5.6 Zásady a postupy pro kategorie finančních rizik

Instituce by měly i s využitím výhledových analýz chápat a řídit současný a potenciální budoucí dopad rizik ESG na své expozice vůči úvěrovému riziku, na oceňování svých pozic podléhajících tržnímu riziku, zejména pro účely obezřetného oceňování, na svůj rizikový profil likvidi ty a likviditní rezervy, na svá operační rizika (včetně soudních sporů) a na reputační rizika.

5.6.1. Úvěrové riziko

Pro účely začlenění rizik ESG do zásad a postupů v oblasti úvěrových rizik podle bodu 56 obecných pokynů orgánu EBA k poskytování a sledování úvěrů by instituce měly zajistit, aby jejich úvěrové odvětvové zásady, které odrážejí rizika ESG, byly kaskádovitě rozděleny a promítnuty do jasných kritérií pro poskytování úvěrů, která jsou k dispozici pracovníkům obchodních linií a pracovníkům s rozhodovací pravomocí v oblasti úvěrů, a měly by zajistit, aby rizika ESG byla zakomponována do rámce pro sledování úvěrových rizik.

Pokud jde o environmentální rizika, instituce by měly do svých zásad a postupů zahrnout kombinaci kvalitativních a kvantitativních aspektů. Na základě posouzení významnosti a rizikového apetitu by instituce měly stanovit kvantitativní ukazatele úvěrového rizika vztahující se na nejvýznamnější segmenty klientů, druhy kolaterálu a nástroje ke zmírnění rizika.

5.6.2. Tržní riziko

Pokud jde o tržní riziko, instituce by měly zvážit, jak by rizika ESG mohla ovlivnit hodnotu finančních nástrojů v jejich portfoliu, měly by vyhodnotit potenciální riziko ztrát ve svém portfoliu a zvýšenou volatilitu hodnoty svého portfolia a zavést účinné postupy pro kontrolu nebo zmírnění souvisejících dopadů v rámci svého rámce řízení tržního rizika, v případě potřeby včetně přezkumu rizikového apetitu v obchodním portfoliu a stanovení vnitřních limitů pro pozice nebo expozice klientů. 5.6.3. Riziko likvidity a financování

Pokud jde o riziko likvidity a financování, instituce by měly přinejmenším zvážit, jak by rizika ESG mohla ovlivnit čisté odtoky peněžních prostředků (např. zvýšené čerpání úvěrových linek) nebo hodnotu aktiv, která tvoří jejich likviditní rezervy, a případně tyto dopady zah rnout do kalibrace svých likviditních rezerv nebo do svého rámce řízení rizika likvidity.

Kromě toho, pokud jde o environmentální rizika, instituce by měly zvážit, jak by tato rizika mohla ovlivnit dostupnost a/nebo stabilitu jejich zdrojů financování, a zohlednit je při řízení rizika financování. Za tímto účelem by instituce měly zvážit různé časové horizonty a obvyklé i nepříznivé podmínky, které by měly odrážet mimo jiné potenciální dopady environmentálních rizik na reputační rizika, situaci ztíženého nebo dražšího přístupu k tržnímu financování a/nebo zrychlené výběry vkladů.

5.6.4. Operační a reputační rizika

Pokud jde o operační riziko, měly by instituce zvážit, jak by rizika ESG mohla ovlivnit různé druhy událostí souvisejících s regulačním operačním rizikem uvedené v článku 324 nařízení (EU) č. 575/2013 a jejich schopnost nadále poskytovat kritické operace, a měly by významná rizika ESG zařadit do svého rámce řízení operačního rizika.

Pokud jde o environmentální rizika, instituce by měly:

• a) identifikovat a označovat ztráty související s environmentálními riziky ve svých registrech provozních ztrát v souladu s taxonomií rizik a metodikou klasifikace ztrátových událostí stanovenou regulačními technickými normami přijatými Komisí podle čl. 317 odst. 9 nařízení (EU) č. 575/2013;
• b) vyvinout postupy pro posuzování a řízení pravděpodobnosti a dopadu rizik souvisejících se soudními spory v oblasti životního prostředí;
• c) používat analýzu scénářů s cílem určit, jak mohou faktory fyzických rizik ovlivnit kontinuitu jejich podnikání, a
• d) při tvorbě plánů kontinuity podnikání zohlednit významná environmentální rizika.

Pokud jde o reputační rizika, měly by instituce zvážit a řídit dopad rizik ESG na jejich dobrou pověst, a to i zohledněním potenciálních rizik spojených s poskytováním úvěrů a investováním do podniků, které mohou být náchylné k rozporům souvisejícím s riziky ESG, jako je porušování sociálních nebo lidských práv. Instituce by rovněž měly případně zvážit reputační rizika spojená s neplněním jejich závazků v oblasti udržitelnosti nebo plánů přechodu nebo s (vnímanou) nedostatečnou důvěryhodností těchto závazků a plánů.

V rámci řízení rizik chování, soudních sporů a reputačních rizik by instituce měly mít zavedeny řádné procesy k identifikaci, prevenci a řízení rizik vyplývajících z poskytování zavádějících environmentálních informací nebo z vnímaných praktik takto poskytovaných zavádějících environmentálních informací (greenwashing) s přihlédnutím k zásadám evropských orgánů dohledu na vysoké úrovni stanoveným v oddíle 2.1 závěrečné zprávy orgánu EBA o sledování greenwashingu a dohledu nad ním¹⁶ . Za tímto účelem by instituce měly podniknout veškeré nezbytné kroky, aby zajistily, že komunikace související s udržitelností bude spravedlivá, jasná a nezavádějící a že tvrzení o udržitelnosti budou přesná, odůvodněná, aktuální, budou poskytovat spravedlivé zastoupení celkového profilu instituce nebo profilu produktu a budou prezentována srozumitelným způsobem. K tomu by mělo docházet jak na úrovni institucí (např. v souvislosti se závazky udržitelnosti, včetně výhledových cílů), tak na úrovni produktů nebo činností (např. v souvislosti s produkty a činnostmi uváděnými na trh jako udržitelné), včetně sledování vývoje právních předpisů, tržních postupů a rozporů týkajících se údajných praktik greenwashingu .

5.6.5. Riziko koncentrace

¹⁶ Závěrečná zpráva orgánu EBA o sledování greenwashingu a dohledu nad ním (EBA Final report on greenwashing monitoring and supervision) (EBA/REP/2024/09).

Pokud jde o riziko koncentrace, instituce by měly zvážit a řídit rizika vyplývající z koncentrace expozic nebo kolaterálu u jednotlivých protistran, vzájemně provázaných protistran nebo v určitých průmyslových odvětvích, hospodářských odvětvích nebo zeměpisných regionech, které mohou představovat vyšší stupeň zranitelnosti vůči rizikům ESG. Za účelem identifikace rizik koncentrace souvisejících s ESG by instituce měly zohlednit velikost a/nebo podíly svých expozic, které mohou být ovlivněny riziky ESG v pom ěru k celkovým expozicím a jako podíl kapitálu tier 1. Instituce by měly brát v úvahu několik faktorů ESG, mezi něž patří emise skleníkových plynů, odvětvové charakteristiky, zranitelnost zeměpisných oblastí vůči fyzickým rizikům a sociální nedostatky či rozpory nebo nedostatky či rozpory v oblasti správy a řízení zjištěné v jurisdikcích, v nichž se nacházejí expozice nebo kolaterál, jakož i dostupnost faktorů zmírňujících rizika. Instituce by měly posoudit, zda a jak riziko koncentrace související s ESG zhoršuje předchozí finanční zranitelnost expozic.