Zátěžové testování instituce zaměřené na likviditu a financování

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda instituce zavedla přiměřené zátěžové testování týkající se likvidity v souladu s obecnými pokyny orgánu EBA k zátěžovému testování prováděnému institucemi⁴⁶ :

• a. k pochopení dopadu nepříznivých událostí na její rizikovou expozici a k posouzení přiměřenosti jejích likvidních aktiv, vyrovnávací kapacity a struktury financování;
• b. k pokrytí rizik, která se mohou projevit v rámci různých druhů scénářů nepříznivého vývoje, a/nebo k řešení rizik vyplývajících z nedostatků v oblasti kontroly, správy a řízení či jiných nedostatků.

⁴⁶ EBA/GL/2018/04

Příslušné orgány by měly zohlednit, zda daný rámec umožňuje instituci:

• a. stanovit dobu přežití instituce s ohledem na existující likviditní rezervu a stabilní zdroje financování a zohlednit ochotu instituce podstupovat riziko během období závažných, avšak věrohodných nepříznivých podmínek v oblasti likvidity;
• b. analyzovat vliv scénářů nepříznivého vývoje na konsolidovanou likviditní pozici celé skupiny a na likviditní pozici jednotlivých subjektů a linií podnikání;
• c. zjistit, kde hrozí případná rizika, bez ohledu na organizační strukturu a míru centralizace řízení rizika likvidity.

Příslušné orgány by měly zajistit, aby instituce poskytla informace o modelovaném dopadu různých druhů scénářů nepříznivého vývoje (jak je objasněno v obecných pokynech orgánu EBA k zátěžovému testování prováděnému institucemi) i celé řady testů citlivosti (na základě proporcionality). Scénáře nepříznivého vývoje a v nich simulované šoky by neměly vycházet pouze z minulosti, ale měly by zahrnovat také hypotetické scénáře nepříznivého vývoje založené na odborném úsudku. Příslušné orgány by měly analyzovat, zda jsou zohledněny alespoň tyto scénáře:

• a. krátkodobé a dlouhotrvající;
• b. specifické pro danou instituci a pro celý trh (probíhající současně na různých trzích);
• c. kombinace scénářů podle písmena a) a b).

Důležitým aspektem, který by příslušné orgány měly při hodnocení rámce zátěžových testů instituce zvážit, je modelování vlivu hypotetických scénářů nepříznivého vývoje na peněžní toky instituce a na vyrovnávací kapacitu a na dobu přežití a to, zda modelování odráží různé dopady, které může mít nepříznivý ekonomický vývoj na aktiva instituce i přítok y a odtok y prostředků.

Příslušné orgány by měly rovněž vyhodnotit, zda instituce při stanovování předpokladů zátěžových testů postupuje konzervativně. V závislosti na druhu a závažnosti scénáře by příslušné orgány měly podle potřeby zvážit přiměřenost celé řady předpokladů, zejména pak:

• a. mamsivní výběry („run - of“) retailového financování;
• b. snížení zajištěného i nezajištěného velkoobchodního financování;
• c. korelaci mezi finančními trhy a diverzifikaci na různých trzích;
• d. další podmíněné podrozvahové expozice;
• e. časovou strukturu financování (např. kde má poskytovatel finančních prostředků opce předčasného ukončení financování);
• f. vliv případného zhoršení úvěrového ratingu instituce;
• g. směnitelnost měny a přístup na devizové trhy a ke korespondenčním bankovním účtům;
• h. schopnost převádět likviditu mezi různými subjekty, sektory a zeměmi;
• i. odhady budoucího růstu bilanční sumy;
• j. vzhledem k reputačnímu riziku implicitní požadavek, aby instituce obnovila splatná aktiva a rozšířila nebo udržela jiné formy podpory likvidity.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda je rámec řízení zátěžového testování likvidity instituce přiměřený a zda je řádně začleněn do celkové strategie řízení rizik. Měly by vzít v úvahu tyto skutečnosti:

• a. zda rozsah a četnost zátěžových testů jsou přiměřené povaze a složitosti instituce, expozici vůči riziku likvidity a relativnímu významu ve finančním systému;
• b. zda jsou výsledky zátěžového testování zapracovány do procesu strategického plánování likvidity a financování instituce a zda přispívají ke zvýšení účinnosti řízení likvidity v případě krize, včetně zahrnutí do plánu pro nepředvídané události a ozdravného plánu v oblasti likvidity instituce;
• c. zda má instituce přiměřený proces umožňující identifikaci rizikových faktorů vhodných pro provádění zátěžových testů s ohledem na veškerá významná zranitelná místa, která mohou narušit likviditní pozici dané instituce;
• d. zda jsou předpoklady a scénáře dostatečně často přezkoumávány a aktualizovány;
• e. je - li hodnoceno řízení likvidity skupiny, zda instituce věnuje dostatečnou pozornost případným překážkám bránícím převodu likvidity v rámci skupiny.

Rámec vnitřní kontroly rizika likvidity a financování

Příslušné orgány by měly posoudit, zda má instituce silný a komplexní rámec interních limitů a vnitřní kontroly a spolehlivá ochranná opatření, která jí umožňují zmírňovat riziko likvidity a financování v souladu s její ochotou podstupovat riziko a zajistit dostupnost diverzifikované struktury financování. Měly by zohlednit, zda je rámec limitů a kontrol přiměřený složitosti, velikosti a modelu podnikání dané instituce a zda zohledňuje různé významné faktory ovlivňující riziko likvidity a výsledky zátěžových testů likvidity.

Příslušné orgány by měly posoudit, zda má instituce limity k zajištění souladu mezi měnou svých likvidních aktiv a rozdělením čistých odtoků likvidity podle měny v souladu s čl. 8 odst. 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.

Příslušné orgány by měly posoudit, zda jsou tyto limity schvalovány a pravidelně přezkoumávány příslušnými orgány dané instituce a zda jsou oznamovány všem příslušným liniím podnikání. Tento proces, stejně jako způsob, jakým instituce sleduje dodržování limitů, a postup eskalace v případě jejich porušení, by měly být jasně zdokumentovány v jejích postupech.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda instituce v rámci kontroly rizika likvidity zavedla přiměřený systém převodních cen, který zahrnuje všechny příslušné náklady likvidity, výhody a rizika. Příslušné orgány by měly vzít v úvahu, zda mechanismus stanovování převodních cen umožňuje vedení poskytovat odpovídající pobídky k řízení rizika likvidity a zda jsou systém a jeho kalibrace přezkoumávány a náležitě aktualizovány s ohledem na velikost a složitost instituce. Příslušné orgány by měly navíc vyhodnotit, zda jsou zásady instituce ohledně začlenění metodiky převodních cen finančních prostředků do interního rámce stanovování cen používány k vyhodnocení a schvalování transakcí se zákazníky ( na obou stranách rozvahy, např. poskytování úvěrů a přijímání vkladů).

Příslušné orgány by měly posoudit, zda má instituce přiměřené kontroly týkající se aktiv v likviditní rezervě, včetně limitů koncentrace a vhodného průběžného sledování přiměřenosti této rezervy a změn tržních podmínek, které by mohly ovlivnit schopnost instituce rychle zpeněžit svá aktiva. Plány pro nepředvídané události v oblasti likvidity

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda plán instituce pro nepředvídané události v oblasti likvidity odpovídajícím způsobem popisuje zásady, postupy a akční plány k reakci na závažná potenciální narušení schopnosti instituce uspokojovat své potřeby likvidity a zajistit si financování. Měly by přihlížet k obsahu a rozsahu opatření souvisejících se zajištěním rezervních finančních prostředků, které jsou obsaženy v plánu pro nepředvídané události v oblasti likvidity, a to zejména k těmto faktorům:

• a. zda plán pro nepředvídané události v oblasti likvidity přiměřeně vysvětluje systém správy a řízení aktivace a udržování tohoto plánu;
• b. zda plán pro nepředvídané události v oblasti likvidity přiměřeně odráží rizikový profil instituce v oblasti likvidity a financování i její širší rizikový profil;
• c. zda má instituce rámec ukazatelů včasného varování pro riziko likvidity, mimo jiné včetně ukazatelů stanovených jako ukazatele likvidity v obecných pokynech orgánu EBA k ukazatelům ozdravného plánu, které pravděpodobně umožní včas a účinně identifikovat zhoršující se tržní podmínky a rychle stanovit opatření, která je potřeba realizovat;
• d. zda plán pro nepředvídané události v oblasti likvidity jasně popisuje, že likviditní rezerva je určena pro použití v nepříznivých podmínkách, i když to vede k hodnotám ukazatele krytí likvidity pod 100 %, včetně toho, že je součástí očekávaného řízení rizika likvidity v nepříznivých podmínkách, že následná komunikace s vrcholným vedením probíhá, pokud jsou dosaženy nižší než stanovené hodnoty ukazatele krytí likvidity. Plán pro nepředvídané události v oblasti likvidity by měl jasně odrážet a popisovat, jak by mělo být řízeno riziko likvidity v nepříznivých podmínkách, aby se co nejblíže směřovalo k cílovým úrovním ukazatele krytí likvidity;
• e. zda plán pro nepředvídané události v oblasti likvidity jasně určuje veškeré podstatné (potenciální) zdroje financování, včetně předpokládané výše dostupných finančních prostředků pro různé zdroje likvidity a odhadovaného časového rámce pro získání finančních prostředků z těchto zdrojů;
• f. zda jsou opatření v souladu s celkovou strategií instituce v oblasti rizika likvidity a související ochotou podstupovat riziko;
• g. přiměřenost předpokladů ohledně úlohy financování od centrální banky v plánu instituce pro nepředvídané události v oblasti likvidity. Při hodnocení faktorů mohou příslušné orgány například zohlednit názory instituce na:

I. současnou a budoucí dostupnost potenciálních alternativních zdrojů finančních prostředků v souvislosti s úvěrovými programy centrální banky, II. druhy úvěrů, přijatelný kolaterál a operační postupy pro přístup k finančním prostředkům centrální banky; III. okolnosti, za nichž budou nezbytné finanční prostředky od centrální banky, výši těchto prostředků a časový rámec, po který by používání finančních prostředků od centrální banky zřejmě bylo nezbytné.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda jsou opatření popsaná v plánu pro nepředvídané události v oblasti likvidity proveditelná ve vztahu k scénářům nepříznivého vývoje, ve kterých mají být realizována. Měly by vzít v úvahu například tyto faktory:

• a. míra konzistentnosti a interakce mezi zátěžovými testy instituce týkajícími se likvidity, plánu pro nepředvídané události v oblasti likvidity, ukazateli včasného varování v oblasti likvidity a případně jejím plánem na obnovení likvidity;
• b. zda lze předpokládat, že opatření stanovená v plánu pro nepředvídané události v oblasti likvidity pravděpodobně instituci umožní přiměřeně reagovat na celou řadu možných scénářů závažného nedostatku likvidity, včetně nedostatku likvidity instituce a na trhu, i jejich možné vzájemné působení, a zda opatření stanovená v plánu pro nepředvídané události v oblasti likvidity jsou obezřetně vyčíslena, pokud jde o schopnost zajistit likviditu v nepříznivých podmínkách a časový rámec realizace s přihlédnutím k provozním požadavkům, například poskytnutí kolaterálu centrální bance.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit přiměřenost rámce systému správy a řízení instituce s ohledem na plán pro nepředvídané události v oblasti likvidity. Měly by vzít v úvahu například tyto faktory:

• a. přiměřenost postupů eskalace a stanovení priorit, které blíže určují, kdy a jak je možné a nutné jednotlivá opatření realizovat;
• b. zda má instituce přiměřené zásady a postupy komunikace v rámci instituce a s externími stranami;
• c. míra konzistentnosti plánu pro nepředvídané události v oblasti likvidity⁴⁷ a plánu kontinuity činnosti instituce.

Plány financování

⁴⁷ Je- li plán pro nepředvídané události v oblasti likvidity plně začleněn do ozdravného plánu, bude to zahrnuto do skóre celkové schopnosti ozdravení z hlediska likvidity. V případě, že plán pro nepředvídané události v oblasti likvidity není začleněn do ozdravného plánu a jedná se o dva samostatné dokumenty, je třeba plán pro nepředvídané události v oblasti likvidity analyzovat zvlášť.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda je plán financování proveditelný a přiměřený povaze, velikosti a složitosti instituce, jejím současným a plánovaným činnostem a jejímu profilu v oblasti likvidity a financování. Měly by vzít v úvahu například tyto faktory:

• a. zda plán financování zohledňuje alternativní scénáře. Příslušné orgány by měly věnovat zvláštní pozornost tomu, zda je plán na podporu předpokládaných obchodních činností dostatečně odolný i v případě nepříznivých scénářů;
• b. předpokládaná změna profilu financování instituce vyplývající z realizace plánu financování a to, zda je tato změna vhodná vzhledem k činnostem a modelu podnikání instituce;
• c. zda plán financování podporuje potřebné nebo žádoucí zlepšení profilu financování instituce;
• d. vlastní názor na dopady aktivit instituc í na trhu (nebo změn y jejich aktivit ) v jejich jurisdikci a na proveditelnost plánů financování jednotlivých jednotlivých institucí, a
• e. zda je plán financování:

I. integrován s celkovým strategickým plánem instituce,

II. v souladu s modelem podnikání,

III. v souladu s ochotou podstupovat riziko likvidity.

Kromě toho mohou příslušné orgány zvážit:

• a. zda instituce odpovídajícím způsobem analyzuje vhodnost a přiměřenost plánu financování a je si vědoma vhodnosti a přiměřenosti plánu financování vzhledem ke své současné pozici v oblasti likvidity a financování a jejímu plánovanému vývoji. V rámci toho mohou příslušné orgány zvážit, zda vrcholné vedení instituce dokáže vysvětlit, proč je plán financování proveditelný a v čem spočívají jeho slabá místa;
• b. postup instituce při určování toho, jaký rozsah financování a které trhy jsou pro instituci významné (a zda je tento postup přiměřený);
• c. časový horizont, který instituce předpokládá pro realizaci migrace na jiný potřebný nebo žádoucí profil financování s ohledem na možná rizika související s tím, že migrace k výslednému stavu je buď příliš rychlá, nebo příliš pomalá;
• d. zda plán financování obsahuje různé strategie a jasné řídicí postupy zajišťující včasnou realizaci změn strategie.

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda je plán financování instituce řádně realizován. Měly by vzít v úvahu přinejmenším tyto skutečnosti:

• a. zda je plán financování řádně zdokumentován a jsou o něm informováni všichni příslušní zaměstnanci;
• b. zda se plán financování promítá do každodenního chodu instituce, zejména pak do procesu rozhodování o financování.

Kromě toho mohou příslušné orgány zohlednit, zda instituce dokáže plán financování sladit s údaji poskytnutými příslušnými orgány ve výkazu plánu financování.

Příslušné orgány by měly zvážit kvalitu procesů instituce, pokud jde o monitorování plnění plánu financování a schopnost včas reagovat na případné odchylky. Při hodnocení by příslušné orgány měly například zohlednit tyto faktory:

• a. kvalita aktuálních informací poskytovaných (vrcholnému) vedení o aktuálním stavu realizace plánu financování;
• b. zda plán financování předpokládá realizaci alternativních záložních opatření, dojde -li ke změnám tržních podmínek;
• c. zásady a postupy instituce, pokud jde o pravidelný přezkum, zpětné testování a aktualizaci plánu financování v případě, že se skutečně získané finanční prostředky významně liší od plánu financování.