6. The approach for identifying the appropriate historical period

Pro volbu historického období pro účely kalibrace by instituce měly vypracovat metodiku určení stresového období významného pro jejich současná portfolia jedním z těchto dvou způsobů:

• i. přístupy na základě úsudku; nebo
• ii. přístupy na základě vzorce.

Přístup na základě úsudku je přístup, který nevyužívá podrobnou kvantitativní analýzu pro určení přesného období pro kalibraci, ale spíše vychází z analýzy na vysoké úrovni, která se týká rizik přítomných v současném portfoliu instituce a uplynulých období stresu souvisejících s uvedenými rizikovými faktory. Použijí-li instituce tento přístup na základě úsudku, měl by zahrnovat kvantitativní prvky analýzy.

Přístup na základě vzorce je oproti tomu přístup, který kromě odborného úsudku uplatňuje systematičtější kvantitativní analýzu pro určení historického období, které představuje pro současné portfolio instituce významný stres. Tento systematičtější přístup by bylo možné uplatnit celou řadou způsobů:

• i. Přístup na základě rizikových faktorů: instituce identifikuje omezený počet rizikových faktorů, které jsou považovány za relevantní zástupný indikátor pohybu hodnoty jejího portfolia. Poté lze plně analyzovat historické údaje těchto rizikových faktorů a určit tak nejstresovější období (například prostřednictvím určení období s nejvyšší volatilitou rizikových faktorů) v úseku daných historických údajů.
• ii. Přístup na základě rizikového potenciálu: historické období je určeno buď provedením celého propočtu podle modelu rizikového potenciálu, anebo provedením aproximace po určitý historický úsek s cílem určit dvanáctiměsíční období, které přináší nejvyšší výslednou hodnotu pro současné portfolio.

Tento přístup by měl být uplatňován při určování historického období, které by místo pouhé volby období nejvyšší volatility poskytlo spíše konzervativní kapitálový výsledek.

Ačkoli instituce mohou uplatnit kterýkoli přístup, měl by být při určování historického období pokud možno upřednostňován přístup na základě vzorce.

Instituce mohou oba výše uvedené přístupy též zkombinovat, aby omezily zatížení množstvím výpočtů, které jsou pro přístup na základě vzorce nutné. To lze provést použitím přístupu na základě úsudku k omezení období historických údajů, která pak budou vzata v úvahu v rámci přístupu na základě vzorce.

Nehledě na použitý přístup by instituce měly doložit, že stresové období je pro jejich současné portfolio významné a že ve svých analýzách vzaly v úvahu celou řadu potenciálních historických období. Instituce by také měly být povinny doložit, že portfolio, ze kterého vychází určení stresových období, je reprezentativní pro jejich současné portfolio, například uplatněním přístupu k určení stresového období na jiná typická nebo předchozí portfolia. Například u mnoha portfolií by dvanáctiměsíční období týkající se výrazných ztrát v letech 2007–2008 vhodně odráželo období takového stresu, ale instituce by navíc měly vzít v úvahu i jiná období významná pro současné portfolio.

Ve všech případech by se při určování příslušného historického období nebo při kalibraci modelu stresového rizikového potenciálu nemělo uplatňovat vážení historických údajů, protože výsledkem vážení údajů ve stresovém období by nebylo pravdivé vyjádření potenciálních stresových ztrát, k nimž by v souvislosti s portfoliem instituce mohlo dojít.

A konečně, příslušné orgány mohou požadovat, aby instituce používaly při kalibraci modelu stresového rizikového potenciálu protichůdné údaje, zejména pak v případě, kdy portfolio instituce charakterizují časté změny pozic.

7. Dokumentace na podporu přístupu uplatňovaného při určování