4.8 Používání programů zátěžového testování

V rámci ICAAP a ILAAP by instituce měly zajistit, aby měly dostatek kapitálových a likvidních zdrojů k pokrytí rizik, kterým jsou nebo mohou být instituce vystaveny, a zajistit odpovídající přidělování kapitálových a likvidních zdrojů mezi subjekty instituce v průběhu ekonomického cyklu. Toto posouzení by se mělo odrazit v plánech kapitálu a likvidity, které by měly instituce předkládat příslušným orgánům v rámci svých informací o ICAAP a ILAAP a v rámci posouzení rizik a profilů likvidity skupiny.

Kromě toho by instituce měly pomocí zátěžových testů hodnotit spolehlivost svých kapitálových plánů při zátěžových podmínkách, aby zajistily, že splňují kapitálové požadavky, které se na ně vztahují. Každé hodnocení spolehlivosti kapitálového plánu při zátěžových podmínkách by mělo zohledňovat závažnost scénáře a pravděpodobnost, že se naplní. Instituce by měly rovněž provádět test spolehlivosti svých plánů likvidity, aby zajistily, že jsou schopné plnit své závazky, stanou - li se splatnými při zátěžových podmínkách. Instituce by měly posoudit míru převoditelnosti zdrojů kapitálu a likvidity při zátěžových podmínkách a posoudit možné překážky, včetně právních, organizačních a provozních překážek. Instituce by měly případně zjistit, zda mohou být některé prvky kapitálových požadavků a rezerv likvidity používány při zátěžových podmínkách (např. prvky požadavků kombinovaných kapitálových rezerv, které stanoví hlava VII kapitola 4 směrnice 2013/36/EU).

Kromě obecných požadavků týkajících se programů zátěžových testů institucí uvedených v těchto obecných pokynech by zátěžové testy používané pro účely ICAAP/ILAAP měly splňovat tyto zvláštní požadavky:

• a) instituce by měly pokrývat všechny kategorie významných rizik (včetně podkategorií), kterým jsou instituce vystaveny, pokud jde o rozvahová i podrozvahová aktiva a pasiva ve vztahu ke všem významným portfoliím nebo odvětvím/zemím, včetně příslušných strukturovaných subjektů;
• b) měla by být posouzena řada scénářů, včetně alespoň nepříznivého ekonomického scénáře, který je závažný, ale pravděpodobný, jako je například závažný hospodářský pokles a/nebo tržní a idiosynkratický šok, pokud jde o likviditu;
• c) zátěžové testy ICAAP a ILAAP by měly být prováděny pomocí komplexního zátěžového testování v rámci celé instituce a měly by se týkat všech subjektů, u kterých jsou vyžadovány ICAAP nebo ILAAP;
• d) zátěžové testy ICAAP a ILAAP by se měly týkat stejného výhledového období jako ICAAP a ILAAP instituce a měly by být aktualizovány přinejmenším stejně pravidelně jako ICAAP a ILAAP; zátěžové testy ICAAP by měly pokrývat období nejméně dvou let.

Zátěžové testy ICAAP a ILAAP by měly být v souladu s ochotou podstupovat riziko a s celkovou strategií (tj. včetně obchodní strategie) instituce. Instituce by měly prokázat jasnou souvislost mezi svou ochotou podstupovat riziko, svou obchodní strategií a svými zátěžovými testy ICAAP a ILAAP. Instituce by zejména měly posoudit své plány kapitálu a likvidity a veškeré vnitřní kapitálové plány, včetně řízení rezerv kapitálu, v souladu se svou stanovenou ochotou podstupovat riziko a strategií v oblasti rizik a s celkovými potřebami vnitřního kapitálu a měly by po použití rezerv likvidity obnovit své likviditní pozice, aby se zajistilo plnění závazků během zátěžového období.

Při svém zátěžovém testu ICAAP by měly instituce dále posoudit svou schopnost zůstat při zátěžových podmínkách nad úrovní platných regulatorních kapitálových požadavků a kapitálových požadavků v rámci dohledu (např. celkových kapitálových požadavků SREP - TSCR).

Při provádění zátěžových testů platební schopnosti pro účely ICAAP by instituce měly rovněž posoudit dopad scénářů na pákový poměr instituce, ale i na způsobilé závazky držené za účelem minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL).

Dohledové zátěžové testování prováděné podle článku 100 směrnice 2013/36/EU nebo scénáře či předpoklady předepsané instituci v důsledku ověřování a hodnocení zátěžových testů prováděných institucí v rámci dohledu by neměly být chápány jako nahrazení povinnosti institucí provádět zátěžové testy v rámci svých ICAAP a ILAAP.

4.8.2 Opatření v oblasti řízení

Instituce by měly v souvislosti s výstupy zátěžových testů přijmout spolehlivá opatření v oblasti řízení, která budou zaměřená na zajištění stálé solventnoti prostřednictvím zátěžového scénáře.

Instituce by měly v souvislosti s řadou pravděpodobných zátěžových podmínek posoudit širokou škálu opatření v oblasti řízení (včetně plánů pro nepředvídané události v oblasti likvidity), a to se zaměřením na alespoň jeden závažný, ale pravděpodobný scénář.

Při posuzování možných reakcí na zátěžovou situaci by instituce měly určit nejdůležitější spolehlivá opatření v oblasti řízení a dobu, kdy je budou muset přijmout. Instituce by měly vzít v úvahu, že některá opatření v oblasti řízení jsou zapotřebí okamžitě a že jiná závisejí na konkrétních událostech, v souvislosti s nimiž by měly být předem stanoveny jasně definované spouštěcí faktory. Opatření v oblasti řízení by měla být v souladu se stanovenými strategiemi a politikami, například v kontextu stanovených politik výplaty dividend⁷ . Instituce by měly být konzervativní, pokud jde o jejich schopnost přijmout zmírňující opatření v oblasti řízení, pokud jde o možný dopad zátěžových scénářů na další trhy.

⁷ Viz například článek 141 CRD (nejvyšší rozdělitelnou částku („MDA“))).

Instituce by měly objasnit kvalitativní a kvantitativní dopady zátěže před přijetím zmírňujících opatření v oblasti řízení a po něm. Dopad před přijetím opatření v oblasti řízení by měl zahrnovat předpoklady týkající se strategie, růstu a souvisejících příjmů, neměl by ale zahrnovat opatření v oblasti řízení, která by nebylo možná přijmout v případě zátěžové události, jako je útlum linií podnikání nebo zvyšování kapitálu.

Přijatelná opatření v oblasti řízení budou podléhat pokynům a posouzení příslušných orgánů a mohou zahrnovat následující:

• a) přezkoumání vnitřní ochoty podstupovat riziko a rizikové limity;
• b) přezkoumání použití technik pro snižování rizik;
• c) revize politik, například těch, které se týkají likvidity a finančního krytí nebo kapitálové přiměřenosti;
• d) snížení rozděleného zisku pro akcionáře;
• e) změny celkové strategie a obchodního plánu a ochoty podstupovat riziko; a
• f) zvýšení kapitálu nebo finančního krytí.

Předpokládaná opatření v oblasti řízení rozlišená podle scénáře a přizpůsobená závažností scénáře by měla být zdokumentována. Instituce by měly vzít v úvahu snížení účinnosti v důsledku mimořádně závažných zátěžových situací. V informacích o ICAAP a ILAAP, které musí předložit příslušným orgánům, by instituce měly rovněž objasnit již přijatá opatření v oblasti řízení, a to na základě výsledků zátěžových testů.