6.1. Zátěžové testy

Instituce by měly environmentální faktory začlenit do svého rámce zátěžového testování vypracovaného v souladu s obecnými pokyny orgánu EBA k zátěžovému testování prováděnému institucemi.

V souladu s čl. 177 odst. 2 a 2a nařízení (EU) č. 575/2013 musí instituce používající přístup založený na interním ratingu pravidelně provádět zátěžové testy úvěrového rizika, které zohledňují dopady vážných, ale možných scénářů pro případ recese a které zahrnují „faktory rizik ESG, zejména faktory fyzického rizika a rizika přechodu vyplývající ze změny klimatu“ . Metodika provádění zátěžových testů podle tohoto článku by měla být v přiměřeném rozsahu v souladu s metodami stanovenými v oddíle 4.7.1 obecných pokynů orgánu EBA k zátěžovému testování prováděnému institucemi a v tomto oddíle.

Pro účely zátěžového testování by instituce měly použít základní scénář, jakož i soubor nepříznivých scénářů, které jsou definovány jako vážné (tj. málo pravděpodobné riziko), ale možné (tj. přiměřeně pravděpodobné) scénáře.

Při definování svého základního scénáře by instituce měly předpokládat zachování stávajících podmínek a trendů, včetně očekávaných trendů v oblasti environmentálních rizik, aniž by předpokládaly extrémní šoky nebo změny politik. Základní scénář by měl vzít v úvahu politiky, které byly nebo budou přijaty během posuzovaného období, je - li pravděpodobné, že budou mít významné dopady.

V případě souboru nepříznivých scénářů by instituce měly mimo jiné zohlednit environmentální šoky. V případě kombinace šoků různého původu by instituce měly podrobněji prozkoumat důsledky těchto složených rizik, jež by mohly zvýšit dopady nad rámec prostéh o součtu dopadů klimatických, environmentálních a makroekonomických scénářů analyzovaných samostatně.

Při začleňování environmentálních proměnných do stávajícího rámce zátěžového testování by instituce měly provést důkladnou analýzu nedostatků svých modelů zátěžového testování s cílem určit oblasti, v nichž je třeba zlepšit současné schopnosti modelování, aby bylo možné odpovídajícím způsobem zohlednit environmentální rizika. Jelikož environmentální rizika nejsou primárně zachycena ekonomickými proměnnými, měly by instituce zvážit zásadní přepracování svých přístupů namísto řady úprav ad hoc .

K usnadnění hladkého začlenění environmentálních proměnných může být nutné, aby instituce před jejich plným začleněním testovaly odděleně nové přístupy nebo moduly environmentálních rizik. Ve fázi testování by instituce měly při využívání výsledků zátěžových testů pro rozhodování postupovat s opatrností.

Instituce by měly zajistit, aby byly v jejich modelech zátěžových testů náležitě zohledněny velikost průmyslového odvětví a země nebo zeměpisná poloha. Při vývoji nových modelů nebo zvýšení podrobnosti stávajících modelů by instituce měly zavést proměnné citlivé na environmentální rizika v souvislosti s určením transmisních kanálů podle oddílu 5.1.

V možném rozsahu a s přihlédnutím k posouzení významnosti by instituce měly uplatnit environmentální šoky související s nepříznivými scénáři přímo na úrovni expozice. U rizik, jejichž významnost je především výsledkem efektu koncentrace, by instituce měly uplatnit šoky na skupiny protistran s podobným profilem expozice vůči environmentálním rizikům.

Instituce mohou použít předpoklad statické rozvahy, jsou však vybízeny k tomu, aby v co největší míře zohlednily významné změny ve složení svých portfolií vyplývající ze schválené strategie instituce, k nimž má dojít během zátěžového testování. Jako doplněk mohou instituce podle svých postupů a potřeb využívat přístup založený na plně dynamické rozvaze.

Instituce by měly do svých modelů zátěžového testování postupně začleňovat environmentální faktory, počínaje modely úvěrových rizik, a měly by usilovat o postupné zachycení dopadů environmentálních změn na další tradiční kategorie rizik, včetně tržního a o peračního rizika a rizika likvidity ve všech příslušných portfoliích, odvětvích a zeměpisných oblastech.

Odchylně od bodu 15 obecných pokynů orgánu EBA k zátěžovému testování prováděnému institucemi nejsou instituce povinny začlenit environmentální rizika do svého reverzního zátěžového testování. Mohou tak učinit dobrovolně, pokud to považují za užitečné.