5.3 PD calibration

Pro účely výpočtu jednoletého poměru selhání definovaného v bodě 78 čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 by instituce měly zajistit úplnost kvantitativních a kvalitativních údajů a jiných informací ve vztahu ke jmenovateli a čitateli, které se uvádějí v odstavcích 73 a 74 a které se používají pro výpočet pozorova ného průměr u poměru selhání. Instituce by zejména měly zajistit, aby byly řádně uchovávané a dostupné alespoň následující údaje pro příslušné sledované období uvedené v odstavcích 82 až 83 :

• (a) kritéria pro identifikaci příslušného typu expozic, na které se vztahuje zvažovaný model PD ;
• (b) kritéria pro identifikaci kalibračních segmentů ;
• (c) rizikové faktory používané pro diferenciaci rizik; pokud byl do modelu, pro který nejsou k dispozici žádné historické údaje, nově zahrnut příslušný rizikový faktor, měly by instituce vynaložit úsilí, aby minimalizovaly chybějící úda je k rizikovým faktorům v průběhu času, jak uvádí odstavec 51 a), a uplatnit vhodnou úpravu a konzervativní přirážku v souladu s oddílem 4.4;
• (d) všechna identifikační čísla dlužníků a expozic významných pro výpočet poměru selhání, s přihlédnutím k situacím, kdy se identifikační číslo změnilo v čase, včetně změn v důsledku restrukturalizace expozic.

Vyloučení pozorování z výpočtu jednoletého poměru selhání by se mělo použít pouze v následujících dvou situacích:

• (a) do čitatele jednoletého poměru selhání by neměli být zařazeni dlužníci nesprávně zařazení do souboru údaj ů selhání, protože u nich nedochází k selhání ve smyslu definice selhání podle článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013, jak dále uvádějí obecné pokyny o používání definice selhání dlužníka podle tohoto článku ;
• (b) z čitatele i jmenovatele jednoletého poměru selhání by měli být vyloučeni dlužníci špatně přiřazení do zvažovaného ratingového modelu, navzdory tomu, že nespadají do rozsahu použití daného ratingového modelu.

Instituce by měly s ohledem na výpočet jednoletého poměru selhání zdokumentovat veškeré čištění údajů v souladu s čl. 32 odst. 3 písm. b) regulačních technických norem o metodice hodnocení podle IRB, a zejména:

• (a) u jiných než retailových modelů PD seznam všech sledování v rámci souboru údajů, která byla vyloučena podle článku 71, s individuálním odůvodněním ;
• (b) u retailových modelů PD informace k důvodům a počtu vyloučení pozorování provedených v souladu s odstavcem 71. 5.3.2 Výpočet jednoletých poměrů selhání

Pro účely výpočtu jednoletého poměru selhání uvedeného v bodě 78 čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 by instituce měly zajistit obojí, co je níže uvedeno:

• (a) aby jmenovatel obsahoval počet dlužníků, kteří nejsou v selhání u jakéhokoliv s úvěrov ého závazku pozorovaného na začátku jednoletého sledovaného období, přičemž v tomto kontextu se úvěrový závazek týká obojího, co je níže uvedeno:
• (i) jakékoli rozvahové položky, včetně jakékoli částky jistiny, úroku a poplatků ;
• (ii) jakékoli podrozvahové položky, včetně záruk vystavených institucí jako ručitelem ;
• (b) aby čitatel obsahoval všechny dlužníky zvažované ve jmenovateli, u kterých se vyskytla alespoň jedna událost selhání během jednoletého sledovaného období.

Při zařazování dlužníků a expozic do stupňů a seskupení pro účely výpočtu jednoletého poměru selhání by instituce měly brát v úvahu odchylku od automatického přiřazení , ale v jejich zařazení by se neměly zohlednit žádné substituční účinky vlivem snižování úvěrového rizika, ani žádné následné konzervativní úpravy zavedené v souladu s oddílem 8.1. Pokud se jednoletý poměr selhání vypočítává podle ratingového stupně nebo seskupení, jmenovatel by měl uvádět všechny dlužníky zařazené do ratingového stupně nebo seskupení na začátku sledovaného období. Pokud se jednoletý poměr selhání vypočítává na úrovni portfolia, jmenovatel by měl uvádět všechny dlužníky zařazené do příslušného kalibračního segmentu na začátku sledovaného období.

Instituce by měly vypočítat jednoletý poměr selhání rovněž pro podskupinu dlužníků s jakýmkoli úvěrovým závazkem, kteří neměli rating na začátku příslušného sledovaného období, ale kteří spadali do rozsahu použití zvažovaného modelu („postrádající rating“), a to i když byli tito dlužníci zařazeni do ratingového stupně nebo seskupení konzervativním způsobem pro účely výpočtu kapitálových požadavků instituce. Dlužníci, jejichž rating je založen na chybějících nebo částečně chybějících informacích, nebo v případě, že je rating zastaralý, ale instituce jej i nadále považuje za platný, by neměli být považováni za dlužníky postrádají cí rating.

Pro účely odstavců 73 až 75 musí být dlužník zařazen do jmenovatele, případně do čitatele také v případě migrace do jiného ratingového stupně, seskupení nebo ratingového modelu, ratingového systému nebo přístupu k výpočtu kapitálových požadavků ve sledovaném období, nebo pokud byly příslušné úvěrové závazky během sledovaného období prodány, odepsány, splaceny nebo jinak uzavřeny. Instituce by měly analyzovat, zda tyto migrace nebo prodej úvěrových závazků zkreslují poměr selhání, a pokud ano, měly by to zohlednit ve vhodné úpravě a z vážit příslušnou konzervativní přirážku .

Instituce by v každém případě měly zajistit, aby byl každý dlužník v selhání započítán do čitatele a jmenovatele při výpočtu jednoletého poměru selhání pouze jednou, a to i když byl dlužník v selhání během příslušného jednoletého období více než jednou.

Aby instituce vybraly vhodný postup výpočtu, jak vyžaduje odstavec 80 , měly by vyhodnocovat pozorova né jednoleté poměry selhá ní v historickém sledovaném období alespoň jednou za čtvrtletí.

5.3.3 Výpočet pozorovaného průměrného poměru selhání

Pozorova ný průměr jednoletých poměrů selhání („ pozorova ný průměrný poměr selhání“) by se měl vypočítat pro každý ratingový stupeň nebo seskupení a dále pro typ expozic zahrnutých do příslušného modelu PD i pro jakýkoli příslušný kalibrační segment.

Instituce by si měly zvolit vhodný přístup, přičemž se budou rozhodovat mezi přístupem založeným na překrývajících se jednoletých časových oknech a přístupem založeným na nepřekrývajících se jednoletých časových oknech, aby vypočítaly pozorova ný průměrný poměr selhání na základě zdokumentované analýzy. Tato analýza by měla obsahovat přinejmenším:

• (a) analýzu možného zkreslení vlivem poměru krátkodobých a uko nče ných smluv, které nemohou být pozoro vány během příslušných jednoletých období ;
• (b) analýzu možného zkreslení vlivem zvolených konkrétních termínů výpočtu ;
• (c) u institucí využívajících překrývající se jednoletá časová okna analýzu potenciálně významného zkreslení vlivem implicitního převážení překrývajícího se časového období ;
• (d) analýzu potenciálně významného zkreslení vlivem sezónního účinku ve vztahu k vybraným termínům výpočtu.

Pro účely odstavců 79 a 80 by instituce měly vypočítat pozorova né průměrné poměry selhání jako aritmetický průměr všech jednoletých poměrů selhání vypočítaných v souladu s odstavci 73 až 76 . V případě modelů PD u kate gorie retailových expozic mohou instituce vypočítat pozorova ný průměrný poměr selhání jako vážený průměr jednoletých poměrů selhání, pokud instituce nepřikládá stejný význam historickým údajům, protože novější údaje lépe předpovídají ztráty v souladu s čl. 180 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013.

5.3.4 Dlouhodobý průměrný poměr selhání

Pro účely stanovení historického sledovaného období uvedeného v čl. 180 odst. 1 písm. h) a čl. 180 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013 by se měla za příslušná považovat dodatečná pozoro vání do posledních 5 let, a to v době kalibrace modelu, pokud jsou tato pozorování vyžadována, aby historické sledované období zohledňovalo pravděpodobné rozmezí proměnlivosti poměrů selhání daného typu expozic, jak uvádí čl. 49 odst. 3 regulačních technických norem o metodice hodnocení podle IRB.

Pro účely posouzení reprezentativnosti historického sledovaného období uvedeného v odstavci 82 by pro pravděpodobné rozmezí proměnlivosti jednoletých poměrů selhání instituce měly posoudit, zda historické sledované období obsahuje reprezentativní mix příznivých a nepříznivých let, a mě ly by vzít v úvahu vše níže uvedené:

• (a) proměnlivost všech pozorova ných jednoletých poměrů selhání ;
• (b) existenci, absenci nebo prevalenci jednoletých poměrů selhání ve vztahu k nepříznivým rokům vyjádřeným hospodářskými ukazateli, které náležejí pro zvažovaný ty p expozic v daném historickém sledovaném období;
• (c) významné změny v hospodářském, právním nebo obchodním prostředí v daném historickém sledovaném období.

Pokud historické sledované období uvedené v odstavci 82 reprezentuje pravděpodobné rozmezí proměnlivosti poměrů selhání, dlouhodobý průměrný poměr selhání by se měl vypočítat jako pozorova ný průměr jednoletých poměrů selhání v daném období.

Pokud historické sledované období uvedené v odstavci 82 nereprezentuje pravděpodobné rozmezí proměnlivosti poměrů selhání, které je uvedené v čl. 49 odst. 4 regulačních technických norem o metodice hodnocení podle IRB, měly by instituce uplatnit následující:

• (a) pokud v historickém sledovaném období nejsou zahrnuty žádné nepříznivé roky nebo jich není dostatek, průměr pozorova ných jednoletých poměrů selhání by se měl upravit tak, aby odhadoval d louhodobý průměrný poměr selhání ;
• (b) pokud jsou nepříznivé roky v historickém sledovaném období zastoupeny nadměrně, průměr pozoro vaných jednoletých průměrných poměrů selhání lze upravit tak, aby odhadoval dlouhodobý průměrný poměr selhání, pokud existuje významná korelace mezi hospodářskými ukazateli uvedenými v odstavci 83(b) a dostupnými jednoletými poměry selhání.

Instituce by měly zajistit, že bude v důsledku úprav uvedených v bodech a) a b) upravený dlouhodobý průměrný poměr selhání zohledňovat pravděpodobné rozmezí proměnlivosti poměrů selhání.

Ve výjimečném případě, kdy je vlivem úpravy provedené v souladu s odstavcem 85 dlouhodobý průměrný poměr selhání nižší než průměr všech pozorova ných jednoletých poměrů selhání, by instituce měly porovnat upravené dlouhodobé průměrné poměry selhání s vyšší z následujících hodnot:

• (a) pozorova ným průměrem jednoletých poměrů selhání za posledních 5 let ;
• (b) sledovaným průměrem všech dostupných jednoletých poměrů selhání.

Instituce by měly odůvodnit směr a rozsah úpravy, včetně přiměřenosti zvažované konzervativní přirážky , v souladu s požadavkem čl. 49 odst. 4 písm. b) regulačních technických norem o metodice hodnocení podle IRB a oddílu 4.4. Pokud je dále upravený dlouhodobý průměrný poměr selhání nižší než vyšší z obou hodnot uvedených v bodech a) a b), měly by konkrétně odůvodnit, proč nejsou tyto dvě hodnoty vhodné.

5.3.5 Kalibrace dlouhodobého průměrného poměru selhání

Instituce by měly mít zavedeny vhodné a dobře definované procesy pro zajištění vhodné kalibrace tím, že do svého kalibračního procesu zahrnou vše níže uvedené:

• (a) kvantitativní kalibrační testy podle ratingového stupně nebo seskupení ;
• (b) kvantitativní kalibrační testy na úrovni kalibračního segmentu;
• (c) doplň kové kvalitativní analýzy, jako jsou odborné posudky k profilu výsledného rozdělení dlužníků, minimálním počtům dlužníků na stupeň a vyloučení nadměrné koncentrace v některých stupních nebo seskupeních.

Instituce by měly uchovat a popsat v dokumentaci mode lu PD kalibrační vzorek související s každým kalibračním segmentem. Aby se zajistil soulad s čl. 180 odst. 1 písm. a) nebo čl. 180 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, měly by instituce nalézt vhodnou rovnováhu mezi srovnatelností kalibračního vzork u s aplikačním portfoliem z hlediska charakteristiky dlužníků a transakcí a jeho reprezentativnosti pro pravděpodobné rozmezí proměnlivosti poměrů selhání, jak uvádí oddíl 5.3.4 .

Instituce by měly provést kalibraci po zohlednění všech odchylek od automatického zařazení použitých při zařazování dlužníků do stupňů nebo seskupení a před použitím konzervativní přirážky nebo limitů pro odhady PD, jak uvádí čl. 160 odst. 1 a čl. 163 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013. Pokud se v čase změnila metoda pořadí nebo zásady odchýlení, instituce by měly analyzovat vlivy těchto změn na četnost a rozsah odchýlení a vhodným způsobem je zohlednit.

Proces seskupování po dle pořadí setříděných dlužníků nebo expozic do stupňů nebo seskupení, zejména pokud instituce provádějí toto seskupování pomocí identifikace intervalů hodnot skóre zohledňujících předdefinovanou úroveň PD, která je přiřazena stupni rámcové stupnice, je mo žné provést během kalibrace.

Instituce by měly vzít v úvahu dostupnost údajů, strukturu modelu a portfolia i obchodní požadavky a měly by zvolit vhodnou metodu provedení kalibrace v souladu s následujícími zásadami:

• (a) Instituce si mohou vybrat jeden z následujících typů kalibrace:
• (i) kalibraci podle čl. 180 odst. 1 písm. a) nebo čl. 180 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 ;
• (ii) kalibraci podle čl. 169 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 v kombinaci s čl. 180 odst. 1 písm. a) nebo čl. 180 odst. 2 písm. a ) tohoto nařízení, pokud se použije spojitá ratingová stupnice ;
• (b) u expozic vůči podnikům, institucím, ústředním vládám a centrálním bankám a u akciových expozic, u nichž instituce využívá přístup PD/LGD stanovený v čl. 155 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 , si instituce mohou zvolit jeden z následujících typů kalibrace:
• (i) kalibraci na základě mapování na ratingovou stupnici používanou externí ratingovou agenturou (ECAI) nebo podobnou organizací v souladu s čl. 180 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013 ;
• (ii) pro statistický model předpovídající selhání v souladu s oddílem 4 regulačních technických norem o metodice hodnocení podle IRB, kdy se PD odhadují jako prostý průměr odhadů pravděpodobnosti selhání u jednotlivých dlužníků v daném ratingovém stupni nebo sesk upení v souladu s čl. 180 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 575/2013, kalibraci na úrovni vhodných kalibračních segmentů příslušných odhadů pravděpodobnosti selhání ;
• (c) u retailových expozic si instituce mohou zvolit kalibraci na základě celkových ztrát a LGD v souladu s čl. 180 odst. 2 písm. b) a čl. 180 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 ;
• (d) u podnikových pohledávek nabytých za úplatu si instituce mohou zvolit kalibraci na základě očekávaných ztrát a LGD v souladu s čl. 180 odst. 1 písm. b) a čl. 180 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 .

Pro účely stanovení odhadů PD uvedených v odstavci 91 by kalibrace měla zohlednit buď:

• (a) dlouhodobý průměr poměrů selhání na úrovni stupně nebo seskupení, přičemž v tomto případě by instituce měly zajistit dodatečné kalibrační testy na úrovni příslušného kalibračního segmentu ; nebo
• (b) dlouhodobý průměr poměrů selhání na úrovni kalibračního segmentu, přičemž v tomto případě by instituce měly zajistit dodatečné kalibrační testy na úrovni příslušných stupňů nebo seskupení, nebo pokud používají přímé odhady PD v souladu s čl. 169 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, na úrovni, která je vhodná pro použití pravděpodobnost ního modelu.

Bez ohledu na to, který z přístupů uvedených v odstavci 92 si instituce vyberou, by měly posoudit potenciální vliv zvolené kalibrační metody na chování odhadů PD v čase.

Pro účely stanovení odhadů PD na základě mapování na externí ratingovou stupnici, jak uvádí odstavec 91(b) ((i) ), by instituce měly zakládat poměry selhání pozorova né pro stupně stanovené externí organizací na časové řadě reprezentativní pro pravděpodobné rozmezí proměnlivosti poměrů selhání pro stupně a seskupení v daném portfoliu.

Pokud instituce odvozují odhady PD z odhadů ztrát a LGD v souladu s čl. 161 odst. 2 a čl. 180 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, měly by použít RDS, které obsahují realizované ztráty, na všechna selhání identifikovaná během historického sledovaného období specifikovaného v souladu s oddílem 6.3.2.1 a na významné faktory ztráty.

Aby využily přímé odhady PD pro výpočet kapitálových požadavků instituce v souladu s čl. 169 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, měly by instituce prokázat, že teoretické předpoklady pravděpodobnostního modelu, ze kterých vychází metodika odhadu, jsou v praxi splněny v dostatečné míře a že je zachován dlouhodobý průměrný poměr selhání. Měly by být splněny zejména všechny požadavky na údaje a reprezentativnost, včetně požadavků v čl. 174 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013, a měla by se použít definice selhání v souladu s článkem 178 nařízení (EU) č. 575/2013. Za žádných okolností by se nemělo přistupovat k použití s pojitých PD ani jiného vyhlazení poměrů selhání, aby se překonal nedostatek údajů, nízká rozlišovací schopnost nebo jiné nedostatky v udělování ratingu nebo procesu odhadování PD, nebo aby se snížily kapitálové požadavky instituce.

Instituce mohou rozdělit expozice, na které se vztahuje stejný model PD, do libovolného potřebného počtu různých kalibračních segmentů, pokud jedna nebo více podskupin těchto expozic nese významně odlišnou úroveň rizika. Pro tento účel by měly instituce použít významné segmentační faktory a měly by odůvodnit a zdokumentovat použití a rozsah kalibračních segmentů.

Pokud se používají metody bodového ohodnocení, instituce by měly zajistit, že:

• (a) pokud dojde ke změně v použité metodě bodového ohodnocení, instituce zváží, zda je nutné přepočítávat skóre dlužníků nebo expozic na základě původního souboru údajů místo použití skóre, která byla vypočítána na základě předchozích verzí této metody bodového ohodnocení, a pokud není takový přepočet možný, že instituce posoudí potenciální vlivy a zohlední tyto vlivy prostřednictvím vhodného zvýšení konzervativní přirážky u svých odhadů PD ;
• (b) pokud se použije čl. 180 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 575/2013, odhady PD, které byly odvozeny jako prostý průměr jednotlivých odhadů PD, budou přiměřené pro příslušné stupně tím, že použijí u těchto odhadů na úrovni stupně kalibrační testy na základě jednoletých poměrů selhání reprezentativních pro pravděpodobné rozmezí proměnlivosti poměrů selhání.

Kalibrace by neměla ovlivnit pořadí dlužníků nebo expozic v rámci kalibračního segmentu jinak než v rámci každého stupně nebo sesk upení.