4.1 Kritéria pro stanovení výjimečných případů uvedených v čl. 396 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013

Porušení limitů stanovených v čl. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 by mělo být vždy považováno za výjimečný případ .

Při posuzování situace, kdy instituce přesáhla limity podle čl. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, by měl příslušný orgán brát v potaz alespoň tyto aspekty:

• a. četnost a počet porušení;
• b. předvídatelnost porušení;
• c. důvody, kvůli kterým nebylo možné porušení zabránit a které nemohla instituce ovlivnit.

Četnost a počet porušení

Příslušný orgán by měl posoudit, zda je porušení limitů stanovených v čl. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 ze strany instituce výjimečnou událostí. Při tomto posuzování je třeba přihlédnout ke všem předchozím porušením, kterých se instituce dopustila ze stejného důvodu, která jsou způsobena stejnou událostí, nebo která se týkají stejného klienta nebo stejné ekonomicky spjaté skupiny klientů.

Pokud instituce během posledních dvanácti měsíců oznámí druhé porušení, které se týká stejného klienta nebo stejné ekonomicky spjaté skupiny klientů jako v případě prvního porušení, může příslušný orgán rozhodnout, že toto druhé porušení nelze považovat za výjimečnou událost. Stejně tak pokud instituce během posledních dvanácti měsíců oznámí druhé porušení, ke kterému došlo ze stejného důvodu jako v případě prvního porušení, může příslušný orgán rozhodnout, že toto druhé porušení nelze považovat za výjimečnou událost.

Pokud již instituce během posledních dvanácti měsíců oznámila dvě porušení limitů velkých expozic, která se týkají různých klientů nebo různých ekonomicky spjatých skupin klientů, mají různé důvody, nebo byla způsobena různými událostmi, může příslušný orgán rozhodnout, že případné (nebo případná) další porušení, byť nesouvisející, nelze považovat za výjimečnou událost.

Předvídatelnost porušení

Příslušný orgán by měl posoudit, zda by porušení bylo předvídatelnou událostí, pokud by instituce uplatňovala řádné a účinné řízení rizik v souladu se svými povinnostmi podle článku 393 nařízení (EU) č. 575/2013 a obecný mi pokyny orgánu EBA k vnitřnímu systému správy a řízení.²

² Obecné pokyny orgánu EBA k vnitřnímu systému správy a řízení, EBA/GL/2021/05.

Příslušný orgán by měl také zvážit, zda bylo na základě dostupných informací možné, aby instituce dané porušení předvídala.

V případě, že dojde ke stejnému nebo podobnému porušení i ze strany jiných institucí, které lze přičíst stejnému důvodu, může příslušný orgán dospět k závěru, že porušení bylo způsobeno nepředvídatelnou událostí .

Důvody, kvůli kterým nebylo možné porušení zabránit a které nemohla instituce ovlivnit

Příslušný orgán by měl posoudit, zda nebylo porušení způsobeno důvody, které nemohla instituce ovlivnit. To lze přinejmenším předpokládat v těchto případech:

• a. neočekávané a podstatné snížení kapitálu instituce, včetně v důsledku dopadu závažných událostí, při kterých došlo k naplnění operačních rizik, jako jsou externí podvody, přírodní katastrofy nebo pandemie, které nesouvisí se selháním mechanismů vnitřní kontroly instituce;
• b. v případech, kdy (zcela nebo částečně) vyňatá expozice přestane splňovat podmínky pro toto vynětí kvůli rozhodnutí třetí strany, které instituce nemohla předvídat ani mu nemohla zabránit;
• c. rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, které vede k odlišnému výkladu použitelného regulatorního rámce velkých expozic, pokud instituce neměla dosta tek času na jeho provedení, aby zabránila překročení limitů uvedených v čl. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013;
• d. fúze protistran/klientů nebo akvizice mezi protistranami/klienty, ale pouze v případech, kdy instituce o této fúzi nebo akvizici nevěděla nebo ji nemohla předvídat, a danému porušení tak nemohla zabránit.

Nevhodné uplatňování nebo nesprávný výklad rámce velkých expozic by obecně neměly být považovány za důvod porušení, který nemohla instituce ovlivnit.

Obecně platí, že pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že porušení nesplňuje kritéria stanovená v tomto oddíle, neměla by být lhůta pro obnovení souladu s limity velkých expozic poskytnutá příslušným orgánem delší než tři měsíce.