4.3 Zásady a postupy v oblasti úvěrových rizik

Instituce by měly ve svých zásadách a postupech v oblasti úvěrových rizik stanovit kritéria pro určování, posuzování, schvalování, sledování, vykazování a zmírňování úvěrových rizik a kritéria pro stanovení výše opravných položek a rezerv pro účely účetnictví a kapitálové přiměřenosti. Instituce by měly tento rámec zdokumentovat a pravidelně jej aktualizovat.

Cílem zásad a postupů v oblasti úvěrových rizik by mělo být prosazování proaktivního přístupu ke sledování úvěrové kvality, ke včasnému zjištění zhoršení úvěrů a k řízení celkové úvěrové kvality a souvisejícího rizikového profilu portfolia, mimo jiné prostřednictvím poskytování nových úvěrů.

Zásady a postupy v oblasti úvěrových rizik by měly pokrývat všechny úvěrové činnosti, kategorie aktiv, segmenty klientů, produkty a specifické úvěrové facility, způsoby řízení úvěrových rizik a související povinnosti a kontroly.

Zásady a postupy v oblasti úvěrových rizik by měly zahrnovat dostatečně podrobné konkrétní úvěrové zásady a postupy pro jednotlivá odvětví, které zohlední specifické obchodní linie příslušné instituce, v souladu s různou složitostí a velikostí a s riziky různých segmentů trhu týkajících se úvěrové facility.

Zásady a postupy v oblasti úvěrových rizik by měly stanovit:

• a. zásady, postupy a pravidla týkající se schvalování poskytnutí úvěrů a rozhodování
• o úvěrech, včetně odpovídajících úrovní oprávnění stanovených v souladu s ochotou podstupovat úvěrové riziko a limity úvěrových rizik;
• b. kritéria pro poskytování úvěrů se zohledněním polož e k uvedených v příloze 1;
• c. požadavky na nakládání s informacemi a údaji potřebnými k posouzení úvěruschopnosti, jež jsou stanoveny v oddíle 5.1;
• d. požadavky na posouzení úvěruschopnosti, včetně analýzy citlivosti uvedené v oddíle 5.2;
• e. požadavky na agregaci expozic a limity úvěrových rizik a na řízení koncentrací úvěrového rizika;
• f. požadavky a postupy týkající se přijímání a využívání kolaterálu a opatření ke snižování úvěrového rizika tak, aby zajišťovaly jejich účinnost při minimalizaci inherentního rizika úvěrové facility – tyto požadavky a postupy by měly být vymezeny ve vztahu k příslušn é kategorii aktiv a ke konkrétnímu typu produktu a měly by řádně zohledňovat druh, velikost a složitost poskytovaných úvěrových facilit;
• g. podmínky pro uplatňování automatizovaného rozhodování v rámci poskytování úvěrů, včetně určení produktů, segmentů a limitů, u nichž je automatizované rozhodování povoleno;
• h. rizikově orientovaný přístup, který se zaměřuje na případné odchylky od obvyklých úvěrových zásad a postupů a kritérií pro poskytování úvěrů, mezi něž patří:
• i. podmínky vymezující postup schvalování odchyl e k a výjim e k a specifické požadavky na jejich dokumentaci, včetně auditní stopy;
• ii. kritéria pro zamítnutí a kritéria pro eskalaci odchylek/výjimek na orgány s vyšší úrovní rozhodovací pravomoci (včetně odchýlení, zvrácení a expozic schválených jako výjimky z obecných úvěrových standardů a dalších nestandardních obchodů v rámci zvláštního procesu s jinými schvalovacími orgány);
• iii. požadavky na sledování okolností a podmínek pro mimořádné rozhodnutí
• o poskytnutí úvěru, včetně požadavků na jejich přehodnocení pracovníky v příslušných funkcích během pravidelného přehodnocení uplatňování a dodržování zásad a limitů;
• i. požadavky týkající se skutečností, jež mají být zdokumentovány a zaznamenány v rámci procesu poskytování úvěru, mimo jiné za účelem namátkové kontroly a auditu
• – to by mělo zahrnovat přinejmenším požadavky spojené s kompletací žádostí o úvěr, kvalitativní a kvantitativní odůvodnění/analýzu a všechny podpůrné dokumenty, které byly základem pro schválení nebo zamítnutí úvěrové facility;
• j. požadavky na sledování úvěrových činností – je třeba zajistit, aby rámec vnitřní kontroly zahrnoval všechny fáze po poskytnutí úvěru;
• k. v relevantních případech kritéria stanovená v oddílech 4.3.2, 4.3.3, 4.3.4, 4.3.5 a 4.3.6;
• l. kritéria stanovená v oddílech 4.3.1 a 4.3.7 .

V rámci svých zásad a postupů v oblasti úvěrových rizik a na základě strategie v oblasti úvěrových rizik by instituce měly rovněž zohlednit zásady odpovědného poskytování úvěrů. Zejména by měly:

• a. přihlížet ke konkrétní situaci dlužníka – např. spravedlivé zacházení s dlužníky, kteří jsou v hospodářských obtížích;
• b. navrhovat úvěrové produkty, které budou spotřebitelům nabízeny odpovědným způsobem .

U úvěrových produktů, které jsou nabízeny spotřebitelům, by instituce měly zajistit, aby kritéria pro poskytování úvěrů neznamenala pro dlužníky a jejich domácnosti nepřiměřenou zátěž či nadměrné zadlužení.

V rámci svých zásad a postupů v oblasti úvěrových rizik, které se týkají rozhodování o úvěrech ve smyslu odst. 38 písm. a) a posuzování úvěruschopnosti ve smyslu odst. 38 písm. d), by instituce měly rovněž specifikovat využívání jakýchkoli automatizovaných modelů při posuzování úvěruschopnosti a rozhodování o úvěrech způsobem, který je přiměřený velikosti, charakteru a složitosti úvěrové facility a typům dlužníků. Zejména by instituce měly stanovit vhodné systémy správy a řízení pro navrhování a využívání těchto modelů a řízení souvisejícího rizika modelu s ohledem na kritéria stanovená v oddíle 4.3.4 a aspekty týkající se rizika modelu uvedené v obecných pokynech orgánu EBA k procesu přezkumu a vyhodnocení¹⁴ .

¹⁴ EBA/GL/2014/13.

Instituce by měly zajistit, aby zásady a postupy v oblasti úvěrových rizik minimalizovaly riziko interních či externích podvodů v rámci poskytování úvěrů. Instituce by měly mít zavedeny přiměřené postupy sledování jakéhokoli podezřelého nebo podvodného jednání.

Instituce by měly provádět pravidelný přezkum zásad a postupů v oblasti úvěrových rizik a za tímto účelem by měly jasně určit funkce a pracovníky, jejichž úkolem bude aktualizovat dosavadní konkrétní zásady a postupy, a určit jejich role a zodpovědnosti v tomto procesu . 4.3.1 Zásady a postupy zaměřené na boj proti praní peněz a financování terorismu

Instituce by v rámci svých zásad měly rovněž upřesnit, jak určují, posuzují a řídí rizika praní peněz a financování terorismu, jimž jsou vystaveny v důsledku svých činností v oblasti poskytování úvěrů¹⁵ . Instituce by měly zejména:

• a. na úrovni obchodní činnosti identifikovat, posuzovat a řídit riziko praní peněz a financování terorismu spojené s druhem klientů, kterým poskytují služby, s úvěrovými produkty, jež poskytují, se zeměpisnými oblastmi, ve kterých mají své expozice, a s distribučními kanály, jež využívají;
• b. na úrovni jednotlivých vztahů určovat, posuzovat a řídit riziko praní peněz a financování terorismu spojené s daným vztahem – v rámci toho by instituce měly:
• i. posoudit účel úvěru;
• ii. zvážit, do jaké míry spojení fyzické osoby nebo právnické osoby, která není dlužníkem ani institucí, s úvěrovou facilitou představuje riziko praní peněz a financování terorismu;
• iii. zejména v situacích, ve kterých se prokáže riziko praní peněz a financování terorismu spojené s jednotlivými vztahy, by instituce měly přijmout opatření, která zohledňují míru rizika, aby porozuměly tomu, zda finanční prostředky využívané ke splácení úvěru, včetně peněžních prostředků nebo jejich ekvivalentů poskytnutých jako kolaterál, pocházejí z legitimních zdrojů. Při posuzování legitimity zdroje financování by instituce měly zohlednit činnost, ze které finanční prostředky pocházejí, a zvážit, zda jsou tyto informace věrohodné a zda jsou v souladu s tím, co daná instituce ví o klientovi a jeho profesní činnosti.

¹⁵ Směrnice (EU) 2015/849 ukládá institucím, aby zavedly a prováděly účinné zásady a postupy týkající se předcházení praní peněz a financování terorismu a odhalování a případné potírání těchto praktik. Pokud jde o další informace o těchto otázkách, instituce by měly konzultovat také společné obecné pokyny evropských orgánů dohledu k rizikovým faktorům (JC 2017 37).

Instituce by měly mít zavedené vnitřní postupy, které zajistí, aby se informace získané za účelem posouzení úvěruschopnosti, jako například informace uvedené v oddíle 5.1 a příloze 2 těchto obecných pokynů, týkaly i jejich postupů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

Instituce by měly mít zavedené zásady a postupy, které zajistí, aby vyplacení úvěru probíhalo v souladu s rozhodnutím o úvěru a s úvěrovou smlouvou. Měly by také zajistit, aby byly prováděny náležité kontroly za účelem zjišťování, posuzování a řízení rizik praní peněz a financování terorismu a aby se vedly příslušné záznamy v souladu se širšími závazky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu podle směrnice (EU) 2015/849. 4.3.2 Transakce s pákovým efektem

Instituce by měly mít v rámci svých zásad a postupů zavedenou obecnou definici transakcí s pákovým efektem, která zohledňuje úroveň pákového efektu dlužníka a účel této transakce. Tato definice by měla zahrnovat všechny obchodní linie a útvary, které nesou úvěrové riziko.

Oblast působnosti a uplatňování této definice transakce s pákovým efektem institucí je třeba pravidelně přezkoumávat, aby se zajistilo, že nedojde k žádnému neoprávněnému vyloučení.

Instituce by měly definovat svůj zájem o transakce s pákovým efektem a strategii těchto transakcí takovým způsobem, který bude zahrnovat všechny příslušné obchodní útvary zapojené do těchto operací. Instituce by měly určit, které typy transakcí s pákovým efektem jsou připraveny provádět, a rovněž vymezit přijatelné hodnoty parametrů, jako je rating, pravděpodobnost selhání, úroveň zajištění a úroveň pákového efektu, a to v relevantních případech i na úrovni odvětví.

Instituce by měly definovat svůj rizikový apetit, pokud jde o syndikování transakcí s pákovým efektem, a odvodit komplexní rámec pro limity, včetně specializovaných limitů pro upisování a podrobného souboru dílčích limitů, které přesně vymezují maximální limity i charakter transakcí, do kterých je instituce připravena se zapojit.

Je třeba, aby instituce zřídily řádnou strukturu správy a řízení transakcí s pákovým efektem, která umožní komplexní a jednotný dohled nad všemi transakcemi s pákovým efektem, jež instituce iniciovaly, syndikovaly nebo nakoupily, případně včetně transakcí na „best efforts“ bázi a „klubových transakcí“, jakož i standardních dvoustranných úvěrů pro mikropodniky a malé, střední a velké podniky.

Instituce by měly zajistit, aby všechny transakce s pákovým efektem byly náležitě přezkoumány v souladu s rizikovým apetitem instituce a s jejími strategiemi a zásadami a aby byly schváleny příslušnými subjekty s rozhodovací pravomocí o úvěrech. Pro případ transakcí, jež zahrnují rizika syndikování a upisování, by měly být zavedeny zvláštní požadavky na schvalování a schvalovací postupy.

4.3.3 Technologické inovace pro poskytování úvěrů

Při využívání technologických inovací k poskytování úvěrů by instituce měly učinit toto:

• a. přiměřeným způsobem ve svých rámcích pro řízení a kontrolu rizik zachytit inherentní rizika spojená s používanými technologickými inovacemi. To by mělo odpovídat obchodnímu modelu, expozici vůči úvěrovým rizikům, složitosti metod a míře využívání technologických inovací;
• b. zajistit, aby vedoucí orgán byl dostatečně seznámen s využíváním technologických inovací, jejich omezeními a dopadem na postupy poskytování úvěrů;
• c. porozumět používaným modelům, včetně jejich možností, předpokladů a omezení, a také zajistit jejich sledovatelnost, kontrolovatelnost, spolehlivost a odolnost;
• d. zajistit, aby modely byly vhodné pro daný účel, s přihlédnutím ke stanovenému úkolu a dalším kritériím, jako je jejich výkonnost a využití. Pokud jsou vyžadována objasnění během používání modelů, je třeba věnovat pozornost vývoji vysvětlitelného modelu;
• e. rozumět kvalitě údajů a vstupních dat zadávaných do modelu a odhalit předpojatost v procesu rozhodování o úvěrech a předcházet jí a zajistit, aby byla zavedena vhodná opatření pro zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací a systémů;
• f. zajistit, aby byla soustavně sledována výkonnost modelu, včetně platnosti a kvality jeho výstupů, a aby byla v případě zjištěných problémů (např. zhoršení nebo odchýlení se od očekávaného chování) včas přijata náležitá nápravná opatření.

4.3.4 Modely pro posuzování úvěruschopnosti a rozhodování o úvěrech

Při využívání automatizovaných modelů k posuzování úvěruschopnosti a rozhodování

• o úvěrech by instituce měly rozumět používaným modelům a jejich metodice, vstupním datům, předpokladům, omezením a výstupům a měly by zavést:
• a. vnitřní zásady a postupy, jež odhalí předpojatost a zabrání jí a zajistí kvalitu vstupních dat;
• b. opatření k zajištění sledovatelnosti, kontrolovatelnosti, spolehlivosti a odolnosti vstupů a výstupů;
• c. vnitřní zásady a postupy, jež zajistí pravidelné posuzování kvality výstupů modelu, a to prostřednictvím opatření vhodných pro používání modelu, včetně zpětného testování výkonnosti modelu;
• d. kontrolní mechanismy, odchýlení od modelu a postupy eskalace v rámci pravidelného rozhodování o úvěrech, včetně kvalitativních přístupů, kvalitativních nástrojů pro posuzování rizik (včetně odborného posouzení a kritické analýzy) a kvantitativních limitů.

Instituce by měly mít příslušnou dokumentaci k modelům, která zahrnuje:

• a. metodiku, předpoklady a vstupní data a přístup k odhalování a prevenci předpojatosti a k zajištění kvality vstupních dat;
• b. využití výstupů modelu v rozhodovacím procesu a sledování vlivu těchto automatizovaných rozhodnutí na celkovou kvalitu portfolia nebo produktů, u kterých jsou tyto modely používány. 4.3.5 Environmentální a sociální faktory a faktory správy a řízení

Instituce by měly začlenit environmentální a sociální faktory a faktory správy a řízení a související rizika do svých zásad týkajících se ochoty podstupovat úvěrové riziko a řízení rizik a do svých zásad a postupů v oblasti úvěrových rizik, přičemž by měly přijmout holistický přístup.

Instituce by měly zohlednit rizika spojená s vlivem environmentálních a sociálních faktorů a faktorů správy a řízení na finanční podmínky dlužníků a zejména potenciální dopad environmentálních faktorů a změny klimatu v rámci své ochoty podstupovat úvěrové riziko a zásad a postupů v oblasti úvěrových rizik. Rizika změny klimatu, která mohou mít vliv na finanční výkonnost dlužníků, se mohou projevit především jako fyzická rizika, jako jsou rizika pro dlužníka, která vyplývají z fyzických dopadů změny klimatu, včetně rizik spojených s odpovědností za přispívání ke změně klimatu nebo rizik přechodu, např. rizik pro dlužníka, která vyplývají z přechodu na nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu. Kromě toho mohou vzniknout i další rizika, jako například změny na trhu a v preferencích spotřebitelů a právní rizika, jež mohou ovlivnit výkonnost podkladových aktiv.

4.3.6 Environmentálně udržitelné poskytování úvěrů

Instituce, které vytvářejí nebo plánují vytvářet environmentálně udržitelné úvěrové facility, by měly v rámci svých zásad a postupů v oblasti úvěrových rizik vypracovat konkrétní prvky svých environmentálně udržitelných úvěrových zásad a postupů, jež zahrnují poskytování a sledování těchto úvěrových facilit. Tyto zásady a postupy by měly zejména:

• a. uvádět seznam projektů a činností, jakož i kritérií, které instituce považuje za způsobilé k environmentálně udržitelnému poskytování úvěrů, nebo odkaz na příslušné stávající standardy týkající se environmentálně udržitelného poskytování úvěrů, které stanoví, jaký typ úvěrové činnosti je považován za environmentálně udržitelný;
• b. stanovit postup, podle kterého instituce hodnotí, zda se prostředky z environmentálně udržitelných úvěrových facilit, které poskytly, používají k environmentálně udržitelným činnostem. V případech poskytování úvěrů podnikům by měl tento postup zahrnovat:
• i. shromažďování informací o cílech v oblasti klimatu a životního prostředí nebo jinak udržitelných obchodních cílech dlužníků;
• ii. posuzování souladu projektů financování dlužníků se způsobilými environmentálně udržitelnými projekty nebo činnostmi a souvisejícími kritérii;
• iii. zajištění toho, aby dlužníci byli ochotní a schopní náležitě sledovat a vykazovat použití prostředků na environmentálně udržitelné projekty nebo činnosti;
• iv. pravidelné sledování toho, zda jsou prostředky řádně použity (což může spočívat v požadavku, aby dlužníci poskytovali aktualizované informace
• o používání prostředků, dokud není příslušná úvěrová facilita splacena).

Instituce by měly dát své environmentálně udržitelné úvěrové zásady a postupy do souvislosti se svými obecnými cíli, strategií a zásadami, jež se týkají udržitelného financování. Instituce by zejména měly stanovit kvalitativní a případně kvantitativní cíle na podporu rozvoje a integrity svých environmentálně udržitelných úvěrových činností a k posouzení míry, do jaké je tento rozvoj v souladu s jejich celkovými klimatickými a environmentálně udržitelnými cíli a přispívá k nim.

4.3.7 Datová infrastruktura

Instituce by měly mít přiměřenou datovou infrastrukturu, jakož i náležité zásady a postupy na podporu poskytování úvěrů a pro účely řízení a sledování úvěrových rizik během celého životního cyklu úvěrových facilit (např. poskytnutí úvěru a posouzení úvěruschopnosti, posouzení rizik, přehodnocení a sledování úvěru). Datová infrastruktura by měla zajišťovat kontinuitu, integritu a bezpečnost informací o expozici, dlužníkovi a kolaterálu od okamžiku poskytnutí úvěrové facility a po celý její životní cyklus.

Datová infrastruktura by měla být podrobná a dostatečně přesná, aby zachytila specifické informace o jednotlivých úvěrech, zejména konkrétní kritéria pro poskytování úvěrů uplatňovaná v okamžiku jejich poskytnutí, jež umožňují propojení údajů týkajících se dlužníka s údaji týkajícími se kolaterálu, s cílem podpořit účinné sledování úvěrového rizika (viz oddíl 8) a umožnit účinné auditní stopy, provozní a úvěrovou výkonnost a měření účinnosti, jakož i sledování odchylek či výjimek ze zásad (včetně odchýlení od ratingu či skóre úvěrů/transakcí).

Pro účely navržení a udržování této datové infrastruktury by instituce měly zvážit, zda použijí příslušná datová pole ze šablon orgánu EBA pro transakce týkající se nevýkonných úvěrů¹⁶ .

¹⁶ https://eba.europa.eu/risk - analysis - and - data/eba - work - on - npls .