8.4. Hodnocení rámce pro řízení a kontroly rizika likvidity a financování

Chtějí - li příslušné orgány získat komplexní představu o profilu rizika likvidity a financování instituce a jejich propojenosti, měly by rovněž přezkoumat rámec správy a řízení a řízení rizik, z něhož vychází riziko likvidity a financování. Za tímto účelem by příslušné orgány měly vyhodnotit:

• a. strategie v oblasti rizika likvidity a financování a ochotu podstupovat riziko likvidity a financování;
• b. organizační rámec, zásady a postupy;
• c. identifikaci, měření, řízení, monitorování a vykazování rizik;
• d. zátěžové testování instituce v oblasti likvidity/financování;
• e. rámec vnitřní kontroly pro řízení rizika likvidity a rizika financování;
• f. plány instituce pro nepředvídané události v oblasti likvidity a ozdravné plány;
• g. plány financování instituce.

Strategie v oblasti rizika likvidity a financování a související ochota podstupovat riziko

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda instituce má přiměřenou, jasně formulovanou, zdokumentovanou a oznámenou strategii v oblasti rizika likvidity/financování a ochotu podstupovat toto riziko, kterou schválil vedoucí orgán. Při tomto hodnocení by příslušné orgány měly mimo jiné zohlednit úlohu vedoucího orgánu při stanovování, schvalování a přezkoumávání strategie v oblasti rizika likvidity/financování a související ochoty podstupovat riziko (včetně jejích hlavních výchozích předpokladů), řádné provádění této strategie vedoucím orgánem, jakož i její vhodnost pro danou instituci s ohledem na její model podnikání, celkovou toleranci rizika, úlohu ve finančním systému, finanční situaci a schopnost financování.

Organizační rámec, zásady a postupy

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda má instituce odpovídající organizační rámec a systém správy a řízení pro řízení rizika likvidity a financování, včetně spolehlivého rámce interních postupů pro hodnocení přiměřenosti likvidity v souladu s hlavou 5 odstavcem 91 těchto obecných pokynů. Příslušné orgány by měly dále posoudit, zda instituce zavedla odpovídající funkce zajišťující měření a řízení, s dostatečnými lidskými a technickými zdroji, které umožňují uvedené funkce rozvíjet a realizovat a provádět požadované úkoly související s monitorováním. Systémy a procesy kontroly a monitorování rizika likvidity by měly být řízeny nezávislou funkcí.

Příslušné orgány by měly zhodnotit, zda má daná instituce vhodné zásady a postupy pro řízení rizika likvidity a financování a zda jsou tyto zásady a postupy v souladu s její ochotou podstupovat riziko likvidity. To zahrnuje posouzení toho, zda jsou zásady a postupy řádně stanoveny, formálně schváleny a účinně oznámeny v celé instituci. Vedoucí orgán by měl tyto zásady a postupy schvalovat a pravidelně přezkoumávat; jejich zavádění by mělo být v kompetenci vrcholného vedení.

Příslušné orgány by měly posoudit přiměřenost přístupu instituce k udržování přístupu na významné trhy financování, včetně provádě ní testů přístupu na trh, přístupu instituce k udržování trvalé přítomnosti na trzích (u specifických malých institucí nebo specializovaných modelů podnikání nemusí být testování přístupu na trhy relevantní), přístup instituce k rozvíjení pevných vztahů s pos kytovateli financování a informace dokládající, že by instituce měla nepřerušený přístup na trh i v nepříznivých podmínkách.

Identifikace, měření, řízení, monitorování a vykazování rizik

Příslušné orgány by měly vyhodnotit, zda má instituce odpovídající rámec a informační systémy pro identifikaci a měření rizika likvidity a financování v souladu s velikostí a složitostí instituce, její ochotou a schopností podstupovat rizika. Měly by vzít v úvahu tyto faktory:

• a. zda instituce uplatňuje odpovídající metody plánování peněžních toků v příslušných časových obdobích, za běžných i nepříznivých podmínek při komplexním zohlednění faktorů významných rizik;
• b. zda instituce používá odpovídající klíčové předpoklady a metodiky, které procházejí pravidelnou kontrolou a které zohledňují interakce mezi různými riziky (úvěrovým rizikem, tržním rizikem, úrokovým rizikem investičního portfolia atd.) vyplývajícími z rozvahových i podrozvahových položek;
• c. zda má instituce informace o možnosti získat přístup k finančním nástrojům bez ohledu na to, kde jsou drženy, s přihlédnutím k případným právním, regulačním a provozním omezením jejich používání, včetně například nedostupnosti aktiv v důsledku zatížení v r ůzných časových obdobích.

Příslušné orgány by měly posoudit, zda mají instituce vhodný rámec pro podávání zpráv o riziku likvidity a financování, který byl schválen vrcholným vedením. Měly by zohlednit kvalitu informačních systémů a interních informačních toků, které se používají k vypracovávání zpráv, a také to, zda jsou tyto zprávy pro cílovou skupinu srozumitelné, přesné a použitelné (např. aktuální, ne příliš složité a v odpovídajícím rozsahu). Zprávy by měly být pravidelně předkládány příslušným příjemcům (například vedoucímu orgánu, vrcholnému vedení nebo výboru pro řízení aktiv a závazků).

Příslušné orgány by měly vyhodnotit přiměřenost procesu měření rizika vnitrodenní likvidity, a to zejména u institucí, které jsou součástí platebního systému a systému vypořádání a zúčtování. Měly by zohlednit, zda instituce náležitě sleduje a řídí peněžní toky a likvidní zdroje, které má k dispozici pro pokrytí vnitrodenních požadavků, a prognózy toho, kdy během dne k těmto peněžním tokům dojde, a zda instituce provádí náležité specifické zátěžové testy u vnitrodenních operací, přičemž zohledňuje i vývoj v oboru (např. možnost okamžitých plateb).

Příslušné orgány by měly posoudit, zda má instituce přiměřený soubor ukazatelů likvidity a financování. Měly by vzít v úvahu tyto skutečnosti:

• a. zda ukazatele náležitě odrážejí profil rizika likvidity instituce, včetně míry diverzifikace aktiv v rezervě v oblasti likvidity, a soulad mezi měnou jejích likvidních aktiv a rozdělením odtoku likvidity podle měny;
• b. zda ukazatele přiměřeně pokrývají klíčové aspekty rizika likvidity související s potenciálními riziky efektu útesu („cliff risk“), jako je koncentrace splatností odtoků (s ohledem také na případné předčasné stažení závazků), a s podpůrnými programy centrální banky;
• c. zda ukazatele umožňují identifikovat strukturální zranitelná místa instituce v oblasti financování, včetně případné koncentrace na konkrétních trzích, v konkrétních měnách, u konkrétních protistran a koncentrace splatností;
• d. zda ukazatele poskytují představu o „stálosti“ financování institucí (nezávisle na tom, co se předpokládá v ukazateli krytí likvidity nebo ukazateli čistého stabilního financování), včetně rozčlenění do homogenních kategorií podle jejich rizikových vlastností a podílu vkladů mimo oblast působnosti systému záruk/pojištění.

Instituce by měly být schopny prokázat, že ukazatele jsou odpovídajícím způsobem zdokumentovány, pravidelně kontrolovány, že se z nich vychází při stanovování ochoty instituce podstupovat riziko, že jsou součástí zpráv podávaných vedení a že jsou používány při nastavování provozních limitů.