4.1 Posouzení významnosti

V rámci referenční metodiky pro identifikaci a měření rizik ESG, kterou mají instituce zahrnout do svých strategií a interních postupů, by instituce měly zajistit pravidelné provádění posouzení významnosti rizik ESG. Toto posouzení by mělo být prováděno nejméně jednou ročně nebo v případě malých a nepříliš složitých institucí jednou za dva roky. V případě podstatné změny jejich podnikatelského prostředí související s faktory ESG, jako jsou významné nové veřejné politiky nebo změny jejich obchodního modelu, portfolií nebo operací, by však instituce, včetně malých a nepříliš složitých institucí, měly své posouzení provádět častěji.

Posouzení významnosti rizik ESG by mělo být provedeno jako posouzení specifické pro danou instituci, které jí poskytne p o hled na finanční významnost rizik ESG pro její obchodní model a rizikový profil, doplněný přiřazováním faktorů ESG a kanálů přenosu tradičním kategoriím finančních rizik. Posouzení významnosti rizik ESG by mělo být v souladu s dalšími posouzeními významnosti, která provádí instituce, zejména s posouzeními významnosti provedenými pro účely zveřejnění podstatných rizik udržitelnosti v souladu se směrnicí 2013/34/EU⁶ a případně nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772⁷ , a mělo by být začleněno do posouzení významnosti v rámci postupu pro posouzení přiměřenosti vnitřně stanoveného kapitálu (ICAAP) .

⁶ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

⁷ Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2772 ze dne 31. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (Úř. věst. L, 2023/2772, 22.12.2023).

Při posuzování významnosti rizik ESG by měl být uplatňován přístup založený na rizicích, který zohledňuje pravděpodobnost výskytu a potenciální rozsah finančních dopadů rizik ESG v krátkodobém a střednědobém horizontu a v dlouhodobém horizontu v délce nejméně deseti let.

S cílem komplexně posoudit významnost rizik ESG by instituce měly zajistit, aby rozsah jejich posouzení významnosti dostatečně odrážel povahu, velikost a složitost jejich činností, portfolií, služeb a produktů. Instituce by měly zvážit dopad rizik ESG na všechny tradiční kategorie finančních rizik, jimž jsou vystaveny, včetně úvěrového rizika, tržního rizika, rizika likvidity, operačního rizika (včetně soudních sporů), reputačního rizika, rizika obchodního modelu a rizika koncentrace. Při určování významných rizik ESG by se měly zohlednit jak jejich dopady na kategorie finančních rizik, tak výše a/nebo podíly expozic, výnosů a zisků vystavených těmto rizikům.

Pokud jde o posouzení významnosti environmentálních rizik, instituce by měly používat jak kvalitativní, tak kvantitativní informace. Instituce by měly zvážit dostatečně velký rozsah environmentálních faktorů, které zahrnují alespoň faktory související s klimatem, degradací ekosystémů a úbytek biologické rozmanitosti. Instituce by měly posoudit jak faktory rizik přechodu, tak faktory fyzických rizik a vzít v úvahu přinejmenším toto:

• a) v případě rizik přechodu:
• i. hlavní hospodářská odvětví, která financovaná aktiva podporují nebo v nichž protistrana instituce vykonává své hlavní činnosti;
• ii. průběžné a potenciální budoucí podstatné změny veřejných politik, technologií a tržních preferencí (např. nové právní předpisy v oblasti životního prostředí nebo daňové pobídky, vývoj inovativních nízkouhlíkových technologií, změny v poptávce spotřebitelů nebo investorů);
• iii. s ohledem na rizika související s klimatem:

• b) v případě fyzických rizik:
• i. zeměpisné oblasti, v nichž se nacházejí klíčová aktiva protistran (např. výrobny), a zejména u expozic vůči nemovitostem fyzický kolaterál;
• ii. míra zranitelnosti vůči environmentálním rizikům (např. rizikům souvisejícím s teplotou, větrem, vodou, pevnou hmotou) spojeným s různými klimatickými scénáři a modely přechodu nebo v případě malých a nepříliš složitých institucí a jiných nevelkých institucí vůči environmentálním rizikům spojeným s alespoň jedním nepříznivým scénářem.

⁸ Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17) – nařízení o standardech pro klimatické referenční hodnoty – 6. bod odůvodnění: Sektory uvedené v sekcích A až H a v sekci L přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006.

Instituce by měly v rámci postupu pro posouzení přiměřenosti vnitřně stanoveného kapitálu (ICAAP) odůvodnit a zdokumentovat své posouzení významnosti rizik ESG, včetně použitých metodik a prahových hodnot, zvažovaných vstupů a faktorů a dosažených hlavních výsledků a závěrů, včetně závěrů o nevýznamnosti.

Instituce by měly v souladu s oddíly 4.2, 5 a 6 vypracovat a zavést metody měření, systémy pro řízení rizik a procesy plánování přechodu, které odpovídají výsledkům posouzení významnosti a vycházejí z nich. Za tímto účelem by instituce měly mít rozsáhlejší a propracovanější systémy pro rizika ESG, která byla identifikována jako významná. Metodiky měření rizik ESG a ukazatele sledování rizik ESG používané institucemi by měly podporovat pravidelné aktuali zace posouzení významnosti a měly by být na nich založe ny . Menší instituce s méně složitými činnostmi mohou uplatňovat méně rozsáhlé a propracované systémy, které by však měly být úměrné výsledkům jejich posouzení významnosti rizik ESG.