5.4.4 Činnost v rámci likvidace

Úvěrové instituce by měly i v případě, že nelze dospět k udržitelnému řešení formou restrukturalizace, nevýkonné expozice dále řešit. Řešení může zahrnovat zahájení právních kroků, ponechání aktiv, výměnu dluhopisů za aktiva/akcie, likvidaci úvěrových facilit prodejem, převod na společnosti obhospodařující aktiva nebo sekuritizaci. Pokud cena získaná za zabavené nemovitosti ovlivňuje částku, kterou spotřebitel dluží, měly by úvěrové instituce při rozhodování o likvidaci a dalších krocích v použitelném rozsahu zohlednit ustanovení čl. 17 odst. 5 směrnice 2014/17/EU²⁵ .

²⁵ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).

Úvěrová instituce by činnosti v rámci likvidace měla sledovat, aby napomohla získání informací pro strategie a zásady. Úvěrové instituce by měly sledovat prodeje a realizované prodejní/převodní ceny v porovnání s čistou účetní hodnotou.

Úvěrové instituce by měly sledovat objemy a výtěžnost u případů soudního řízení a realizace zástavy. Výkonnost by se v tomto ohledu měla měřit podle stanovených cílů, pokud jde o počet měsíců/let a ztrátu pro instituci. Při sledování míry skutečné ztrátovosti se očekává, že instituce vytvoří pro každé úvěrové portfolio historické časové řady jako podklad pro předpoklady použité pro účely přezkumu znehodnocení a provádění zátěžových testů.

U expozic krytých kolaterálem nebo jiným druhem záruky by úvěrové instituce měly sledovat časové období potřebné pro likvidaci kolaterálu nebo uplatnění záruky. Úvěrové instituce by rovněž měly sledovat případné snížení hodnoty při nuceném prodeji při likvidaci a vývoj na určitých trzích (např. trhy s nemovitostmi), aby získaly přehled o potenciální výtěžnosti.

Sledování výtěžnosti z realizované zástavy a dalších soudních řízení by mělo úvěrovým institucím pomoci spolehlivě posoudit, zda rozhodnutí o realizaci zástavy poskytne vyšší čistou současnou hodnotu než poskytnutí úlev. Údaje o výtěžnosti z realizované zástavy by měly být průběžně sledovány a měly by být podkladem pro případné změny strategií, jež si úvěrové instituce stanoví pro nakládání se svými portfolii pohledávek formou vymáhání / právních kroků.

Úvěrové instituce by rovněž měly sledovat průměrnou dobu trvání soudních řízení, které byly v nedávné době ukončeny, a průměrné zpětně získané částky (včetně souvisejících nákladů na vymáhání) z těchto dokončených řízení.

Úvěrové instituce by měly pečlivě sledovat případy, kdy je dluhopis vyměněn za aktivum nebo akcie dlužníka, a to přinejmenším pomocí objemových ukazatelů podle druhu aktiv, a zajistit dodržení všech případných limitů stanovených v příslušných vnitrostátních předpisech

• o majetkové účasti. Použití tohoto přístupu jako opatření týkající se úlevy by mělo být podpořeno řádným obchodním plánem a omezeno na aktiva, pro něž má instituce dostatečné odborné znalosti a u nichž trh reálně umožňuje, aby se stanovená hodnota získala z aktiva v krátkodobém až střednědobém horizontu. Instituce by rovněž měla zajistit, aby ocenění aktiv bylo prováděno kvalifikovanými a zkušenými odhadci.