6.5. Hodnocení úrokového rizika a rizika úvěrového rozpětí vyplývajícího z investičního portfolia

Při posuzování inherentního úrokového rizika vyplývajícího z pozic citlivých na pohyb úrokové sazby u investičního portfolia (obecně označované jako úrokové riziko investičního portfolia) a rizika úvěrového rozpětí vyplývajícího z pozic v investičním portfoliu (obecně označované jako riziko úvěrového rozpětí investičního portfolia ) a přiměřenosti rámce vnitřní kontroly by příslušné orgány měly mimo jiné vyhodnotit soulad instituce s právními akty zveřejněnými samostatně na internetových stránkách orgánu EBA, jak je uvedeno v odstavci 12.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit úrokové riziko investičního portfolia, včetně zajištění těchto pozic, bez ohledu na jejich rozpoznání a měření a bez ohledu na rozpoznání a měření ztrát a zisků pro účetní účely.

Při hodnocení úrokového rizika investičního portfolia by příslušné orgány měly zohlednit důležitost a významnost alespoň těchto podkategorií³⁹ : riziko související s časovými rozdíly, bazické riziko a opční riziko.

³⁹ Neúplný seznam podkategorií úrokového rizika investičního portfolia je uveden v příloze IV.

Posouzení úrokového rizika investičního portfolia by mělo být odlišeno od posouzení rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia, které by příslušné orgány měly rovněž provádět v souladu s oddílem 6.5.3. Příslušné orgány by měly zejména zohlednit, zda interní systémy institucí přiměřeně vyhodnocují a monitorují riziko úvěrového rozpětí investičního portfolia z hlediska ekonomické hodnoty a čistého úrokového výnosu (včetně změn tržní hodnoty) a náležitě vymezují riziko úvěrového rozpětí investičního portf olia a určují jeho rozsah⁴⁰ .

⁴⁰ S přihlédnutím také k vodítku uvedenému v obecných pokynech EBA/2022/14.

Na základě celkového hodnocení inherentního úrokového rizika investičního portfolia a řízení a kontrol úrokového rizika a rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia by příslušné orgány měly získat představu o úrokovém riziku a riziku úvěrového rozpětí investičního portfolia, přičemž výsledkem bude kombinované skóre stanovené podle kritérií uvedených v tabulce 12. Výsledek hodnocení jednotlivých rizik by se měl odrazit ve shrnutí zjištění a vysvětlení hlavních rizikových faktorů. 6.5.2. Úrokové riziko investičního portfolia

6.5.2.1. Hodnocení inherentního úrokového rizika investičního portfolia

Prostřednictvím hodnocení inherentního úrokového rizika investičního portfolia by příslušné orgány měly určit hlavní faktory určující expozici instituce vůči úrokovému riziku investičního portfolia a vyhodnotit potenciální obezřetnostní dopad tohoto rizika na instituci.

Předběžné hodnocení

Při určování rozsahu hodnocení úrokového rizika investičního portfolia by příslušné orgány měly nejprve identifikovat zdroje úrokového rizika investičního portfolia, jimž instituce je nebo může být vystavena, a případné významné změny. K tomu by příslušné orgány měly využít informace získané na základě údajů o interních postupech pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a přiměřenosti likvidity shromážděných pro účely procesu SREP, ze zpráv vypracovaných ohledně úrokového rizika investičního portfolia, při hodnocení ostatních prvků SREP, v rámci srovnání pozice instituce s pozicí podobných subjektů a během dalších činností dohledu. V této souvislosti by příslušné orgány měly posoudit to, jak daná instituce řídí úrokové riziko, včetně její hlavní strategie v obl asti úrokového rizika investičního portfolia a její ochoty podstupovat riziko ve vztahu k úrokovému riziku investičního portfolia, jakož i výši vnitřně stanoveného kapitálu, který instituce na úrokové riziko investičního portfolia vyčlenila.

Povaha a složení profilu instituce, pokud jde o úrokové riziko

Příslušné orgány by měly získat jasnou představu o tom, jakým způsobem mohou změny úrokových sazeb nepříznivě ovlivnit čistý úrokový výnos instituce (a případně její zisk) a ekonomickou hodnotu (současnou hodnotu budoucích peněžních toků), a získat tak informace o krátkodobém a dlouhodobém potenciálním ohrožení kapitálové přiměřenosti.

Za tímto účelem by příslušné orgány měly analyzovat a získat jasný přehled o struktuře a charakteristikách aktiv, závazků a podrozvahových expozic dané instituce, včetně jejich citlivosti na změny úrokových sazeb, doby splatnosti a data přecenění, jakož i o podílu produktů a pozic s nejistou splatností (např. s vloženými opcemi nebo složkami předčasného splacení) a o všech souvisejících předpokladech ohledně chování.

Příslušné orgány by měly navíc posoudit zajišťovací strategii dané instituce a míru, v jaké lze uplatnit přirozené zajištění (s přihlédnutím také ke spolehlivosti modelování skutečné doby splatností u položek s neurčenou splatností), objem derivátů používaných pro zajištění a to, zda tyto deriváty mohou zmírnit citlivost ekonomické hodnoty vlastního kapitálu, čistého úrokového výnosu nebo jiných danou institucí interně používaných ukazatelů.

Příslušné orgány by měly věnovat pozornost rovněž případným koncentracím (např. v úvěrových či dluhopisových portfoliích) z hlediska doby změny úrokové sazby, popř. skutečné splatnosti, nebo u produktů s automatickým či behaviorálním opčním prvkem, u nevýkonných expozic a z hlediska povahy úrokového rizika investičního portfolia obsaženého v nástrojích oceňovaných reálnou hodnotou, včetně méně likvidních nástrojů, jako jsou aktiva a závazky úrovně 3.

Při posuzování dopadu na výnosy instituce by příslušné orgány měly získat informace o tom, do jaké míry výnosy instituce závisejí na pozicích citlivých na pohyb úrokové sazby, a měly by určit, jak různé změny úrokových sazeb ovlivní čistý úrokový výnos instituce, ale i o stanovení účinků změn tržní hodnoty nástrojů v závislosti na způsobu účtování, které se projeví ve výsledku hospodaření (ve výkazu zisků a ztrát) nebo přímo v základním kapitálu (např. prostřednictvím ostatního úplného výsledku).

Při analýze dopadu na ekonomickou hodnotu a výnosy instituce by příslušné orgány měly nejprve vzít v úvahu výsledky testů odlehlých hodnot v rámci dohledu stanovených v čl. 98 odst. 5 směrnice 2013/36/EU a blíže specifikovaných v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/856, přičemž tyto výsledky poslouží jako úvodní referenční úroveň ke srovnání toho, jak by pohyby úrokové sazby instituci ovlivnily. Při tomto hodnocení by příslušné orgány měly věnovat zvláštní pozornost citlivosti peněžních toků na přecenění z hlediska jejich načasování i výše a na změny základních klíčových předpokladů (zejména u zákaznických účtů bez konkrétních dat přecenění, zákaznických účtů s opčními prvky a/nebo vlastního kapitálu).

Je- li na základě testu odlehlých hodnot v rámci dohledu týkajícího se čistého úrokového výnosu zjištěno, že instituce vykazuje neobvyklé výsledky (odlehlé hodnoty), měly by příslušné orgány zvážit analýzu dalších aspektů, které by toto posouzení doplnily, pokud to považují za vhodné (např. s ohledem na model podnikání dané instituce). Mezi další aspekty, které je třeba zohlednit, mohou patřit změny tržní hodnoty nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou, vyhodnocení nejhorších prognóz čistého úrokového výnosu ve srovnání se současným realizovaným čistým úrokovým výnosem a ve srovnání s administrativními/režijními náklady a čistými provizemi/poplatky za účelem zachycení skrytých ztrát/zisků vyplývajících ze zaznamenaných změn úrokových sazeb a tržních podmínek.

Příslušné orgány by měly věnovat pozornost citlivosti peněžních toků na změny v ocenění nástrojů oceněných reálnou hodnotou v investičním portfoliu, včetně úrokových derivátů používaných k zajištění nástrojů investičního portfolia (např. dopad změn v ocenění na základě aktuálních tržních cen u nástrojů oceněných reálnou hodnotou ve výkazu zisků a ztrát, efektivita zajišťovacího účtu).

Kromě použití testu odlehlých hodnot v rámci dohledu stanoveného v čl. 98 odst. 5 směrnice 2013/36/EU a blíže specifikovaného v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2024/856 mohou příslušné orgány požadovat, aby instituce zohlednily další scénáře úrokových šoků.

Při svém kvantitativním hodnocení by příslušné orgány měly rovněž zohlednit výsledky interních metodik instituce nebo standardizovaných metodik pro měření úrokového rizika investičního portfolia, přičemž u institucí používajících různé měny by měly posoudit také dopad různých měn na ukazatele ekonomické hodnoty a zisku a (v případě použití interní metodiky) přístupy, které tyto instituce používají za účelem agregace výsledků v jednotlivých měnách. Analýzou těchto metodik by příslušné orgány měly získat hlubší znalosti hlavních rizikových faktorů, ze kterých vychází profil instituce, pokud jde o úrokové riziko investičního portfolia.

Při analýze výsledků dopadu standardních testů odlehlých hodnot v rámci dohledu a interní metodiky instituce nebo standardizované metodiky by příslušné orgány rovněž měly zvážit „údaje vztahující se k u rčitém okamžiku“ i historické trendy. Údaje by měly být srovnány s údaji podobných subjektů a se situací na světovém trhu.

Šokové scénáře a zátěžové testování

Příslušné orgány by měly vyhodnotit a zohlednit výsledky scénářů úrokových šoků za účelem průběžného řízení a zátěžových testů týkajících se úrokového rizika investičního portfolia prováděných institucí v rámci průběžného interního procesu řízení. V této souvislosti by příslušné orgány měly znát hlavní zdroje úrokového rizika investičního portfolia instituce, a zejména dopad změn v předpokladech týkajících se chování, například na vklady splatné na požádání.

Je- li při přezkumu výsledku šokových scénářů a zátěžových testů instituce zjištěno významná kumulace data změny úrokové sazby / splatnosti v různých bodech křivky nebo existuje -li podezření, že k takové kumulaci dochází, může být zapotřebí, aby příslušné orgány provedly další analýzy.

6.5.2.2 Hodnocení rámce pro řízení a kontroly úrokového rizika investičního portfolia

Chtějí - li příslušné orgány získat komplexní představu o profilu instituce, pokud jde o úrokové riziko investičního portfolia, měly by rovněž přezkoumat systém správy a řízení a rámec, ze kterého expozice vůči úrokové sazbě vycházejí.

Strategie v oblasti úrokového rizika investičního portfolia a související ochota podstupovat riziko

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda má instituce přiměřenou, jasně formulovanou a zdokumentovanou strategii v oblasti úrokového rizika investičního portfolia a související ochotu podstupovat riziko, kterou schválil vedoucí orgán. Při tomto hodnocení by příslušné orgány měly mimo jiné zohlednit úlohu vedoucího orgánu při stanovování, schvalování a přezkoumávání strategie v oblasti úrokového rizika investičního portfolia a související ochoty podstupovat riziko, řádné provádění této strategie vrcholným vedením, jakož i její vhodnost pro danou instituci s ohledem na její model podnikání, tržní prostředí a roli ve finančním systému a kapitálovou přiměřenost.

Organizační rámec a rámec vnitřní kontroly

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda má instituce odpovídající organizační rámec a jasně přidělené povinnosti, pokud jde o funkce zabývající se řízením, měřením, monitorováním a kontrolou úrokového rizika investičního portfolia, s dostatečnými lidskými a technickými zdroji. Při tomto hodnocení by příslušné orgány měly zohlednit přiměřenost odpovědností za celkové řízení úrokového rizika investičního portfolia a za podstupování, monitorování, kontrolu a vykazování úrokového rizika investičního portfolia, včetně nezávislosti kontrolní oblasti úrokového rizika investičního portfolia.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda má instituce jasně stanovené zásady a postupy upravující řízení úrokového rizika investičního portfolia v souladu se strategií v oblasti úrokového rizika investičního portfolia a související ochotou podstupovat riziko, která je schválena a pravidelně přezkoumávána vedoucím orgánem. Tyto zásady by měly být jasně formulovány, sděleny a důsledně uplatňovány v rámci celé instituce i všech bankovních skupin. Příslušné orgány by měly ověřit, zda zásady stanoví postupy pro vývoj nových produktů a nové významné iniciativy v oblasti zajištění a řízení rizik a zajišťují, že před zavedením procházejí příslušnými postupy a kontrolami, a zda instituce provedla analýzu jejich možného dopadu na celkový rizikový profil.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda má instituce odpovídající rámec pro identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia v souladu s úrovní, složitostí a rizikovostí pozic v investičním portfoliu a s velikostí a složitostí instituce. Hodnocení by mělo zahrnovat interní modely, jako jsou modely související s chováním zákazníků (např. modely stability vkladů a předčasné splacení úvěrů). V rámci tohoto posouzení by příslušné orgány měly zhodnotit, zda osoby odpovědné za řízení rizik a vrcholné vedení instituce chápou předpoklady, z nichž vycházejí systémy měření rizik, a zda si jsou vědomy míry rizika modelu, které je spojeno s postupy měření rizik používanými v dané instituci.

Navíc by měly posoudit, zda informační systémy a postupy měření umožňují vedení měřit inherentní úrokové riziko investičního portfolia obsažené ve všech podstatných rozvahových a podrozvahových expozicích (případně na úrovni skupiny), včetně interního zajištění, v koncentracích splatnosti a protistran, v investičním portfoliu. Rámec pro řízení úrokového rizika investičního portfolia by měl být předmětem pravidelných přezkumů a hodnocení jeho účinnosti. Příslušné orgány by měly porovnat výsledky interních přezkumů a hodnocení s informacemi ze společného výkaznictví.

Příslušné orgány by měly posoudit přístup instituce k modelování chování vkladů splatných na požádání, včetně toho, zda tento přístup zohledňuje relevantní rizikové faktory ovlivňující chování při přecenění vkladů splatných na požádání. Příslušné orgány by měly při tomto hodnocení využívat vhodné analytické nástroje a zohlednit přitom model podnikání dané instituce. Přístupy, které mohou být relevantní, zahrnují hodnocení toho, jak instituce segmentuje vklady splatné na požádání pomocí rizikových faktorů souvisejících s profilem zákazníka, instituce nebo trhu, a referenční srovnávání s podobnými subjekty, které mají obdobný rizikový profil. Příslušné orgány by měly navíc zvážit, jak daná instituce vyvažuje využití historických dat a přístupů zaměřených na budoucnost a odborného úsudku, a posoudit dopad na čistý úrokový výnos a ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu v případě úpravy předpokladů týkajících se chování.

Příslušné orgány by měly posoudit, zda interní systémy měření instituce přihlížejí ke všem podstatným podobám úrokového rizika, kterým je instituce vystavena (např. riziko související s časovými rozdíly, bazické riziko a opční riziko). Interní systém měření by měl být řádně nastaven, nezávisle ověřen, podroben zpětnému testování a přezkoumáván v přiměřených časových intervalech. Příslušné orgány by měly vzít v úvahu, zda interní systém měření podporuje dokumentace zohledňující povahu, rozsah a složitost úrokového rizika investičního portfolia, které je spojeno s modelem podnikání a činnostmi instituce.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda má instituce odpovídající rámec pro monitorování a interní vykazování úrokového rizika investičního portfolia, který v případě potřeby zajišťuje přijetí rychlých opatření na příslušné úrovni vrcholného vedení nebo vedoucího orgánu instituce. Monitorovací systém by měl obsahovat vhodné ukazatele a příslušné spouštěcí mechanismy, které zajišťují účinné a včasné varování (např. p ři porušení limitů úrokového rizika investičního portfolia). Příslušné orgány by měly zohlednit, zda oddělení pro řízení a kontrolu pravidelně předkládá výsledky monitorování vedoucímu orgánu a vrcholnému vedení, a to v přiměřených intervalech v závislosti na rozsahu, složitosti a úrovni expozic vůči úrokovému riziku investičního portfolia.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda má instituce silný a komplexní rámec kontroly a spolehlivá ochranná opatření umožňující snížit expozice vůči úrokovému riziku investičního portfolia v souladu s její strategií řízení rizik a ochotou podstupovat riziko, včetně vhodného systému limitů pro obě míry úrokového rizika investičního portfolia. Funkce vnitřní kontroly by měla zahrnovat všechny konsolidované subjekty, všechny zeměpisné oblasti a všechny finanční činnosti. Příslušné orgány by měly posoudit funkčnost útvaru interního auditu, a to včetně toho, zda jsou jeho přezkumy/kontroly prováděny dostatečně často a zda pokrývají hlavní prvky rámce pro řízení úrokového rizika investičního portfolia.

6.5.3. Riziko úvěrového rozpětí investičního portfolia

6.5.3.1. Hodnocení inherentního rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia

Prostřednictvím hodnocení inherentního rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia by příslušné orgány měly pochopit hlavní faktory určující expozici instituce vůči riziku úvěrového rozpětí investičního portfolia a vyhodnotit potenciální obezřetnostní dopad tohoto rizika na instituci.

Při určování rozsahu hodnocení rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia by příslušné orgány měly nejprve identifikovat zdroje rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia, jimž instituce je nebo může být vystavena, a případné významné změny. V této souvislosti by příslušné orgány měly posoudit, jak daná instituce řídí riziko úvěrového rozpětí investičního portfolia, včetně její strategie v oblasti rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia a její ochoty podstupovat riziko ve vztahu k riziku úvěrového rozpětí investičního portfolia, jakož i zacházení s rizikem úvěrového rozpětí investičního portfolia v rámci interního postupu pro hodnocení kapitálové přiměřenosti.

Příslušné orgány by měly získat jasnou představu o tom, jakým způsobem mohou změny úvěrových rozpětí nepříznivě ovlivnit čistý úrokový výnos instituce (a případně její zisk) a ekonomickou hodnotu, a získat tak informace o krátkodobém a dlouhodobém potenciálním ohrožení kapitálové přiměřenosti. Za tímto účelem by příslušné orgány měly zohlednit přístup, který instituce uplatňuje při získávání tohoto jasného přehledu o struktuře a charakteristikách svých aktiv, závazků a podrozvahových expozic, a to, jak tyto faktory ovlivňují úroveň a směřování rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia.

Při analýze dopadu na výnosy instituce by příslušné orgány měly zohlednit vliv pozic citlivých na úvěrová rozpětí na výnosy instituce, dopad změn úvěrových rozpětí na čistý úrokový výnos instituce a účinky změn tržní hodnoty nástrojů v závislosti na způsobu účtování, které se projeví na výsledku hospodaření (ve výkazu zisků a ztrát) nebo přímo v základním kapitálu (např. prostřednictvím ostatního úplného výsledku).

Příslušné orgány by měly v příslušných případech zohlednit výsledky metodik dané instituce pro měření rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia. Analýzou těchto metodik by příslušné orgány měly získat hlubší znalosti hlavních rizikových faktorů, ze kterých vychází profil instituce, pokud jde o riziko úvěrového rozpětí investičního portfolia.

6.5.3.2. Hodnocení rámce pro řízení a kontroly rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia

Chtějí - li příslušné orgány získat komplexní představu o profilu instituce, pokud jde o riziko úvěrového rozpětí investičního portfolia, měly by rovněž přezkoumat systém správy a řízení a rámec, ze kterého expozice vůči úrokové sazbě vycházejí.

Přezkum způsobu, jakým instituce řídí riziko úvěrového rozpětí investičního portfolia, by měl zahrnovat tyto prvky:

• a. strategii instituce v oblasti rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia a související ochotu podstupovat riziko;
• b. organizační rámec instituce a přidělení povinností, pokud jde o funkce zabývající se řízením, měřením, monitorováním a kontrolou rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia;
• c. zásady a postupy dané instituce pro řízení rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia.

Při hodnocení těchto oblastí by se příslušné orgány měly řídit oddílem 6.5.2.2 týkajícím se hodnocení rámce pro řízení a kontrolu úrokového rizika investičního portfolia, přičemž zde uvedené zásady se vztahují i na hodnocení řízení rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia.

Při analýze okruhu aktiv a závazků, na něž se vztahuje hodnocení rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia, a to i v kontextu metodik dané instituce, by příslušné orgány měly posoudit, zda je případné vyloučení nástrojů z příslušného okruhu provedeno výhradně z důvodu jejich necitlivosti vůči riziku úvěrového rozpětí a zda je náležitě zdokumentováno a odůvodněno, jak vyžaduje odstavec 124 obecných pokynů EBA k úrokovému riziku a riziku úvěrového rozpětí investičního portfolia⁴¹ . Mezi faktory, které je třeba vzít v úvahu, patří:

• a. zda instituce zahrnuje veškerá aktiva a závazky účtované v reálné hodnotě;
• b. zda instituce zahrnuje veškerá aktiva a závazky, u nichž lze riziko úvěrového rozpětí odvodit z přímé/nepřímé či dokonce modelované tržní ceny, bez ohledu na způsob jejich účtování;
• c. potenciální význam úvěrových rozpětí v rámci cenové politiky instituce u různých aktiv/závazků (např. prostřednictvím výslovných odkazů na zjištěné tržní ceny nebo prostřednictvím nepřímého vlivu);
• d. případné rozdíly, které instituce uplatňuje mezi okruhem pro ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu a čistý úrokový výnos při měření rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia (např. z důvodu časového horizontu čistého úrokového výnosu nebo z jiných d ůvodů).

⁴¹ Obecné pokyny vydané na základě čl. 84 odst. 6 směrnice 2013/36/EU upřesňující kritéria pro identifikaci, hodnocení, řízení vyplývajících a snižování rizik z případných v úrokových sazbách změn a posouzení a monitorování rizika úvěrového rozpětí u investičního portfolia institucí (EBA/GL/2022/14).

Při analýze měření rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia instituce by příslušné orgány měly v příslušných případech zvážit přezkoumání toho, které šokové scénáře instituce zvažuje a jak a proč se mohou šoky u jednotlivých rozvahových položek lišit.

Příslušné orgány by měly zkontrolovat vyloučení specifického rozpětí z měření rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia instituce nebo jeho zahrnutí pouze z důvodů proporcionality a bez ohledu na kategorizaci instituce v rámci procesu SREP, je - li zajištěno, že měření povedou ke konzervativnějším výsledkům.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda má instituce odpovídající rámec pro identifikaci, hodnocení, řízení a snižování rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia v souladu s úrovní, složitostí a rizikovostí pozic v investičním portfoliu a s velikostí a složitostí instituce. Měly by posoudit, zda informační systémy a postupy měření umožňují vedení měřit inherentní riziko úvěrového rozpětí investičního portfolia obsažené ve všech podstatných rozvahových a podrozvahových expozicích (případně na úrovni s kupiny) v investičním portfoliu. Rámec pro řízení rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia by měl být předmětem pravidelných přezkumů a hodnocení jeho účinnosti. V této souvislosti by příslušné orgány měly posoudit, zda jsou významné předpoklady měření přezkoumávány alespoň jednou ročně a častěji za rychle se měnících tržních podmínek.

Příslušné orgány by měly posoudit, zda interní systémy měření dané instituce zohledňují všechny zdroje rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia, které jsou relevantní pro její model podnikání. Interní systém měření by měl být řádně nastaven, nezávisle ověřen, podroben zpětnému testování a přezkoumáván v přiměřených časových intervalech. Příslušné orgány by měly vzít v úvahu, zda interní systém měření podporuje dokumentace zohledňující povahu, rozsah a složitost rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia, které je spojeno s modelem podnikání a činnostmi instituce.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda má instituce odpovídající rámec pro monitorování a interní vykazování úrokového rizika investičního portfolia, který v případě potřeby zajišťuje přijetí rychlých opatření na příslušné úrovni vrcholného vedení nebo vedoucího orgánu instituce. Příslušné orgány by měly zohlednit, zda oddělení pro řízení a kontrolu pravidelně předkládá výsledky monitorování vedoucímu orgánu a vrcholnému vedení, a to v přiměřených intervalech v závislosti na rozsahu, složitosti a úrovni expozic vůči riziku úvěrového rozpětí investičního portfolia.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda má instituce silný a komplexní rámec kontroly a spolehlivá ochranná opatření umožňující snížit expozice vůči riziku úvěrového rozpětí investičního portfolia v souladu s její strategií řízení rizik a ochotou podstupovat riziko. Funkce vnitřní kontroly by měla zahrnovat všechny konsolidované subjekty, všechny zeměpisné oblasti a všechny finanční činnosti. Příslušné orgány by měly posoudit funkčnost útvaru interního auditu, a to včetně toho, zda jsou jeho přezkumy prováděny dostatečně často a zda zahrnují hlavní prvky rámce pro řízení rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia.

6.5.4. Shrnutí zjištění, přidělení skóre a dohledová opatření

podkategorie rizik vyhodnotit zvlášť a přidělit jim zvlášť i skóre, pak by se pokyny uvedené v této tabulce měly obdobně uplatnit v maximální možné míře.

Tabulka 12. Faktory, které orgány dohledu zohlední při určování skóre úrokového rizika a rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia Skóre Názor orgánů Posuzované faktory v souvislosti Posuzované faktory v souvislosti rizika dohledu s inherentním rizikem s přiměřeným řízením a kontrolami

Níže uvedená tabulka obsahuje neúplný seznam dohledových opatření, která mohou příslušné orgány přijmout v případě zjištění nedostatků v rámci pro řízení úrokového rizika a rizika úvěrového rozpětí investičního portfolia dané instituce. Příslušné orgány by měly rozhodnout

• o druhu opatření na základě jeho účinnosti při nápravě konkrétního zjištěného nedostatku. Příslušné orgány mohou uplatnit dodatečná dohledová opatření (včetně kvantitativních opatření v souladu s čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU) nebo jejich kombinaci, pokud se tato opatření jeví jako vhodnější k nápravě zjištěných nedostatků. Tabulka 13. N eúplný seznam možných dohledových opatření pro úrokové riziko a riziko úvěrového rozpětí investičního portfolia Možná dohledová opatření, která mohou příslušné orgány přijmout v souladu s čl. 104 odst. 1 písm. b), d), e), f), j) a l) a čl. 84 odst. 3 směrnice 2013/36/EU – Příslušné orgány mohou od instituce požadovat, aby: A. zlepšila kapacitu zátěžového testování; B. zlepšila vykazování informací o řízení úrokového rizika investičního portfolia vedoucímu orgánu a vrcholnému vedení; C. uplatňovala odchylky od interních limitů s cílem snížit riziko spojené s činnostmi, produkty a systémy; D. zavedla dodatečné nebo častější podávání zpráv o pozicích institucí v oblasti úrokového rizika investičního portfolia; E. používala standardizovanou metodiku pro úrokové riziko investičního portfolia; F. upřesnila modelovací a parametrické předpoklady jiné než ty, které jsou uvedeny v regulační technické normě orgánu EBA (v souladu s čl. 98 odst. 5 posledním pododstavcem směrnice 2013/36/EU).