4.2. Identifikace hlavních oblastí analýzy modelu podnikání

V souladu s modelem zapojení stanoveným v hlavě 2 by se příslušné orgány měly při své analýze zaměřit na posuzované oblasti, které jsou pro model podnikání dané instituce nejvýznamnější. Rozsah a hloubka analýzy modelu podnikání se mohou lišit v závislosti na počtu a povaze dohledových aktivit, které již byly u dané instituce provedeny. Toto posouzení by v každém případě mělo příslušným orgánům umožnit získat představu o celkové životaschopnosti a udržitelnosti modelu podnikání dané instituce.

Příslušné orgány by měly získat představu o tom, do jaké míry jsou změny v modelu podnikání instituce ve srovnání s předchozím dohledovým vyhodnocením podstatné, aby mohly rozhodnout o rozsahu a hloubce svého hodnocení a o tom, do jaké míry lze předchozí dohledové vy hodnocení použít jako výcho disko pro nové hodnocení. Při utváření tohoto názoru by příslušné orgány měly zejména zvážit, zda došlo k relevantním změnám v následujících oblastech činnosti dané instituce:

• a. dříve sdělený a posouzený strategický plán;
• b. struktura a složení rozvahy, včetně změn ve zdrojích zisku a jejich koncentrace, růstu aktiv, změn ve struktuře závazků nebo změny příslušných finančních ukazatelů a ukazatelů rizik, a zohlednění výsledků monitorování ukazatelů uvedeného v hlavě 3;
• c. řídící a kontrolní systém a provoz, včetně akvizic, fúzí nebo odprodejů subjektů, zahájení či ukončení linií podnikání nebo vstupu na nové zeměpisné trhy nebo odchod ze stávajících trhů a změn v IT infrastruktuře.

Určení nejdůležitějších linií podnikání

Příslušné orgány by měly provést posouzení významnosti linií podnikání instituce, aby určily klíčové oblasti, na něž se má analýza modelu podnikání zaměřit. Při tomto posuzování by příslušné orgány měly zohlednit:

• a. relevantnost linií podnikání z hlediska tvorby zisků/ztrát, včetně zeměpisných oblastí, dceřiných podniků / poboček a produktových řad, které jsou nejdůležitější z hlediska jejich přispění k celkovým příjmům/nákladům ve výkazu zisku a ztrát, riziku (např. na základě celkového objemu rizikové expozice nebo jiných ukazatelů rizika) a/nebo organizačních/zákonných priorit (např. zvláštní povinnosti bank veřejného sektoru nabízet konkrétní produkty);
• b. předchozí zjištění orgánů dohledu, včetně zjištění vyplývajících z kontrol na místě, pokud tato zjištění mohou poskytnout podklady týkající se linií podnikání vyžadujících další šetření, jakož i zjištění a komentáře ze zpráv interní ho nebo externí ho auditu, pokud funkce interního auditu zjistila konkrétní problémy týkající se udržitelnosti nebo životaschopnosti některých linií podnikání;
• c. výsledky tematických šetření prováděných orgány dohledu, pokud byly v rámci analýzy sek toru zjištěny společné problémy, které jsou podnětem pro další analýzu konkrétní instituce;
• d. význam pro strategické plány, pokud existují linie podnikání, které instituce zamýšlí výrazně rozvíjet nebo omezit;
• e. srovnání s podobnými subjekty, zda určitá linie podnikání při srovnání s podobnými subjekty dosahuje netypických výsledků (jako odlehlá hodnota), pokud jsou tyto informace příslušným orgánům k dispozici. Při určování relevantních srovnatelných subjektů pro účely analýzy modelu podnikání by příslušné orgány měly zohlednit konkurenční produkty / linie podnikání zaměřené na stejný zdroj zisků či stejné zákazníky, regulatorní režimy a geopolitická rizika spojená s místem působení, jakož i další faktory relevantní pro sektor, v němž daná instituce působí.