7.2. Stanovení dodatečného kapitálového požadavku k rizikům jiným než riziko nadměrné páky

Příslušné orgány by měly stanovit dodatečné kapitálové požadavky k rizikům jiným než riziko nadměrné páky, pokud u instituce zjistí kteroukoli ze situací uvedených v čl. 104a odst. 1 směrnice 2013/36/EU, zejména těchto:

• a. riziko neočekávaných ztrát a očekávaných ztrát nedostatečně krytých rezervami během dvanáctiměsíčního období (s výjimkou případů, kdy nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví kapitálové požadavky na jinak dlouhé období), kterým jednotlivé instituce čelí v důsledk u svých činností, včetně těch, které odrážejí dopad určitého hospodářského a tržního vývoje;
• b. nedostatky modelů pro interní přístupy k výpočtu kapitálových požadavků („nedostatky regulatorních modelů“), jak byly posouzeny podle článku 101 směrnice 2013/36/EU, s výjimkou těch, na které se již vztahuje skutečnost, že se instituce stala vázanou minimálním výstupním prahem v souladu s článkem 92 nařízení č. 575/2013;
• c. nedostatky ve vnitřní správě a řízení, včetně systémů vnitřní kontroly a dalších nedostatků, jakož i rizika vyplývající z modelu podnikání instituce, zjištěné na základě hodnocení rizik popsaného v hlavách 4 až 6, pokud se jiná dohledová opatření ukázala jako neúčinná nebo jsou považována za nedostatečná k nápravě zjištěných nedostatků.

7.2.1. Stanovení dodatečného kapitálu k pokrytí neočekávaných ztrát

Při stanovení dodatečného kapitálového požadavku k riziku neočekávaných ztrát podle písmena a) následujícího odstavce by příslušné orgány měly zohlednit každý druh rizika, který by mohl ohrozit kapitálovou pozici instituce. Příslušné orgány by měly stanovit dodatečný kapitálový požadavek tak, aby pokrýval riziko neočekávaných ztrát, a to tím, že určí kapitál považovaný za dostatečný k pokrytí daného druhu rizika a odečtou z něj příslušnou část požadavku podle pilíře 1.

Příslušné orgány by měly na základě posouzení jednotlivých rizik stanovit výši kapitálu považovanou za přiměřenou, a to prostřednictvím identifikace, hodnocení a kvantifikace rizik, jimž je instituce vystavena, přičemž by měly zohlednit její celkový rizikový profil. Při stanovování výše kapitálu považované za přiměřenou je třeba zohlednit:

• a. rizika specifická pro danou instituci nebo prvky rizik, na něž se nevztahuje požadavek podle pilíře 1;
• b. rizika specifická pro danou instituci nebo prvky těchto rizik, jež nejsou dostatečně pokryty požadavkem podle pilíře 1.

Příslušné orgány by měly zajistit, aby výše kapitálu, která se považuje za přiměřenou ke krytí jednotlivých rizik identifikovaných v souladu s články 79 až 85 a 87a směrnice 2013/36/EU, nebyla nižší než relevantní část příslušného požadavku podle pilíře 1 pokrývající toto riziko. Ve výjimečných případech, kdy je zejména pro malé instituce příliš obtížné smysluplně rozdělit výši kapitálu, která je považována za přiměřenou, podle jednotlivých rizik, by příslušné orgány měly postupovat podle první věty tohoto odstavce s vynaložením maximálního úsilí a za použití výpočtů podle interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti, svého úsudku a dalších zdrojů informací.

Při identifikaci, hodnocení a kvantifikaci rizik, kterým je instituce vystavena, by se příslušné orgány měly opírat o tyto zdroje informací:

• a. interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a výsledky jejich hodnocení příslušným orgánem, včetně výpočtů podle těchto postupů, pokud jsou považovány za spolehlivé nebo částečně spolehlivé v souladu s odstavci 306 až 308;
• b. informace vykazované pro účely dohledu;
• c. výsledek hodnocení v rámci dohledu, včetně případných relevantních předchozích činností dohledu, a referenční srovnávání, jakož i další relevantní vstupní údaje, včetně těch, které vyplývají z interakce a dialogu s institucí.

Interní postupy pro hodnocení kapitálové přiměřenosti a výsledky jejich hodnocení by měly být příslušnými orgány zohledněny jako jeden z klíčových podkladů pro identifikaci a hodnocení rizik relevantních pro instituci. Při určování výše kapitálu považované za přiměřenou a dodatečných kapitálových požadavků na základě jednotlivých rizik by se měly zohlednit výpočty podle interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti, pokud jsou považovány za spolehlivé nebo částečně spolehlivé, a také výsledky srovnávací dohledové analýzy a případně další relevantní vstupní údaje, včetně úsudku orgánu dohledu.

Pro účely čl. 98 odst. 1 písm. f) směrnice 2013/36/EU a pro účely stanovení dodatečných kapitálových požadavků by příslušné orgány měly vyhodnotit a zohlednit účinky diverzifikace vyplývající ze zeměpisných, odvětvových nebo jiných relevantních určujících faktorů v každé významné kategorii rizik (diverzifikace uvnitř rizik). U jednotlivých rizik pro kapitál uvedených v nařízení (EU) č. 575/2013 by tyto účinky diverzifikace neměly snižovat minimální kapitálové požadavky vypočtené podle článku 92 nařízení (EU ) č. 575/2013.

Diverzifikace mezi riziky v různých kategoriích, včetně těch uvedených v nařízení (EU) č. 575/2013 (diverzifikace mezi riziky), by však neměla být považována za součást stanovování dodatečných kapitálových požadavků.

Výpočty podle interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti

Příslušné orgány by měly rovněž zhodnotit spolehlivost výpočtů podle interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti, přičemž se posuzuje, zda jsou:

• a. podrobné: výpočty/metodiky by měly umožňovat rozčlenění výpočtů podle druhu rizik a neměly by představovat jediný výpočet (pro ekonomický kapitál) pokrývající všechna rizika;
• b. věrohodné: používané výpočty/metodiky by měly prokazatelně pokrývat riziko, které mají řešit (např. výpočet rizika koncentrace úvěrů by měl používat odpovídající rozčlenění podle odvětví, které odráží skutečné korelace a složení portfolia), a měly by být dostatečně robustní, stabilní, citlivé na riziko a konzervativní, aby adekvátně kvantifikovaly ztráty spojené s riziky. Tyto výpočty/metodiky by měly být v souladu se strategiemi institucí, včetně jejich ochoty podstupovat riziko;
• c. srozumitelné: měly by být jasně specifikovány základní faktory a klíčové předpoklady výpočtů/metodiky. Výpočet, u kterého není znám postup, by měl být nepřijatelný. Příslušné orgány by měly zajistit, aby instituce vysvětlila použité klíčové předpoklady, včetně alespoň časového horizontu, měr spolehlivosti, předpokladů korelace, klíčových parametrů, nejméně spolehlivých oblastí použitých modelů a způsobu, jakým jsou tyto předpoklady zohledněny a korigovány v konečném výpočtu podle interních postupů pro hodno cení kapitálové přiměřenosti;
• d. srovnatelné: výpočty/metodiky by měly jasně uvádět hlavní předpoklady, pokud jde
• o celkovou úroveň konzervatismu, doby držení / rizikové horizonty a míry spolehlivosti (nebo ekvivalentní měření), aby bylo možné provést úpravu, kterou mohou vyžadovat nebo s chválit příslušné orgány s cílem usnadnit srovnatelnost s podobnými subjekty a referenčními hodnotami dohledu.

Příslušné orgány by měly dále vyhodnotit spolehlivost výpočtů podle interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti na základě srovnání s výsledkem referenčních hodnot dohledu pro stejná rizika a s dalšími relevantními vstupními údaji.

Výpočet podle interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti by měl být považován za částečně spolehlivý, pokud sice nesplňuje všechna kritéria uvedená v odstavci 306, ale výpočet se i tak jeví jako vysoce důvěryhodný. K tomu by však mělo docházet jen výjimečně a měla by být stanovena opatření ke zlepšení nedostatků zjištěných ve výpočtu podle uvedených postupů. Referenční hodnoty dohledu a další relevantní vstupní údaje

Příslušné orgány by měly vytvořit a uplatňovat referenční hodnoty dohledu pro jednotlivá rizika, která slouží ke kritickému přezkoumání výpočtů podle interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti u významných rizik nebo jejich prvků, které nejsou uvedeny nebo nejsou dostatečně uvedeny v nařízení (EU) č. 575/2013, nebo k podpoře stanoveného dodatečného kapitálového požadavku pro jednotlivá rizika, zejména pokud jsou výpočty podle interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti u těchto významných rizik nebo jejich prvků považovány za nespolehlivé nebo nejsou k dispozici.

Referenční hodnoty dohledu by měly být vytvořeny tak, aby poskytovaly obezřetné, konzistentní (tj. podle potřeby kalibrované na ekvivalentní doby držení / rizikové horizonty a míry spolehlivosti, jak vyžaduje nařízení (EU) č. 575/2013), transparentní a sro vnatelné hodnoty pro výpočet a srovnání mezi institucemi ohledně toho, jaká výše kapitálu je považována za přiměřenou pro dané riziko.

Při uplatňování referenčních hodnot dohledu by příslušné orgány měly zohlednit model podnikání institucí a v příslušném rozsahu je doplnit o uplatnění úsudku orgánu dohledu, aby byly zohledněny aspekty, které jsou specifické pro daný model podnikání a instituci.

Příslušné orgány by při stanovování dodatečných kapitálových požadavků pro jednotlivá rizika měly vycházet také z dalších relevantních vstupních údajů. Další relevantní vstupní údaje mohou zahrnovat výsledky hodnocení rizik (v souladu s kritérii uvedenými v hlavě 6), srovnání mezi skupinami podobných subjektů, včetně zpráv a referenčních hodnot vydaných orgánem EBA.

Další relevantní vstupní údaje by měly příslušný orgán motivovat k tomu, aby opětovně zhodnotil vhodnost/spolehlivost interních postupů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti / referenčních hodnot dohledu pro konkrétní riziko a/nebo provedl úpravy výsledku, pokud existují pochyby o jeho přesnosti.

Kvůli zajištění konzistentnosti by příslušné orgány při stanovování dodatečných kapitálových požadavků k jednotlivým rizikům měly používat stejné skupiny srovnatelných subjektů jako pro účely analýzy rizik pro kapitál podle hlavy 6.

Pokud příslušné orgány při stanovování dodatečných kapitálových požadavků v rámci dialogu s danou institucí zohledňují jak referenční hodnoty dohledu, tak i další relevantní vstupní údaje, měly by vysvětlit důvod a obecné zásady, z nichž použité vstupní údaje vycházejí.

7.2.2. Stanovení kapitálu nebo jiných opatření k pokrytí nedostatků regulatorního modelu, na které se nevztahuje skutečnost, že se instituce stala vázanou minimálním výstupním prahem

Pokud příslušné orgány v rámci probíhajícího přezkumu interních přístupů k výpočtu kapitálových požadavků zjistí nedostatky modelu, které by mohly vést k podhodnocení požadavku podle pilíře 1, měly by dodatečný kapitálový požadavek stanovit pouze v případě, že to bude shledáno vhodnějším než jiná dohledová opatření. Příslušné orgány by měly stanovit dodatečný kapitálový požadavek pouze k odstranění těchto nedostatků:

• a. není- li možné je řešit v rámci požadavku podle pilíře 1 prostřednictvím jiných dohledových opatření, jako je požadavek, aby instituce upravily své modely nebo ve svých odhadech uplatnily přiměřenou míru konzervatismu;
• b. zohledněním toho, zda je instituce vázána minimálním výstupním prahem v souladu s článkem 92 nařízení (EU) č. 575/2013, a pokud ano, postupovat tak, jak je vysvětleno v následujícím odstavci.

Tento dodatečný kapitálový požadavek by měl být stanoven pouze jako dočasné opatření do vyřešení zjištěných nedostatků.

Pokud se instituce stane vázanou minimálním výstupním prahem podle čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, měly by příslušné orgány:

• a. zajistit, aby se nominální hodnota dodatečných kapitálových požadavků automaticky nezvyšovala v důsledku toho, že se instituce stala vázanou minimálním výstupním prahem („dočasný strop“), v souladu s čl. 104a odst. 6 písm. a) směrnice 2013/36/EU. Za tímto účelem se na celkový objem rizikové expozice nepodléhající minimální úrovni dané instituce použije příslušný procentní podíl dodatečného kapitálového požadavku, který příslušný orgán této instituci sdělil po skončení posledního cyklu SREP, jak je stanoveno v čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013. Tento přístup zůstane v platnosti až do provedení přezkumu popsaného v písmenu b);
• b. bezodkladně, nejpozději však do data ukončení příštího cyklu SREP, přezkoumat dodatečný kapitálový požadavek uložený dané instituci v souladu s čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU. V rámci tohoto přezkoumání by příslušné orgány měly:
• i. odečíst jakoukoli část dodatečného kapitálového požadavku, která by mohla pokrývat nedostatky regulatorního modelu pro výpočet kapitálových požadavků a na kterou se již vztahuje minimální výstupní práh, s cílem zamezit potenciálnímu dvojímu započítání;
• ii. zvážit, zda se u nominální hodnoty dodatečného kapitálového požadavku projevují aritmetické účinky (tj. případy, kdy nárůst nominální hodnoty dodatečného kapitálového požadavku není způsoben zvýšením rizika, nýbrž vyplývá ze skutečnosti, že dodatečný kapitálový požadavek je vyjádřen jako procentní podíl celkového objemu rizikové expozice) v důsledku automatického zvýšení celkového objemu rizikové expozice způsobeného tím, že se instituce stala vázanou minimálním výstupním prahem, a tyto účinky případně odečíst;
• c. sdělit institucím příslušné kapitálové požadavky vyplývající z přezkumu uvedeného v písmenu b), přičemž je třeba zdůraznit zejména veškerá zjištění týkající se prvků, u nichž dochází k dvojímu započítání. Příslušné orgány mohou rovněž požadovat, aby instit uce v rámci svého výkaznictví podle pilíře 3 uvedly dopad buď dočasného stropu, nebo přezkumu dvojího započítání, podle toho, co je k referenčnímu datu relevantní, na vykazovaný dodatečný kapitálový požadavek.

Pro účely předchozího odstavce by příslušné orgány měly instituce vybízet, aby je informovaly v počáteční fázi, kdy předpokládají (na základě odhadů), že se mohou stát vázanými minimálním výstupním prahem. Cílem je co nejvíce usnadnit přezkoumání prvků, u nichž dochází k dvojímu započítání, jak je popsáno v předchozím odstavci.

Příslušné orgány by měly provést přezkum popsaný v odstavci 317 v okamžiku, kdy se instituce poprvé stane vázanou minimálním výstupním prahem. Po dokončení tohoto přezkumu se dočasný strop pro dodatečný kapitálový požadavek nepoužije a dodatečný kapitálový požadavek sdělený příslušnými orgány se vztahuje na celkový objem rizikové expozice podléhající minimální úrovni. Příslušné orgány by měly zohlednit skutečnost, že dokud je instituce vázána minimálním výstupním prahem, nesmějí jí být ukládány žádné dodatečné kapitálové požadavky, které by vedly k dvojímu započítání rizik, jež jsou již plně pokryta tím, že je instituce vázána minimálním výstupním prahem, a to v souladu s čl. 104a odst. 8 směrnice 2013/36/EU a v souladu s odstavcem 294.

7.2.3. Stanovení kapitálu nebo jiných opatření k pokrytí jiných nedostatků

Příslušné orgány by měly stanovit dodatečný kapitálový požadavek tak, aby pokryl nedostatky zjištěné na základě hodnocení rizik popsaného v hlavách 4 až 6, pokud se jiná dohledová opatření ukázala jako neúčinná nebo jsou považována za nedostatečná k nápravě zjištěných nedostatků. Příslušné orgány by měly takový dodatečný kapitálový požadavek stanovit pouze jako dočasné opatření do odstranění zjištěných nedostatků.

Pokud je to považováno za vhodnější nástroj než jiná dohledová opatření, měly by příslušné orgány stanovit dodatečný kapitálový požadavek k pokrytí rizika pro financování, které bylo identifikováno na základě hodnocení rizik podle hlavy 8.

Pokud se instituci opakovaně nedaří vytvořit nebo udržovat přiměřenou výši kapitálu podle kapitálového pokynu, měly by příslušné orgány stanovit dodatečné kapitálové požadavky k pokrytí tohoto dodatečného rizika dříve než 2 roky po porušení pokynů. Příslušné orgány mohou toto rozhodnutí odložit, pokud v souladu s odstavci 452 a 453 institucím povolí provozovat činnost, přestože nesplňují výši stanovenou podle pokynů, a to v důsledku ekonomických nebo tržních podmínek nebo okolností specifických pro danou instituci.

7.2.4. Stanovení složení dodatečných kapitálových požadavků

V případě potřeby mohou příslušné orgány s ohledem na okolnosti specifické pro danou instituci rozhodnout, že od instituce budou vyžadovat, aby dodatečný kapitálový požadavek pokryla kapitálem vyšší kvality, než je uvedeno v čl. 104a odst. 4 směrnice 2013/36/EU⁴² . Toto rozhodnutí by mělo být jasně odůvodněno s uvedením konkrétních okolností, které k němu vedly. Ve svých odůvodněních by příslušné orgány měly odkazovat na prvky, jako jsou:

• a. specifická povaha instituce, její vlastnická struktura a případně struktura skupiny, které mohou ovlivnit možnost získání kapitálu;
• b. specifická povaha rizik, kterým je instituce vystavena, což může vést k obzvláště rychlému vyčerpání kapitálu core tier 1.

⁴² Nejméně 56,25 % kapitálu core tier 1 a nejméně 75 % kapitálu tier 1.