. 7 nařízení (EU) 2017/2402 by se mělo splnění „kritérií způsobilosti, která nejsou méně přísná než ta použitá při původním výběru podkladových expozic“, chápat v tom smyslu, že kritéria způsobilosti nejsou méně přísná než kritéria způsobilosti uplatňovaná na původní podkladové expozice při uzavření transakce.

Kritéria způsobilosti, která se uplatní u podkladových expozic v souladu s předchozím odstavcem, by měla být uvedena v transakční dokumentaci a měla by odkazovat na kritéria způsobilosti používaná na úrovni expozic.

Povolené odstranění

V čl. 26b odst. 7 čtvrtém pododstavci nařízení (EU) 2017/2402 je stanoven úplný seznam okolností, za nichž může být podkladová expozice z transakce odstraněna. Homogenita, závazky týkající se podkladových expozic, pravidelné platební toky, žádné převoditelné cenné papíry (čl. 26b odst. 8 nařízení (EU) 2017/2402)

Smluvně závazné a vymahatelné závazky

Pro účely čl. 26b odst. 8 druhého pododstavce nařízení (EU) 2017/2402 by měly být „závazky, které jsou smluvně závazné a vymahatelné s právem plného postihu dlužníků, případně ručitelů“, chápány tak, že se vztahují ke všem závazkům obsaženým ve smluvní specifikaci podkladových expozic, jež jsou důležité pro investory, protože ovlivňují jakékoli závazky dlužníka a případně ručitele týkající se plateb nebo zajištění.

Expozice s pravidelnými platebními toky

s definovanými pravidelnými platebními toky měly zahrnovat:

• a. expozice splatné v jedné splátce v případě revolvingové sekuritizace, jak je uvedeno v čl. 26b odst. 12 písm. a) nařízení (EU) 2017/2402;
• b. expozice související s úvěry z kreditních karet;
• c. expozice se splátkami tvořenými úroky, jejichž jistina je splacena v době splatnosti, včetně hypotečních úvěrů, u nichž se platí pouze úroky;
• d. expozice se splátkami tvořenými úroky a splacením části jistiny, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

• e. expozice s dočasnými platebními prázdninami podle smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a věřitelem.

Standardy pro upisování, odborné znalosti původce (čl. 26b odst. 10 nařízení (EU) 2017/2402)

Zveřejnění podstatných změn oproti předchozím standardům pro upisování

Pro účely čl. 26b odst. 10 prvního pododstavce nařízení (EU) 2017/2402 by měly být podstatné změny standardů pro upisování, které musí být plně zveřejněny, chápány jako takové podstatné změny standardů pro upisování, které se uplatňují na expozice přidané k seskupení podkladových expozic po uzavření sekuritizace v souvislosti s doplněním nebo správou portfolia, jak je uvedeno v odstavcích 20 a 21.

Změny těchto standardů pro upisování by se měly považovat za podstatné, pokud se týkají některých z těchto typů změn standardů pro upisování:

• a. změny, které mají vliv na požadavek na podobnost standardů pro upisování, které jsou dále specifikovány v čl. 1 prvním pododstavci písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/1851;
• b. změny, které podstatně ovlivňují celkové úvěrové riziko nebo očekávanou průměrnou výkonnost seskupení podkladových expozic, aniž by vedly k podstatně odlišnému přístupu k hodnocení úvěrového rizika spojeného s podkladovými expozicemi.

Zveřejnění všech změn standardů pro upisování by mělo zahrnovat vysvětlení účelu takových změn.

Ve vztahu k obchodním pohledávkám, které nebyly vytvořeny ve formě úvěru, by odkaz na standardy pro upisování uvedený v čl. 26b odst. 10 prvním pododstavci nařízení (EU) 2017/2402 měl být chápán tak, že se vztahuje na úvěrové standardy, které prodávající uplatňuje na krátkodobý úvěr stejného typu, který vede ke vzniku sekuritizovaných expozic v rámci cílů pro platby dohodnutých se zákazníky v souvislosti s prodejem jeho produktů a služeb.

Úvěry na obytné nemovitosti

V souladu s čl. 26b odst. 10 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/2402 nesmí seskupení podkladových expozic zahrnovat úvěry na obytné nemovitosti, které byly nabízeny a uzavřeny s tím, že žadateli o úvěr nebo jeho zprostředkovatelům bylo dáno najevo, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřeny.

Nemělo by se mít za to, že do tohoto požadavku jsou zahrnuty úvěry na obytné nemovitosti, které byly uzavřeny, ale nikoli nabízeny s tím, že žadateli o úvěr nebo jeho zprostředkovatelům bylo dáno najevo, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřeny, nebo že se to žadatel

• o úvěr nebo jeho zprostředkovatelé dozví po sjednání úvěru.

Pro účely čl. 26b odst. 10 druhého pododstavce nařízení (EU) 2017/2402 by se za poskytnuté „informace“ měly považovat pouze relevantní informace. Relevantnost informací by měla být založena na tom, zda se jedná o relevantní metriku upisování, jako jsou informace považované za relevantní pro posouzení úvěruschopnosti dlužníka, posuzování přístupu ke kolaterálu a pro snížení rizika podvodu.

Za relevantní informaci pro obecné hypoteční úvěry na obytné nemovitosti, které nevytvářejí příjem, se obvykle považuje příjem, a relevantní informací pro hypoteční úvěry na obytné nemovitosti, které vytvářejí příjem, by obvykle měl být příjem z pronájmu. Informace, které nejsou užitečné jako metrika upisování, například čísla mobilních telefonů, by za relevantní informace považovány být neměly. Rovnocenné požadavky v třetích zemích

Pro účely čl. 26b odst. 10 třetího pododstavce nařízení (EU) 2017/2402 by posouzení úvěruschopnosti dlužníků ve třetích zemích mělo být případně založeno na těchto zásadách stanovených ve směrnicích 2008/48/ES a 2014/17/ES:

• a. před uzavřením úvěrové smlouvy posuzuje věřitel úvěruschopnost dlužníka na základě dostatečných informací získaných případně od dlužníka a v případě potřeby na základě vyhledávání v příslušné databázi;
• b. pokud se smluvní strany dohodnou na změně celkové výše úvěru po uzavření úvěrové smlouvy, měl by věřitel finanční informace týkající se dlužníka, jež má k dispozici, aktualizovat a měl by také posoudit úvěruschopnost dlužníka před jakýmkoli výrazným zvýšením celkové výše úvěru;
• c. věřitel by měl před uzavřením úvěrové smlouvy provést důkladné posouzení úvěruschopnosti dlužníka, přičemž by měl náležitě přihlédnout k faktorům důležitým pro ověření pravděpodobnosti, že dlužník své závazky z úvěrové smlouvy splatí;
• d. postupy a informace, na nichž je posouzení založeno, by měly být zdokumentovány a uchovávány;
• e. při posuzování úvěruschopnosti by se nemělo spoléhat převážně na to, že hodnota nemovitosti určené k bydlení převyšuje výši úvěru, nebo na předpoklad, že její hodnota vzroste, není - li účelem úvěrové smlouvy výstavba nebo rekonstrukce nemovitosti určené k bydlení;
• f. věřitel by v případě, že je uzavřena úvěrová smlouva, neměl mít možnost od úvěrové smlouvy odstoupit nebo ji změnit v neprospěch dlužníka z toho důvodu, že posouzení úvěruschopnosti bylo provedeno nesprávně;
• g. věřitel by měl poskytnout úvěr dlužníkovi pouze tehdy, pokud výsledek posouzení úvěruschopnosti napovídá, že závazky z úvěrové smlouvy budou pravděpodobně splaceny tak, jak smlouva požaduje;
• h. po uzavření smlouvy o úvěru by před jakýmkoli významným zvýšením celkové výše úvěru měla být úvěruschopnost dlužníka znovu posouzena na základě aktuálních informací, nebyl - li tento dodatečný úvěr předpokládán a zahrnut v původním posouzení úvěruschopnosti.

Kritéria pro stanovení odborných znalostí původce nebo původního věřitele

Pro účely stanovení, zda má původce nebo původní věřitel odborné znalosti v oblasti vytváření expozic podobné povahy, jako jsou sekuritizované expozice, v souladu s čl. 26b odst. 10 čtvrtým pododstavcem nařízení (EU) 2017/2402, by se měly použít oba tyto faktory:

• a. členové vedoucího orgánu původce nebo původního věřitele a vedoucí pracovníci, kteří nejsou členy vedoucího orgánu, odpovědní za řízení vytváření expozic podobné povahy, jako jsou sekuritizované expozice, by měli mít náležité znalosti a dovednosti, pokud jde o vytváření expozic podobné povahy, jako jsou sekuritizované expozice;
• b. je třeba vzít v úvahu tyto zásady kvality odborných znalostí:

Mělo by se mít za to, že původce nebo původní věřitel má požadované odborné znalosti, pokud nastane některá z těchto situací:

• a. činnost subjektu nebo konsolidované skupiny, k níž subjekt patří, pro účely účetnictví nebo obezřetnostního dohledu, zahrnuje vytváření expozic podobných sekuritizovaným expozicím, a to po dobu nejméně pěti let;
• b. pokud není splněn požadavek uvedený v písmenu a), splňují obě tyto podmínky:

Pro účely prokázání počtu let odborné praxe by příslušné odborné znalosti měly být zveřejňovány dostatečně podrobně a v souladu s příslušnými požadavky na důvěrnost, aby investoři mohli plnit své povinnosti podle článku 5 nařízení (EU) 2017/2402. Expozice podobné povahy

Pro účely čl. 26b odst. 10 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) 2017/2402 by se expozice měly považovat za expozice podobné povahy, je - li splněna jedna z těchto podmínek:

• a. expozice patří do jedné z kategorií aktiv uvedených v čl. 1 prvním pododstavci písm. a) bodech i) až iii) nebo písm. a) bodech v) až vii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/1851;
• b. expozice patří do kategorie aktiv uvedené v čl. 1 prvním pododstavci písm. a) bodě iv) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/1851 a ke stejnému typu dlužníka uvedenému v čl. 2 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení;
• c. expozice patří do kategorie aktiv uvedené v čl. 1 prvním pododstavci písm. a) bodě viii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/1851 a mají podobné vlastnosti, pokud jde o kterýkoli z faktorů homogenity uvedených v čl. 2 odst. 6 uvedeného nařízení.

Žádné expozice v selhání a expozice vůči rizikovým dlužníkům/ručitelům (čl. 26b odst. 11 nařízení (EU) 2017/2402)

Expozice v selhání

Pro účely čl. 26b odst. 11 nařízení (EU) 2017/2402 by expozice v selhání měly být vykládány ve smyslu čl. 178 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, jak je dále upřesněno v nařízení v přenesené pravomoci o limitu podstatnosti úvěrového závazku po splatnosti vypracovaném v souladu s čl. 178 odst. 6 uvedeného nařízení a v obecných pokynech orgánu EBA k používání definice selhání vypracovaných v souladu s čl. 178 odst. 7 uvedeného nařízení.

Pokud původce nebo původní věřitel není institucí, a tudíž se na něj nevztahuje nařízení (EU) č. 575/2013, měl by původce nebo původní věřitel dodržet obecný pokyn uvedený v předchozím odstavci, v rozsahu, v jakém se takové uplatňování nepovažuje za nepřiměřenou zátěž. V takovém případě by měl původce nebo původní věřitel uplatňovat zavedené postupy a informace získané od dlužníků v době vzniku expozic, informace získané od původce v průběhu jeho obsluhy expozic nebo v průběhu jeho řízení rizik nebo informace sdělené původci třetí stranou.

Expozice vůči rizikovému dlužníkovi nebo ručiteli

Pro účely čl. 26b odst. 11 nařízení (EU) 2017/2402 by okolnosti stanovené v písmenech a) až c) uvedeného odstavce měly být chápány jako definice rizikovosti z úvěrového hlediska. Jiné možné okolnosti týkající se rizikovosti z úvěrového hlediska, které nejsou zahrnuty v písmenech a) až c), by měly být považovány za vyloučené z tohoto požadavku.

Zákaz zahrnutí podkladových expozic „vůči rizikovému dlužníkovi nebo ručiteli“ do seskupení podkladových expozic, jak je uvedeno v čl. 26b odst. 11 nařízení (EU) 2017/2402, by měl být chápán jako požadavek, že by v době výběru měla existovat možnost uplatnit u plné výše sekuritizované expozice postih vůči alespoň jedné protistraně, která není rizikovou, bez ohledu na to, zda je tato strana dlužníkem, nebo ručitelem. Podkladové expozice by proto neměly zahrnovat:

• a. expozice vůči rizikovému dlužníkovi, jestliže neexistuje ručitel pro plnou výši sekuritizované expozice;
• b. expozice vůči rizikovému dlužníkovi, jehož ručitel je z úvěrového hlediska rizikový.

Nejlepší vědomí původce nebo původního věřitele

Pro účely čl. 26b odst. 11 nařízení (EU) 2017/2402 by měla být podmínka týkající se „nejlepšího vědomí“ považována za splněnou na základě informací získaných pouze v rámci těchto kombinací zdrojů a okolností:

• a. dlužníci v době vzniku expozic;
• b. původce v průběhu jeho obsluhy expozic nebo v průběhu jeho řízení rizik;
• c. sdělení původci třetí stranou;
• d. veřejně dostupné informace nebo informace o jakýchkoli záznamech v jednom nebo více rejstřících osob s nepříznivou úvěrovou historií v době vzniku podkladové expozice, a to pouze v rozsahu, v jakém již byly tyto informace zohledněny v souvislosti s písmeny a), b) a c), a v souladu s platnými požadavky regulace a dohledu, a to i s ohledem na řádná kritéria pro poskytování úvěrů uvedenými v článku 9 nařízení (EU) 2017/2402. Na obchodní pohledávky, které nemají v době vytvoření formu úvěru, se vztahuje výjimka. V jejich případě nemusí být kritéria pro poskytování úvěrů splněna.

Expozice vůči rizikovým dlužníkům nebo ručitelům, u nichž proběhla restrukturalizace dluhů

Pro účely čl. 26b odst. 11 písm. a) nařízení (EU) 2017/2402 je třeba požadavek, aby expozice vůči rizikovým dlužníkům nebo ručitelům, u nichž proběhla restrukturalizace dluhů s ohledem na jejich nevýkonné expozice, byly vyloučeny, chápat tak, že se týká jak restrukturalizovaných expozic příslušného dlužníka nebo ručitele, tak jeho expozic, které nebyly předmětem restrukturalizace. Pro účely tohoto odstavce by neměly restrukturalizované expozice, které splňují podmínky čl. 26b odst. 11 písm. a) bodů i) a ii) nařízení (EU) 2017/2402, vést k tomu, že se dlužník nebo ručitel stanou rizikovými z úvěrového hlediska. Úvěrový rejstřík

Mělo by se mít za to, že požadavek uvedený v čl. 26b odst. 11 písm. b) nařízení (EU) 2017/2402 je omezen na expozice vůči dlužníkům a ručitelům, u kterých jsou v době vzniku podkladové expozice splněny obě tyto podmínky:

• a. dlužník nebo ručitel v úvěrovém rejstříku výslovně figuruje jako subjekt s nepříznivou úvěrovou historií v důsledku nepříznivého statusu nebo nepříznivých informací uložených v úvěrovém rejstříku;
• b. dlužník nebo věřitel je v úvěrovém rejstříku z důvodů, které jsou relevantní pro účely hodnocení úvěrového rizika.

Riziko, že nebudou uhrazeny smluvně stanovené splátky, je podstatně vyšší než u srovnatelných expozic

Pro účely čl. 26b odst. 11 písm. c) nařízení (EU) 2017/2402 by se nemělo předpokládat, že expozice vůči rizikovým dlužníkům nebo ručitelům mají „rating nebo úvěrové ohodnocení, z něhož vyplývá, že riziko, že nebudou uhrazeny smluvně stanovené splátky, je podstatně vyšší než u srovnatelných expozic vůči jiným rizikovým dlužníkům nebo ručitelům v držení původce, které nejsou sekuritizovány“, pokud platí obě tyto podmínky:

• a. nejdůležitější faktory pro stanovení očekávané výkonnosti podkladových a srovnatelných expozic jsou podobné;
• b. v důsledku podobnosti uvedené v písmenu a) se lze důvodně domnívat, že na základě údajů, jako je dosavadní výkonnost nebo příslušné modely, nebude za dobu životnosti transakce nebo za nejvýše čtyři roky, pokud je životnost transakce delší než čtyři roky, výkonnost podkladových expozic podstatně horší než výkonnost srovnatelných expozic.

Podmínky uvedené v předchozím odstavci by měly být považovány za splněné, pokud platí některý z těchto požadavků:

• a. podkladové expozice nezahrnují expozice, které jsou podle příslušných účetních zásad klasifikovány jako pochybné, rizikové nebo nevýkonné nebo jako expozice s podobnými dopady;
• b. podkladové expozice nezahrnují expozice vůči dlužníkům nebo ručitelům, jejichž úvěrová kvalita na základě ratingu nebo jiných prahových hodnot úvěrové kvality je podstatně horší než úvěrová kvalita dlužníků nebo ručitelů u srovnatelných expozic, které původce získá v rámci svých standardních úvěrových operací a strategie v oblasti úvěrového rizika. Uhrazení alespoň jedné splátky (čl. 26b odst. 12 nařízení (EU) 2017/2402)

Oblast působnosti tohoto kritéria

Pro účely čl. 26b odst. 12 nařízení (EU) 2017/2402 by se další platby nebo čerpání, pokud jde

• o jednu expozici nebo restrukturalizaci téže expozice vůči určitému dlužníkovi, neměly považovat za rozhodnou událost pro vznik nového požadavku na „alespoň jednu splátku“ v souvislosti s takovou expozicí.

Pro účely čl. 26b odst. 12 nařízení (EU) 2017/2402 by zamýšlený výběr odlišné samostatné expozice vůči témuž dlužníkovi měl vést ke vzniku nového požadavku na „alespoň jednu splátku“ v souvislosti s takovou expozicí.

Alespoň jedna splátka

Pro účely čl. 26b odst. 12 nařízení (EU) 2017/2402 by platbou uvedenou v požadavku, podle něhož by v době začlenění podkladových expozic měla být uhrazena „alespoň jedna splátka“, měla být platba nájemného, jistiny nebo úroku nebo jakýkoli jiný druh běžné platby uvedený ve smluvním ujednání souvisejícím s expozicí.