4.4 Treatment of deficiencies and margin of conservatism

Instituce by měly identifikovat všechny nedostatky související s odhadem rizikových parametrů, které vedou ke zkreslení v kvantifikaci těchto parametrů nebo ke zvýšené nejistotě, jež není zcela podchycena obecnou chybou odhadu, a zařadit každý nedostatek do jedné z následujících kategorií:

• (a) Kategorie A: Identifikované nedostatky v oblasti dat a metodiky;
• (b) Kategorie B: Příslušné změny standardů pro upisování, ochoty podstupovat riziko, zásady v oblasti inkasa a vymáhání a jakýkoli jiný zdroj dodatečné nejistoty.

Pro účely identifikace a klasifikace všech nedostatků uvedených v odstavci 36 by instituce měly zohlednit všechny významné nedostatky v metodách, procesech, kontrolních mechanismech, údajích nebo IT systémech, které byly identifikovány útvarem řízení úvěrového rizika, validační funkcí, funkcí vnitřního auditu nebo jakýmkoli jiným vnitřním nebo vnějším přezkumem, a měly by analyzovat přinejmenším všechny níže uvedené potenciální zdroje dodatečné nejistoty při kvantifikaci rizika:

• (a) podle kategorie A:
• (i) chybějící nebo podstatně změněné spouštěcí mechanismy selhání v historických pozorování ch, včetně změněných kritérií pro uznávání úvěrových závazků výrazně po splatnosti;
• (ii) chybějící nebo nepřesné datum selhání;
• (iii) chybějící, nepřesné nebo zastaralé udělení ratingu použitého při posouzení historických stupňů nebo seskupení pro účely výpočtu poměrů selhání nebo průměrných realizovaných LGD u každého stupně nebo seskupení ;
• (iv) chybějící nebo nepřesné informace o zdroji peněžních toků ;
• (v) chybějící, nepřesné nebo zastaralé údaje o rizikových faktorech a ratingových kritériích ;
• (vi) chybějící nebo nepřesné informace, které jsou použity pro odhad budoucích zpětně získaných částek, jak uvádí odstavec 159 ;
• (vii) chybějící nebo nepřesné údaje pro výpočet ekonomické ztráty ;
• (viii) omezená reprezentativnost historických pozorování kvůli použití externích údajů ;
• (ix) potenciální zkreslení vycházející z výběru přístupu pro výpočet průměru pozorovaných jednoletých poměrů selhání v souladu s odstavcem 80;
• (x) nezbytnost upravit průměr pozorova ných jednoletých podílů selhání v souladu s odstavcem 86;
• (xi) chybějící informace pro účely odhadu ztrát nebo pro účely zohlednění ekonomického poklesu v odhadech LGD;
• (b) podle kategorie B:
• (i) změny ve standardech pro upisování, zásadách v oblasti inkasa a vymáhání, ochotě podstupovat riziko nebo jiných významných interních procesech;
• (ii) neodůvodněné odchylky v rozmezích hodnot u hlavních rizikových charakteristik aplikačního portfolia ve srovnání s rozmezími hodnot v souboru údajů použitém pro kvantifikaci rizika ;
• (iii) změny tržního nebo právního prostředí;
• (iv) výhledová očekávání týkající se potenciálních změn ve struktuře portfolia nebo úrovni rizika, zejména na základě kroků nebo rozhodnutí, které již byly podniknuty, ale které se nezohledňují v pozorovaných údajích.

4.4.2 Vhodná úprava

Aby se překonala zkreslení v odhadech rizikových parametrů vycházející z identifikovaných nedostatků uvedených v odstavcích 36 a 37 , měly by instituce uplatnit odpovídající metodiky s cílem pokud možno napravit identifikované nedostatky. Dopad těchto metodik na rizikový parametr („vhodná úprava“), který by měl vést k přesnějšímu odhadu rizikového parametru („nejlepší odhad“), znamená buď zvýšení, nebo snížení hodnoty rizikového parametru. Instituce by měly zajistit a poskytnout důkazy, že použití vhodné úpravy povede k nejlepšímu odhadu.

Instituce by měly zdokumentovat metody použité při uplatňování vhodných úprav s cílem napravit případné identifikované nedostatky, a rovněž jejich odůvodnění.

Instituce by měly pravidelně sledovat přiměřenost vhodných úprav. Použití vhodné úpravy institucí by nemělo nahrazovat nutnost zabývat se identifikovanými nedostatky.

4.4.3 Konzervativní přirážka

V souvislosti s požadavkem, že by instituce měly uplatňovat konzervativní přirážku , který souvisí s očekávaným rozpětím chyb odhadu, jak vyžadují čl. 179 odst. 1 písm. f) a čl. 180 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013, by instituce měly zavést rámec pro kvantifikaci, dokumentaci a sledování chyb odhadu.

Konečná konzervativní přirážka u odhadu rizikových parametrů by měla zohledňovat nejistotu odhadu ve všech následujících kategoriích:

Kategorie A: Konzervativní přirážka ve vztahu k nedostatkům v oblasti údajů a metodik, identifikovaným v kategorii A, jak uvádí odstavec 36(a);

Kategorie B: Konzervativní přirážka ve vztahu k příslušným změnám standardů pro upisování, ochoty podstupovat riziko, zásad v oblasti inkasa a vymáhání a jakéhokoli jiného zdroje dodatečné nejistoty, identifikovaným v kategorii B, jak uvádí odstavec 36(b); Kategorie C: obecná chyba odhadu.

Při kvantifikaci konzervativní přirážky by měly instituce provést vše níže uvedené:

• (a) kvantifikovat konzervativní přirážku pro identifikovaným nedostatkům uvedeným v odstavcích 36 a 37 v míře nezahrnuté v obecné chybě odhadu alespoň pro každou z kategorií A a B na úrovni kalibračního segmentu a zajistit, že:
• (i) pokud se použijí vhodné úpravy ve smyslu odstavce 38, konzervativní přirážka zohlední zvýšení nejistoty nebo dodatečnou chybu odhadu sou visející s těmito úpravami;
• (ii) konzervativní přirážka na úrovni kategorií ve vztahu k vhodným úpravám je úměrná nejistotě ohledně těchto úprav ;
• (iii) konzervativní přirážka se uplatňuje tak, aby řešila nejistotu odhadu rizikových parametrů vycházející z nedostatků uvedených v odstavcích 36 a 37, které nebyly odstraněny pomocí vhodných úprav, jak uvádí bod i);
• (b) kvantifikovat obecnou chybu odhadu kategorie C uvedenou v odstavci 42 související s podkladovou metodou odhadu alespoň pro každý kalibrační segment; konzervativní přirážka pro obecnou chybu odhadu by měla zohledňovat rozptyl rozložení statistického odhadu.

Pro účely odstavce 43(a) a pro každou z kategorií A a B mohou instituce pro účely kvantifikace konzervativní přirážky v odůvodněných případech seskupit všechny nebo vybrané nedostatky.

Instituce by měly kvantifikovat konečnou konzervativní přirážku jako součet:

• (a) konzervativní přirážky v kategorii A, jak uvádí odstavec 43(a);
• (b) konzervativní přirážky v kategorii B, jak uvádí odstavec 43(a);
• (c) konzervativn í přirážky pro obecnou chybu odhadu (kategorie C), jak uvádí odstavec 43(b).

Instituce by měly přičíst konečnou konzervativní přirážku k nejlepšímu odhadu rizikového parametru.

Instituce by měly dbát na to, aby dopad konečné konzervativní přirážky nevedl ke snížení odhadů rizikového parametru, a zejména aby:

• (a) konzervativní přirážka vycházející z obecné chyby odhadu byla větší než nula ;
• (b) konzervativní přirážka vycházející z každé z kategorií A a B byla úměrná zvýšené nejistotě v nejlepším odhadu rizikových parametrů způsobené identifikovanými nedostatky uvedenými v každé kategorii. Konzervativní přirážka v každé z kategorií A a B by v každém případě měla být větší než nula nebo rovna nule.

Instituce by měly zvážit celkový dopad identifikovaných nedostatků a výslednou konečnou konzervativní přirážku na vhodnost modelu a dbát na to, aby odhady rizikových parametrů a výsledné kapitálové požadavky instituce nebyly zkreslené nutností nadměrných úprav.

U každého ratingového systému by se měla konzervativní přirážka zdokumentovat v příslušné dokumentaci a metodických příručkách k modelu. Dokumentace by měla obsahovat alespoň toto:

• (a) úplný seznam všech identifikovaných nedostatků, včetně chyb a nejistot, a potenciálně ovlivněných součástí modelu nebo rizikových parametrů ;
• (b) kategorii, do které jsou tyto nedostatky zařazeny, jak uvádí odstavec 42;
• (c) popis metod pro kvantifikaci konzervativní přirážky související s identifikovanými nedostatky, jak uvádí odstavec 43(a), a zejména metodiky použité při kvantifikaci konzervativní přirážky u každé kategorie.

Instituce by měly pravidelně sledovat úrovně konzervativní přirážky. Přijetí konzervativní přirážky ins titucemi by nemělo nahrazovat nutnost řešit příčiny chyb nebo nejistot ani opravovat modely, aby se zajistil jejich úplný soulad s požadavky nařízení (EU) č. 575/2013. Po posouzení nedostatků nebo zdrojů nejistoty by instituce měly vytvořit plán s cílem napravit nedostatky týkající se údajů a metodik a také všech jiných potenciálních zdrojů dodatečné nejistoty a snížit chyby odhadu v přiměřené časové lhůtě, přičemž se zohlední, jak významná je chyba odhadu a jak významný je ratingový systém.

Při přezkumu úr ovní konzervativní přirážky by instituce měly zajistit vše níže uvedené:

• (a) aby byla konzervativní přirážka vycházející z kategorií A a B uvedených v odstavcích 36 a 37 zahrnuta do interních zpráv samostatně pro každou kategorii a mohla se v průběhu času snížit a nakonec odstranit, jakmile budou napraveny nedostatky ve všech dotčených částech ratingového systému ;
• (b) aby byla konzervativní přirážka vycházející z obecné chyby odhadu uvedené v odstavci 43(b) zahrnuta do interních zpráv v samos tatné kategorii („C“);
• (c) aby byla úroveň konzervativní přirážky posouzena v rámci pravidelných přezkumů uvedených v kapitole 9 a zejména aby úroveň konzervativní přirážky související s obecnou chybou odhadu zůstala přiměřená i po zahrnutí nejnovějších údajů významných pro odhad rizikového parametru.

Instituce by měly zajistit, že budou včas provedeny nezbytné změny v rezervě z důvodu obezřetnosti.