4.4 Informace o správě a řízení

Vydavatelé by měli v ozdravném plánu uvést jasný a podrobný popis postupů správy a řízení týkajících se vypracování, aktualizace a provádění ozdravného plánu.

Informace o správě a řízení uvedené v předchozím pododstavci by měly zahrnovat alespoň toto:

• a) úlohy a funkce osob odpovědných za vypracování, provádění a aktualizaci ozdravného plánu;
• b) popis toho, jak je ozdravný plán v souladu s vnitřním systémem správy a řízení, obchodní strategií a rámcem řízení rizik vydavatele (včetně prohlášení o rizikovém apetitu);
• c) popis postupů a lhůt, které se vztahují na pravidelnou aktualizaci plánu a na jeho aktualizaci v reakci na jakékoli podstatné změny, které mají dopad na konkrétní token, vydavatele nebo jeho prostředí;
• d) obecné zásady a postupy, jimiž se řídí schvalování ozdravného plánu a jeho přezkumy a aktualizace;
• e) popis postupů eskalace, tj. podmínek a postupů nezbytných k zajištění včasného provedení konkrétních variant ozdravných postupů stanovených v ozdravném plánu. Tento popis by měl zahrnovat alespoň jasné informace o postupu rozhodování, pokud jde o aktivaci ozdravného plánu na základě jasně popsaného postupu eskalace, který se použije v případě, že je zjištěno překročení prahové hodnoty ukazatele ozdravného plánu nebo je pravděpodobné, že k němu dojde v blízké budoucnosti, aby se zvážilo a určilo, kterou variantu ozdravných postupů bude případně nutné použít k obnovení souladu s příslušnými regulačními požadavky vztahujícími se na rezervu aktiv nebo k zajištění pokračování poskytování služeb souvisejících s příslušným tokenem;
• f) lhůtu pro rozhodnutí o přijetí ozdravných opatření a upřesnění, kdy a jak informovat příslušný orgán;
• g) popis kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, které zohledňují případné slabé stránky a hrozby, pokud jde o výši, likviditu a alokaci rezervy aktiv a peněžních prostředků, které musí mít vydavatelé neustále k dispozici podle nařízení (EU) 2023/1114, jak je blíže upřesněno v odstavcích 22 –41.

Pokud vydavatelé uzavřeli dohodu se subjekty z řad třetích stran o vedení rezervy aktiv a jejím investování, o úschově rezervních aktiv, případně veřejné distribuci tokenů podle čl. 34 odst. 5 písm. h) nařízení (EU) 2023/1114, měli by v ozdravném plánu jasně a podrobně popsat postupy zavedené pro výměnu informací způsobem, který by zajistil včasnou aktivaci postupu eskalace stanoveného v odstavci 37, pokud bude zjištěno překročení prahové hodnoty ukazatele ozdravného plánu, a to buď ze strany vydavatele, nebo ze strany příslušného subjektu z řad třetích stran. Vydavatelé by měli v ozdravném plánu rovněž uvést, jak dohoda s kteroukoli z těchto třetích stran zajišťuje včasné sdílení informací způsobem, který by vydavateli umožnil dozvědět se o překročení prahové hodnoty nebo si uvědomit, že k němu pravděpodobně dojde v blízké budoucnosti, aby ozdravný plán mohl být včas aktivován.

Kromě toho by vydavatelé měli zajistit, aby opatření stanovená v jejich ozdravném plánu byla v souladu s požadavky na plán reakce a obnovy v oblasti informačních a komunikačních technologií, jakož i s dalšími příslušnými aspekty řízení rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií stanovenými v nařízení (EU) 2022/2554³ , pokud se na ně tyto požadavky rovněž vztahují.

Ukazatele ozdravného plánu a prahové hodnoty pro monitorování

³ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 1).

Vydavatelé by měli v ozdravném plánu stanovit přiměřený rámec ukazatelů ozdravného plánu, pomocí nichž mohou vymezit předem stanovená kritéria, která mohou poukazovat na nutnost zvýšené četnosti monitorování nebo aktivace ozdravného plánu. Tato kritéria by měla být stanovena tak, aby vydavatelé mohli podle potřeby monitorovat, eskalovat a aktivovat varianty ozdravných postupů.

Ukazatele ozdravného plánu by měly odrážet konkrétní rizikový profil tokenu a vydavatele a příslušné prostředí. Kalibrace ukazatelů a prahových hodnot ozdravného plánu by se jako taková měla uplatňovat na úrovni tokenu, s výjimkou ukazatelů kapitálové přiměřenosti, které by měly být kalibrovány na úrovni vydavatele na základě jeho konkrétní velikosti, složitosti, povahy a obchodního modelu, a ukazatelů operačního rizika a tržní důvěry, které by měly být kalibrovány jak na úrovni vydavatele, tak na úrovni tokenu.

Při posuzování toho, jaký typ ukazatelů bude zahrnut do ozdravných plánů, by měl každý vydavatel pečlivě zvážit typy událostí, které mohou vést k porušení regulačních požadavků, a formulovat konkrétní ukazatele na základě svého interního posouzení rizik. Vydavatelé by proto měli považovat seznam ukazatelů uvedený v příloze I za ilustrativní, přičemž v rámci každé kategorie si z něj mohou zvolit některé nebo všechny ukazatele.

Vydavatelé by navíc při sestavování svého souboru ukazatelů ozdravného plánu neměli vycházet pouze ze seznamu uvedeného v příloze I. Měli by zvážit zařazení nejvhodnějších ukazatelů, i když nejsou uvedeny v příloze I, a to na základě kritérií stanovených v těchto obecných pokynech, včetně například ukazatelů, které by byly užitečné pro řešení environmentálních a sociálních rizik a rizik v oblasti správy a řízení a za jakýchkoli jiných okolností v případě zjištění problémů v příslušné oblasti.

Vydavatelé by měli zajistit, aby seznam ukazatelů ozdravného plánu a kalibrace jejich prahových hodnot byly založeny na jejich interním posouzení rizik a aby byly vždy v souladu s jejich rámcem rizikového apetitu. Změny rizikového apetitu vydavatelů by měly vést k přezkumu seznamu ukazatelů a prahových hodnot ozdravného plánu s cílem posoudit, zda jsou vzhledem ke změnám jejich rámce rizikového apetitu i nadále vhodné.

Vydavatelé by měli v ozdravném plánu uvést, že budou ukazatele ozdravného plánu monitorovat s přiměřenou frekvencí, která umožní včasné předkládání záznamů údajů

• o ukazatelích příslušnému orgánu na jeho žádost. Vydavatelé by měli rovněž uvést, jak budou uvedené ukazatele monitorovat.

Vydavatelé by měli zahrnout ukazatele ozdravného plánu kvantitativní i kvalitativní povahy. Při stanovování prahových hodnot kvantitativních ukazatelů ozdravného plánu podle svého celkového obecného rámce řízení rizik stanoveného v souladu s čl. 45 odst. 3 a čl. 45 odst. 7 písm. b) nařízení (EU) 2023/1114 by vydavatelé měli používat progresivní metriky („přístup semaforu“) s cílem informovat svůj vedoucí orgán o tom, že by těchto prahových hodnot ukazatelů mohlo být potenciálně dosaženo.

Vydavatelé by měli v ozdravném plánu uvést alespoň následující kategorie ukazatelů ozdravného plánu, které jsou blíže upřesněny v příloze I (oddíl A – Minimální kategorie pro všechny vydavatele tokenů vázaných na aktiva nebo elektronických peněžních tokenů), a to zejména:

1) ukazatele rizika likvidity, které informují vydavatele o možném nebo skutečném zhoršení profilu likvidity rezervy aktiv;

2) ukazatele operačního rizika, které popisují potenciální rizika vyplývající z nedostatečnosti či selhání vnitřních postupů, lidí či systémů nebo z vnějších událostí, včetně právního rizika. Při kalibraci tohoto typu ukazatelů by vydavatelé měli konkrétně zohlednit typ základní technologie (např. distribuovaný registr s kontrolou přístupu / bez kontroly přístupu), jakož i její složitost (např. existence mostů, kvalita šifrování atd.). Vydavatelé by rovněž měli vzít v úvahu, že spoléhání se na jedinečnou a složitou infrastrukturu, a nikoli na standardní infrastrukturu, může mít dopad nejen na schopnost ji nahradit, ale také na dostupnost osob, které ji dokáží udržovat a opravovat. V případě víceřetězových vydávání by vydavatelé měli uvést konkrétní ukazatele pro každou technologii distribuovaného registru použitou k distribuci tokenu vázaného na aktiva a/nebo elektronického peněžního tokenu;

3) ukazatele úvěrového rizika / kvality aktiv, které hodnotí vývoj kvality rezervních aktiv;

4) ukazatele související s odkazovanými aktivy, které hodnotí riziko hromadných žádostí

• o zpětnou výměnu, např. v důsledku ztráty vázanosti;

5) ukazatele kapitálové přiměřenosti, které hodnotí potenciální zhoršení kvantity a kvality kapitálové pozice vydavatele, včetně míry plnění kapitálových požadavků stanovených v článku 35 nařízení (EU) 2023/1114. Tyto ukazatele by měly být kalibrovány nad rámec příslušného minimálního regulačního požadavku. Ukazatele kapitálové přiměřenosti by měly používat pouze vydavatelé tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů, kteří nejsou úvěrovými institucemi.

Vydavatelé by měli v ozdravném plánu uvést také následující kategorie ukazatelů ozdravného plánu, které jsou blíže upřesněny v příloze I (oddíl B - Další minimální kategorie pro vydavatele významných tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů a pro ostatní vydavatele, kteří příslušnému orgánu nepředloží náležité odůvodnění nezahrnutí dotčených kategorií):

6) ukazatele tržního rizika vyplývající ze všech pozic zahrnutých v rezervě aktiv, včetně volatility související s volatilitou odkazovaných aktiv;

7) ukazatele rizika koncentrace, které upozorňují na nadměrnou expozici rezervy aktiv vůči jedné protistraně nebo vzájemně propojené skupině protistran;

8) ukazatele tržní důvěry, které zachycují potenciální negativní vnímání účastníků trhu vydavatele nebo tokenu, které by mohlo mít negativní vliv na přístup vydavatele k financování a kapitálovým trhům nebo vést k rychlému zvýšení objemu žádostí

• o zpětnou výměnu.

Vydavatelé tokenů, které nejsou významné, jsou oproti tomu osvobozeni od povinnosti zahrnout kategorie ukazatelů uvedené v předchozím odstavci do ozdravného plánu, pokud příslušnému orgánu předloží náležité odůvodnění, proč tyto kategorie nejsou vhodné nebo relevantní pro jejich rizikový profil, obchodní model, velikost a/nebo složitost jejich činnosti.

Mezi ukazatele související s odkazovanými aktivy by vydavatelé měli vždy zahrnout alespoň ukazatel rizika odchýlení se od pevného kurzu, jehož cílem je zachytit riziko, že se tržní hodnota tokenu liší od tržní hodnoty odkazovaných aktiv. Ukazatel rizika odchýlení se od pevného kurzu b y měl udávat poměr mezi tržní hodnotou tokenu a tržní hodnotou odkazovaných aktiv. Očekává se, že se bude vždy rovnat 1 a toleranční interval nebude vyšší než 1 %. Poměry nižší než 1 by měly vést k aktivaci opatření vydavatele stanovených v jeho ozdravném plánu.

Vydavatelé by měli v ozdravném plánu ke spokojenosti příslušného orgánu jasně popsat, jak byly kalibrovány ukazatele ozdravného plánu, a vysvětlit, proč by k překročení prahových hodnot došlo dostatečně brzy na to, aby byly účinné.

Vydavatelé by měli v ozdravném plánu popsat, jak budou pravidelně monitorovat a aktualizovat přiměřenost ukazatelů ozdravného plánu a kalibraci jejich prahových hodnot. Vydavatelé by měli zejména uvést, jak zajistí aktualizaci ozdravného plánu, pokud to bude nutné v důsledku změny jejich finanční a obchodní situace a/nebo finanční a obchodní situace konkrétního tokenu. Vydavatelé by měli v ozdravném plánu uvést, že jakákoli aktualizace kalibrace prahových hodnot ukazatelů ozdravného plánu by měla být neprodleně oznámena a vysvětlena příslušnému orgánu. Vydavatelé by měli vždy zajistit, aby ukazatele ozdravného plánu a jejich prahové hodnoty byly plně v souladu s jejich rámcem řízení rizik.

Vydavatelé by při vypracovávání ozdravného plánu měli brát v potaz to, že varianty ozdravných postupů by neměly být aktivovány při překročení prahových hodnot ukazatelů ozdravného plánu automaticky a že by mělo být na nich, aby rozhodli, zda a kdy ozdravný plán v případě překročení prahových hodnot aktivovat. Při kalibraci ukazatelů ozdravného plánu by vydavatelé měli zajistit, aby okamžik rozhodování byl nastaven v dostatečně rané fázi, aby mohli v případě potřeby provést příslušná opatření.

Vydavatelé by měli v ozdravném plánu stanovit svůj interní postup rozhodování. Vydavatelé by měli zajistit, aby tento postup byl důkladný a odůvodněný v souladu s odstavci 39, 40 a 41. Kromě toho by vydavatelé měli v ozdravném plánu uvést, že bez ohledu na to, zda se rozhodnou přijmout opatření, či nikoli, budou s příslušným orgánem vést otevřený a aktivní dialog.

Aby překročení prahových hodnot ukazatelů ozdravného plánu mohlo účinně plnit funkci varování, měli by vydavatelé ve svém ozdravného plánu uvést, že neprodleně a v každém případě:

• • nejpozději do 24 hodin po překročení prahové hodnoty ukazatele ozdravného plánu upozorní svůj vedoucí orgán, a to tak, že aktivují příslušný postup eskalace. Cílem je zajistit, aby byla věnována pozornost všem překročením a aby na ně bylo případně zareagováno, a
• • nejpozději do 24 hodin po aktivaci interního postupu eskalace informují o překročení prahové hodnoty ukazatele ozdravného plánu příslušný orgán.

Aby se zohlednila možnost, že lhůty uvedené v předchozím odstavci nemusí vydavateli umožnit reagovat na překročení některé prahové hodnoty včas, měli by vydavatelé určit nejvhodnější lhůtu pro provedení uvedených kroků na základě specifik své činnosti, velikosti a složitosti rezervy aktiv. Lhůty uvedené v předchozím odstavci by v žádném případě neměly být prodlouženy.

Vydavatelé by měli v ozdravném plánu uvést, že pokud dojde k překročení prahové hodnoty ukazatele ozdravného plánu, jejich vedoucí orgán posoudí situaci, rozhodne, zda zahájit aktivaci ozdravného plánu, a neprodleně o tom informuje příslušné orgány. Vydavatelé by měli v ozdravném plánu také uvést, že rozhodnutí aktivovat ozdravný plán bude zahrnovat druh ozdravných opatření, která mají být přijata.

Vydavatelé by měli v ozdravném plánu také uvést, že rozhodnutí zmíněné v předchozím odstavci by se mělo opírat o odůvodněnou analýzu okolností souvisejících s daným překročením.

Vydavatelé by měli v ozdravném plánu uvést, že pokud se rozhodnou přijmout opatření v souladu s ozdravným plánem, předloží příslušnému orgánu bez zbytečného odkladu akční plán založený na seznamu důvěryhodných a proveditelných variant ozdravných postupů, které mají být použity v této zátěžové situaci, spolu s časovým plánem na vyřešení daného překročení. V ozdravném plánu by mělo být také uvedeno, že pokud bude rozhodnuto, že nebude přijato žádné opatření, mělo by být příslušnému orgánu předloženo vysvětlení, v němž budou jasně specifikovány důvody, proč nebylo takové rozhodnutí přijato, a případně doloženo, jak je možné u jednotlivých typů ukazatelů dosáhnout obnovení jejich souladu a odstranit daná překročení bez uplatnění ozdravných opatření.