5.1 Zásady řízení rizik ESG

Pro účely začlenění rizik ESG do rámce řízení rizik v celé instituci v souladu s bodem 152 obecných pokynů orgánu EBA k vnitřnímu systému správy a řízení by instituce měly zvážit úlohu rizik ESG jako potenciálních ovlivňujících činitelů všech tradičních kategorií finančních rizik, včetně úvěrového rizika, tržního rizika, operačního rizika (včetně soudních sporů), reputačního rizika, rizika likvidity, rizika obchodního modelu a rizika koncentrace.

Instituce by měly rizika ESG začlenit do svých běžných systémů a procesů řízení rizik a zajistit soulad s celkovými strategiemi obchodními a řízení rizik, včetně plánů v souladu s čl. 76 odst. 2 směrnice 2013/36/EU, jak je dále uvedeno v oddíle 6. Instituce by měly zajistit, aby měly plně integrovaný přístup, v němž jsou rizika ESG řádně zachycena a zohledněna jako součást strategií, zásad a omezení řízení rizik. Mají - li instituce zavedeny konkrétní systémy pro rizika ESG, měly by zajistit, aby se tyto systémy odrazily v řádném rámci řízení rizik a přispívaly k němu.

Instituce by měly vypracovat spolehlivý a řádný přístup k řízení a zmírňování rizik ESG v krátkodobém a střednědobém horizontu a v dlouhodobém horizontu nejméně deseti let, přičemž by měly zohlednit zásady uvedené v bodě 19.

Instituce by měly určit, která kombinace nástrojů pro řízení a zmírňování rizik by k tomu přispěla nejlépe, a to zohledněním celé řady nástrojů, včetně těchto:

• a) zapojení protistran, jehož cílem je lépe porozumět rizikovému profilu protistrany a zajistit soulad s rizikovým apetitem a strategickými cíli instituce, zejména prostřednictvím:
• i. určení působnosti protistran, s nimiž se bude spolupracovat, s přihlédnutím k výsledkům posouzení významnosti a procesu měření rizik;
• ii. navázání dialogu s těmito protistranami za účelem přezkumu jejich odolnosti vůči rizikům ESG s přihlédnutím k odvětvovým právním předpisům, které mají na tyto protistrany dopad, a k jakémukoli plánu přechodu, který vypracovaly;
• iii. je - li to relevantní a možné, poskytování relevantních informací a poradenství klientům ohledně posouzení nebo zmírňování rizik ESG, jimž jsou vystaveni, a
• iv. zvážení řady opatření specifických pro danou protistranu, jako je úprava nabídky produktů, dohoda o plánu a nápravná opatření na podporu úsilí
• o přechod a zvýšení odolnosti protistrany, nebo jako krajní možnost ukončení vztahu, je - li pokračování považováno za neslučitelné s plánováním instituce a jejím rizikovým apetitem;
• b) úpravy finančních podmínek (např. včetně smluvně dohodnutých záruk a nápravných opatření), podmínek (např. doby splatnosti) a/nebo tvorby cen na základě kritérií relevantních pro rizika ESG a strategie v oblasti rizik a zásad instituce pro vnitřně stanovený kapitál;
• c) zohlednění rizik ESG při vytváření odvětvových politik a při stanovování celosvětových, regionálních a odvětvových limitů rizik, limitů expozice a strategií snižování zadlužení;
• d) diverzifikace úvěrových a investičních portfolií na základě kritérií relevantních pro rizika ESG, např. z hlediska hospodářských odvětví nebo zeměpisných oblastí;
• e) další nástroje řízení rizik, které jsou považovány za vhodné v souladu s rizikovým apetitem instituce, jako je případné přerozdělení financování mezi odvětvími a v rámci nich směrem k expozicím, které jsou odolnější vůči rizikům ESG.