5.1 Podmínky způsobilosti v případě majetkového zajištění úvěrového rizika

V souladu s čl. 181 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013 by pro účely stanovení interních požadavků k zabezpečení právní jistoty, které se obecně shodují s požadavky, jak je stanoví část třetí hlava II oddíl 3 kapitola 4 uvedeného nařízení, pokud odhady LGD zohledňují existenci kolaterálu, instituce měly zajistit, že dohoda o kolaterálu, na jejímž základě je kolaterál poskytnut, má právní účinky a je vymahatelná ve všech relevantních právních řádech, což institucím dává právo ve vhodném okamžiku realizovat nebo si ponechat kolaterál, mimo jiné v případech selhání, konkurzu nebo platební neschopnosti dlužníka, případně správce kolaterálu.

V souladu s čl. 181 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013 by pro účely stanovení interních požadavků v případě oceňování kolaterálu, které se obecně shodují s požadavky, jak je stanoví část třetí hlava II oddíl 3 kapitola 4 uvedeného nařízení, pokud odhady LGD zohledňují existenci kolaterálu, instituce měly zajistit, že jsou splněny následující podmínky:

• (a) pravidla upravující přecenění kolaterálu, včetně metod a četnosti sledování hodnoty kolaterálu, pokrývají všechny typy kolaterálu a jsou stanovena v interních zásadách instituce;
• (b) v případě jakýchkoli významných změn podmínek na trhu provádějí instituce častější sledování.

Pro účely článku 55 regulační technické normy o metodice hodnocení podle IRB a s cílem zajistit dodržení obecných zásad týkajících se právní jistoty a oceňování kolaterálu uvedených v bodech 17 a 18 by měly být interní požadavky k zabezpečení právní jistoty a oceňování kolaterálu stanovené institucemi v souladu s čl. 181 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013 plně v souladu s následujícími požadavky části třetí hlavy II oddílu 3 kapitoly 4 uvedeného nařízení:

• (a) Pro finanční kolaterál by měly odpovídat čl. 207 odst. 3 a čl. 207 odst. 4 písm. d) nařízení.
• (b) Pro zajištění nemovitým majetkem a pro expozice z pronájmu, s nimiž se zachází jako se zajištěnými expozicemi, pokud aktivum, které je předmětem nájmu, je nemovitá věc, by měly odpovídat čl. 208 odst. 2 a 3 nařízení.

Pro účely ocenění zajištění nemovitým majetkem a přezkum jeho hodnoty za podmínek stanovených v čl. 208 odst. 3 písm. b) nařízení by instituce měly zajistit následující:

• (i) Zajištění nemovitým majetkem je oceněno nezávislým znalcem tržní nebo nižší hodnotou. V těch členských státech, jejichž právní předpisy stanoví přísná kritéria pro určení zástavní hodnoty nemovitosti, může být místo toho nemovitost oceněna nezávislým znalcem zástavní nebo nižší hodnotou. Instituce by měly vyžadovat, aby nezávislý odhadce nebral při určení zástavní hodnoty nemovitosti v úvahu spekulativní prvky.
• (ii) Nezávislý znalec doloží tržní nebo zástavní hodnotu nemovitosti transparentním a jasným způsobem.
• (iii) Hodnota kolaterálu se rovná tržní hodnotě nebo zástavní hodnotě nemovitosti snížené příslušným způsobem tak, aby odrážela výsledky sledování a aby byly zohledněny veškeré dřívější právní nároky na danou nemovitost.
• (iv) Nezávislý znalec by měl mít potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti, aby mohl provést ocenění, a měl by být nezávislý na procesu rozhodování
• o poskytnutí úvěru. V případě, že shora uvedené podmínky splňuje pracovník instituce, lze takového zaměstnance považovat za nezávislého znalce.
• (c) Pro pohledávky by požadavky měly odpovídat čl. 209 odst. 2 nařízení. Hodnota pohledávek by se měla rovnat výši pohledávky.
• (d) Pro jiný hmotný kolaterál a pro expozice z pronájmu, s nimiž se zachází jako se zajištěnými expozicemi, pokud aktivum, které je předmětem nájmu, není nemovitá věc, by měly odpovídat čl. 210 písm. a) a g) nařízení. Pro účely provádění ocenění a přecenění kolaterálu v souladu s čl. 210 písm. g) uvedeného nařízení by instituce měly ocenit hmotný kolaterál tržní cenou, což by měla být odhadovaná částka, za kterou by mělo být zajištění v den ocenění převedeno mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím v nezávislém vztahu.
• (e) Pro ostatní majetkové zajištění úvěrového rizika by se měly instituce řídit čl. 212 odst. 1 písm. a) a čl. 212 odst. 2 písm. f) nařízení.

Instituce by si měly obstarat právní stanovisko, jež potvrdí existenci právních účinků a vymahatelnost dohod o kolaterálu ve všech relevantních právních řádech, pro účely bodu 17 . Toto právní stanovisko by mělo být:

• (a) vypracováno přinejmenším pro každý druh dohody o kolaterálu; a
• (b) písemné a od právního poradce. Pokud je právní poradce zaměstnancem dané instituce, tento právní poradce by měl být nezávislý na procesu rozhodování
• o poskytnutí úvěru a na útvarech odpovědných za vznik nebo obnovu expozic, k nimž je stanovisko vypracováno.

Pro účely bodu 20 se instituce mohou opírat o jediné právní stanovisko týkající se více dohod

• o kolaterálu, pokud odkazuje na stejné právní předpisy. Instituce by si měly zajistit další právní názor v souvislosti s významnými změnami podmínek dohody o kolaterálu, které by mohly mít vliv na právní účinky a vymahatelnost dohody o specifickém kolaterálu. Za významnou změnu podmínek dohody o kolaterálu by měla být vždy považována přinejmenším změna v právním rámci použitelném na dohody o kolaterálu a uplatnění takové dohody o kolaterálu na jiné druhy expozic nebo dlužníky zařazené do jiné třídy expozice nebo náležející k jiným typům dlužníků (ve smyslu jednotlivců nebo právnických osob).

Pro účely bodu 20 se instituce mohou opírat o jediné právní stanovisko, do kterého je zahrnuto několik právních řádů. Zejména pokud existují mezinárodní předpisy ve formě mezinárodního práva nebo jiné formě mezinárodní dohody, může právní stanovisko obsáhnout některé nebo všechny právní řády, kde jsou tyto předpisy přijaty. V tom případě by právní stanovisko mělo přinejmenším:

• (a) obsahovat názor, zda předpisy zajišťují právní účinky a vymahatelnost kolaterálu ve všech právních řádech, ve kterých mají předpisy platnost;
• (b) jasně uvádět všechny právní řády, ve kterých mají předpisy platnost;
• (c) jasně uvádět všechny formy kolaterálu, na které se předpisy vztahují.

Instituce by měly zajistit, aby získaly právní stanovisko nebo stanoviska v souladu s bodem 20, jež potvrdí, že dohoda o kolaterálu, na jejímž základě je poskytnut další hmotný kolaterál, je právně účinná a vymahatelná alespoň v následujících právních řádech:

• (a) státu, jehož právním řádem se řídí dohoda o kolaterálu;
• (b) jestliže existuje veřejný rejstřík pro daný typ kolaterálu, státu, v němž je kolaterál registrován; pokud tento veřejný rejstřík neexistuje, státu, v němž má vlastník kolaterálu sídlo, nebo je - li vlastníkem kolaterálu fyzická osoba, místo bydliště;
• (c) tehdy, považuje - li se to za relevantní pro daný kolaterál, států, v nichž má sídlo instituce a dlužník; v každém případě pokud je dlužník fyzická osoba, státu jeho místa bydliště;
• (d) státu, pro který je nejpravděpodobnější, že v něm bude provedena realizace kolaterálu, bude - li nutná;
• (e) jakéhokoli dalšího státu, který je považován za relevantní pro daný kolaterál.