Složka Metoda Zaměření

Pro měření a sledování IRRBB by instituce měly používat alespoň jednu metodu založenou na ukazateli budoucího zisku a alespoň jednu metodu založenou na ukazateli ekonomické hodnoty, které při společném použití zachycují všechny složky IRRBB. Velké instituce vykonávající přeshraniční činnost, zejména instituce kategorie 1 a 2 podle obecných pokynů k SREP a instituce se složitými nebo sofistikovanými obchodními modely by měly používat více metod měření uvedených v příloze II.

4.4.3 Scénáře úrokových šoků pro průběžné řízení

Instituce by měly pravidelně, alespoň čtvrtletně a ještě častěji v době zvýšené volatility úrokových sazeb nebo zvýšených úrovní IRRBB, měřit svou expozici vůči IRRBB z pohledu změny ekonomické hodnoty a změny budoucího zisku v různých scénářích úrokových šoků pro případné změny úrovně a tvaru úrokové výnosové křivky a změny vztahu mezi různými úrokovými sazbami (tj. bazické riziko).

Instituce by rovněž měly zvážit používání podmíněného nebo nepodmíněného přístupu k modelování peněžních toků. Větší a složitější instituce, zejména instituce kategorie 1 a 2 podle obecných pokynů k SREP, by měly rovněž vzít v úvahu scénáře, v nichž se vypočítávají různé vývoje úrokových sazeb a v nichž jsou některé předpoklady (např. týkající se chování, příspěvku k riziku a velikost a složení rozvahy) samy o sobě funkcemi měnících se úrovní úrokových sazeb.

Instituce by měly posuzovat expozice v každé měně, ve které mají pozice. V případě významných měnových expozic by scénáře úrokových šoků měly být specifické pro dané měny a měly by být v souladu s příslušnými ekonomickými charakteristikami. Instituce by měly do svých interních systémů měření zahrnout metody agregace svého IRRBB v různých měnách. Využívají - li instituce předpokladů týkajících se závislosti mezi úrokovými sazbami v různých měnách, měly by mít k tomu potřebnou úroveň dovedností a znalostí. Instituce by měly vzít v úvahu dopad předpokladů týkajících se závislostí mezi úrokovými sazbami v různých měnách.

Při výběru scénářů úrokových šoků by instituce měly zvážit:

• (a) Zda jsou jejich vlastní interně vypracované scénáře úrokových šoků přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, jakož i jejich rizikovému profilu, s přihlédnutím k náhlým a postupným paralelním a neparalelním posunům a změnám výnosových křivek. Scénáře by měly vycházet z historických pohybů a chování úrokových sazeb a simulací budoucích úrokových sazeb.
• (b) Scénáře vývoje úrokových sazeb odrážející změny vztahů mezi klíčovými tržními sazbami k pokrytí bazického rizika.
• (c) Šest předepsaných scénářů úrokových šoků uvedených v příloze III.
• (d) Další scénáře šoků úrokových sazeb požadované orgány dohledu.

V prostředí s nízkými úrokovými sazbami by instituce měly také zvážit scénáře záporných úrokových sazeb a možnost asymetrických dopadů záporných úrokových sazeb na jejich nástroje citlivé na úrokové sazby.

Výsledky scénářů úrokových šoků by měly ovlivňovat rozhodování na příslušné řídicí úrovni. Týká se to strategických a obchodních rozhodnutí, alokace vnitřně stanoveného kapitálu a rozhodnutí

• o řízení rizik přijatých řídicím orgánem nebo jeho zástupci. Výsledky by rovněž měly být zohledněny při přijímání a revidování zásad a limitů týkajících se IRRBB.

4.4.4 Zátěžové scénáře úrokových sazeb

Zátěžové testy IRRBB by měly být zohledněny v rámci systému vnitřně stanoveného kapitálu, kde by instituce měly provádět důsledné vpředhledící zátěžové testy, které identifikují potenciální nepříznivé dopady závažných změn tržních podmínek na jejich kapitál nebo zisk, včetně změn chování jejich zákaznické základny. Zátěžové testy IRRBB by měly být začleněny do rámce celkového zátěžového testování institucí včetně reverzního zátěžového testování a měly by odpovídat jejich povaze, velikosti a složitosti, jakož i jejich obchodním aktivitám a celkovému rizikovému profilu.

Zátěžové testy IRRBB by měly být prováděny pravidelně, alespoň jednou ročně a ještě častěji v době zvýšené volatility úrokových sazeb a zvýšených úrovní IRRBB.

Rámec zátěžového testování IRRBB by měl zahrnovat jasně definované cíle, scénáře přizpůsobené obchodním činnostem a rizikům instituce, dobře zdokumentované předpoklady a spolehlivé metodiky.

V rámci celopodnikových zátěžových testů by měla být vypočtena interakce IRRBB s jinými kategoriemi rizik (např. úvěrovým rizikem, rizikem likvidity, tržním rizikem) a veškeré významné sekundární dopady.

Instituce by měly provádět reverzní zátěžové testy, aby i) identifikovaly scénáře úrokových sazeb, které by mohly vážně ohrozit kapitál a zisk instituce, a ii) aby zjistily zranitelnost svých zajišťovacích strategií a případných reakcí v chování svých zákazníků.

Při testování zranitelnosti v zátěžových podmínkách by instituce měly používat větší a extrémnější posuny a změny úrokových sazeb, než je tomu pro účely průběžného řízení, včetně:

• a) podstatné změny vztahů mezi klíčovými tržními sazbami (bazické riziko),
• b) náhlých a podstatných posunů výnosové křivky (paralelní i neparalelní),
• c) členění klíčových předpokladů týkajících se chování tříd aktiv a pasiv,
• d) změn klíčových předpokladů korelace úrokových sazeb,
• e) podstatných změn současných tržních a makroekonomických podmínek a konkurenčního a hospodářského prostředí a jejich možného vývoje a
• f) specifických scénářů vztahujících se k jednotlivým obchodním modelům a profilům instituce.

Výsledky zátěžových scénářů by měly ovlivňovat rozhodování na příslušné řídicí úrovni. Týká se to strategických a obchodních rozhodnutí, alokace vnitřně stanoveného kapitálu a rozhodnutí o řízení rizik přijatých řídicím orgánem nebo jeho zástupci. Výsledky by rovněž měly být zohledněny při přijímání a revidování zásad a limitů týkajících se IRRBB.

4.4.5 Předpoklady měření

Při měření IRRBB by instituce měly plně rozumět klíčovým předpokladům týkajícím se chování a modelování a zdokumentovat je. Tyto předpoklady by měly být v souladu s obchodními strategiemi a měly by být pravidelně testovány.

Instituce by měly v souvislosti s ukazateli ekonomické hodnoty a ukazateli budoucího zisku zohlednit předpoklady vytvořené za účelem kvantifikace rizika týkající se alespoň těchto oblastí:

• a) uplatnění opcí na úrokové sazby (automatických nebo behaviorálních) jak institucí, tak jejím klientem v rámci konkrétních úrokových šokových a zátěžových scénářů,
• b) nakládání se zůstatky a úrokovými toky z NMD,
• c) nakládáni s termínovanými vklady s rizikem předčasného výběru,
• d) nakládání s úvěry s pevnou sazbou a úvěrovými přísliby s pevnou sazbou,
• e) nakládání s vlastním kapitálem v rámci opatření týkajících se interních ukazatelů ekonomické hodnoty,
• f) dopadů účetních postupů na měření IRRBB a zejména efektivita zajišťovacího účetnictví.

Vzhledem k tomu, že se tržní podmínky, konkurenční prostředí a strategie v průběhu času mění, měly by instituce přezkoumat podstatné předpoklady měření alespoň jednou ročně a ještě častěji při rychle se měnících tržních podmínkách.

• a) Behaviorální předpoklady týkající se klientských účtů s vloženými klientskými opčními charakteristikami